CollectorBoy.cz RSS Feed

Conan The Barbarian 1:6 Figures

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 23 Jul 26 22:12:03 +0200

Conan The Barbarian 1:6 Figures

Čekání je u konce! Dočkáme se další verze figurkového Barbara Conana!

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 23 Jul 26 21:22:49 +0200

Zdá se, že čekání na novou figurku Barbara Conana je u konce. Alespoň to tvrdí Kaustic Plastik a Infinite Statue, kteří včera představili oficiální produktové fotografie figurek 1:6 Barbara Conana. Ano, figurek! Sběratelé totiž dostanou hned dvě verze. Figurky budou dle všeho mít oficiální licenci a mají za sebou více než dva roky vývoje. Sběratelé trochu začínají v diskuzích remcat o kvalitách, ale já nejsem takový pedant na všechny možné detaily. Jsem rád, že figurky vzniknou a dostanou se i do mé vitríny. Ale hlavně doufejme, že o kvalitách figurek se přesvědčíme na vlastní oči, protože se sběratelským figurkovým Barbarem Conanem je to trochu složitější. Na trh už se vlastně dostaly hned dvě verze postavy cimmerského válečníka. Nicméně ani jedna z nich neměla oficiální licenci a byly staženy z prodeje. Licenci měla nést figurka od Chronicle Collectibles, ale studio bohužel zkrachovalo dříve, než dostalo figurku do produkce. Doufejme tedy, že tyto verze se již do plné produkce dostanou a budou mít kvalitu, která sběratele uspokojí. Barbar Conan je velmi kultovní postava, která se navíc možná dočká dalšího oficiálního filmového pokračování. Předprodej figurek by měl být zahájen brzy a s ním se dozvíme více detailů.

FeHu Paganfolk

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 05 Jul 26 14:19:28 +0200

FeHu Paganfolk je italská kapela z oblasti Gardského jezera. Hrají energickou lidovou hudbu, která propojuje starodávné evropské příběhy s moderními melodiemi. Jejich hudba zazněla na eventu Blavicon 2026 v Táboře.

Konec fyzických her na PlayStation: Když nám berou srdce i historii

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 02 Jul 26 16:00:15 +0200

Tohle se nečte a nepíše vůbec snadno. Tohle je totiž velmi osobní téma a zásah přímo do srdce každého sběratele a hráče videoher. Sony se rozhodlo, že od ledna 2028 definitivně ukončí výrobu fyzických kopií svých her na discích. Zbyde pouze digitální nákup. Oblíbené „krabičky“ sice z pultů obchodů úplně nezmizí, ale místo nablýskaného modrého disku v nich po otevření nalezneme pouze malý ošklivý papírek s kódem ke stažení z PlayStation Store. Ostatně s tímto modelem přišlo i nové GTA VI, které přesně tento přístup zvolilo jako standard. Jakkoli jsem si přal, aby nové Grand Theft Auto bylo v mnoha ohledech revoluční, takto jsem si tu revoluci opravdu nepředstavoval. Tolik k oficiálnímu oznámení od Sony, které v těchto dnech otřáslo celou herní komunitou na PlayStation blogu. Pojďme se ale na chvíli zastavit, ohlédnout se za tímto razantním krokem a rozebrat si, co k němu technologického giganta vlastně vedlo, jaké to bude mít následky a proč bychom jako hráči měli bít na poplach. Pohodlná past jménem digitální distribuce Není žádným velkým překvapením, že digitální hry a vlastně obecně celá digitální zábava se v uplynulých letech přesunuly do ryze online prostoru. Však si sami dejme ruku na srdce a uznejme, jak rychle jsme si na to zvykli. Filmy a seriály sledujeme přes VOD služby, hudbu streamujeme na Spotify, tvůrce podporujeme přes HeroHero, aplikace stahujeme z cloudu. Vše bez fyzických nosičů. Díky masivní penetraci rychlého internetu a nepochybně i kvůli covidové pandemii jsme bleskově přijali návyky, kvůli kterým jsme opustili materiální svět. Spokojili jsme se s virtuálním digitálním zbožím, které ale mylně pokládáme za náš majetek. Jenže nenechme se mýlit – digitální prodej je nesmírně pohodlný, efektivní a rychlý, ale pouze za předpokladu, že máte spolehlivou infrastrukturu. Co když ale rychlý internet nemáte? Zatímco v Praze či jiných velkých městech se gigabitové připojení bere jako samozřejmost, na vesnicích a v odlehlejších oblastech je realita diametrálně odlišná. Stahovat dnešní hry, které běžně váží přes 100 až 150 GB (a u GTA VI to dost možná bude ještě mnohem více), na pomalém vesnickém DSL připojení, je očistec. Fyzický disk dříve fungoval jako okamžitá vstupenka do hry – nainstalovali jste data z disku, stáhli menší patch a hráli. Nyní se z hraní stane plánovaná akce na několik dní dopředu, během které navíc zahltíte celou domácí síť. Filozofické prázdno: Od vlastnictví k digitálnímu bezdomovectví Když se nad tím zamyslíme hlouběji, přechod na čistý digitál není jen technologickou evolucí. Je to hluboká kulturní ztráta, která mění samotný koncept toho, co znamená „vlastnit“. Když si koupíte digitální hru, nekupujete si hru samotnou. Kupujete si pouze časově omezenou, odvolatelnou licenci k jejímu spuštění. Jste v podstatě jen nájemníkem ve vlastním domě. Legendární herní vizionář Hideo Kojima to v roce 2021 popsal s mrazivou přesností, která dnes působí jako prorocké varování: „Nakonec už digitální data nebudou jednotlivci vlastnit z vlastní iniciativy. Kdykoli dojde k zásadní změně nebo nehodě ve světě, v zemi, ve vládě, v myšlení nebo v trendech, přístup k nim může být náhle přerušen. Nebudeme mít svobodný přístup k filmům, knihám a hudbě, které jsme milovali. Stal by se ze mě člověk bez majetku. Toho se bojím. Tohle není chamtivost.“ Kojima zde trefil hřebíček na hlavičku. Sběratelství není o hromadění plastu. Je to o uchování naší osobní i kolektivní historie. Kniha na poličce přežije pád režimu, cenzuru i bankrot nakladatelství. Gramofonová deska bude hrát i bez připojení k síti. Ale co se stane s digitálním uměním, když se korporace rozhodne, že už pro ni není ekonomicky rentabilní udržovat servery? Nebo když se změní politické klima a hra bude shledána nepohodlnou? Jedno kliknutí v Tokiu nebo Kalifornii a vaše celoživotní knihovna se rozplyne v digitálním vzduchoprázdnu. Stanou se z nás digitální bezdomovci, odkázaní na milost a nemilost cloudových bohů. Memento mori jménem P.T. a ztráta historie Pokud si myslíte, že Kojimovy obavy jsou jen přehnanou paranoiou umělce, vzpomeňte si na jeho vlastní projekt P.T. (Playable Teaser pro zrušený Silent Hills). Když se Kojima v roce 2015 ve zlém rozešel s Konami, vydavatel udělal něco neslýchaného. Hru nejenže smazal z PlayStation Store, ale zablokoval možnost jejího opětovného stažení i těm uživatelům, kteří ji měli legálně přidanou v knihovně. Jedno z nejoriginálnějších hororových děl uplynulé dekády bylo ze dne na den vymazáno z herní historie. Neexistuje žádný oficiální způsob, jak si ho dnes zahrát. Pokud nemáte doma původní PS4, na které je hra nainstalovaná (a tyto konzole se na internetu prodávají za astronomické částky), máte smůlu. Umění prostě zmizelo. Iniciativy jako Video Game History Foundation nebo kampaň Stop Killing Games unaveně varují, že s přechodem na čistý digitál pácháme kulturní harakiri. Průzkumy ukazují, že obrovské procento hráčů se pravidelně vrací ke hrám starším deseti let. U fyzických médií vám nikdo domů nepřijde a disk z poličky nesebere. U digitálu stačí jedno vypršení licencí – jako když Sony nedávno kvůli autorským právům smazala z knihoven uživatelů přes 550 zakoupených filmů od StudioCanal. Zaplatili jste? Smůla, autorská práva vypršela, odejděte se sklopenou hlavou. {shortcodeSingleArticle id="1"} Tekutá historie: Když digitál potichu přepisuje minulost Ztráta možnosti hru spustit je jedna věc. Je tu však ještě druhá, mnohem děsivější a plíživější hrozba, kterou si málokdo uvědomuje: retroaktivní přepisování historie a uměleckého vyjádření. Fyzický disk má totiž jednu naprosto klíčovou vlastnost – je to nekompromisní časová kapsle. Když dnes vložíte do mechaniky disk s hrou vydanou v roce 1998, 2005 nebo 2012, nespouštíte jen software. Spouštíte přesný, surový otisk tehdejší doby. Vidíte herní design, grafiku, ale i tehdejší politický diskurs, společenskou atmosféru a dobový smysl pro humor přesně v té podobě, v jaké ho autoři v daný moment vypálili do plastu. Čas je v tomto bodě zakonzervován. V čistě digitálním světě je ale historie tekutá. Hry se neustále aktualizují, záplatují a mění na pozadí. Verze hry, kterou jste si koupili v den vydání, po čase přestane existovat. Zkuste si dnes legálně stáhnout původní, chybami prolezlý, ale historicky autentický Cyberpunk 2077 z verze 1.0. Nebo starší díly Grand Theft Auto s původním, dnes již licencí nechráněným soundtrackem. Nejde to. Digitální distribuce vyžaduje vaši neustálou a bezvýhradnou konformitu s přítomností. S nástupem vyhrocených politických ideologií, extremistických názorů a přecitlivělého korporátního alibismu se z této tekutosti stává dokonalý nástroj cenzury. Skvělým příkladem je osud taktické legendy Commandos. V jejích moderních remakes či remasterech se vydavatelé rozhodli kompletně odstranit hákové kříže a další historické symboly. Jakkoli byl nacismus jedním z největších zvěrstev lidských dějin, jeho retrospektivní vymazání z válečné simulace historii nijak nepomáhá. Pouze ji ohýbá a zlehčuje. Hráči už nebojují proti skutečnému dějinnému zlu, ale proti bezpohlavní, sterilní karikatuře bez identity. Pokud máte doma původní disk z konce devadesátých let, historie zůstává nedotčená. Nikdo vám do obýváku nevtrhne, aby vám černou fixou přemazal symboly na obalu nebo na disku. Ale u digitální verze? Stačí jedno tiché rozhodnutí korporátních právníků v Tokiu či Kalifornii, jeden povinný patch o velikosti pár megabajtů, a historický kontext hry je navždy přepsán pro všechny uživatele na světě najednou. Je to jako vystřižené z Orwellova románu 1984, kde Ministerstvo pravdy každý den mechanicky přepisovalo staré novinové články, aby odpovídaly aktuální stranické linii. Bez možnosti zakonzervovat čas v materiální podobě ztrácíme jakékoliv srovnání s minulostí. Naše historie přestává být vytesaná do kamene – stává se z ní beztvará hmota, kterou vydavatelé neustále prohnětávají podle toho, odkud zrovna fouká geopolitický vítr. Vzbouření rebelů: Když se třetí strany postaví obrům V této digitální apokalypse se ale začínají objevovat první výrazné záblesky "odporu". Zatímco technologičtí giganti usilovně dláždí cestu k bezdiskové budoucnosti, někteří vývojáři a vydavatelé třetích stran odmítají hrát tuto hru na zapomnění. Pro ně není fyzický disk jen položkou v logistickém řetězci, ale samotným symbolem herní kultury. Nádherným příkladem je oficiální prohlášení nezávislého studia Aeternum Game Studios. Reagují na aktuální otřesy v průmyslu nekompromisním slibem: „Náš závazek vůči fyzickým edicím je a vždy bude absolutní. Fyzický formát není jen disk; je to zachování historie, kultura a samotná duše videoher.“ Studio se veřejně zavázalo, že udělá vše pro to, aby všechny jejich chystané projekty (včetně titulů jako Aeterna Noctis Ultimate či Eden Genesis) spatřily světlo světa na hmatatelných discích dříve, než nastane osudný leden 2028. Podobně silné a emotivní poselství vyslala i oblíbená společnost Fangamer, která se specializuje na prémiové fyzické edice a merchandise. Fangamer připomíná magický moment, kdy držíte hru fyzicky v rukou, prohlížíte si obal a listujete tištěným manuálem. Zdůrazňují, že fyzická kopie představuje hmatatelnou reprezentaci vašeho oblíbeného díla – kopii, kterou můžete skutečně vlastnit, půjčit kamarádovi nebo ji někomu věnovat jako dárek. Tato vzpoura nezávislých vydavatelů jasně dokazuje, že herní komunita a menší tvůrci nehodlají kapitulovat. Ukazuje to však na obrovskou propast: na jedné straně stojí korporátní chlad velkých korporací a na straně druhé čistá láska k médiu od nezávislých tvůrců. Hra čísel: Je 85 % digitálních prodejů skutečný obraz reality? Zastánci digitální budoucnosti rádi operují statistikou, že zhruba 85 % všech softwarových prodejů na PlayStationu už dnes probíhá digitálně. Na první pohled to vypadá jako jasný ortel pro fyzická média. Je to ale skutečně tak jednoznačné? Tento údaj je totiž silně zkreslený několika faktory: Dominance live-service her a mikrotransakcí: Bezplatné tituly (Fortnite, Call of Duty: Warzone, Apex Legends) tvoří obrovskou část celkových transakcí a stáhnutí. Všechny se počítají do digitální kolonky. Levné indie tituly a DLC: Menší hry a datadisky na discích často ani nevycházejí. Pokud si koupíte pět menších digitálních her ve slevě za stovku a jednu velkou krabicovku za dva tisíce, statistika zaznamená poměr 5:1 pro digitál. Když se totiž podíváme na prodeje samotného hardwaru, zjistíme fascinující věc. Podle statistik společnosti Circana tvoří přes 80 % prodejů konzolí PS5 verze s mechanikou. Jen necelá pětina hráčů dobrovolně zvolila bezdiskovou verzi. Hráči tedy jasně demonstrovali, že mechaniku chtějí. Chtějí mít možnost volby. Sony jim však tuto volbu nyní násilně bere. Krach kamenných obchodů a konec bazarů Jak na tento krok zareaguje maloobchodní trh? Pro specializované herní prodejny i velké řetězce s elektronikou to znamená fatální ránu. Krabice s papírovým kódem uvnitř už totiž z logiky věci nepůjdou vrátit ani prodat v bazaru. Jakmile kód jednou aktivujete na svém účtu, hra se stává nepřenosnou. Prodeje v obchodech dramaticky klesnou, protože lidé ztratí motivaci do kamenných prodejen vůbec chodit. Zánik sekundárního trhu (bazaru) je pro spoustu méně majetných hráčů katastrofou. Možnost koupit si hru, do týdne ji dohrát a poslat ji dál za 70 % původní ceny, byla pro mnohé jedinou cestou, jak si moderní herní hity vůbec dovolit. Tento ekosystém nyní kompletně končí. {shortcodeYoutube id="kWSIFh8ICaA" title="" description="Sony v roce 2013 ukazuje hráčům, jak půjčovat hru"} Steam paralela: Proč na konzolích nefunguje to, co na PC? Mnozí argumentují: „Vždyť na PC už fyzická média neexistují patnáct let a nikomu to nevadí. Steam funguje skvěle.“ To je sice pravda, ale tito lidé zapomínají na jeden zásadní rozdíl: konkurenci. Na PC sice nemáte disky, ale máte tam svobodný trh. Vedle Steamu můžete hry kupovat na Epic Games Store, GOG, Humble Bundle, Fanatical, případně přímo od vydavatelů. Obchody se předhánějí v tom, kdo nabídne lepší cenu, a platformy jako Steam navíc nabízí velmi benevolentní systém refundací (vrácení peněz do dvou odehraných hodin). Na konzolích PlayStation ale existuje pouze jediná brána k digitálnímu obsahu – PlayStation Store. Jde o čistý monopol ovládaný jedinou korporací. Pokud se Sony rozhodne držet cenu starší hry na 1999 Kč i dva roky po vydání, neuděláte s tím vůbec nic. Nemáte možnost jít ke konkurenci. Hrozba dynamických cen a personalizovaného zla S monopolem přichází i další temný trend, který už Sony v některých regionech potichu testuje: dynamická a personalizovaná cenotvorba. Umělá inteligence na základě vašich dat, herní historie a nákupního chování vyhodnotí, jak moc daný titul chcete. Jste obrovským fanouškem RPG a koupili jste minulé tři díly za plnou cenu hned v první den? Algoritmus vám může klidně nastavit vyšší cenu než někomu, kdo hraje převážně sportovní hry a u RPG váhá. V digitálním monopolu se vaše osobní data snadno obrátí proti vám. Volný trh, korporátní právo a síla hráčské komunity Někdo by mohl namítnout jednoduchý protiargument: „Je to přece kapitalismus. Sony je soukromá firma a může si se svými produkty dělat, co se jí zlíbí.“ A má naprostou pravdu. Žijeme ve svobodném světě. Sony nemá žádnou zákonnou povinnost lisovat pro nás disky a platit drahé továrny, pokud usoudí, že digitální prodej jí přinese až o 50 % vyšší čisté zisky. Má právo se rozhodnout čistě podle svých finančních tabulek. Jenže kapitalismus funguje oběma směry. Stejně jako má Sony plné právo zrušit disky, mají hráči a zákazníci plné právo na toto rozhodnutí reagovat. Máme právo nekoupit si jejich konzoli, bojkotovat digitální monopol a dát své peníze tam, kde si zákazníka váží více. Historie nám navíc ukazuje, že Sony pod dostatečným a organizovaným tlakem komunity umí zařadit zpátečku. Vzpomeňme si na rok 2021, kdy chtěli kompletně zavřít PlayStation Store pro PS3 a PS Vita. Hněv a odpor hráčů byl tehdy tak obrovský a hlasitý, že vedení nakonec couvlo a servery nechalo běžet. Nebo docela nedávný případ s nuceným propojením PSN účtů u PC verze Helldivers 2, které vyústilo v masivní bojkot a následný okamžitý ústup ze strany Sony. Pokud bude odpor komunity dostatečně silný, jednotný a podpořený reálným bojkotem bezdiskového hardwaru, není vyloučeno, že Sony pod vzrůstajícím tlakem nakonec otočí. Nic není definitivní – dokud mluví peněženky zákazníků. Iluzorní klid před bouří: Vlastníme vůbec něco? Tato situace nás přivádí k té nejvíce zneklidňující otázce ze všech: Vlastníme dnes vůbec software? Odpověď zní nekompromisně: Nevlastníme. S nákupem jakékoliv hry dnes pouze vyjadřujeme souhlas s tisíci řádky licenčních ujednání (EULA), které nikdo nečte. Kupujeme si pouhé právo hru spustit, dokud nám to vydavatel dovolí. Jenže až doteď jsme žili v jakémsi tichém, stabilním sociálním smíru. Ano, všichni víme, že hry nevlastníme, ale zatím po nás nikdo nechtěl, abychom je smazali. Nikdo nám je plošně nedeaktivoval a neupravoval nám je přímo v knihovnách tak drastickým způsobem, aby byly nehratelné. Tento klid zbraní je však nesmírně křehký a iluzorní. Funguje to jen zatím. Zatím žijeme v éře, kdy korporace respektují naše digitální knihovny, protože se bojí hněvu veřejnosti. Ale co se stane, až fyzická média kompletně zmizí a my ztratíme jakoukoliv alternativu? Co se stane, až se prodejní platformy plně uzamknou a my budeme stoprocentně závislí na dálkovém přístupu? Bez možnosti vložit do mechaniky offline disk, který představuje poslední fyzickou bariéru mezi naším obývákem a korporátním serverem, budeme naprosto bezmocní. A v ten moment může ono „zatím“ velmi rychle skončit. Neviditelná pouta: Digitální závislost jako největší hrozba svobody Tento křehký stav ale neodkrývá jen právní nejistotu. Ukazuje na mnohem hlubší, celospolečenský problém – naši naprostou, až patologickou závislost na digitálních systémech. Nechali jsme se chytit do pasti, jejíž stěny jsou vystlané pohodlím. Podívejme se kolem sebe. Naše dny jsou definovány neustálým scrollováním nekonečnými, nicneříkajícími feedy na TikToku či Instagramu, které nám vteřinu po vteřině luxují mozek a krmí nás instantním dopaminem. Tato závislost už dávno překročila hranice volného času. Stala se z ní závislost profesní. Naše práce, komunikace i finance visí na tenkém vlákně online platforem. A do tohoto koktejlu teď masivně vstupuje umělá inteligence. AI se plíživě vkrádá do firemních procesů a vytváří nový typ předplatitelských služeb (subscription models), které se stanou pro chod podniků tak esenciálními, že z nich nepůjde odejít. Jakmile jednou integrujete AI asistenty do jádra své firmy, jste lapeni. Přestat platit měsíční výpalné bude znamenat okamžitou firemní smrt. Je v tom neuvěřitelná dávka korporátního alibismu. Herní i technologičtí giganti nám s ledovým klidem tvrdí, že přechod na čistý digitál dělají „pro nás“. Že jde o reakci na naše potřeby, o maximalizaci našeho pohodlí a personalizovaný přístup. Ve skutečnosti nám ale jen utahují smyčku kolem krku. Vytvářejí prostředí, kde bez jejich cloudu nespustíte ani kalkulačku, natož hru. Nepřímo tak ohrožují naši psychickou i ekonomickou stabilitu, protože nás dělají stoprocentně zranitelnými. Společnost nás přitom od dětství hystericky varuje před nebezpečím alkoholu, tabáku nebo tvrdých drog. Tyto závislosti jsou vidět, mají své fyzické projevy a společenské stigma. Ale digitální závislost? Ta je tichá, čistá a společensky extrémně tolerovaná, ne-li přímo vyžadovaná. Možná vás nepřipraví o játra, ale spolehlivě vám rozloží psychiku. Vytváří z nás pasivní, snadno ovladatelné loutky, které bez připojení k síti pociťují existenciální úzkost. A přesně v tomto stavu absolutní odevzdanosti nás korporace chtějí mít. Bez možnosti volby, bez fyzických alternativ, stoprocentně závislé na jejich digitálním kapáku. {shortcodeSingleArticle id="35"} Historická ironie a plivnutí do tváře vlastním fanouškům Je nesmírně fascinující a zároveň smutné sledovat, jak se Sony odklání od své vlastní DNA. Optický disk totiž PlayStation doslova stvořil. Vzpomeňme si na historii: PlayStation vznikl jako přímý důsledek toho, že Nintendo v devadesátých letech na poslední chvíli zrušilo dohodu se Sony na výrobu CD-ROM mechaniky pro SNES. Naštvané Sony se tehdy rozhodlo využít získané know-how, vyvinout vlastní konzoli s CD mechanikou a zbytek je historie. První PlayStation uspěl i díky tomu, že hry na CD nabílezly nesrovnatelně více prostoru pro hudbu a CGI cutscény než kazety od Nintenda. PS2 se stala nejprodávanější konzolí historie mimo jiné proto, že šlo v té době o nejlevnější DVD přehrávač na trhu. PS3 vyhrála formátovou válku proti HD DVD a pomohla masově etablovat Blu-ray. Disky zkrátka pomohly definovat PlayStation a PlayStation pomohl definovat je. A korunu tomu všemu nasazuje vzpomínka na legendární E3 v roce 2013. Microsoft se tehdy pokusil u Xboxu One zavést restriktivní digitální politiku, která omezovala sdílení her. Sony tehdy okamžitě zareagovala geniálním, pouhých 21 sekund dlouhým videem, ve kterém zástupci PlayStationu Šúhei Jošida a Adam Boyes s úsměvem demonstrují, jak neuvěřitelně snadné je půjčit diskovou hru na PS4 kamarádovi (prostě mu ji podali). Toto video má dodnes na YouTube přes 21 milionů zhlédnutí. Dnes, o necelých patnáct let později, se Sony stala přesně tím monstrem, ze kterého si tehdy utahovala. Budoucnost bez mechanik: Co nás čeká s PS6? Kam to celé spěje? PlayStation 5 Pro se už dnes prodává standardně bez mechaniky – pokud ji chcete, musíte si ji dokoupit jako externí příslušenství za nemalý peníz. Je téměř jisté, že PlayStation 6 už bude koncipován jako plně bezdisková konzole. Možná nám Sony jako „ústuppek“ nabídne možnost připojit externí mechaniku z PS5, aby zajistila zpětnou kompatibilitu, ale i to bude jen dočasné řešení pro starší generaci. Sběratelství, jak ho známe, dostává smrtící ránu. Výrobci ušetří obrovské náklady na lisování disků, tisk obalů, logistiku a distribuci, ale pro nás, koncové hráče, z toho neplyne žádná výhoda. Jen ztráta svobody a vyšší ceny. Výsledkem dost možná bude, že se část hardcore hráčů začne vracet k PC, kde sice fyzická média také nejsou, ale alespoň zde funguje férové konkurenční prostředí a možnost vrácení peněz. A nyní co s tím? Zbydou nám jen prázdné poličky a digitální knihovny, které nám vlastně nepatří? Budeme muset přijmout roli pouhých „nájemců“ obsahu, kterým může korporát kdykoliv utnout tipec? Možná ano. Trh samozřejmě ukáže, kudy povede cesta. Jsem zcela smířený s tím, že z pozice jedince je těžké ovlivnit takto silné rozhodnuté. Nicméně z pozice komunity už jistá šance na prosazení směřování a vývoje (nejen) digitální zábavy jistě existuje. Doba se mění. Doba se rychle mění. Vždyť kdo se ji nepřizpůsobí, nebude mít práci a vlastně ani i tu zábavu. I když v moji poličce zeje stovky titulů a čekají na dohrání. Svým způsobem je to i chtěný break v přehnaně rychlé době. A ať už doba bude jakkákoli, gaming budu milovat dál.

Kingdom Come: Deliverance - Deskovka

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 01 Jul 26 21:13:13 +0200

CGE připravuje deskovou hru podle Kingdom Come: Deliverance. Pracují na ní Vlaada Chvátil a Tomáš Holek

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 01 Jul 26 20:40:53 +0200

Pro fanoušky videoherního Kingdom Come: Deliverance a deskoherního vydavatelství Czech Games Edition (CGE) přichází zásadní zpráva. Domácí studio CGE totiž oficiálně oznámilo projekt, který výrazně ovlivní českou i mezinárodní deskoherní scénu. Do stolní podoby převede celosvětově úspěšné RPG od Warhorse Studios. Pod hrou je podepsaná autorská dvojice, která spojuje dvě generace českého herního designu – zkušeného Vlaadu Chvátila a jednoho z nejvýraznějších autorů současnosti Tomáše Holka. Autorské duo: Zkušenost i moderní přístup k designu Studio CGE má s adaptacemi velkých značek dlouhodobé zkušenosti. Vlaada Chvátil stojí za celosvětově úspěšnými tituly. Jeho dobrodružná strategie Mage Knight i civilizační hra Through the Ages patří k vysoko hodnoceným projektům ve svých žánrech. K jeho prověřeným mechanikám a smyslu pro detail se připojuje Tomáš Holek, který na sebe v poslední době upozornil svými úspěšnými euro hrami jako SETI: Pátrání po mimozemské inteligenci, Galileo Galilei nebo Čajová zahrada. Jindřichovo putování Posázavím tak dostali na starost autoři s bohatým portfoliem. „Kingdom Come: Deliverance je moje srdcovka od doby, co jsem si hru poprvé zahrál před mnoha lety. Už tehdy jsem snil o tom, že bych jednoho dne mohl vytvořit stolní hru inspirovanou tímto úžasným světem. Teď se mi ten sen plní,“ uvádí Tomáš Holek. Spolupráci komentuje také Vlaada Chvátil: „Tenhle projekt si fakt užívám. Úžasná videoherní předloha, spoluautor, se kterým se mi skvěle pracuje, péče a podpora, kterou CGE svým projektům dává… A především ta kombinace epičnosti a hravosti. Když si s Tomášem sedneme k testovací partii, tak na sebe koukneme – ty jo, ta hra nás pořád strašně baví.“ {shortcodeYoutube id="5nPuz_RUS8Q" title=""} Historická věrnost, realistické Posázaví a robustní obsah Desková verze se bude držet své první videoherní předlohy. Nečekejte fantasy prvky, hra se zaměří na drsné 15. století, politické intriky a historickou věrnost. Hráči budou plnit rozmanité úkoly, prozkoumávat detailní mapu a budovat reputaci své postavy. CGE projekt prezentuje jako svou dosud největší a nejambicióznější deskovou hru. Tomu odpovídají i herní parametry: Přes 700 karet zajišťujících variabilitu a větvení příběhu. Stovky komponentů včetně figurek vyrobených z ekologického materiálu. Komplexní RPG mechaniky: Možnost vylepšovat postavu v boji, lovu, sběru bylinek nebo plížení. Důraz na rozhodování: Volby hráčů mají mít reálný dopad na vývoj herního světa a příběhové linky. Propojení Warhorse a CGE po letech Titul vzniká už více než dva roky. Když měli autoři hotový pokročilý herní prototyp, oslovili s ním na konci loňského roku studio Warhorse. To projekt schválilo a dalo mu zelenou. Tato kooperace má navíc zajímavé personální pozadí. Spoluzakladatel Warhorse Studios Martin Klíma totiž s Vlaadou Chvátilem před mnoha lety v herním průmyslu začínal (oba se podíleli na vývoji videoherních klasik jako Fish Fillets nebo Original War). „Tahle spolupráce je pro mě velmi osobní,“ říká Martin Klíma. „Mám obrovskou radost, že se naše cesty s Vlaadou znovu protnuly. Nenapadá mě nikdo, kdo by dokázal lépe zachytit ducha Kingdom Come – důraz na svobodu volby, následky rozhodnutí a příběhy, které vznikají přirozeně během hraní. Měl jsem možnost si stolní hru zahrát a už se nemůžu dočkat, až ji vyzkouší ostatní.“ Druhý pokus o adaptaci: Tentokrát s jistotou realizace Není to poprvé, co se tato značka pokouší proniknout na stoly. V roce 2022 vyvíjelo jinou adaptaci pod názvem Kingdom Come: Deliverance - The Board Game brněnské studio Boardcubator. Projekt tehdy spoléhal na doprovodnou aplikaci a crowdfundingovou kampaň na platformě Gamefound. Přestože kampaň formálně překonala cílovou částku, autoři ji nakonec zrušili s vysvětlením, že reálné výrobní náklady by vyžadovaly mnohem vyšší rozpočet. K oživení projektu již nedošlo. CGE volí odlišný přístup. Hra je vyvíjena interně bez nutnosti crowdfundingu a bude se vyrábět přímo v České republice, konkrétně v továrně CGE v Mnichově Hradišti. Pro hráče to znamená jistotu, že hra skutečně vyjde v plánovaném termínu a s plnou kontrolou nad kvalitou produkce. Termíny vydání, ceny a lokalizace Vydání hry je naplánováno na letošní podzim, distribuční model je však rozdělen do dvou fází. Anglická verze bude poprvé k dispozici v říjnu na mezinárodním veletrhu Spiel Essen v Německu. Předobjednávky anglické verze běží do 16. srpna na stránkách CGE a u českého prodejce Xzone za cenu 150 EUR (cca 3 700 Kč). Česká lokalizovaná verze dorazí na trh v prvním čtvrtletí příštího roku.

Recenze Supergirl (2026)

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 30 Jun 26 07:57:47 +0200

DC to má těžké a fanoušci s ním taktéž. Nepamatuji si snad, kdy jsem šel v posledních letech do kina s vyhlídkou na opravdu bezchybný filmový zážitek. A bohužel to platí i pro nový směr DCU pod taktovkou Jamese Gunna. Velmi podobný, rozpačitý pocit jsem měl už u The Flashe, kde se shodou okolností postava Supergirl také objevila (byť v podání Sashy Calle). Zatímco nového Supermana jsem v kině spíše prozíval, na jeho sestřenici Karu Zor-El jsem byl upřímně více natěšený. Jaká je tedy nová filmová Supergirl, ve které si hlavní roli střihla talentovaná Milly Alcock? Pangalaktický chlast a deprese na jedničku Musím začít pozitivem: film je ve své podstatě fajn a Milly Alcock je naprosto skvělá. James Gunn (který sice osobně netočil, ale jako producent na projekt dohlížel) moc dobře pochopil, že pokud má Kara diváky zaujmout, musí být absolutním opozitem k dokonalému, morálně čistému Supermanovi. Kara Zor-El je tu představená jako mladá, nevybouřená holka, která se potuluje po nejzapadlejších koutech vesmíru, vymetá pochybné bary, pije první ligu a trpí těžkými depresemi ze ztráty rodiny a rodného Kryptonu. Společnost jí dělá jen její superpes Krypto, který je mimochodem naprosto boží. Home Is Wherever You Are, BuddyKara Zor-El První polovina filmu mě neskutečně bavila. Sledujeme tu skvěle načrtnutý vesmírný western. Zápletka jako z klasické kovbojky – mladá Ruthye hledá vraha své rodiny, desperáta Krema, a najme si na to osamělou, věčně pod obraz zlitou „pistolnici“ Karu, kterou je nejdřív potřeba proplesknout a nechat vystřízlivět. Tohle pojetí divokého vesmíru, kde Supergirl bez žlutého slunce krvácí jako běžný smrtelník, má fantastickou atmosféru. K tomu všemu perfektně sedí i celkový vizuální look Kary. Nemyslím to nijak sexisticky – její outfit, rozcuchané vlasy a lehce zanedbaný styl k tomu špinavému vesmírnému westernu sedí jako ulité. Kara nevypadá jako nablýskaný model z plakátu, ale jako holka, která se prostě protlouká životem na okraji galaxie a na nějakou hrdinskou etiketu zvysoka kašle. Rukopis Jamese Gunna bez jeho humoru I když film režíroval Craig Gillespie (Já, Tonya), produkční rukopis Jamese Gunna ze snímku doslova stříká. Jsou tu všechny jeho typické propriety: Hrdinové jsou naprostí outsideři na okraji společnosti. Nechybí roztomilý i drsný zvířecí parťák (Krypto). Cestuje se divokým, barevným vesmírem plným bizarních mimozemšťanů. Hudební doprovod a analogová sluchátka na uších hlavní hrdinky. Gunn miluje retro soundtracky, jenže tady se výběr skladeb úplně netrefil do vkusu a nálady jednotlivých scén. Působí to spíš jako nucená snaha zopakovat úspěch Strážců, než jako organická součást vyprávění. V podstatě to chvílemi vypadá jako Strážci galaxie. Jenže je tu jeden zásadní háček – tam, kde Strážci sypou z rukávu jeden funkční vtip za druhým, u Supergirl humor zoufale chybí. Film se bere až příliš vážně a chybí mu ta lehkost, která by diváka přiměla odpustit scenáristické berličky. Když se z westernu stane patetická přednáška Zatímco první hodinu jsem si užíval mladickou nezávislost a fajn přímočarou jízdu, v druhé polovině film tragicky narazí. Snímek se začne pokoušet o „vážná témata“, která tu ale vůbec nemusela být a do konceptu vesmírné kovbojky se absolutně nehodí. Nebo ne alespoň zatím. Tvůrci se rozhodli divákovi dosti neohrabaně vnutit hlubokou morální pointu o tom, že „násilí a odveta nic neřeší“. Působí to strašně naoko, pateticky a v kontextu drsného vesmírného westernu vyloženě směšně. Celé to morální prozření hlavní hrdinky strašně rušilo tempo filmu a zbytečně ho brzdilo. Strážci galaxie si na nic nehráli – byla to upřímná, zábavná jízda, která měla emoce na správném místě. Supergirl se ale v druhé půlce snaží být něčím víc, až sklouzává k lacinému poučování. Kara mohla (a měla) zůstat déle nestálá, divoká, morálně šedivá a otevřená. Její rychlý přerod v klasickou superhrdinku s morálním kompasem přišel příliš brzy a působil nuceně. Dalším kamenem úrazu je poměrně laciný a černobílý feministický podtext. Nemám vůbec nic proti silným ženským hrdinkám – naopak, Kara i Ruthye mají skvělý potenciál a jejich dynamika mohla být motorem celého filmu. Problém je v tom, jak neohrabaně tvůrci pracují s okolním světem. {shortcodeImages id="1873,1872,1871" template="standard" order="asc" thumbnailSize="full"} Všichni muži ve filmu jsou tu totiž vyobrazení jako bezvýhradně zlí, neschopní nebo zákeřní padouši. Tuhle prvoplánovou šablonu už jsme viděli v nevalné Wonder Woman 1984 (která byla navíc ve výsledku o něco lepším a konzistentnějším filmem). Je velká škoda, že Supergirl nepřišla s něčím o trochu objevnějším, aktuálnějším a více vtíravějším a vlezlejším než jen s tupým ukazováním prstem, že každý chlap v galaxii je lump. Když jsou všichni mužští oponenti jen ploché, uštěkané karikatury zla, bere to filmu jakékoliv dramatické pnutí a hloubku. A důvěru. Když k tomu připočtu neskutečně plochého záporáka Krema (který jen tupě čeká, až si pro něj hrdinky přijdou) a velmi nevyrovnané vizuální triky, které chvílemi vypadají skvěle a chvílemi jako nepovedený AI generátor za 175 milionů dolarů, nadšení z první poloviny rychle vyprchalo. Navíc je Kara na celý film v podstatě sama a chybí jí dynamika s ostatními postavami – takový drsný lovec odměn Lobo (Jason Momoa) se ve filmu sice zjeví, ale je tu naprosto nevyužitý a jen do marketingových plakátů.

Historický vývoj prodejů her Warhorse

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 26 Jun 26 13:10:39 +0200

Dnes oznámilo české herní studio Warhorse další milník ve své už poměrně dlouhé době existence. Uplynulo zatím pouze 16 měsíců od vydání druhého dílu Kingdom Come: Deliverance a hra zaznamenala už 6 milionů prodaných kopií. Gratuluji k úspěchu a budu věřit v magickou desítku! Pojďme si krátce připomenout, jak se prodeje této úspěšné hry vyvíjely. První milion kusů Warhorse oznámilo už v den vydání – 4. února 2025. Na dva miliony se titul dostal během pouhých čtrnácti dnů. Třetí milion hráčů byl potvrzen v březnu 2025 a už tehdy autoři mluvili o mimořádně silném výsledku. Čtvrtý milník přišel s větším odstupem, konkrétně v polovině listopadu 2025. Po roce vydání v únoru 2026 padla i hranice pěti milionů. {shortcodeIframe iframe=""} Historický vývoj prodejů her Warhorse Warhorse vydává svoje hry už prakticky osmou prodejní sezónu. První díl vydalo v roce 2018 a na tehdy neznámé studio s velmi realistickým nevšedním přístupem ve hře sklidilo vlažné, ale i nadšené přijetí. Kdyžt se podíváme na přímé porovnání prodejů mezi prvním a druhým dílem, tak vidíme prakticky dvojnásobnou větší prodejní rychlost druhého dílu. Na prodejní metu 6 milionů kusů se druhý díl nadřel pouhých 16 měsíců. Původní hře to trvalo 5 let. A to ještě za výrazně nižší cenu. {shortcodeInteractiveGraph spreadsheetId="1WmammWyFEFtfAGbd76a2Jra1UMAsDrAb0FSDQqM2bEc" range="Warhorse - Sales!A1:F8" type="line" title="Vývoj prodejů her Warhorse" xLabel="Rok od vydání" yLabel="Počet prodaných kopií" showValues="true" } Warhorse Studios dokázalo, že úspěch prvního dílu nebyl náhoda. Udělali hru větší, přístupnější, ale přitom neztratili svou hardcore identitu. Jindra ze Skalice se tak stává pomalu globální herní ikonou.

Recenze upírského Zaklínače: Medvěd a motýl

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 20 Jun 26 13:09:14 +0200

Vypadá to, že se s novinkami ze světa Zaklínače v poslední době doslova roztrhl pytel. Fanoušci Bílého vlka (a vlastně celého univerza) musí být v sedmém nebi. Jen si to shrňme: plně ve vývoji je už čtvrtý plnohodnotný díl, do toho se pracně kutí remake prvního Zaklínače, bylo oznámeno nové DLC Songs of the Past pro legendární trojku a na naše herní stoly se chystá nová deskovka The Witcher: Legacy. A aby toho nebylo málo, původní autoři třetího Zaklínače momentálně chystají vlastní hru The Blood of Dawnwalker s lákavou upíří tematikou. A právě upíři se objevují i v novém komiksu Zaklínač: Medvěd a motýl, který už tradičně do ČR přináší Nakladatelství Crew. A už opět tradičně i s limitovanou obálkou, která mě jako sběratele neminula. Příběh začíná tradičně: Geralt přijíždí do malého městečka, kterým se šíří zvěsti o útocích upíra. Jenže vypsaná odměna za jeho hlavu láká každého lovce nestvůr široko daleko. Konkurenční boj navíc ještě zesílí, když se k lovu připojí další zaklínač, tentokrát drsný nositel medailonu Školy medvěda. Bílý vlk se navíc brzy ocitá ve velmi nepravděpodobné společnosti – po boku mu stane služebná, která tvrdí, že má o netvorovi klíčové informace, a přidá se i sirotek, který se sám bez okolků prohlásí za Geraltova panoše. Obstojí tahle podivná nesourodá skupinka společně proti ještě nepravděpodobnějším protivníkům? A jde jim všem skutečně o totožný cíl? Pokud čekáte klasickou zaklínačskou detektivku, Medvěd a motýl vás rozhodně nezklame. Scénář od začátku sází na osvědčené karty a buduje silnou, hutnou atmosféru. Příběh se opírá o velmi dobře napsané postavy, přičemž do popředí opět vystupuje pro Zaklínače tak typická reprezentace outsiderů a lidí (či nelidí) žijících na okraji společnosti. Právě Geraltova nesourodá družina dává vyprávění ten správný náboj. {shortcodeReviews tags="the-witcher-graphic-novel" title="Zaklínačské komiksy"} Co začíná jako přímočarý lov na krvelačnou bestii, se ale brzy začne komplikovat. Jak už to ve světě Andrzeje Sapkowského bývá, skutečnost je mnohem komplexnější a zdaleka není jen černobílá. Komiks se nebojí zabrousit do temnějších témat předsudků a lidské krutosti. Brzy tak dochází ke klasickému a tolik oblíbenému rozvinutí příběhu, kdy se z domnělého přímočarého protivníka stává spíše oběť. Celé to má překvapivě silný emotivní podtext, který čtenáři znovu připomene tu známou pravdu: tím vůbec největším „monstrem“ často nebývá tesáky vybavený tvor schovávající se ve stínech, ale samotná lidská společnost, ovládaná strachem a chamtivostí. Ve výsledku se tak jedná o naprosto klasický zaklínačský komiks, což platí i pro vizuální stránku. Kresba je velmi detailní, ostrá a hlavně přehledná, takže se v akčních scénách rozhodně neztratíte a přesně víte, co se na stránce děje. Na druhou stranu od ní ale nečekejte žádné super epické panely přes celé dvoustránky, ze kterých by vám spadla brada – vizuál se drží spíše při zemi a slouží primárně příběhu. A jen takové malé upozornění pro znalce her a knih: erotiky si v tomto sešitu opravdu příliš neužijete, tvůrci s ní tentokrát hodně šetřili. To ale nic nemění na tom, že komiks dělá své značce čest a je skvělým doplňkem do sbírky.

Recenze Supergirl: Dívka z Kryptonu

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 19 Jun 26 20:04:54 +0200

Vzhledem k tomu, jak momentálně vrcholí kampaň na nový film Supergirl s Milly Alcock, je ideální čas si tuto hrdinku trochu víc připomenout. Přiznám se, že se na film celkem těším a s tím spojený hype s sebou nese i radosti pro nás sběratele – ať už v podobě prvních odhalených figurek, nebo nového čtiva. U nás se této vlny chopilo Nakladatelství Crew a do své série Kapesní komiksové klenoty přidalo kousek Supergirl: Dívka z Kryptonu. Takže, jaká Kara Zor-El v tomto vydání vlastně je? Bohužel nemám sestřenici Supermana tolik načtenou. Ne, nemá to co dělat s blonďatými vlasy. Zkrátka jen nebyl čas najít si tu správnou sérii. Proto jsem rád, že Crwáci tuto možnost právě dávají skrze svoji sérii KKK, která slouží jako entry level (nejen) pro začínající fanoušky hrdinských komiksů. Nicméně samotný komiks Supergirl: Dívka z Kryptonu na to jde rychle. Vše začíná deštěm kryptonitových meteoritů, které dopadají na Zemi. V Gothamském zálivu dopadne i podivná mimozemská loď. Batman ji jde prozkoumat a uvnitř objeví vyděšenou, zmatenou (a zcela nahou) dospívající dívku. Po svém nástupu, silně připomínající slavnou filmovou scénu z Terminátora, se dozvídáme, že jde o sestřenici Supermana - Karu Zor-El. A v následujících stránkách se tak odehrává dynamický příběh z pera Jepha Loeba, který nás provede jejím sžíváním se s Zemí a novými schopnostmi. Není to ale žádná idylka. Zatímco Superman vidí ve své sestřenici jedinou žijící krevní příbuznou a okamžitě ji bere pod svá ochranná křídla, Batman je tradičně skeptický a vidí v ní spíše potenciální hrozbu. Do hry se navíc brzy vloží Wonder Woman, která chce Karu odvézt na Themysciru a podrobit ji amazonskému výcviku, a aby toho nebylo málo, o kryptonskou dívku projeví zájem i samotný vládce Apokolipsu – Darkseid. Tady se sluší podotknout jednu věc: ačkoliv je komiks prezentován jako dobrá vstupní brána, pro úplného neznalce může být takové množství ikonických postav najednou trochu matoucí a čtenář se v tom zástupu může chvílemi ztrácet. {shortcodeImages id="1836,1835,1834" template="standard" order="asc" thumbnailSize="full"} O vizuální stránku se postaral legendární Michael Turner, a nutno říct, že jeho kresba je jedním z hlavních taháků této knihy. Akční scény mají spád, detaily postav (zejména těch ženských, což je pro Turnera typické) jsou precizní a souboj s Darkseidem je prostě epický. Samotný menší formát série Kapesní komiksové klenoty (přibližně 21,5 x 14 cm) má ale v tomto ohledu své jasné plusy i minusy. Na jednu stranu je to ideální kousek na cesty, který nezabere moc místa v batohu, má velkou výhodu v přenositelnosti, a nabídne uzavřený příběh za velmi příznivou cenu (méně jak dvě stě korun). Na druhou stranu si právě u zmíněné detailní kresby občas povzdechnete – v takto zmenšeném formátu bohužel některé velké panely a Turnerovy epické výjevy zkrátka nevyniknou naplno a trochu se ztrácejí jejich údernost. Závěrem? Supergirl: Dívka z Kryptonu je svižná superhrdinská jednohubka. Pokud s komiksy DC teprve začínáte, nebo jen hledáte nenáročné čtení s parádní kresbou k vodě, tenhle "klenot" by vám neměl uniknout. A jako bonus kniha obsahuje i historicky první příchod Supergirl z Action Comics z roku 1959, což potěší každého komiksového historika.

Tomb Raider: Legacy of Atlantis (Collectors Edition)

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 07 Jun 26 20:04:01 +0200

Tomb Raider: Legacy of Atlantis vypadá fantasticky. Na návrat Lary si ale počkáme déle

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 07 Jun 26 19:30:54 +0200

Tomb Raider patří mezi moje nejoblíbenější herní série vůbec. První dobrodružství Lary Croft jsem hrál ještě v době, kdy se herní světy skládaly z ostrých polygonů a fantazie musela doplňovat to, co tehdejší technologie nezvládaly. O to větší radost mi udělal nový trailer na Tomb Raider: Legacy of Atlantis. Jenže společně s ním přišla i jedna nepříjemná zpráva. Crystal Dynamics oznámili odklad hry na 12. února 2027. Naštěstí vše nasvědčuje tomu, že čekání bude stát za to. Není to remake. Je to nová verze klasiky Nejzajímavější informace nepřinesl samotný trailer, ale rozhovor s herním ředitelem Raúlem Siqueirou během Future Games Show. Podle něj totiž označení „remake“ vůbec nevystihuje, co se vývojáři snaží vytvořit. „Je důležité rozlišit, že tohle není remake. Remake přetváří to, co už existuje, s využitím moderních technologií.“ Siqueira vysvětluje, že Legacy of Atlantis jde mnohem dál. „Tomb Raider: Legacy of Atlantis jde dál a znovu představuje původní hru, ale se zachováním jejího ducha.“ A právě to je podle mě nejzajímavější část celého projektu. Tvůrci nechtějí pouze převést první Tomb Raider do Unreal Engine 5 a přidat moderní grafiku. Jejich cílem je vytvořit první dobrodružství Lary Croft tak, jako by vznikalo úplně od začátku v roce 2026. Proto se mění nejen vizuál, ale také design úrovní, hádanky, soubojový systém i samotný pohyb postavy. Pokud vše dopadne podle představ autorů, nepůjde o klasický remake, ale o moderní reinterpretaci jedné z nejdůležitějších her devadesátých let. Lara Croft na vrcholu sil Velkou proměnou projde i samotná Lara. Poslední trilogie nám představila mladou archeoložku, která se teprve stávala legendou. Byla zranitelnější, často bojovala o přežití a celý příběh byl postaven na jejím vývoji. Legacy of Atlantis ale ukáže úplně jinou Laru. „Toto je Lara na vrcholu svých schopností.“ A Siqueira pokračuje: „Prošla Survivor érou, je z ní sebevědomá a zkušená dobrodružka, a to se odráží i v jejím pohybu.“ To je ostatně vidět už v samotných ukázkách. Lara se pohybuje mnohem dynamičtěji, nechybí akrobatické skoky, přeskakování pastí ani výrazně akčnější souboje. V některých scénách dokonce připomíná hrdinku, kterou si pamatujeme z přelomu tisíciletí více než z moderní Survivor trilogie. Návrat ikonických lokací {shortcodeYoutube id="0wEjbSYNUM8" title=""} Nový trailer také ukázal několik míst, která si fanoušci původního Tomb Raidera okamžitě vybaví. Vrátíme se do Peru, do slavného Ztraceného údolí, i do starověkých ruin v Řecku. Tentokrát ale v mnohem větším měřítku. Crystal Dynamics slibují rozsáhlejší lokace, více možností průzkumu, skrytá tajemství a sběratelské předměty. Právě průzkum neznámých míst byl vždy jednou z nejsilnějších stránek série, takže je příjemné vidět, že na něj vývojáři nezapomínají. Edice pro sběratele Společně s datem vydání Crystal Dynamics konečně odhalili také jednotlivé edice hry. Dobrou zprávou je, že se nezapomnělo ani na sběratele. Tomb Raider : Legacy of Atlantis – Standard Edition Základní edice nabídne digitální verzi hry Tomb Raider: Legacy of Atlantis a jako bonus za předobjednávku kostým Survivor Outfit, který odkazuje na moderní trilogii dobrodružství Lary Croft. Tomb Raider : Legacy of Atlantis – Deluxe Edition Deluxe Edition obsahuje vše ze Standard Edition a navíc: 48hodinový předběžný přístup ke hře exkluzivní kostým Parisian Fugitive Outfit příběhové DLC plánované po vydání hry {shortcodeGallery id="55" title="" description="" limit=""} Tomb Raider : Legacy of Atlantis – Collector’s Edition Právě tady začíná být situace zajímavá pro fanoušky a sběratele. Collector's Edition obsahuje veškerý obsah z Deluxe Edition a k tomu také několik fyzických bonusů: prémiový Steelbook sošku Lara Croft vs. T-Rex mini artbook odznak Croft Signet Pin přívěsek Triumvirate Talisman Keychain Největším lákadlem je bez debat soubojová soška Lary Croft s ikonickým tyranosaurem. Právě střet s T-Rexem patří mezi nejslavnější momenty původního Tomb Raidera z roku 1996 a není náhodou, že si ho Crystal Dynamics vybrali jako hlavní motiv celé sběratelské edice. Jako člověk, který má pro Tomb Raider slabost už od devadesátých let, musím říct, že právě tahle Collector's Edition vypadá jako povinná výbava pro každého fanouška série. Pokud bude výsledná kvalita sošky odpovídat prvním obrázkům, může jít o jednu z nejzajímavějších herních sběratelských edic roku 2027. Na co se těšit? Tomb Raider: Legacy of Atlantis vyjde 12. února 2027 na PC, PlayStation 5, Xbox Series X/S a Nintendo Switch 2. A přestože mě odklad mrzí, nový trailer i informace od vývojářů ve mně vzbudily pocit, že Crystal Dynamics nevytváří jen další remake. Snaží se znovu představit hru, která před třiceti lety definovala jednu celou generaci dobrodružných her. A jako člověk, který s Larou Croft vyrůstal, se na tenhle návrat těším opravdu hodně.

TMNT: The Last Ronin stále ve vývoji, temný příběh Želv ninja chystá PlatinumGames

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 06 Jun 26 11:15:24 +0200

Fanoušci Želv Ninja včetně mě se konečně dočkali. Během Summer Game Festu 2026 byla znovu představena dlouho očekávaná hra Teenage Mutant Ninja Turtles: The Last Ronin, která vzniká podle stejnojmenného oceňovaného komiksu (recenze). Největším překvapením je jméno vývojářského studia – na projektu totiž pracují japonští specialisté z PlatinumGames, autoři sérií Bayonetta, NieR: Automata nebo Metal Gear Rising: Revengeance. První teaser sice neukázal samotnou hratelnost, ale naznačil atmosféru, na kterou se mohou hráči těšit. The Last Ronin nabídne výrazně temnější pojetí světa Želv Ninja, než jaké znají fanoušci z animovaných seriálů nebo většiny dosavadních her. Příběh se odehrává v budoucnosti, kde po tragických událostech zůstala naživu už jen jediná z legendárních želv. Osamělý bojovník se vydává na cestu za pomstou ve futuristickém New Yorku a právě tento motiv udělal z komiksové předlohy jeden z nejlépe hodnocených příběhů celé značky. {shortcodeYoutube id="b_RnIOj126E" title=" Teenage Mutant Ninja Turtles: The Last Ronin | Announcement Teaser"} Zajímavostí je, že hra měla původně vznikat pod dohledem THQ Nordic a studia Black Forest Games. Vývoj však byl zastaven a projekt převzalo nově vzniklé Paramount Games Studio, které se rozhodlo dát fanoušky vyhlížené adaptaci druhou šanci. Výsledkem je spolupráce s PlatinumGames, jejichž zkušenosti s rychlými akčními souboji slibují přesně ten typ hratelnosti, který si The Last Ronin zaslouží. Tvůrci potvrzují, že půjde o plnohodnotnou AAA akční adventuru zaměřenou na příběh, průzkum prostředí a intenzivní souboje. Datum vydání ani cílové platformy zatím bohužel nebyly oznámeny. Pro fanoušky Želv Ninja jde ale už teď o jednu z nejzajímavějších herních adaptací posledních let.

Zaklínač 3 dostane po 11 letech od vydání nové DLC - Songs of the Past

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 27 May 26 15:21:28 +0200

Po měsících spekulacích dostáváme konečně od CD Projekt RED oficiální potvrzení - nové DLC k Witcher 3 existuje! Po 11 letech od vydání dostane třetí pokračování Zaklínače dostane DLC s názvem Songs of the Past. Plánované pokračování připravuje CD Projekt RED ve spolupráci s polskou firmou Fool's Theory a vyjde až v roce 2027. Plánované platformy jsou PS5, Xbox a PC. Hlavním hrdinou bude opět Geralt, ale žádné větší informace o příběhu v tuto chvíli nejsou potvrzeny. Dlouho se debatuje, že právě v tomto DLC má Geralt předat svou roli Ciri, která je potvrzena jako hlavní hrdinka čtvrtého pokračování. Samotné chystané DLC Songs of the Past navíc nebude žádným drobným přídavkem. Z vyjádření vývojářů vyplývá, že rozsahem a herní dobou půjde o masivní datadisk plně srovnatelný s legendárním rozšířením Krev a víno (Blood and Wine). Prvních velkých detailů se přitom dočkáme už velmi brzy. CD Projekt oficiálně potvrdil, že s novým Zaklínačem vyráží na srpnový herní veletrh Gamescom 2026 v Kolíně nad Rýnem, kde bude hra prezentována přímo ve veřejné zóně a v kuloárech se hlasitě spekuluje i o hratelné ukázce pro návštěvníky. Co už ale víme, jsou HW požadavky. CD Projekt RED zdůrazňuje ve své zprávě na webu, že chce zajistit hladký a plynulý, a tak museli zaktualizovat systémové požadavky. Od příští aktualizace budou nové minimální požadavky následující: Původní HW nároky v roce 2015 Nové nároky v roce 2027 CPU Intel CPU Core i5-2500K 3.3GHz / AMD A10-5800K APU (3.8GHz) AMD Ryzen 5 2600, Intel Core i5-8400 GPU NVIDIA GeForce GTX 660 / AMD Radeon HD 7870 NVIDIA GeForce GTX 1660, AMD Radeon RX 5500 XT 8GB VRAM - 6 GB RAM 6 GB 12 GB Storage 50 GB HDD 70 GB SSD OS 64-bit Windows 7, 64-bit Windows 8 (8.1) 64-bit Windows 11 DirectX 11 12 Dochází dále k ukončení podpory pevných disků (HDD) a v budoucnu budou hry Zaklínač 3 a Cyberpunk 2077 podporovat pouze Windows 11. Nové DLC pak poběží už pouze na DirectX 12. Spolu s oznámením nového DLC vývojáři oznámili i celkový počet prodaných kusů. V nejnovějším finančním přehledu CD Projekt Red uvedlo, že The Witcher 3: Wild Hunt se prodalo už více než 65 milionu kopií. Zajímavé je, že minulý rok 2025 studio ohlásilo 60 milionu prodaných kopií. Kampaň k desetiletému výročí hry Witcher 3 byla tedy úspěšná. {shortcodeInteractiveGraph spreadsheetId="1WmammWyFEFtfAGbd76a2Jra1UMAsDrAb0FSDQqM2bEc" range="CDPR Games - sales!A1:C13" type="line" mode="timeline" dateColumn="Year" aggregateBy="year" valueColumn="The Witcher 3,Cyberpunk 2077" title="Vývoj prodaných kopií" showValues="true"} Za pokračujícím úspěchem a stabilním růstem prodejů stojí mimo jiné nedávné zařazení Zaklínače 3 a Cyberpunku 2077 do předplatitelské služby Xbox Game Pass (úrovně Premium a Ultimate), což ke značce přitáhlo miliony nových hráčů. CD PROJEKT Group jako celek hlásí za první kvartál roku 2026 vynikající finanční zdraví. Tržby společnosti dosáhly 191 milionů PLN (meziroční nárůst o 6 %) a čistý zisk činil 106 milionů PLN. S obří finanční rezervou 1,4 miliardy PLN na účtech má polské studio stoprocentní jistotu pro paralelní vývoj všech svých chystaných projektů. Že má studio momentálně obrovskou sílu, dokazuje i raketový úspěch jejich sci-fi univerza. Stolní karetní hra Cyberpunk Trading Card Game totiž právě dokončila kampaň na Kickstarteru, kde vybrala neuvěřitelných 28 milionů dolarů, což z ní dělá třetí nejúspěšnější projekt v celé historii této crowdfundingové platformy. Digitální Cyberpunk 2077 navíc v dubnu dostal velkou technologickou injekci v podobě bezplatného updatu pro PlayStation 5 Pro, který naplno ždímá grafický výkon nové konzole od Sony.

Nová značka Comic-Con Czech Republic aneb střet Comic-Conů v České republice?

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 27 May 26 08:51:17 +0200

Scénu českých conů včera v podvečerních hodinách rozvířila nová tisková zpráva. V České republice vznikla nová značka Comic Con Czech Republic. První ročník pod touto značkou se odehraje v PVA EXPO Praha 15. a 16. května 2027. Informace, která na první pohled působí jako pozitivní zpráva pro fanoušky popkultury, s sebou ale přináší i řadu otazníků a kontroverzí. V České republice totiž už několik let fungují dvě zavedené akce pod značkou Comic-Con: Comic-Con Prague a jeho menší sesterský projekt Comic-Con Brno & Junior. Pražský Comic-Con každoročně navštěvují desítky tisíc fanoušků a za poslední roky si vybudoval velmi silnou komunitu. Kde se tedy vzala nová značka Comic Con Czech Republic? A jak souvisí s již existujícími projekty? Mnozí fanoušci jistě zaznamenali event For the Love of Fantasy, který měl 23. a 24. května premiéru v Praze. A vlastně také derniéru. Organizátoři totiž oznámili, že akci transformují právě do nové značky Comic Con Czech Republic. Za projektem stojí britská společnost Monopoly Events, která pořádá řadu popkulturních akcí především ve Velké Británii a postupně expanduje i do dalších evropských zemí. Podle organizátorů jde o přirozenou evoluci původní fantasy akce směrem k širšímu popkulturnímu festivalu. „Naším záměrem bylo vždy expandovat do Evropy a Prahu jako město i Českou republiku obecně jsme si naprosto zamilovali,“ uvedl pro CzechCrunch šéf Monopoly Events Andy Kleek. Organizátoři zároveň slibují větší množství celebrit, širší fandomový obsah a rozsáhlejší program napříč filmem, seriály, gamingem i komiksy. Jenže právě nový název vyvolal mezi fanoušky okamžitě velmi bouřlivé reakce. Sociální sítě zaplavily komentáře kritizující možné matení návštěvníků i údajné „přiživování“ se na již etablované značce Comic-Con Prague. Někteří fanoušci se dokonce začali ptát, zda jde o přejmenování stávajícího Comic-Con Prague, nebo o zcela novou akci. A není se čemu divit – podobnost názvů je natolik výrazná, že může být pro běžného návštěvníka snadno matoucí. Silně zareagovali také samotní organizátoři Comic-Con Prague. „Domníváme se, že cílem je návštěvníky zmást a přiživit se na zavedené a oblíbené značce,“ uvedl pro CzechCrunch Pavel Renčín z organizačního týmu Comic-Con Prague. Podle jeho vyjádření organizátoři zvažují právní kroky a chtějí situaci aktivně řešit. Na druhou stranu Monopoly Events argumentují tím, že označení „Comic Con“ není v Evropě exkluzivní značkou a podobných akcí fungují desítky až stovky. „Pokud může Spojené království hostit více než stovku comic conů, pak jsme přesvědčeni, že čeští fanoušci si zaslouží více než dva,“ reagoval Andy Kleek. A právě tady se celý spor začíná lámat. Zatímco český Comic-Con vznikal postupně z fanouškovské komunity a navazuje mimo jiné na dlouholetou tradici Festivalu Fantazie, akce Monopoly Events působí výrazně komerčnějším dojmem a staví především na velkých hereckých jménech, autogramiádách a placených meet & greet programech. Letošní For the Love of Fantasy sice do Prahy přivezl známé tváře jako Sean Astin nebo Jack Gleeson, ale celkový koncept akce odpovídal standardnímu formátu eventů Monopoly Events, které firma pořádá po celé Evropě. {shortcodeReviews title="Comic-Con & Collector Boy" tags="comic-con,recenze"} Rozhodnutí vstoupit na český trh právě pod názvem Comic Con Czech Republic tak mnozí fanoušci vnímají velmi rozporuplně. Česká conová scéna je totiž už dnes poměrně široká – vedle Comic-Conů zde funguje například Animefest, Festival Fantazie nebo další specializované akce. Na druhou stranu konkurence může být pro celý segment zdravá. Poslední ročníky Comic-Con Prague sice stále nabízely kvalitní program a silnou atmosféru, ale některé koncepty už mohly na pravidelné návštěvníky působit lehce repetitivně. Bude proto zajímavé sledovat, jak se situace vyvine dál. Obě velké pražské akce od sebe navíc budou dělit pouhé dva měsíce, což může být pro část návštěvníků i finančně náročné rozhodování. Ať tak či tak, popkulturní akce jsou v České republice na vzestupu. Teprve čas ale ukáže, zda si nová značka Comic Con Czech Republic dokáže získat důvěru fanoušků – a zda vedle kontroverzního startu nabídne i něco skutečně nového.

Con Morhen 2026

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 11 May 26 19:23:44 +0200

Con Morhen 2026 - opět na největším zaklínačském festivalu

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 10 May 26 11:12:49 +0200

Sotva jsem se vrátil z letošního ročníku Con Morhen 2026, ale pořád mám pocit, jako bych se vracel z úplně jiného světa. Stačí několik hodin strávit mezi zaklínači, bardy, alchymisty, rytíři a fantastickou hudbou a člověk velmi rychle zapomene na běžnou realitu. Jen málokterá akce totiž dokáže návštěvníka pohltit takovým způsobem jako právě zaklínačský festival Con Morhen. Stačí projít branou lobkovického zámku v Roudnici nad Labem a realita na několik dní přestává existovat. Hudba linoucí se areálem, vůně ohňů, šustění kostýmů, rachot zbrojí a stovky lidí, kteří sem nepřijeli jen na festival, ale na chvíli skutečně žít ve světě Zaklínače. A stejně jako minulý rok jsme mezi nimi nechyběli ani my. Letošní ročník s podtitulem Con Morhen: Krev olší dokázal znovu nabídnout přesně to, co dělá tuto akci tak výjimečnou — obrovsky silnou atmosféru, fantastickou komunitu a pocit, že se člověk opravdu stal součástí jiného světa. Festival opět nabídl nabitý program, ve kterém si podle mě dokázal najít něco prakticky každý návštěvník. Ať už šlo o tematické hry, koncerty, přednášky, cosplaye, workshopy nebo jen obyčejné procházení areálem a nasávání atmosféry, pořád bylo co dělat. {shortcodeYoutube id="op1Bv23LzGg" title=" Con Morhen 2026 | Aftermovie"} Jak už jsem psal minulý rok, Con Morhen si nejvíce užijí ti, kteří mají správně nastavená očekávání — nevadí jim trochu open-air diskomfortu a dokážou si užít hravý společenský program, který stojí hlavně na komunitě a celkové atmosféře. Během celého víkendu jsme tak mohli plnit tematické úkoly, poslouchat skvělou hudbu, navštěvovat přednášky, objevovat jednotlivé části areálu, fotit úžasné cosplaye a samozřejmě si dopřát i něco dobrého k jídlu a pití, které ale tradičně patřilo spíše k těm dražším. Velmi dobře navíc fungovala i samotná organizace festivalu. Akce se vyhnula větším problémům a příjemně překvapila také novým rozložením areálu, které působilo otevřeněji, nabízelo více prostoru a celkově zlepšilo pohyb mezi jednotlivými částmi programu. Velkým highlightem byly samozřejmě také koncerty. Ty byly skvěle nazvučené, energické a zároveň bezpečně organizované. Percival Schuttenbach znovu předvedli fantastickou show, která bohužel utekla až nepříjemně rychle. Hodina ikonické zaklínačské hudby spolu s opět skvělým představením letos trochu redukovanějších cosplayerů byla zkrátka málo a bez problémů bych si dokázal představit minimálně dvojnásobnou stopáž. Možná i s menším přihlédnutím k ceně sobotních vstupenek. Zlepšit do příštích ročníků by chtělo i více decentralizovat výčepní pípy v jednotlivých stanovištích. Fronty byly minimálně v sobotu prakticky pořád a na všechno. Decentralizaci by zasloužily i toalety, které doznaly od minulého ročníku slíbeného zlepšení. Děkujeme! Obecně jsou to jen detaily, které nijak neovlivnily báječnou a přátelskou atmosféru, která je na těchto festivalech určená pro vysoce zájmové skupiny už běžná. Děkujeme všem účastníkům a organizátorům za velmi povedený víkend!

Blavicon 2026

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 17 Apr 26 22:52:32 +0200

Mira Ceti na Blavicon 2026

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 12 Apr 26 19:51:53 +0200

Mira Ceti je francouzská zpěvačka a producentka, jejíž tvorba propojuje starobylé hudební tradice s moderním ambientem. Svůj hlas používá jako nástroj, kterým vytváří hypnotické a rituální zvukové krajiny. Vystupuje také s projektem Heilung, kde se podílí na silných živých performancích. Její hudba čerpá inspiraci z duchovních zpěvů různých kultur a jazyků. Výsledkem je jedinečný a hluboký hudební zážitek. Fotografie pochází z jejího úžasného koncertu v Táboře během fantasy festivalu Blavicon 2026.

Blavicon 2026: Ozvěny osudu

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 10 Apr 26 20:55:25 +0200

Sezóna Conů začala. Kromě Comic-Conu už letošní rok po delší době odstartoval i Blavicon - festival se středověkou a zaklínačskou tematikou. První ročník festivalu Blavicon započal již v roce 2017 a letos se po čtyřleté odmlce konal pátý ročník festivalu, na který jsem měl delší dobu spadeno. Bohužel pro nedostatek času a také kvůli vzdálenosti (a taky nekonání festivalu v předchozích ročnících) jsem se na tento parádní festival přijel podívat až letos. A to bohužel pouze na čtvrteční den, který ale sliboval velké věci. Nebudu předbíhat. Festival Blavicon se konal opět v Housově mlýně v Táboře. A tak stačilo "pouze" více jak 2 hodiny nepříliš zábavného a příjemného řízení a letošní Blavicon se neobešel bez nás. Festival může být pro neznalé spojován s festivalem Con Morhen, který také drží přívlastek zaklínačského festivalu. A v podstatě je to tak. Oba festivaly mají mnoho společného. Účinkující, cosplayery, atmosféru, druh pití a zábavy a taky v dřívějších ročnících i pořadatele. A tak i když se jednalo o náš první ročník Blaviconu, tak jsme se zde hned cítili velmi dobře. Atmosféra, prostředí, zábava - vše velmi podobné tomu, co jsme zažili v Roudnici nad Labem na Con Morhenu. Město Tábor je moc pěkné historické město a Housův mlýn je ideální místo se skvělou lokací a nádechem fantasy světa. Genius loci se vším všudy. Ideální na přenesení mysli do jiného, magičtějšího světa plného čar, kouzel a fantasy lákadel. Stanové městečko, několik hudebních stagí, jídlo, medovina, pivo a hlavně cosplayeři a výborní muzikanti. To byl základ Blaviconu, který jsme mohli ve čtvrteční den vidět, poznat a hlavně prožít. Všude bylo plno zábavy, úsměvu a také jarního sluníčka, které vytvářelo v ležení pod Holečkovými sady úžasné barvy a nasvícení. Až se nechtělo věřit, že další den se chystá na festival sněhová nadílka. {shortcodeYoutube id="ekLxzHkpgl4" title="Blavicon 2026 - Aftermovie"} Pojďme ale zpět k Blaviconu, který kromě pěkné atmosféry nabídl i bohatý vedlejší program - degustace piva a likérů, tematické přednášky a workshopy, divadelní scénky, pestré stánky, lukostřelba, aréna, šerm, fotokoutek, video/deskoherna, velké stanové městečko a také sirotčinec v podobě hlídání našich malých prcků. Čtvrteční den Blaviconu jsme vybrali nejen z těchto důvodů, ale především pro skvělý program. Obecně na fantasy festivalech obdivuju spoustu věcí, ale nejvíce mě baví koncerty. A i Blavicon měl co nabídnout. A také nabídl. Po výborných italských Fehu Paganfolk, kteří by si zasloužili větší pozornost publika, úžasné inspirativní Mira Ceti, si pořadatelé Blaviconu připravili opravdu velké překvapení. Na koncert pozvali francouzské duo Eihwar! Celou dobu se mi vůbec nechtělo věřit, že se koncertu dočkám, ale opravdu se tak stalo. Highlight celého dne a večera neměl chybu! Snad jen trochu nevhodná a komická organizace před pódiem, kterou jsem pravda snad nikdy nikde nezažil. Ale za pozvání této skupiny je vše prominuto. Eihwar byl opravdu nášup se vším všudy. Asrunn a Mark nezklamali a navíc pochválili Českou republiku (ne Česko!) za nejlepší jejich fanoušky. A není divu. Koncert měl opravdu výbornou atmosféru a utekl až nepěkně rychle a i přes už skoro mrazivé večerní teploty zahřál na celém těle. Škoda, že servírování jídla bylo brzy ukončeno a Housův mlýn večer doslova praskal pod návalem celého festivalu. Takže večerní show už jsme si už moc neužili. I tak ale alespoň jeden den Blaviconu stál za to a kromě spousty zážitků vzniklo hodně fotek do archivu a snad i několik k publikaci.

Zlatá éra skončila. Proč je dnešní hraní dražší než kdy dřív?

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 04 Apr 26 11:31:30 +0200

Svět střídá jednu krizi za druhou jako ponožky a jako by si všichni ve světě začali krizové scénáře užívat. Osobně tomu nerozumím, že mnoho lidí chce žít své životy v naprosté denní nejistotě. Ale jak se říká, kdo jsme my, abychom o tom ve světovém měřítku rozhodovali. Jistě, stále se máme dost dobře. O tom svědčí i tento článek, který stále ještě píšu s klidem a s pocitem bezpečí a dobrého zázemí. Dnes se totiž chci podívat na to, jak je dnešní doba nepříznivá pro nákup nové herní konzole. Ať už si totiž chceme, nebo nechceme připustit, světové krize se dotýkají i nás, malého středoevropského Hobitína. Ceny se za posledních 6 let několikrát posunuly do nového normálu a každý se s tím zžívá po svém. Herní konzole Sony PlayStation jsou tu už s námi více než 30 let. Ustanovil se pravidelný cyklus, na který si za tři dekády konzumenti zvykli. Ten cyklus byl vlastně dost jednoduchý a až do nedávné doby i zcela předvídatelný. Po hlasitém a očekávaném releasu nové generace s marketingovým označením "Next-gen" se stanovená cena ustálila mezi fanoušky a etablovala se v rodinných rozpočtech. Cena konzole při releasu se pohybovala vždy v dosažitelných částkách. Na rozdíl od nových high end PC si novou generaci konzolí mohla svým způsobem dovolit skoro každá rodina ze západní civilizace. Pokud ne hned, tak časem už určitě. Startovací "launch" ceny hlavních generací se průměrně pohybovaly mezi 540 až 620 dolary. Výjimku tvořila pouze třetí generace PlayStation z důvodu Blu-ray mechaniky. Konzole Rok vydání Cena (započtena inflace k roku 2024) Cena (Launch day) PlayStation 1995 $611 $299 PlayStation 2 2000 $546 $299 PlayStation 3 2006 $778 $499 PlayStation 4 2013 $538 $399 PlayStation 5 2020 $606 $499 Průběh každé herní generace byl velmi podobný. Po úspěšném launch kampani už první rok od spuštění dochází k výraznému poklesu ceny. Levnější výroba komponent spolu s tím, že vývojáři si dokázali osvojit nový hardware, umožnilo vysoké prodeje po celou dobu herní generace. Spoustu nejkvalitnějších a nejzvučnějších herních titulů v rámci dané generace vyšlo až k jejímu konci. Trh se nasycoval a cena hardwaru klesala a hráči už vždy napínali oči k nové generaci a celý cyklus se opakoval. Tedy tohle platilo alespoň pro první tři generace Sony PlayStation. Už u PS4 je vidět menší náznak toho, že trh začíná být nestabilní. "PSčtyřka" sice zlevňovala, ale už ne tempem jako u prvních generací. Přes zpomalení padání cen u PS4 jsme se dostali až k nejnovější generaci PS5, která zcela nalomila historii cen herních konzolí. PS5 se trefila bohužel do doby, která naprosto proměnila dnešní svět a zavedla a ustálila bezprecedentní události. Rok 2020 se do novověké lidské historie zapíše nejen z důvodu páté generace Sony PlayStation, ale je to rok, kdy nastartovaly změny, které budou ještě další roky ovlivňovat. Celosvětová pandemie, válka v Evropě a nově i válka na Blízkém východem jsou podle mnohých jen začátek velkých změn, které tuto a další lidské generace bohužel čekají. Nejen že proběhly celosvětové lockdowny, protesty proti očkování, inflace, ale z hlediska technologického nastaly velké změny. Pandemie Covidu s sebou nepřinesla jen zákazy vycházení, vzestup plochozemců, ale i celosvětovou čipovou krizi. Důsledkem tak byl globální nedostatek polovodičových součástek, který ovlivnil výrobu elektroniky, aut, ale především dostupnost grafických karet. Cena PS5 tak v prvních letech od spuštění neměla sebemenší důvod ke snížení. A když se zdálo, že lidstvo pandemii Covidu nakonec přežije, čipová krize pomalu začala ustupovat a cena PS5 se v různých jednorázových limitovaných akcích snižovala, svět zasáhla další událost. Listopad 2022 spatřil světlo světa ChatGPT 3.5, aby navždy změnil éru umělé inteligence a možná lidstva samotného. A kromě toho započala krize pro energeticky náročná datacentra a s tím i výrazné zdražení IT komponent. Operační paměti a ostatní komponenty jsou nyní na historickém maximu a ztěžují zlevňovaní současných herních konzolí. Nejen ztěžují, ale i přímo navyšují. Sony svoji nejnovější verzi v průběhu psaní tohoto článku už podruhé zdražila. 2. dubna 2026 došlo ke globálnímu navýšení ceny o více než 100 EUR. Novou cenu komentovala přímo víceprezidentka pro globální marketing Isabelle Tomatis: "The prices rises, which come into effect on April 2, 2026, were “a necessary step to ensure we can continue delivering innovative, high-quality gaming experiences to players worldwide".Víceprezidentka pro globální marketing Isabelle Tomatis PS5 PS5 Digital Edition PS5 Pro PlayStation Portal U.S. $649.99 $599.99 $899.99 $249.99 U.K. £569.99 £519.99 £789.99 £219.99 Europe €649.99 €599.99 €899.99 €249.99 Japan ¥97 980 ¥89 980 ¥137 980 ¥37 980 Navýšení cen přichází kromě výše zmíněných celosvětových problémů i v době, kdy naplno probíhají celní "války" a především válka fyzická. Kromě dlouhodobého konfliktu zbabělého Ruska na Ukrajině, konfliktu v Palestině započal další konflikt v Íránu, který ovlivňuje globální ceny paliv. A alespoň v době psaní článku jasné obrysy konce bohužel nemá. Nyní jsme se tedy dostali do bodu, kdy šestý rok konzole je výrazně dražší než v prvním roce uvedení. To, co PlayStation 4 naznačovala, PS5 dokonalo. A prohrávají všichni, a především samotní hráči. {shortcodeInteractiveGraph spreadsheetId="1WmammWyFEFtfAGbd76a2Jra1UMAsDrAb0FSDQqM2bEc" range="Game Console - Pivot!A1:F8" type="line" title="Vývoj cen PlayStation konzolí" xLabel="Rok od vydání" yLabel="Cena (USD)" showValues="true" } Nejsou v tom sami Pokud byste si ale mysleli, že si na nás zkouší vyskakovat jen japonské Sony, byli byste na velkém omylu. Konkurenční Microsoft z Redmondu na tom není o nic lépe a v posledních letech přepsal cenovky svých Xboxů hned nadvakrát. A co Nintendo? I tam už narazíme na útesy. Náš vytoužený Switch 2 dorazil na pulty obchodů s cenovkou 450 dolarů. Situaci bohužel nezachraňuje ani únik k „PC Master Race“. Hardware pro počítače trpí naprosto stejnými neduhy. Grafické karty si drží absurdní cenovky, operační paměti a disky se kvůli poptávce datových center tenčí a výsledek je jasný – ať už chcete hrát na čemkoliv, co má obrazovku a procesor, vaše peněženka bude plakat. Tedy s jednou výjimkou. Mobilní dystopie a ztracená generace A tady se dostáváme k jádru celého problému, který děsí každého opravdového fanouška herního média. Představte si průměrnou rodinu před Vánoci. Dát patnáct až dvacet tisíc korun za herní konzoli (ke které navíc musíte kupovat hry) je pro obrovské množství rodičů zkrátka sci-fi. Dříve jsme mohli nadhodit otřepanou frázi: „Tak počkejme rok nebo dva, ono to zlevní.“ Jenže, jak jsme si právě dokázali, tahle poučka letěla oknem do propadliště dějin. Co se tedy stane, když dítěti herní konzoli nekoupíte? Přesune se na mobilní telefon. Smartphone mu rodiče koupí tak jako tak, protože je to dnes nezbytný komunikační a sociální nástroj. A když už ten výkonný počítač mají v kapse, logicky konzumují to, co je na něm dostupné – nekonečné záplavy uživatelského obsahu typu Roblox nebo Minecraft. Obojí je z určitého hlediska fajn a například Minecraft skýtá po malé (ale i velké) hráče mnoho edukativních příležitostí. Ale opravdu chceme, aby se tohle stalo dominantním standardem celého našeho milovaného odvětví? Já tedy rozhodně ne. Chci svět, kde přežijí i propracované příběhovky, originální umělecké projekty a technologicky vypiplané hity od obrovských, ale i těch menších nezávislých studií. Pokud se ovšem tradiční hraní stane pro mladou generaci cenově nedostupné, tahle komunita nevyroste a průmysl se nebude mít kam posouvat. Záchranná brzda, nebo technologická stagnace? Míč je teď na straně výrobců hardwaru. Jsou to oni, kdo musí vymyslet, jak snížit vstupní bariéru pro nové hráče. U Nintenda se přímo nabízí nějaká ořezaná verze – říkejme jí třeba Switch 2 Lite. Když vyhodíte dokovací stanici, mírně zmenšíte displej a kapacitu baterie, mohli byste cenu srazit klidně o sto dolarů dolů. Byl by to naprosto zásadní krok k tomu, jak dostat konzoli mezi masy. {shortcodeSingleArticle id="1"} U Sony a Microsoftu je situace kvůli neustálému hladu po výkonu mnohem složitější. Nejpravděpodobnější scénář budoucnosti je ten, že se nám současná konzolová generace brutálně natáhne. Až se začne mluvit o PS6, „pětka“ prostě zůstane na trhu jako onen cenově dostupnější entry-level model a vývojáři budou muset optimalizovat své hry pro oba systémy po hodně dlouhou dobu. Daň za tento přístup ale bude vysoká. Znamená to totiž citelné zpomalení technologického pokroku. Tvůrci her budou neustále drženi v kleci starého hardwaru. Jistě, s bobtnajícími rozpočty a neustálou honbou za fotorealistickou grafikou ve 4K při 60 fps by tenhle vývoj možná zpomalil tak jako tak, ale bylo by mnohem přirozenější k tomu dospět evolucí než umělým blokováním trhu kvůli neúnosným cenám. A to se nebavíme jen o hardwaru. Hry zažívají také svoji krizi. Ať už cenovou nebo kvalitativní. Oboje tu nebudu do detailu rozebírat, ale herní kus hardwaru, který se nemůže opřít o kvalitní produkci her nemá dlouhodobě dobrou výchozí situaci pro zdražování. Ano, hodně analytiků a hráčů vzhlíží ke GTA 6 jako k něčemu, co může trhem konzolí razantně zahýbat. A pravděpodobně se tak stane. Hráči po dlouhých 13 letech dostanou pokračování pravděpodobně dosud největší a nejdražší hry s konzolovou exkluzivitou. Do té doby zbývá ještě osm měsíců a ani tak není jisté, jestli hra vůbec vyjde, a hlavně vzhledem k současným situacím nevíme, co se ve světě ještě stane. Dříve absolutně nemyslitelné, abychom nevěděli nebo neuměli očekávat několikaměsíční predikce. Nyní je to tvrdou realitou každého dne a každého geopolitického regionu. Světové ekonomiky dostávají ránu za ránou a lokální i světoví politici ujišťují své voliče, že se jedná o kontrolovaný stav. Aniž bych chtěl důvěru v tento politický systém veřejně znedůvěřovat, klid a jistota v ekonomice vypadá z mého pohledu zcela jinak. Rekordní zisky a masivní vyhazovy Aby toho nebylo málo, herní průmysl v současnosti prožívá jeden naprosto absurdní paradox. Na jedné straně se točí gigantické, historicky bezprecedentní peníze, ale na straně druhé jsme mezi lety 2023 a 2026 svědky největší vlny propouštění v historii tohoto média. Zatímco korporace na setkáních s akcionáři prezentují miliardové obraty a šikovné kejkle s čísly, desetitisíce vývojářů si po celém světě balí své věci do krabic. Jak jsme se dostali do bodu, kdy obor, který vydělává víc než filmový a hudební průmysl dohromady, masivně krvácí? Odpověď musíme hledat o pár let zpátky v pandemické kocovině. Když byl svět zavřený v lockdownech, lidé neměli za co utrácet a hraní zažilo obrovský boom. Management velkých vydavatelských domů tehdy nabyl mylného dojmu, že tato zlatá horečka bude trvat věčně, a křivky nekonečného růstu maloval až někam do nebes. Začalo se masivně nabírat, kupovala se nová studia a rozjížděly se megalomanské projekty. Jenže pak se svět vrátil do normálu, lidé začali znovu chodit ven, úrokové sazby vyletěly nahoru a investoři začali panikařit. Výsledkem je brutální škrtání přes tabulky v Excelu, které se neohlíží na talent, loajalitu ani historii. Zavírají se i legendární a oceňovaná studia, která měla prostě jen tu smůlu, že se jejich poslední hra nestala globálním fenoménem s miliardovým ziskem hned v prvním týdnu. Z herního průmyslu se tak vytrácí to absolutně nejcennější – lidský talent. Zkušení tvůrci, znechucení neustálou toxickou nejistotou, odcházejí dělat software pro banky nebo automobilky, kde mají mnohem větší klid a stabilitu. A jak to souvisí s cenou naší zábavy? Zcela zásadně. Vydavatelé se po této čistce budou ještě více bát riskovat. Místo originálních a inovativních projektů, které posouvají médium kupředu, budeme dostávat jen bezpečné sázky na jistotu – remaky, remastery a osmé díly zavedených značek. Aby navíc herní giganti uspokojili své akcionáře i na trhu, který už neroste tak rychle, budou muset ty chybějící marže z něčeho zalepit. A udělají to přesně tím, o čem se tu celou dobu bavíme: udržením vysokých cen hardwaru, zdražením samotných her a implementací agresivních mikrotransakcí. Propouštěcí krize tak jen přilévá olej do ohně už tak dost drahého koníčku. Výše zmiňované propouštění se netýká jen ryze vývojových firem, ale už i druhé strany - tedy herní žurnalistiky. Oboje je vlastně komplementaritně spojené a vzájemně se doplňuje. A tak došlo a stále dochází i k masivnímu úpadku a snížení stavu herních redakcí. Celosvětově. Herní novinařina nikdy nebyla nejlépe nejlukrativnějším pracovním místem. Většinou tato média držela nad vodou nadšenost jednotlivců a proto je zásah do herního oboru patrný i v této branži. A aby toho nebylo málo, tak chatrný byznys model spousty redakcí dostal další ránu v podobě AI kolegů. AI modely se nepoužívají (skrytě) jen při vývoji nebo v administrativě, ale naplno vstoupil do (nejen) herních redakcí, kde už přiznaně plně nahrazuje kompletní lidské FTE. AI tak recenzuje produkt, který vygenerovalo AI. Perverzní doba, že? Elitářský koníček Herní svět už zažil mnoho. Například pojďme zmínit velký krach Atari v 80. letech, ze kterého jako nástupce vzešlo Nintendo. Hraní tedy nikam nezmizelo a svět se nezhroutil. Směřujeme ale do éry, kdy se z našeho oblíbeného popkulturního úniku z reality stává elitářský a velmi drahý koníček. Ztrácíme tu ohromnou výhodu dostupnosti, která konzole po dekády zdobila. Nezbývá nám než doufat, že ti nejvýše postavení manažeři dohlédnou dál než jen na tabulky zisků pro příští čtvrtletí a uvědomí si, jaké nevratné škody na samotných základech herní komunity mohou svými kroky napáchat. Dřív, než bude opravdu pozdě.

Comic-Con Prague 2026 navštívilo 28 tisíc fanoušků

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 26 Mar 26 09:44:28 +0100

Letošní ročník pražského Comic-Conu byl zkrátka jízda. Pokud jste o víkendu dorazili do O2 universa, určitě jste cítili tu neskutečnou energii, vášeň pro popkulturu a... ano, i to, že nás tam bylo opravdu hodně! Nyní to máme potvrzené černé na bílém. Comic-Con Prague 2026 se stává historicky nejnavštěvovanějším ročníkem vůbec. Jak čísla rostla v čase? Pojďme se podívat na tvrdá data. Níže najdete přehled toho, jak se pražský (a brněnský) Comic-Con vyvíjel od svého prvního ročníku až do letošního rekordního víkendu. {shortcodeInteractiveGraph spreadsheetId="1WmammWyFEFtfAGbd76a2Jra1UMAsDrAb0FSDQqM2bEc" range="Comic-Con Visits!A1:C10" type="line" mode="timeline" dateColumn="Year" aggregateBy="year" valueColumn="Prague,Brno" title="Srovnání měst" showValues="true"} Co nám statistiky říkají? Při pohledu na tabulku je vidět hned několik zajímavých trendů: Silný start a pandemický propad: Úvodní ročník v roce 2020 nastavil laťku hodně vysoko. Následné roky 2021 a 2022 byly poznamenané celosvětovou situací kolem Covidu, což se logicky odrazilo i na poklesu pod hranici 20 tisíc lidí. Velký návrat: Od roku 2023 začala čísla opět zdravě růst. Ročník 2024 ukázal ohromný hlad po živých akcích a vystřelil návštěvnost na 27 tisíc. Ačkoliv si loňský rok (2025) vybral menší oddechový čas a vrátil se na čísla z prvního ročníku, letošní rok 2026 všechny dosavadní limity rozbil. O rovnou tisícovku překonal dosud nejsilnější rok 2024! Rok Praha Brno 2020 23 000 - 2021 18 500 - 2022 18 500 10 000 2023 22 000 9 000 2024 27 000 13 000 2025 23 000 10 000 2026 28 000 - Skvělá zpráva pro českou komunitu Pro nás fanoušky, cosplayery a sběratele je to vynikající zpráva. Co totiž znamená takto obrovská návštěvnost v praxi? Větší zájem organizátorů dělat akci ještě lepší. Doufejme, že se do budoucna můžeme těšit na stále více zvučnější jména a třeba i rozšíření na více dní. Komunita v Česku roste a Comic-Con Prague je toho nejlepším důkazem. Comic-Con v Evropě Jak si ale vede Comic-Con akce ve srovnání s evropskou konkurencí? Podívejme se prvně k nejbližším sousedům. V Rakousku se Comic-Con pořádá ve Vídni. Návštěvnost tohoto eventu se pohybuje prakticky na dvojnásobku návštěvnosti pražského Conu. {shortcodeInteractiveGraph spreadsheetId="1WmammWyFEFtfAGbd76a2Jra1UMAsDrAb0FSDQqM2bEc" range="Comic-Con Visits!A1:E10" type="line" mode="timeline" dateColumn="Year" aggregateBy="year" valueColumn="Prague,Brno, Vienna,Stuttgart" title="Srovnání měst" showValues="true"} V německém Stuttgartu je návštěvnost ještě vyšší. Posledních několik let osciluje okolo 50 tisíc návštěvníků.

Prodej knih přes Knihobot: moje zkušenost a reálné výdělky

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 20 Mar 26 18:18:30 +0100

Asi to zná každý (nejen) sběratel a čtenář. Občas se může stát, že některé knihy, a to dokonce například i se sběratelským potenciálem, doslouží a není pro ně v knihovně už místo. A místo toho, aby se na ně prášilo a aby překážely novějším, tak je dobré je tzv. poslat dál do světa. Třeba k vám, nebo ke mně :-) Co ale dělat, když knih, kterých chcete, je více a vy se jich chcete zbavit "naráz" a nebo se nechcete o ně starat? Řešením je třeba je prodat přes Knihobot.cz. Jenže zde nastává trochu háček v tom, že nevíte, za kolik se vaše knihy prodají. I já jsem s tímto bojoval. Přeci jen jsem knihy nekupoval úplně levně a chtěl jsem vědět alespoň hrubou cenu, kolik za své knihy obdržím. Nikde na webu jsem nenarazil na žádný ceník, tak jsem prostě risknul, že za knihy "něco" dostanu. A výsledek? Níže v tabulce. A byl jsem docela mile překvapen. Datum prodeje Kniha Prodejní cena Výdělek % výdělek 11. 11. 2025 Zlatá klasika 1 929 CZK 528,40 CZK 57 % 24. 11. 2025 Světová válka Z 229 CZK 108,40 CZK 47 % 1. 12. 2025 Doomboy 439 CZK 234,40 CZK 53 % 4. 12. 2025 Star Wars - Stará republika. Revan 239 CZK 114,40 CZK 48 % 10. 12. 2025 Scott Pilgrim 1. díl 209 CZK 96,40 CZK 46 % 11. 12. 2025 Green Arrow 199 CZK 90,40 CZK 45 % 30. 1. 2026 Green Arrow 84 CZK 21,40 CZK 25 % 20. 3. 2026 Sykes 99 CZK 30,40 CZK 31 % Když k tomu ještě připočtu to, že jsem se o nic nemusel starat - nemusel jsem vytvářet popisky, cenotvorbu, dopisovat si s někdy "nebystrými" kupci a nemusel jsem riskovat, že své knihy poškodí doručovatel, tak si myslím, že jsem obdržel celkem solidní a solventní výdělek. Ano, každý máme na to svůj pohled, ale s přihlédnutím k předchozím zmínkám jsem z tohoto konkrétního prodeje spokojený. Pokud se na čísla podíváme trochu detailněji, dá se z nich vyčíst zajímavá věc – jak vlastně Knihobot počítá výdělek pro prodávající. Z mých prodejů totiž vychází poměrně jasný vzorec. Výdělek není jen pevné procento z ceny knihy, jak by se mohlo zdát podle posledního sloupce. Ve skutečnosti je výpočet kombinací procenta z prodejní ceny a fixního poplatku. Zjednodušeně řečeno se zdá, že prodávající dostane přibližně 60 % z ceny knihy, ze kterých se ještě odečte zhruba 29 Kč jako fixní poplatek za zpracování prodeje. Tento model zároveň vysvětluje, proč se procento výdělku v tabulce liší. U dražších knih totiž fixní poplatek představuje jen malou část ceny, takže výsledný podíl pro prodávajícího je relativně vysoký – například u knihy prodané za 929 Kč vychází výdělek přibližně na 57 %. Naopak u levnějších knih hraje fixní poplatek mnohem větší roli. U knihy prodané za 84 Kč tak výdělek klesne jen na zhruba 25 %. Praktický závěr z této malé analýzy je poměrně jednoduchý: čím dražší kniha se prodá, tím výhodnější je pro prodávajícího procentuální podíl z ceny. U levných knih se naopak větší část hodnoty „ztratí“ v poplatku za zprostředkování. Na druhou stranu je fér dodat, že právě za tento poplatek získává prodávající kompletní servis – od ocenění přes vystavení nabídky až po komunikaci s kupujícími a logistiku. Alespoň podle mých zkušeností tedy platí, že pokud člověk chce knihy prodat pohodlně a bez starostí, může být podobný model docela rozumný kompromis mezi maximálním ziskem a ušetřeným časem. Tento článek nemá za úkol nikoho obhajovat nebo naopak obžalovávat. Tento článek je pouhou moji zkušeností s prodejem v Knihobotu.

Comic-Con Prague 2026

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 14 Mar 26 21:32:06 +0100

Comic-con Prague 2026

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 14 Mar 26 14:06:15 +0100

Další ročník Comic-Conu v Praze je za námi. Těžko se mi vlastně věří, že šlo už o sedmý ročník. Ten čas je neúprosný a žene nás dopředu bez uvědomění si současnosti. Mám to štěstí, že mé účasti na pražském Comic-Conu jsou zatím bez ztráty kytičky. Mohu tak sledovat vývoj této nejslavnější popkulturní události, která celosvětově láká nerdy, geeky, freaky a obecně všechny fanoušky popkultury. Comic-Con má stále v sobě tuto jedinečnou vlastnost, která tento event v Praze neopustila. Je tu ale menší ale, a to v případě, že nechodíte na každý ročník. {shortcodeReviews title="Ročníky Comic-Con Prague" tags="comic-con-prague,recenze"} Pro nováčky nebo pro ne každoroční návštěvníky je Comic-Con Prague výborná atraktivní událost, která v mnoha věcech překvapí. Pražská atmosféra umí na Comic-Con přilákat zvučná jména, jejich výběr je silně ovlivněn nostalgií pořadatelů (ale vlastně i návštěvníků) a zavděčit se tak širokému věkovému rozpětí. Ale i pokud jste teenager nezahlcený osmdesátkovou a devadesátkovou hrůzou, tak si Comic-Con užíváte plnými doušky. Ano, manga a anime jsou tu všude. Nejen v obchůdcích a stáncích, ale především se cosplayeři začali (konečně?) věnovat i této oblasti. Comic-Con je tak zkrátka pro každého. Gameři, cosplayeři, sběratelé, filmoví i seriáloví fandové, a vlastně nakonec i ti komiksáci, kteří se každoročně snaží urvat své malinké místo v jinak hodně velkém O2 universu. Takový je prostě trend a ten nejde zastavit. Komiksy (nejen) v Praze nevládnou a obecně se v Praze dává přednost jiným žánrům. {shortcodeYoutube id="1Z4Ff5JQ600" title="Comic-Con Prague 2026 Official Aftermovie"} Z Comic-Conu se za těch sedm ročníků stala marketingová akce dávající příležitost pro mnoho značek. Od piva, banky, armády, univerzit i automobilky. Každý se tu chce prezentovat. Všichni chtějí ukázat, jak se jejich značky modernizují a využívají k tomu pražský Con. Až tak je velká síla Comic-Conu. A to je dobře. Evidentně je comic-conový brand ustálený a stal se z něj event, který nerozhodí ani posunutí termínu (poprvé v březnu), nebo případné nepřijetí ohlášeného hosta. Moje slova potvrzuje rekordní návštěvnost, kterou letošní ročník zaznamenal. 28 tisíc fanoušků z celé Evropy si našlo čas a chuť v Praze oslavit svoji vášeň pro popkulturu. A není se čemu divit. Letošní ročník letošní ročník se totiž mohl pyšnit minimálně dvěma velmi silnými a zvučnými hosty - Mads Mikkelsen a Billy Boyd zaplnili sály svých besed až na (spíše za) úplný okraj k prasknutí a Comic-Con tak mohl zažít jeden z dalších pomyslných peaků ve své historii. Pro případné větší jméno by to chtělo už snad i větší prostory, protože zrovna obě přednášky byly zkouškou nervů, trpělivosti a vlastně i dýchatelnosti. Comic-Con Prague 2026 A co dalšího z letošního ročníku vyzdvihnout? Výhoda Comic-Conu je vlastně ta, že si ho každý může prožít po svém. Každý z nás bude mít jiné historky, příběhy, zážitky, emoce. A to i když jste ve stejné budově ve stejný čas. Nemusíte se vlastně za celý den s kamarády ani potkat, protože prostory O2 Universa jsou tak velké a labyrintní. Jak už jsem psal, na tomto eventu nejsem poprvé a tak už jsem hodně věcí viděl nebo zažil. Proto se zaměřím, co mě nového zaujalo. Nejvíce mi udělal radost Yavin.pl s výstavou modelů Star Wars stíhaček. A nebyl jsem jediný. Tolik dětské, ale i tatínkovské radosti jsem už dlouho neviděl a neslyšel. Tohle je přesně ten emoční moment, kde se vše propojí a potká na jednom místě. Emoce a nádherné vzpomínky a zážitky. Skvělá výstava, za kterou děkuji. Být v místnosti lepší nasvícení, bylo by to dokonalé. {shortcodeImages id="1646,1645,1647,1648,1650,1649" template="slider" order="asc" thumbnailSize="full"} Hollywoodští herci jdou obecně mimo mě, ale neskrývám menší slabost pro již zmíněného Madse Mikkelsena, který si na Con odskočil z pražského natáčení. Mnozí v Praze tak mají podpis i fotku zcela zdarma a přeji jim to. Čekat fronty na podpis s fotografií je něco, co mě dlouhodobě od toho odrazuje. Ale rozumím, poptávka je velká a čas omezený. Líbila se mi živá šermířská ukázka na podporu českého RPG Legacy of Valor, u kterého jsem si mohl vyzkoušet technologické demo (nebylo to špatné, ale je ještě třeba trochu zamakat, ale držím moc palce). Rád jsem navštívil jako každý rok moji nejmilejší gaming sekci. Nenechal jsem si ujít pár přednášek i besed. Načerpal sílu u Guinnesse, kde jsem si nechal v jejich putice vytetovat do pěny svého avatara (super nápad). Mrkl ke každému prodejci, abych zjistil, že nic z toho naštěstí nepotřebuji nebo koupím v jejich e-shopech. Bohužel jsem nenašel kreslíře Michaela Purmenského, aby mi podepsal gamingový komiks Kingdom Come: Ztracené příběhy. A nějaké nedostatky? Psal jsem o nich v minulých ročnících. Nedostatky tu budou vždy, u tak velké akce se prostě dělat kompromisy musí. Dříve nebo později se s nimi naučíte na Conu žít. Dlouhé fronty tu budou, přeexponovaná sobota, ve které není k hnutí ani dýchání taky. Chaos a nelogičnost u vstupu taktéž. Ale Comic-Con je o něčem jiném a jak jsem psal minulý ročník, takový je Comic-Con. Vývojářsky řečeno, jsou to vlastnosti, ne chyby a tak na to pohlížím já a zkuste i vy. Prostě, ale především Comic-Con Comic-Con je tu tak dále s námi a nic mu nebrání se k té magické desítce dostat pohodlně a s velkou základnou fanoušků. A já patřím hrdě k nim. I když jak jsem již naznačil - kouzlo prvních ročníků mě trochu opustilo a přes stejný program, prostory, prodejce, fronty, besedy už nezažívám emocionální přísun, který ve mně vždy několik měsíců vydržel. Je to ale problém všech málo inovačních akcí, které nabízí svůj rituál poskytující opěrné místo pro ty, kteří jsou s tím srozuměni. A já to chápu. Comic-Con je tedy spojení rozumu a lásky. Spojuje nás všechny nejen žánrově, ale i generačně. Z malé princezny, která kolem mě na Comic-Conu sotva pletla nožičkami, nyní běhá Wednesday. Ano, čas (se) nás mění. Comic-Con je svůj a specifický a já ho i s tímto přijímám a do Prahy se minimálně na jeden comic-conový den budu vždy těšit a děkuji pořadatelům za to!

Neca TMNT (1987) - Classic Cartoon Collection

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 19 Feb 26 12:57:40 +0100

Magický svět Harry Potter: Exhibition míří do Prahy! Největší výstava startuje 6. srpna

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 13 Feb 26 20:34:20 +0100

Mám skvělou zprávu pro všechny kouzelníky, čarodějky i mudly. Pokud jste si mysleli, že pro magický zážitek musíte cestovat do Londýna nebo nyní do Drážďan, jste na omylu. Svět J. K. Rowlingové totiž přichází přímo k nám - 6. srpna 2026 (zdroj) se v pražských Letňanech otevřou brány putovní expozice Harry Potter: Exhibition. Výstava zakotví v prostorách PVA Expo Praha v Letňanech – tedy na stejném místě, kde momentálně můžete navštívit například Titanic Museum. Interaktivní kouzlení s RFID náramkem Putovní výstavy Harry Potter: Exhibition se vyznačují tím, že nejde o pasivní prohlížení zaprášených vitrín. Hned na začátku dostanete speciální náramek s technologií RFID a celá výstava se doslova přizpůsobí vám. Nejprve si zvolíte svou bradavickou kolej, vyberete hůlku i svého patrona. Během procházení expozicí pak budete plnit interaktivní úkoly a sbírat body pro svůj tým. Tato gamifikace bude zachována i v Praze a já se na ni znovu těším, protože to prohlídce dodává úplně jiný náboj. Jak si stojí výstava Exhibition oproti Londýnu? Tuto výstavu už mám celkem "nachozenou". Harry Potter: Exhibition jsem měl možnost navštívit už v Krakově a letos i v Drážďanech. Všechny návštěvy jsme si s rodinou plně užili a rozhodně stojí za to. {shortcodeSingleReview id="128"} Je ale třeba být upřímný a nastavit správná očekávání: Fanoušci nesmí očekávat to samé, co nabízí Warner Bros. Studio Tour v Londýně. Té se z mé vlastní zkušenosti nic jen tak nevyrovná, je to přece jen domov filmových kulis. I tak ale půjde o velkou událost pro všechny české "potterheady", která u nás nemá obdoby. Pokud jste v Londýně nebyli (nebo si chcete kouzelný svět připomenout blíž domovu), Praha bude skvělá volba. Kdy a kde lovit lístky? Předprodej lístků na Harry Potter: The Exhibition Praha začal už 4. května 2026 na oficiálních stránkách. Návštěvníci mají na výběr ze tří typů vstupenek: Časový slot - nejlevnější typ vstupenky. Cena je včetně DPH 550 Kč a děti do 15 let mají slevu. Flexi - Pokud nevíte, kdy vám vyjde čas, tak flexi vstupenka je ideální pro vás. Exhibici můžete navštívit v libovolný den a čas v rámci otevírací doby. Cena včetně DPH je 790 Kč. VIP - Vstupenka zahrnuje vstup v libovolný den kdykoli v rámci otevírací doby. Kromě toho umožňuje přednostní Fast Track vstup. Ke vstupu dostanete pamětní šňůrku na krk, plátěnou tašku, exkluzivní plakát a bezplatného audioprůvodce. Fotogalerie z Harry Potter v Drážďanech Pro lepší představu. co vás na výstavě v Praze čeká, se můžete podívat na fotogalerii z výstavy Harryho Pottera v Drážďanech. Je velmi pravděpodobné, že pražská výstava bude po vzoru Drážďan i Krakowa velmi podobná. {shortcodeGallery id="48" title="" description="" limit="20"}

T-Rex Karel

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 13 Feb 26 16:51:19 +0100

T-Rex Karel se nachází v Dinosauria Museum Prague. Jedná se v současnosti nejrealističtější model na světě. Měří 12 metrů a zboří vám hned několik mýtů. Například ten o peří – Karl ho nemá, protože se žádné otisky peří u tyrannosaurů nenašly. A jeho zakrnělé přední končetiny? Dnes se vědci kloní k tomu, že rozhodně nebyly zbytečné. Byly silně osvalené a zvíře je zřejmě používalo při vstávání ze země nebo při páření. Celou recenzi na Dinosauria Museum Prague najdete v recenzi na webu collectorboy.cz.

Dinosauria Museum Prague

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 08 Feb 26 21:12:23 +0100

Série Kingdom Come: Deliverance slaví výročí, Warhorse sdílelo statistiky

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 07 Feb 26 16:09:18 +0100

Opět přišel únor a s ním i čeští hráči slaví tento rok už dvě krásná výročí. Největší slávu a pozornost si určitě zaslouží oslava prvního výročí Kingdom Come: Deliverance II, které bylo vydáno 4. února 2025. Studio Warhorse nenechalo svou zatím jedinou vlajkovou loď ležet ladem. Vývojáři se o komunitu starali s péčí, kterou jim může závidět leckteré světové studio – vzpomeňme na komunitní srazy Pod praporem Bergowa na Troskách nebo fantastický Fanfest na Malešově, kde se virtuální svět prolínal s tím skutečným. Nyní, u příležitosti prvního výročí, se Warhorse (po vzoru například CD Projekt RED) podělili o fascinující infografiku. Ta neodhaluje jen suchá data, ale ukazuje, jakými brutálními, milosrdnými i opileckými cestami jsme Jindru vedli. Historické statistiky Nejvíce šokující je bezesporu počet protivníků, kteří se potkali s Jindrovým ostřím. Za celý rok má Jindra prostřednictvím hráčů a hráček na svědomí 452,8 milionu duší. Pro lepší představu to je, jako by hráči kompletně vyhubili celou současnou populaci Evropské unie. Kdybychom mrtvá těla naskládali vedle se, vytvořili by řetěz, který by obkroužil zeměkouli více než desetkrát. Ne každý střet ale končil krveprolitím. Hráči ukázali i svou lidskou tvář a v 97,5 milionu případů se rozhodli protivníka ušetřit. I když je to úctyhodné číslo (zhruba populace celého Německa a Česka dohromady), statistika mluví jasně: na jednoho ušetřeného připadá skoro pět mrtvých. Středověk se s nikým nemazlil. Samostatnou kapitolou je Jindrova obliba v alkoholu (možná to ukazuje i něco o samotných hráčích?). Ukazuje se, že "pod vlivem" se bojuje překvapivě efektivně. Hráči v opilosti zlikvidovali 5,4 milionu nepřátel. To znamená, že Jindra v alkoholovém deliriu zvládl teoreticky vybít celé Slovensko! To by byla nepěkná kocovina! {shortcodeImages id="1592,1591,1590" template="standard" order="asc" thumbnailSize="full"} Když už ale došlo na férový souboj tváří v tvář, čeští i světoví hráči ukázali neskutečný skill. Ve hře padlo astronomických 1,6 miliardy perfektních bloků. Kdyby byl každý blok jedna vteřina, bránili bychom se v kuse přes 50 let! Hráči nešetřili ani podrážky. Celkově urazili českou krajinou těžko uvěřitelných 667 milionů mil (cca 1 miliarda kilometrů). Těžko říct, kolik by to bylo Fábií nebo fotbalových hřišt, ale kdyby se všechna tato vzdálenost sečetla do jedné cesty, Jindra by ze Skalice došel nejen na konec Sluneční soustavy, ale v pohodě by si udělal výlet k Jupiteru a zpátky. A co dělali hráči, když zrovna nebojovali? Vařili a jedli. V kotlících vybublalo 69,7 milionu lektvarů. To je dost na to, aby každý obyvatel Francie dostal svou vlastní lahvičku Sejvovice. Aby se Jindra udržel v kondici, spořádal 48,8 milionu jablek. Philips OneBlade 360 Kingdom Come: Deliverance II Ohol svůj vous, hruď, ba i Ptáčka. Tento claim patří holícímu strojku Philips OneBlade 360, o kterém se mluvilo již delší dobu. Warhorse Studios ve spolupráci se Smarty.cz, Philips a Prusa Research 3D printers připravilo limitovanou edici holícího strojku pro herní fandy, kteří potřebují dokonalý vzhled. Ať už se to může zdát, že s merchem to Warhorse trochu přehání, faktem je, že první vlna limitovaného strojku byla ihned vyprodaná. A než výrobci naskladní další zásoby, hráči nemusí smutnit. Warhorse se celoročně věnovalo zásobování merchandisingu. O něm sám ředitel Xzone.cz Martin Schovanec prohlásil, že se jedná o jeden z nejžádanějších merchandisingů a poptávka po tomto typu zboží je velmi vysoká. Není tak divu, že si z Kingdom Come série můžete objednat prakticky cokoli. {shortcodeImages id="1595,1594,1593" template="standard" order="asc" link="true" thumbnailSize="full"} Meč, štít, soundtrack na vinylu - to už dnes nikoho u historické hry nepřekvapí, v zásobě ale KCD má například pivo, boty, mapy, podložky, kalendáře, plyšáky, řetízky, odznaky, kostky, loutku a dokonce i Lego. Je toho opravdu hodně a celý set jejich sortimentu najdete například v článku Království za merch: Jak se z KCD stal matador herního marketingu. Kingdom Come: Deliverance 2 se prodalo již více jak 5 milionu kusů Druhé pokračování Kingdom Come: Deliverance dosáhlo dalšího významného milníku. Hra oficiálně překonala hranici 5 milionů prodaných kopií. Five million Henrys are now adventuring in Bohemia! #KCD2 has officially reached this massive milestone and it is all thanks to you. Our community is growing every single day and we couldn't be more excited to have you with us. Thank you for making this journey unforgettable!Warhorse Studios Pojďme si krátce připomenout, jak se prodeje vyvíjely. První milion kusů studio oznámilo už v den vydání – 4. února 2025. Na dva miliony se titul dostal během pouhých čtrnácti dnů. Třetí milion hráčů byl potvrzen v březnu 2025 a už tehdy autoři mluvili o mimořádně silném výsledku. Čtvrtý milník přišel s větším odstupem, konkrétně v polovině listopadu 2025. A nyní, po roce od vydání, padla i hranice pěti milionů – v únoru 2026. Gratuluji studiu k dalšímu úspěchu! {shortcodeImages id="1607" template="standard" order="asc" thumbnailSize="full"} Kingdom Come: Deliverance dostává next-gen update A na závěr se dočkali i hráči prvního dílu. Delší dobu se o tom diskutovalo, ale až v den výročí vydání prvního dílu samotné studio potvrdilo nativní next-gen update pro první díl Kingdom Come: Deliverance. Next-gen update je v tuto chvili již k dispozici ke stažení zdarma a je plánovaný pouze pro konzole PS5 a Xbox Series X|S. Účelem updatu je totiž přiblížit se velmi blízko PC verzi na Ultra nastavení. Za updatem stojí zkušené studio Saber Interactive, kteří dělali i port prvního dílu na Nintendo Switch. A na co se mají hráči v novém updatu těšit? Framerate i rozlišení by se mělo co nejvíce přiblížit 4k a 60 fps. Dále jsou to detaily v podobě zrychlení loadingů a vyhlazení grafiky v podobě například vyhlazení anti-aliasingu. A kromě vylepšené grafiky má next-gen update ještě jednu pro (především české) hráče silnou motivaci - obsahuje totiž český dabing! A pro fajnšmejkry i například japonský dabing. Konec Daniela Vávry v gamingu? Vlny herní ale i společenské novinařiny v úterý 24. 2. rozbouřil magazín CzechCrunch, který přinesl pro někoho překvapující zprávu o tom, že Daniel Vávra už ve Warhorse nebude pokračovat jako kreativní ředitel a nebude se tak podílet na žádné další hře od tohoto studia. Tuto informaci o reorganizaci ve vedení Warhorse potvrdil i ředitel studia Martin Frývaldský, který přišel s vysvětlením, že Dan Vávra bude mít nově na starosti přípravu filmu Kingdom Come: Deliverance. „Už nějaký čas značku Kingdom Come posouváme od videoher dál. Zatím jsme u komiksů, koncertů a turismu, ale nejvíc nás lákal film. Proto s Danem pracujeme na tom, abychom vstoupili na obrazovky nebo filmové plátno. Existuje i scénář v pracovní verzi,“ okomentovává Martin Frývaldský nově vzniklou situaci. Nemělo by se jednat o sestřih cutscén ze hry, jako tomu bylo minulý ok na karlovarském festivulu, ale mělo by se jednat o nesrovnatelně větší projekt. Martin Frývaldský ho popisuje takto: „Zájem z filmového světa cítíme, jednání už probíhají. Nechceme jen prodat práva, chceme, aby film byl takový, jaký si sami představujeme“. Jaké je tedy nové vedení Warhorse bez Dana Vávry? Firma, která má nyní skoro 300 zaměstnanců, dosadila na pozici art directora Viktora Höschla a Matina Štýse na CTO pozici. Kreativními řediteli zodpovědný za herní vývoj se stali Viktor Bocan a Prokop Jirsa. A jedná se tedy o odchod Dana Vávry z Warhorse? Dle Frývaldského rozhodně ne. „Není, naopak Dan sám se chtěl posunout. Udělal tři hry, které měly světový úspěch, už dlouho to chce zkusit s něčím jiným,“ tvrdí šéf. A potvrzuje, že Vávra se už nijak nevěnuje nové hře od Warhorse Studios. „Dostat Kingdom Come během následujících pár let na plátno nebo na obrazovku je další milník, kterého chceme dosáhnout, a to je Danova nová role. Už ho sice nepotkáte každý den v kanceláři, ale v tom širším smyslu je stále součástí Warhorse,“ říká. A co na to samotný Dan Vávra? Ten tuto skutečnost na svém Facebooku potvrdil a okomentoval způsobem jemu vlastním. Zmiňuje především únavu z náročného vývoje obou dílů KCD. "Dělat velké hry je velice náročné, což je politicky korektní výraz pro "naprosté psycho". Fyzicky mě to téměř zničilo. Když jsme dodělávali KCD1, skončil jsem na kapačkách v nemocnici. Před dvěma lety, v průběhu dokončování KCD2, jsem málem dostal infarkt a mám v tepnách stenty," popisuje fyzické vyčerpání. Ve svém komentáři zmínil i další velkou věc a tím je AI revoluce, která nyní probíhá. "Kromě toho právě probíhá technologická revoluce jaká to ještě nebyla, která nevratně a naprosto zásadně změní to, jak vůbec dnešní hry a filmy vznikají. Opakovaně jsem v minulosti říkal (dva roky nazpět, jsem o tom měl velkou přednášku na GDS), že začínat dnes velký projekt, je jako stavět mezihvězdnou multigenerační kosmickou loď, která má 100 let letět k nejbližší hvězdě a v okamžiku kdy tam doletí, už tam je 97 let lidská kolonie, protože tři roky po odletu lidstvo vynalezlo nadsvětelný pohon a cestou zapoměli chudáky z předpotopní plečky vyzvednout," komentuje Vávra nové příležitosti pomocí AI. Tolik novinek k výročí obou her. Komunitu tento rok čeká opět spoustu skvělých akcí, KCD tedy pokračuje a třeba se jednou autoři k třetímu dílu vrátí.

Recenze: Dinosauria Museum Prague - Poznejte tajemný svět dinosaurů

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 01 Feb 26 13:26:26 +0100

Kdo z nás nechtěl být někdy paleontologem nebo se alespoň na chvíli přenést do doby dinosaurů? Ale upřímně – komu z nás se to nakonec povedlo? Možná Rossovi Gellerovi a pár šťastlivcům. Ti ostatní si musí vystačit s příběhy od Karla Zemana, Stevena Spielberga anebo zaskočit na výstavu Dinosauria Museum Prague. Výstava Dinosauria Museum Prague je jedna z největších sbírek dinosaurů na světě. Nachází se u pražského letiště a na více než čtyřech tisících metrech čtverečních čeká na návštěvníky dobrodružná cesta do pravěku. Na výstavě máte unikátní možnost vidět kostry dinosaurů v životní velikosti, kteří se na naší planetě pohybovali před více než 150 miliony lety. Jak jste asi poznali, odstavec výše čerpá informace z tiskové zprávy. A jaká je realita? Úžasná! Dinosauria Museum nabízí opravdu nádhernou expozici pravěku, a to pravděpodobně v té nejmodernější formě, kterou jsem v ČR viděl. Ale vezměme to popořadě. Už při prvních krůčcích do muzea vidíte z dálky dominantu haly – obří kostru diplodoka Diany, která je 24 metrů dlouhá, 154 milionů let stará a z více než 90 % originální. Tento úchvatný začátek vás naprosto odbourá a nadchne natolik, že vás pravěká atmosféra po celou dobu neopustí. Stejně impozantně působí další kostry. Konkrétně v muzeu najdete triceratopse, stegosaura a hlavně obávaného a popkulturně nejznámějšího T-Rexe. Úžasně vypadají i pteranodoni s rozpětím křídel přes pět metrů a také dvojice mosasaurů Sama a Maxe. Právě u této dvojice si člověk uvědomí, kolik práce za celou expozicí stojí. Jen dostat Sama a Maxe do současné podoby zabralo přes 5 000 hodin práce, kdy museli preparátoři odstranit 10 m³ horniny. Je to fascinující, zvlášť když si uvědomíte, že se obě kostry našly jen 5 metrů od sebe. Další „celebritou“ muzea je triceratops Trik. To, že má v tlamě 800 zubů nebo že se pyšní nejdelší stehenní kostí, která byla kdy u tohoto druhu objevena (1,32 metru), je jedna věc. Ale jeho lebka vypráví skutečný příběh přežití. Na kostěném límci má totiž zahojenou ránu – „památku“ na útok T-Rexe, který tento býložravec ustál. Dát tuhle kostru dohromady dalo týmu deseti lidí zabrat neuvěřitelných 11 000 hodin a spotřebovali na to 62 kg lepidla! Když už jsme zmínili T-Rexe, v muzeu potkáte Karla. Není to sice kostra, ale v současnosti nejrealističtější model na světě. Měří 12 metrů a zboří vám hned několik mýtů. Například ten o peří – Karl ho nemá, protože se žádné otisky peří u tyrannosaurů nenašly. A jeho zakrnělé přední končetiny? Dnes se vědci kloní k tomu, že rozhodně nebyly zbytečné. Byly silně osvalené a zvíře je zřejmě používalo při vstávání ze země nebo při páření. Dinosauria Museum Prague ale není jen o tom „vidět kosti“. Je to o příbězích, neuvěřitelné mravenčí práci paleontologů, moderním pohledu na pravěk a hlavně je to zábava pro celou rodinu. Pro menší geology je tu připravena ukázka tematického Lega inspirovaného řáděním T-Rexe z Jurského parku a Jurského světa. Také mohou vyzkoušet 16 edukativních panelů, zhlédnout 3,5 hodiny animací a videí nebo najít a prozkoumat Quetziho království. A pro soutěživé je zde i Pop kvíz. Do muzea si rozhodně nezapomeňte vzít mobil nebo ideálně fotoaparát. Důvodů k focení je více než dost. Zaprvé jsou to už výše zmíněné kostry, které jsou perfektně a atmosféricky nasvíceny. Kolem nich je navíc instalováno pozadí, které dodává snímkům na realističnosti. Takzvané „Spotting points“ vyznačené na podlaze vám navíc poradí, z jakého úhlu pořídíte ten nejlepší záběr. Fanoušci fotografie a hrátek s perspektivou si mohou vyzkoušet praktické triky po vzoru Karla Zemana, který zde má svůj prostor. Z muzea si můžete odnést i fyzickou nebo digitální společnou fotku z připravené scénografie v Dino Fotoboxu. Třešničkou na dortu je pak unikátní sbírka minerálů, která zahrnuje až 6 tisíc exponátů z 20 zemí. Sbírka byla kompletována 50 let a na jednom místě tak můžete spatřit tisíce minerálů různých podob – trilobity, zkamenělá dřeva, meteority i přírodní a vybroušené drahokamy.

Harry Potter™: The Exhibition Dresden

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 31 Jan 26 23:37:54 +0100

Harry Potter™: The Exhibition Dresden

Harry Potter™: The Exhibition Dresden 2026

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 29 Jan 26 20:39:27 +0100

Po půl roce jsem se opět ocitl na tour Harry Potter™: The Exhibition! Jak se to stalo? Jako velký fanoušek kompletování prakticky všeho jsem si nemohl nechat ujít příležitost si znovu připomenout a hlavně se podívat na další výstavu z fantasktního světa Harryho Pottera. Tentokrát se konala u našich západních sousedů v německých Drážďanech! Už u minulého výletu na Harry Potter™: The Exhibition Kraków jsem psal o potřebě dostat fantastickou londýnskou tour Warner Bros. Studio Tour London blíže k nám do České republiky. A stalo se tak opět. Tentokrát se pořadatelé asi dostali geograficky nejblíže České republice. A to do Drážďan, které jsou necelých 50 km od českých hranic. A jako minule, tak i tentokrát jsme se tam vydali spolu s mojí malou studentkou nebelvírské koleje. Stejně jako v minulém reportu z Harry Potter™: The Exhibition Kraków začnu malým disclairem. Nečekejte zde rozsah londýnské výstavy, která je v tomto opravdu výjimečná a unikátní. To ale neznamená, že si ji neužijete. Pokud z různých důvodů se nemůžete podívat do Londýna, tak právě tyto putovní Exhibice jsou ideální, jak si připomenout kouzla Harryho Pottera a nasát atmosféru jeho světa. Harry Potter™: The Exhibition výstavy jsou putovní, vždy je najdete na víceromístech po celém světě (v době psaní tohoto článku je to Dallas, Melbourne, Dresden a za pár dnů to bude i Budapešť). Harry Potter™: The Exhibition Dresden A jaká tedy drážďanská tour je? Harry Potter™: The Exhibition Dresden je z mého pohledu poloviční než londýnská, strávíte v ní odhadem 2 hodiny báječného času. Je také levnější a z naší geolokační polohy i nejpřístupnější. Jinak je skoro úplně přesně stejná jako ta v Krakově. Ale to není špatně! Jen je třeba si uvědomit, že zde mnoho rozdílů oproti jiné Harry Potter Tour není a je třeba zvážit, jestli to pro vás stojí za návštěvu a peníze, pokud už jste v nějaké z předchozích byli. Pro mě a moji princeznu určitě ano. Jednak Harryho Pottera prý není nikdy dost, ale hlavně jsme si opět užili skvělý společný čas v prostředí, které máme tolik oba rádi. Ale pojďme to přiblížit těm, kteří nikdy nebyly na žádné podobné Harry Potter Tour. Vy určitě neváhejte ani minutu. Pokud jen trochu máte rádi tento magický svět, tak zde najdete spoustu zážitků a momentů. {shortcodeSingleReview id="103"} Opět jako v Krakově je i tato výstava postavena na menší gamifikaci, kde každý návštěvník dostane náramek, pomocí kterého si zaznamenává různé aktivity a soutěží, která kolej na konci bude nejlepší. Takže 10 bodů pro Nebelvír už jen za tento nápad :-) Jak jsem psal výše, výstava čerpá z 90 % z té v Krakově (a pravděpodobně i jiných Tour), takže zde najdete pěknou scenérii mrkajících obrazů, které vévodí Buclatá dáma. Nechybí pochopitelně ani vozík z nádraží 9 a 3/4 nebo Harryho ikonický podschodový "byteček". Můžete si vytáhnout Mandragoru (bacha na uši), vyfotit se s drakem, posedět si v křesla u Hagrida, vyzkoušet přenašedlo, bojovat o Bradavice, uvařit pár lektvarů a vykouzlit svého Patrona. Je toho nakonec hodně a spoustu věcí si můsíte prostě prožít a hlavně užít. Ty 2 hodiny mi opravdu utekly velmi rychle. Pro více detailů doporučuji můj zážitek i fotografie z návštěvy v Krakově, protože v Krakově i v Drážďanech se jedná o téměř shodné rekvizity, včetně nasvícení a jejich rozmístění. Bohužel ale tu bylo pár věcí, které bych chtěl zmínit v kontextu možného zlepšení. Prvně fajn parkování, které se sice nedalo platit kartou (7 EUR), ale za to místa na parkování bylo více než dost. Výstava se konala v pěkných budovách, ale uvnitř už byla obsluha trochu znuděná, bez emocí a už jsem se dlouho nesetkal s problémem fotit uvnitř výstavy. Ale nebojte, fotografie nakonec byly pořízeny oficiální cestou :-) Jako řádně přihlášení studenti v Bradavicích jsme pochopitelně měli uniformní oblečení s sebou, ale zamrzí fakt, že zde není možnost si zapůjčit kostým po dobu návštěvy. A vlastně chyběla i nějaké upomínkové předměty. Z Londýna jsme si přivezli pěkné průvodce, tady by stačil alespoň diplom, kteří absolvují celkovou gamifikaci. Hodně jsem se těšil do shopu, protože v Krakově jsem si ho nechal trochu ujít a v Londýně jsme bojovali s místy v zavazadlech. Proto jsem se těšil, že si udělám radost. Hodně radosti, pokud by to bylo potřeba. Bohužel shop byl hodně vyprodaný a třeba z oblíbeného Nebelvíru zde nebylo v postatě nic zásadního v nabídce. Moje kolej Havraspár (a je to venku :-)) zase nenabídla nic, co bych si kvůli ceně nakonec odůvodnil, že to nutně potřebuji. Shop tak působil bez většího zážitku, a hlavně - bez možnosti ochutnat Máslový ležák. Tento fakt jsme trochu rozdýchávali déle, protože kde jinde si můžete dát Máslový ležák čepovaný než na Harry Potter výstavě? Dle recenzí od fanoušků nejsem sám, komu shop přišel v drážďanské Tour slabý. Evidentně je zde dlouhotrvající. Škoda! Určité expozice byly stále nevhodně umístěny a tak blokovaly celkový průchod. A některé (Harryho příbytek, Lord Voldemord) vůbec nezachytily celkovou atmosféru. Uvítal bych i trochu více místa pro společné fotografie a celkově myslet více na ty, kteří si chtějí dělat fotomomentky. Odebrat kukátko pod obrazem Buclaté dámy a mít možnost si v klidu obraz vyfotit je jen jedním z příkladů za všechny, jak by šlo do budoucna přemýšlet na lepším rozmístěním a celkové průchodnosti. Jeden z důvodů, proč jsem jel i na tuto výstavu, bylo zjistit, jestli se jednotlivé putovní Tour nějak zásadně liší. Myslel jsem, že například autoři myslí i na opakující se návštěvníky a každá Tour je nějakým způsobem unikátní s určitým zaměřením (jak to dělá například londýnská tour). Ukázalo se, že bohužel pouze minimální rozdíly dělí tyto putovní tour a tak je ke zvážení, jestli se do té maďarské vydávat.

Analýza Hot Toys releasů (2025)

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 09 Jan 26 13:51:20 +0100

Další rok s figurkami Hot Toys je za námi – a tentokrát rozhodně ne ledajaký. Rok 2025 se totiž nese ve znamení 25. výročí značky, která už čtvrt století patří k absolutní špičce sběratelského světa. A pokud by někdo pochyboval, že Hot Toys ještě má kam růst, letošní čísla mu to velmi rychle vyvrátí. Podle všech dostupných dat se totiž nejedná jen o výroční rok, ale zároveň o nejbohatší rok v historii Hot Toys, co se týče počtu oznámených figurek. Rekordní počet oznámených figurek Hot Toys dlouhodobě zvyšuje tempo a rok 2025 v tomto trendu rozhodně nepolevil. Celkový počet oznámených produktů se zastavil na čísle 125 figurek napříč všemi kategoriemi. Ano, Hot Toys sice tradičně sází především na měřítko 1:6, ale ani letos nechyběly výjimky mimo tuto hlavní linii. Číslo 125 přitom představuje historický rekord firmy a zároveň jasný signál, že popkulturní sběratelství je pořád ve skvělé kondici. Ve srovnání s rokem 2024 jde o meziroční nárůst o 17 %, což rozhodně není zanedbatelné číslo – zvlášť u zavedené značky, která už dávno není na začátku své cesty. {shortcodeInteractiveGraph spreadsheetId="1TgrPU4mm4KUts4gnD2Z0x4pXEYdJsiPIzywpfv9JtMY" range="Products - All!A1:F2000" type="line" mode="timeline" dateColumn="ANNOUNCED_DATE" aggregateBy="year" title="Počet produktů Hot Toys" yLabel="Počet produktů" showValues="true" xLabel="Rok" width="900px" filterByParameter="MANUFACTURER" filterByParameterValue="Hot Toys"} Filmy, seriály, nebo hry? Když se na oznámené figurky podíváme optikou kategorií, žádné velké překvapení se nekoná – ale drobné posuny už ano. Tradičně dominuje Movie Masterpiece Series (MMS), tedy filmová produkce, převážně z hollywoodských frančíz. Více než 50 % všech oznámených figurek pochází právě z filmů. Na druhém místě se s 21 % drží TV a seriálová produkce (TMS) a bronzovou příčku si s 10 % konečně uhájil gaming (VGM) – kategorie, kterou Hot Toys dlouhé roky spíš přehlíželo. A nejen gaming. Poměrně příjemným překvapením roku 2025 je i návrat ke komiksovým předlohám, které tvoří zhruba 5 % celkové produkce. Není to revoluce, ale je to krok správným směrem. {shortcodeInteractiveGraph spreadsheetId="1TgrPU4mm4KUts4gnD2Z0x4pXEYdJsiPIzywpfv9JtMY" range="Products - All!A1:I2000" type="bar" mode="groupBy" groupByColumn="PRODUCT_SERIES" operation="count" filterDateColumn="ANNOUNCED_DATE" filterYear="2025" showValues="true" sortBy="value" sortOrder="desc" title="Kategorie" yLabel="Produkty" width="1000px"} Marvel, Star Wars… nebo konečně něco jiného? Jedna z nejčastějších výtek sběratelů v posledních letech směřovala k omezené rozmanitosti licencí. A právě tady rok 2025 boduje. Celkový počet aktivních frančíz se vyšplhal na téměř 20 různých značek. Ano, velká trojka stále dominuje: Star Wars – 31 % Marvel – 26 % DC – 12 % Ale zbytek nabídky už rozhodně nepůsobí jako pouhá výplň. Sběratelé se dočkali návratu nebo rozšíření sérií jako Predator (4 %), Death Stranding (5 %), John Wick (2,5 %) nebo třeba znovu i Terminátora (2 %). A to vše napříč všemi kategoriemi. Teď se ale pojďme podívat detailněji na jednotlivé řady. Movie Masterpiece Series (MMS): filmová dominance pokračuje Začněme u hlavní a největší kategorie – Movie Masterpiece Series. Zde si Hot Toys dál jede svoji osvědčenou linii, ale s viditelným rozšířením nabídky. Star Wars – 35 % Marvel – 31 % DC – 10 % Zbytek ale tentokrát nezůstává pozadu: Predator (6 %), Terminator (3 %), Robocop (3 %), James Bond (3 %) a další značky doplňují celkem 10 různých frančíz. Celkově bylo v MMS oznámeno 68 figurek, což je oproti roku 2024 (48 figurek) nárůst o neuvěřitelných 41 %. To už je skok, který nejde přehlédnout. A dobrá zpráva i pro dlouhodobé kritiky: počet zastoupených frančíz se v této kategorii meziročně zvýšil o více než 30 %. Variabilita se tedy skutečně zlepšuje – alespoň u filmové produkce. TV Master Series: menší, ale aktuální Seriálová produkce (TV Master Series) zůstává o něco skromnější, ale i tady je vidět snaha reagovat na aktuální trendy. Celkem bylo oznámeno 26 figurek v 10 různých frančízách. Dominantní pozici si překvapivě drží: Kamen Rider – 38 % Star Wars – 27 % Marvel – 12 % Zbytek nabídky pak reflektuje současné seriálové hity: The Last of Us, Squid Game, Wednesday, Predator nebo DC – každý z těchto titulů zastoupen jednou figurkou (4 %). Celkově tato kategorie zaznamenala meziroční nárůst o 30 %, což naznačuje, že Hot Toys seriály rozhodně nehodlá ignorovat. Video Game Masterpiece (VGM): konečně plnohodnotná kategorie A teď k mé osobní srdcovce – Video Game Masterpiece. Rok 2025 je v této kategorii jasně ve znamení Death Stranding, konkrétně jeho druhého pokračování. Ze 13 oznámených figurek jich šest (47 %) patří právě této značce. Zbytek si tradičně rozdělila známá trojice: DC – 23 % Marvel – 15 % Star Wars – 15 % Gaming tak konečně nepůsobí jako okrajová záležitost, ale jako stabilní součást portfolia Hot Toys. Pokud tento trend vydrží, může jít v dalších letech o jednu z nejzajímavějších kategorií vůbec.

Výstava Titanic Praha 2025

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 21 Dec 25 21:01:43 +0100

Výstava Titanic Praha 2025

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 18 Dec 25 13:20:40 +0100

Mám velmi rád tematické výstavy. Několikrát jsem byl na výstavě Tutanchamon, Terakotově armádě, NASA a v poslední době jsem nemohl vynechat například Bond In Motion Prague 2024 nebo Harry Potter Studio Tour v Londýně a menší jeho verzi v Krakově. Výstavu Titanic Praha 2025 jsem tak nemohl nechat ujít. Ostatně oficiální text pořadatele výstavy sliboval světový zážitek, který po celém světě navštívily miliony návštěvníků. Návštěvník má zažít autentické prostory legendarního parníku Titanic a vidět skutečné exponáty, které byly vyzdviženy ze dna oceánů. Návštěvníci na výstavě uvidí opravdové kajuty, salónky a i části strojovny lodi Titanic. Realita je ale výrazně skromnější. Výstava svým způsobem obsahuje vše výše uvedené, ale v hodně omezené podobě. Začnu tím, na co se asi všichni nejvíce těší. Makety lodi Titanic. Ty zde najdete pouze 2, přičemž jedna je vrak lodi na oceánském dně. Dále je to ale horší. Na výstavě najdete strašně moc exponátů, které působí především etnograficky. Porcelán, šperky, boty, a další osobní předměty cestujících mají dokreslovat dobu, ve které se Titanic plavil a potopil. Ale se vším respektem k práci všech působí trochu nudně. Je to vlastně vytvořený skanzen, který nefunguje. Návštěvníky by mohlo před návštěvou zajímat: Jak dlouho prohlídka trvá a kolik času si mám vyhradit? Průměrná doba prohlídky je 90 až 120 minut. Expozice je velmi rozsáhlá (zabírá celou halu) a obsahuje stovky popisků a audio nahrávek. Pokud jste fanoušci historie a chcete si prostudovat každý artefakt, můžete v prostorách strávit i více než 2 hodiny. Mohu na výstavě fotit nebo natáčet videa? Ano, ale s omezením. Fotografování pro osobní účely je povoleno, ale je přísně zakázáno používat blesk. Silné světlo by mohlo poškodit citlivé historické artefakty. Je nutné kupovat vstupenky předem, nebo stačí přijít na místo? Důrazně se doporučuje koupit vstupenky online. Výstava funguje na bázi časových slotů. Pokud přijdete bez rezervace, může se stát, že nejbližší volný termín bude až za několik hodin nebo bude ten den úplně vyprodáno (zejména o víkendech a svátcích). Jsou na výstavě skutečně originální předměty z vraku? Ano, to je hlavní lákadlo této výstavy. Nejde jen o repliky (ty slouží pro dokreslení atmosféry, jako jsou kajuty). Většina vystavených drobných předmětů – jako jsou šperky, osobní dopisy, nádobí nebo části vybavení lodi – jsou skutečné artefakty vytažené ze dna oceánu během vědeckých expedic k vraku Titanicu. Je výstava vhodná pro malé děti? Výstava je vhodná pro rodiny, ale doporučuje se spíše pro děti od 6 let. Expozice je tichá, pietní a vyžaduje hodně čtení nebo poslechu audioprůvodce. Malé děti se mohou po hodině začít nudit. Co mi totiž na výstavě chybělo absolutně nejvíce je nějaká větší instalace, která by vykreslila celkový zážitek na lodi. Už jednou zmiňované salónky nebo strojovna lodi jsou zde odbyty pouze jednou maximálně dvěma instalacemi a například strojovna lodi je jedno z největších zklamání. Kromě portrétů strojovníků (čest jejich památce), zde najdete jedno uhlí, které má dokreslovat celou strojovnu lodi. Žádné písty, žádné ventily, žádné pece, které by svými maketami dokreslovaly atmosféru. Výsledkem je instalace redukovaná na jedno uhlí a červené světlo. Ostudné! A takto je to se vším. Tu najdete 2 random krabice s nápisem New York, zde zase najdete pytel, tamto zase 3 pohozené kufry, dvě lavičky - vše má opravdu lacině dotvářet efekt lodi. Stále jsem hledal, co si budu z této výstavy pamatovat a nenašel jsem. Ani slavné schodiště, dvě kajuty nebo radiová stanice nepůsobí výjimečně. Ledovec sice na výstavě je, ale svým pojetím připomíná spíš atrakci z lunaparku než silný dramatický prvek. Interaktivita je minimální, „wow momenty“ chybí a s nimi i přirozená motivace výstavu sdílet nebo se k ní vracet. Celou výstavu pak trochu zachraňuje poslední instalace, která je zaměřena na slavný film od Jamese Camerona. Najdete zde totiž celý automobil a dvoje šaty. Výstavě nelze upřít informovanost pro ty, kteří nevědí o této katastofě vůbec nic, ale najdou se vlastně tací? Všude po celou výstavu najdete spoustu textu. Je to vlastně taková typicky našinecká vlasnost - místo hravé interaktivity návštěvníka ukonějšit textem, který v roce 2025 sám o sobě už nestačí a působí zastarale. Nechce se mi ani věřit, že tato výstava mohla někdy ve světě uspět. A už vůbec ne za cenu, kterou si pořadatelé nebojí účtovat. A to i s příhlednutím, kde se vlastně výstava konala. Je to sice trochu nefér, nicméně i prostory a lokalita prostě pro mě trochu hrají roli v tom, jak se celková výstava prezentuje. Výstava se koná v PVA Letňany, což je prostředí, které s elegancí Titanicu nemá společného vůbec nic. Rozkopaný, bahnitý a nevlídný areál spíš odrazuje, než aby připravoval návštěvníka na výjimečný zážitek. Podobný problém měla už výstava Bond In Motion a zde se bohužel opakuje. Těžko si představit, že sem pozvu své nejbližší kamarády nebo například zahraniční kolegy. A už vůbec si nedovedu představit, že by to moji malou princeznu vůbec bavilo. Titanic byl symbolem elegance a technologické pýchy své doby. Výstava Titanic Praha 2025 ale tento pocit nepřenáší. Místo velkého zážitku nabízí průměrnou expozici, která nedokáže využít sílu jednoho z nejslavnějších příběhů moderní historie.

Recenze dětského Zaklínače: Malá zaklínačka

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 17 Dec 25 17:23:27 +0100

Svět Geralta z Rivie byl vždy místem, kde hranice mezi dobrem a zlem splývala v šedé mlze a kde se za každým rohem skrývalo nebezpečí. Ale co se stane, když meče zůstanou v pochvách, monstra se schovají pod postel a největší výzvou dne se stane ranní hygiena nebo návštěva pouti? Komiksový sborník Malá zaklínačka otevírá brány Kontinentu těm nejmenším a ukazuje nám hrdiny, které milujeme, v rolích, které bychom u nich možná nečekali – v rolích rodičů. Připomíná nám totiž, že zatímco ve fantasy světech se hrdinství měří ostřím meče a počtem poražených monster, ve skutečném životě se ti největší hrdinové rodí v tichu dětských pokojíčků. Jsou to tátové a mámy, kteří každý den s nekonečnou trpělivostí a láskou svádějí ty nejdůležitější bitvy: za klidný spánek bez bubáků, za první úsměv na skluzavce nebo za čisté zoubky. Právě z nich, kteří se s něhou věnují svým malým ratolestem, dělá tato kniha ty skutečné rytíře a hrdiny našeho světa. Rodina na prvním místě: Geralt jako táta roku Hlavním pilířem celého sborníku je dynamika mezi Geraltem, Yennefer a malou Ciri. Zapomeňte na osudové dítě, které má spasit nebo zničit svět. Tady je Ciri prostě holčička, která objevuje svět. Geralt zde není jen mlčenlivý mutant, je to „táta, který bojuje s příšerami“, ale zároveň s nekonečnou trpělivostí a něhou pečuje o svou malou zaklínačku. Komiks se zaměřuje na silné emoce a každodenní realitu rodičovství, kterou autoři šikovně zasadili do kulis herního universa. Čtenáři se tak dočkají scének, které jsou jim důvěrně známé: Strach z bubáků: Jak vysvětlit malé zaklínačce, že pod postelí nic není (i když ve vašem světě tam občas opravdu něco být může)? První krůčky k samostatnosti: Odvážné klouzání na první skluzavce nebo zimní radovánky při společném sáňkování. Výchovné lekce: Čištění zubů, uspávání a důležité lekce o tom, jak si zaklínači vlastně vydělávají a proč je důležité šetřit peníze, když jdete na pouť. Vedlejší postavy, které zahřejí u srdce Kniha by nebyla úplná bez širší rodiny. Yennefer zde vystupuje v roli alternativní matky – její postava je zbavena své obvyklé ledové masky a nahrazena vřelostí a mateřskou starostlivostí. Skvělým doplňkem je strýček Vesemir, ztělesnění moudrosti a klidu, a samozřejmě Marigold, jehož potrhlost a humor jsou přesně tím, co rozesměje malé čtenáře a dospělým vykouzlí úsměv na tváři. Vizuální styl a zpracování Nejvýraznějším prvkem je bezpochyby pastelová, roztomilá kresba. Autoři zvolili jemný, hřejivý styl, který je pro děti snadno čitelný a vizuálně přitažlivý. Příběhy jsou sice krátké – často jde o mikropovídky na jednu až tři strany – ale právě tato úsečnost je ideální pro společné čtení před spaním. V jednoduchosti je zde obrovská síla; každá stránka je malým uměleckým dílem, které vyzařuje pohodu. Pro fanoušky i úplné nováčky Pro skalní fanoušky Sapkowského může být kniha drobným „přemetem“ v kánonu – například když Ciri používá zaklínačská znamení, která jí v originále příliš nešla. Nicméně tento komiks není určen k hluboké analýze lore, ale k budování vztahu k seriálu a hrám u dětí. Kniha slouží jako ideální cesta, jak nenásilně představit svět Kontinentu: Bez krve, bez explicitních scén a bez temnoty. Ideální pro sdílený společný čas. Rodiče, kteří se Zaklínačem vyrůstali, mohou své nadšení předat dál a společně si vychutnat humor. Postřehy z rodičovského života, které v kombinaci se zaklínačskou tématikou působí vtipně, mile a svěže. V mnohém může tato kniha sloužit i jako manuál pro rodiče a děti zároveň. Nikdo z nás se nestal rodičem nebo dítětem za zásluhy. Oboje má svoje pomyslné strasti a slasti a koexistence obou táborů nám umožňuje klidný a kvalitní život. Malá zaklínačka tak svým způsobem slouží jako most mezi těmito dvěma někdy nesmiřitelnými světy. Nutí nás se zamyslet a druhého ocenit a chápat. A to je na této knize to nejkrásnější. Předává pochopení a lásku zároveň. {shortcodeImages id="1445,1444,1443" template="standard" order="asc" thumbnailSize="full"}

Kampaň The Witcher: Legacy skončila, vybralo se přes 10 miliónů euro

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 16 Dec 25 23:30:18 +0100

Tohle nebyla jen sbírka na hru, ale třítýdenní maraton, který nafoukl budget k prasknutí. 17. prosince se na platformě Gamefound uzavřela kampaň na deskovku The Witcher: Legacy. Výsledek? Přes 25 tisíc podporovatelů, miliony eur na kontě a hra, která je ve finále dvakrát větší, než když kampaň začínala. A autoři si neodpustili ani jedno poslední překvapení. Když polské studio Go On Board kampaň spouštělo, cíl padl za 4 minuty. Když ji včera večer (17. prosince) ukončovalo, měla kampaň na kontě 81 odemčených bonusů (tzv. stretch goals). Tvůrci v posledním updatu přiznávají, že finální podoba Legacy je výsledkem stovek rozhodnutí a přímé debaty s komunitou. Z původního konceptu se tak stalo monstrum – a to doslova. Bestiář ve hře se během kampaně více než zdvojnásobil. Co všechno se podařilo odemknout? Konečná čísla jsou pro fanoušky deskovek ohromující. Kdo do kampaně naskočil, dostane v podstatě obsah několika rozšíření v ceně základní hry. Tady je účet za celou třítýdenní kampaň: 17 nových monster navíc k těm základním. 3 dodatečné scénáře, které rozšiřují příběh o další hodiny hraní. Hratelné legendy: Pro tzv. Endgame Mode (režim po dohrání kampaně) přibyly jako hratelné postavy Geralt, Yennefer a Vesemir. 30 karet následků, které vám připomenou vaše stará rozhodnutí. 9 společníků a 4 osobní příběhy pro hlavní hrdiny. Stovky komponent: Celkem přes 500 nových karet, 25 figurek a téměř 200 žetonů. Finanční bilance je ještě neuvěřitelnější. Připomeňme, že kampaň za první tři hodiny projekt vybral přes 1,4 milionu eur (přes 35 milionů korun). V době skončení kampaně vybrala 8,6 milionu euro. Ale to nebyl konec! Ale naopak začátek... Kampaň se skončením přepnula do tzv. Endgame módu, ve kterém každá další koupě po uzavření kampaně prodlužuje kampaň o 10 minut. A stalo se něco, co asi nikdo ani nemohl náznakem odhadovat. Dalších 13 tisíc backerů prodloužilo kampaň tímto způsobem o víc jak 5 dnů a vybralo se dalších 1,9 milionu eur. Kampaň tedy oficiálně skončila symbolicky na Štědrý den 24. prosince 2025. We are absolutely speechless! We didn’t know what to expect from the Endgame phase, but you’ve just proven that you - The Witcher: Legacy community - have no limits! You have officially broken the record for the longest Endgame phase duration on Gamefound!Go On Board Celková bilance se zastavila tak na konečných 10,5 milionu eur. Tímto prakticky heroickým výkonem se kampaň zapsala do statistik, kdy stanovila nový rekord nejdéle trvající Endgame fáze v historii Gamefoundu! Kromě toho se stala druhou největší právě probíhající kampaní v historii Gamefoundu. První místo patří Nemesis: Retaliation. Informací je to hodně, tak si to celou kampaň shrňme: Hlavní cíl kampaně byl dosažen za 4 minuty (100 000 eur) Celkem vybráno 10,5 milionů € během kampaně a fáze Endgame Vybraný rozpočet překročen o 10453 % 70 000+ sledujících projektu 29 994 podporovatelů 5 dnů Endgame fáze 89 odemčených Stretch Goals 1 aplikace s dabingem v 7 jazycích! 5 překonaných rekordů Poslední Zákon překvapení: Bazilišek Ačkoliv studio tvrdilo, že už žádné další bonusy nebudou, masivní podpora v posledních hodinách je donutila změnit názor. Autoři se na poslední chvíli spojili s držiteli licence CD PROJEKT RED a schválili ještě jeden přídavek, po kterém komunita volala nejhlasitěji. Do hry tak na poslední chvíli přibyl Bazilišek (Cockatrice). Monstrum, které v zaklínačském lore patří k těm nejznámějším, bylo finálním poděkováním pro všech více než 25 000 lidí, kteří projektu věřili. Spolu s prodloužením autoři představili i dva nové placené doplňky, které cílí na sběratele: Endgame Backer Pin: Kovový odznak, který je dostupný ke koupi pouze po dobu trvání tohoto prodloužení. Jakmile časomíra finálně dojde k nule, tento předmět navždy zmizí z nabídky. Karty trofejí (Monster Trophy Cards): Sada karet, která nemá vliv na herní mechaniky, ale slouží pro dotvoření atmosféry. Když poprvé zabijete daný druh monstra, vložíte si do svého herního deníku kartu s jeho ilustrací a "hláškou". Tento doplněk byl automaticky přidán do nejdražších (All-In) variant podpory. Alp: Na památku rekordu v délce Endgame fáze na Gamefoundu autoři přidali nové monstrum. Děsivý alp se připojuje k bestiáři The Witcher: Legacy a tato mrštná a krvelačná bytost dá zabrat i těm nejzkušenějším zaklínačům! Alp bude Gamefound exkluzivní monstrum, které nikde jinde nebude možno zakoupit. Finální Stretch goal přinesl i oznámení dabingové aplikace, která bude zdarma pro všechny majitele hry. Bude dostupná ve všech jazykových verzích nabízených na Gamefoundu: polštině, angličtině, němčině, francouzštině, italštině, španělštině a češtině. Co bude dál? Kampaň je u konce, ale pro Go On Board začíná ta nejtěžší fáze – výroba. Autoři slibují, že i přes obrovský nárůst obsahu mají produkci pod kontrolou. Hra nyní zamíří do fází finálního ladění a výroby, přičemž podporovatelé by se svých krabic měli dočkat v průběhu roku 2027. Pro ty, kteří kampaň nestihli, se pravděpodobně brzy otevře tzv. "Late Pledge" (pozdní přístup), ale už bez některých výhod, které měli ti, kdo byli u toho, když se historie The Witcher: Legacy psala.

Tomb Raider: Legacy of Atlantis

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 12 Dec 25 09:00:29 +0100

Lara Croft se vrací ve velkém stylu: nový Tomb Raider: Catalyst a remake jedničky!

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 12 Dec 25 08:02:56 +0100

Série Tomb Raider slaví 30 let! Jako fanoušek, který s Larou Croft tráví čas už více než čtvrt století, mám po delší době opět radost. Na The Game Awards 2025 vývojáři z Crystal Dynamics oznámili hned dva připravované projekty, které mají posunout sérii Tomb Raider na novou úroveň. Obě hry dorazí v horizontu dvou let a poběží na moderním Unreal Engine 5. Máme se na co těšit! Tomb Raider: Catalyst – Nová kapitola ve zkušeném podání Kromě návratu ke kořenům se dočkáme i zbrusu nové kapitoly. Dosud známý jako „Nový Tomb Raider“, titul byl na The Game Awards 2025 oficiálně představen jako Tomb Raider: Catalyst. Hráči mají dostat mnohem zkušenější Laru. Tvůrci jej popisují jako další kapitolu Lařina příběhu. Will Kerslake, herní ředitel studia Crystal Dynamics, potvrdil fanouškům, že příběhově hra Tomb Raider: Catalyst naváže (trochu překvapivě pro mě) na hru Underworld z roku 2008. Kerslake pro GamesRadar+ uvedl, že nový Tomb Raider: Catalyst se odehrává několik let po událostech Tomb Raider: Underworld. Rebootová trilogie (Tomb Raider, Rise of the Tomb Raider, Shadow of the Tomb Raider) sloužila čistě jen jako příběh o Lařině původu. V Tomb Raider: Catalyst se Lara vydává do severní Indie v důsledku mýtické katastrofy, která odhaluje starodávná tajemství světu. Lara však není sama, protože stejným směrem míří i rivalové a lovci pokladů z celého světa, kteří se také snaží najít odpovědi a artefakty, zatímco Lara se snaží zachránit svět. Co nás čeká? Hra nabídne nejrozlehlejší herní svět v historii celé série. Prostředí má být pestré, od hustých džunglí přes mohutná pohoří až po starověké ruiny. Příběh se odehrává v severní Indii a bude navazovat příběho na hru Underworld z roku 2008. Lara se ocitne uprostřed konfliktu, kde se v důsledku mýtické kataklyzmy probudily záhadné síly, které střeží starověká tajemství. Kromě průzkumu hrobek a luštění puzzlů se budeme muset vypořádat se záludnými lovci pokladů, kteří chtějí nově objevená tajemství zneužít. Lara bude mít k dispozici své ikonické pistole a různé gadgety. Tomb Raider: Catalyst vyjde v roce 2027 na PC, PlayStation 5 a Xbox Series X/S. {shortcodeYoutube id="N2yLZQFPSLo" title=""} Nová Lara bude promlouvat i novým hlasem. Předchozí Laru namlouvala Camilla Luddington. Nově se tak této role ujme Alix Wilton Regan, která je v herní oblasti velmi aktivní dabérkou. Její minulé role zahrnují Aya v Assassin's Creed: Origins, Alt Cunningham v Cyberpunk 2077, Inquisitor v Dragon Age, Lea v Lies of P: Overture a Tasi Trianon v Amnesia: Rebirth. Objevila se také v Return to Monkey Island, Warhammer 40,000: Darktide, BioMutant, Trine 2, Mass Effect 3 a mnoha dalších her. Například i ze zrušeného rebootu Perfect Dark, na kterém dabérka strávila několik let práce a dle jejích slov pro server TheGamer ji zrušení celého projektu zaskočilo. Tomb Raider: Legacy of Atlantis – Návrat ke kořenům v roce 2026 Největší překvapení, zejména pro nás, veterány série, kteří pamatují Laru v jejích hranatých začátcích, je oznámení předělávky úplně první hry z roku 1996. Tato reimaginace nese název Tomb Raider: Legacy of Atlantis a přinese modernizovanou hratelnost a "vymazlenou grafiku". Vývojáři jsou si vědomi, že úroveň obtížnosti originální hry z roku 1996 nesplňuje požadavky moderních hráčů a hra se dočká v tomto výrazných úprav. Nemusíme se ale zároveň bát, že hra ztratí ze zřetele to, čím série je. Základem zážitku podle Willa Kerslekea budou hádanky v boji, překonávání překážek a akce, při nichž půjde o život. {shortcodeYoutube id="KKykeE6BOYc" title=""} Studio Crystal Dynamics spojilo síly se studiem Flying Wild Hog. Můžeme se tak těšit na návrat do ikonických lokací jako je Peru, Řecko a Egypt, přičemž tvůrci slibují i nespecifikovaná překvapení, která vzdají hold atmosféře původní hry. Tomb Raider: Legacy of Atlantis vyjde v roce 2026 na klasickou trojkombinaci PC, PlayStation 5 a Xbox Series X/S. A to není z herního Tomb Raidera vše. Studio Feral Interactive chystá mobilní verzi Tomb Raidera z roku 2013. Verze na mobilní platformy iOS a Android nabídne přepracované ovládání pro dotykové obrazovky i všechna vydaná DLC. Termín vydání je stanoven na 12. února 2026, tedy dva dny před oficiálním svátkem Lary Croft. Vývojáři ujišťují, že přizpůsobili ovládání dotykovým obrazovkám a chybět nebude ani podpora ovladače nebo klávesnice s myší. Cena byla stanovena na přijatelných 15,99 eur. V současné době se chystá i seriál pod produkcí Amazon, ve kterém hlavní roli Lary Croft ztvární herečka Sophie Turner (Sansa z Game of Thrones). První klapka padne už za měsíc a kromě herečky Turner známe i další slavné jméno. Tím je Jason Issac, kterého fanoušci znají jako Lucia Malfoye ze světa Harryho Pottera. A také nezapomínejme na animovaný seriál Tomb Raider: The Legend of Lara Croft, kterému včera začala druhá sezóna.

Osobní PlayStation statistiky za rok 2025

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 09 Dec 25 19:14:51 +0100

Rok 2025 je už (skoro) za námi a společně s tím přicházejí klasické statistiky. Své statistiky o hraní na platformě PlayStation si můžete zkontrolovat na adrese https://www.wrapup.playstation.com/. Jediné, co k tomu budete potřebovat jsou PSN údaje. Po přihlášení Vám služba vygeneruje alespoň základní statistiky za uplynulý rok. Počet her, které jsem odehrál: 75 (PS5: 44 her, PS4: 31 her) Nejoblíbenější hry: Death Stranding 2 (123 hodin)Metal Gear Solid Delta: Snake Eater (35 hodin)Tomb Raider IV-VI Remastered PS4 & PS5 (30 hodin)God of War Ragnarök (15 hodin)Marvel's Spider-Man: Miles Morales PS4 & PS5 (11 hodin) Herní styl: Hledač napětí Nejoblíbenější žánr: Akční adventura (89 % herního času) Celkový počet odehraných hodin: 289 hodin (PS5: 274 hodin, PS4: 15 hodin) Členství PS Plus: 43 her z PS Plus, celkem jsem členem 10,2 let! Celkový počet získaných trofejí: 186Platinové (1x)Zlaté (8x)Stříbrné (24x)Bronzové (153x) Počet hodin vysílání: 14 hodin

TMNT 1990 One:12 Collective Boxed Set

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 06 Dec 25 15:12:31 +0100

Konec monopolu? Mezco Toyz odhalilo luxusní set Želv ninja z roku 1990!

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 06 Dec 25 14:32:33 +0100

Kdo mě čte pravidelně, ten ví, že pro originální film Teenage Mutant Ninja Turtles z roku 1990 mám obrovskou slabost. Dlouhá léta platilo, že pokud chcete filmově přesné figurky v měřítku 1/12 (respektive 7"), králem je společnost NECA. Jejich figurky mám ve sbírce, miluju je a upřímně jsem si myslel, že lépe to už asi udělat nejde. No, a pak přišlo Mezco Toyz a řeklo: „Podrž mi pizzu.“ Tento týden totiž odstartovaly předobjednávky na svůj nový TMNT 1990 One:12 Collective Boxed Set, a musím říct, že mi spadla čelist. Čtveřice bráchů – Leonardo, Donatello, Michelangelo a Raphael – přichází v luxusním balení a vypadají neskutečně. V čem je ten rozdíl? Zatímco NECA sází na celoplastové provedení se skvělým paintem, Mezco jde cestou své řady One:12. To znamená, že figurky kombinují plast s látkovými prvky. V tomto případě mají želvy látkové chrániče loktů a kolen a samozřejmě pásky (s funkčními úchyty na zbraně). Ale to hlavní, co mě na promo fotkách úplně dostalo? Pohyblivé oči. {shortcodeImages id="1402,1401,1400,1399" template="standard" order="asc" thumbnailSize="full"} Ano, čtete správně. Mezco implementovalo systém „Separate rolling eyeballs“. To znamená, že nemusíte jen měnit hlavy, abyste změnili pohled (i když výměnné hlavy v balení jsou taky!), ale můžete hýbat přímo očima. To otevírá úplně nové možnosti pro pózování a focení. Co všechno v tom obřím boxu najdeme? Mezco se tentokrát opravdu nedrželo zpátky. Každá želva má unikátní sculpt, žádné líné "přebarvení jedné figurky". Těla: Plně artikulovaná (přes 26 bodů ohybu), ručně malované detaily, výška cca 15 cm. Hlavy: Každá želva má 3 různé výrazy (např. Raphael má klasický, úsměv a cenění zubů). Příslušenství: Samozřejmě ikonické zbraně (katany, sai, bo, nunchaku – ty mají dokonce drát pro ohýbání!), hromada výměnných rukou (palce nahoru, ukazování, pěsti...) a dokonce i "spinning FX" efekty pro roztočené zbraně. Cena a datum vydání A teď ta část, která bude bolet peněženku. Mezco si za tento One:12 Collective Deluxe Boxed Set účtuje 350 dolarů. Když k tomu připočteme dopravu a clo, bavíme se o částce, která se v korunách může blížit k 10 000 Kč a více. Je to prémiovka se vším všudy. A druhá věc? Trpělivost. Datum vydání je stanoveno na červenec až září 2026. Čekání bude dlouhé, ale to každý sběratel velmi dobře zná. Můj pohled? Jako milovník TMNT a Neca figurek uznávám, že Mezco vypadá na promo fotkách fantasticky. Ty pohyblivé oči a látkové detaily posouvají realismus zase o kousek dál. Jestli to stojí za tu cenu a to nekonečné čekání, to si musí každý z nás rozhodnout sám. Já mám ale prst na tlačítku "Pre-Order" hodně nervózní.

Recenze Můj první komiks: Peter Parker a Miles Morales Spider-Mani: Trable na druhou

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 06 Dec 25 11:35:40 +0100

Nakladatelství Crew vydalo další komiks ze série Můj první komiks určený (nejen) menšímu publiku. A myslím, že jde už o druhé dobrodružství se Spider-manem, kterému tentokrát bude asistovat i jeho přítel - populární Miles Morales. Milese můžete znát nejen z komiksů, ale i z videoher nebo velmi úspěšné filmové série Spider-Verse. Ale pokud byste přeci jen netušili kdo to je, tak Miles je přítel Petera Parkera, nositel jeho superhrdinského jména, spolubojovník proti zločinu. A tentokrát Peter pozve Milese, aby mu ukázal, jak to v New Yorku chodí. Samotný Miles z toho ale moc nadšený není. A to zvlášť, když se v ten den koná Padoušký Con, na kterým se ocitne i samotný Miles. O zápletku je tak postaráno. {shortcodeReviews title="Můj první komiks" tags="muj-prvni-komiks" limit="5"} Postavy jsou tu vykreslené a psané pro menší publikum, ale to neznamená, že by humor byl infantilní nebo trapný. Upřímně si už dlouho nepamatuji, kdy jsem se u komiksu takto bavil a užíval si hlášky malých hrdinů. Komiks je totiž strašně fajn v tom, jak je přímočarý a nehledí na nějaké větší vysvětlování všech postav a celého universa. Nemusí tedy řešit nějakou logiku toho, proč je tu tento záporák a co tu zrovna dělá. Prostě jen čtete a bavíte se. Je to čirá radost z komiksu, tak jak ji servírují i děti nám. A to je zrovna na tomto komiksu nejlepší. Prostě se jen bavíte a otáčíte stránku za stránkou. Pro dospělého čtenáře je to tedy záležitost na několik desítek minut. Tento komiks má však za cíl zapůsobit na mladší cílovku a té už komiks vydrží mnohem déle. A pokud s dětmi jezdíte třeba rádi na různé komiksové akce - ideálně třeba na Comic-Con, tak spolu najdete spoustu zábavných momentů. Padoušský Con reprezentovaný v tomto komiksu je strašně vtipný a mnoho vtipů je založených na menší satiře na celý komiksový festival. Kresba je stejně jako příběh přímočará a účelná. Je navrhnuta tak, aby se v ní nikdo neztratil. A mně se to líbí. Komiks má bavit a v tomto případě plně doporučuji jak dospělým začátečníkům, tak i nejmenším superhrdinům.

Recenze komiksu Kingdom Come: Deliverance - Ztracené příběhy

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 05 Dec 25 21:06:03 +0100

Rok 2025 se nesl ve znamení fenoménu Kingdom Come: Deliverance. Po únorovém vydání druhého dílu zaplavil trh merchandising všeho druhu – od hrnků přes pivo až po artbooky. Stranou nezůstaly ani komiksy, přičemž Ztracené příběhy jsou už druhým komiksovým zářezem této herní značky. A nutno říct, že po prvním, ne příliš vydařeném prequelu, je tato novinka o poznání ambicióznější. Kniha sází na několik trumfů. Tím hlavním je oficiální licence Warhorse Studios, kterou do rukou dostalo české studio Wild Cat. Tím druhým je samotný koncept: místo jednoho hrdiny dostáváme tři různé příběhy. Místo jedné kresby tři odlišné výtvarné styly a k tomu tři různé žánry. Zatímco herní DLC pro KCD II rozvíjí Jindřichův konec, tento komiks se vrací na začátek. Funguje jako prequelová sonda do životů postav, které Jindřicha formovaly, ale nedostaly tolik prostoru ve videoherních adaptacích. Struktura komiksu je chytře vystavěna na středověkém dělení společnosti: Bellatores (válčící), Laboratores (pracující) a Oratores (modlící se). Díky tomu nečteme jeden táhlý děj, ale tři žánrové jednohubky: rytířské politické intrikářské drama, řemeslnickou detektivku a psychologickou válečnou sondu. První příběh nás zavádí mezi vysokou šlechtu za Rackem Kobylou, a to v době, kdy ještě usiloval o získání Skalice. Děj se točí kolem rytířského turnaje, ale nenechte se zmást – více než meče tu řinčí intriky a politika. Turnaj zde není zábavou, sportem, ale politickým nástrojem. Racka tak poznáváme jako politika, ale i proutníka zároveň, což skvěle dokresluje jeho pragmatickou a přísnou povahu z her. {shortcodeImages id="1440,1438,1439" template="standard" order="custom" thumbnailSize="full"} O vizuál se postaral Matyáš Namai, jehož kontrastní barevný styl k tématu sedne mnohem lépe než fotorealismus, který známe ze hry. Souboje v jeho podání jsou i díky hranatější kresbě ostré, surové a tvrdé. Fyzické střety tak díky tomu cítíte a s tím i váhu každého plátu zbroje a rozbitého štítu. Druhá část míří do Skalice, přímo do kovárny Jindřichova otce Martina. Ten se zde ocitá v roli vyšetřovatele záhadné vraždy. Ačkoliv měl Martin ve hře málo prostoru a tady konečně dostal šanci zazářit, tak tato kapitola mě však oslovila nejméně. Kresba Petra Šticha je na můj vkus až příliš detailní a po vkusné stylizaci prvního příběhu mi tato vizualizace nesedla. Nenadchl mě ani barevný nádech, který celou kapitolu halí do nevýrazného odstínu. Bohužel i dějově mi tato „kovářská detektivka“ přišla ze všech tří částí jako nejslabší článek a dle mě se do této antologie ani nehodí. Třetí příběh se věnuje otci Bohutovi, který se těší obrovské fanouškovské oblibě nejen pro své pití, ale i pro svou odvahu. Všichni ho známe jako veselého faráře kážícího vodu a pijícího víno (a souložící ho), komiks však odkrývá jeho temnou minulost, kterou jsme dosud znali jen z vyprávění. Sledujeme vojáka uprostřed válečného pekla, kterého chaos bojiště připravuje o iluze i víru. Jde o drsný portrét člověka poznamenaného extrémním psychickým i fyzickým vypětím. Najednou dává smysl, proč se později tak sblíží s Jindřichem – vidí v něm svůj vlastní odraz z mládí a snaží se zajistit, aby chlapec neskončil jako troska, dokud to lze ještě ovlivnit. Čtenáře by mohlo zajímat: Musím mít dohranou hru, aby mi příběhy dávaly smysl? Ne! Komiks funguje jako prequel. Příběhy se odehrávají před událostmi prvního dílu hry, takže znalost hry není vyloženě nutná k pochopení děje, ale bez ní čtenář přijde o ten „aha moment“, kdy zjistí, proč jsou postavy jako Racek nebo Bohuta v budoucnu takové, jaké jsou. Dozvím se v komiksu něco, co ve hře nebylo? Komiks se zaměřuje na bílá místa v příběhu hry Kingdom Come: Deliverance. Umožňuje pochopit například Bohutův přerod z hříšného vojáka na kněze, což je ve hře pouze zmíněno v dialozích. Zaměřuje se také na povahu Martina nebo Racka. Malé detaily, které ale zapadají do většího celku světa Kingdom Come. A autoři komiksu si skryli jedno větší příběhové tajemství na samý konec komiksu. Jak moc je komiks historicky věrný ve srovnání se hrou? Kingdom Come si zakládá na realismu, takže fanoušky bude zajímat, jestli si komiks nedělá ústupky směrem k fantasy. Ztracené příběhy drží stejnou linii jako Dan Vávra a Warhorse – tedy historický realismus, autentické zbroje, architektura a žádná magie. Proč má každá kapitola jiný vizuální styl? Tohle může čtenáře při listování překvapit. Je dobré vysvětlit, že autoři zvolili tři různé výtvarníky, aby podtrhli atmosféru daného hrdiny. Rackův příběh je čistý a politický, Martinův je laděný do noirové detektivky a Bohutův je drsný, špinavý a akční, což odpovídá válečnému prostředí. Michael Purmenský pojal vizuál velmi syrově – žádná organizovanost, jen krev, bláto a zmatek. Emočně i vizuálně jde o nejtěžší a nejsilnější část knihy. Barvy jsou temné, atmosféra hutná a výrazy ve tvářích postav odrážejí všudypřítomnou smrt. Dokážu si představit, že by tvůrci tento příběh, a především postavu Bohuty, rozpracovali do samostatného herního sequelu či datadisku. Ostatně celá sága KCD v sobě nese přesně tento tíživý válečný podtext. Celou antologii rámuje sekce Narratores (Komedianti). Ilustroval ji opět Purmenský, tentokrát v barvách Ladislava Horáka. Bardi a šašci zde plní svou historickou roli vypravěčů a provázejí nás dějem ve verších – vtipně a vkusně, přesně tak, jak je pro KCD typické. Po válečných traumatech a vraždách je to vítané odlehčení a nakonec i příjemné pomrknutí na fanoušky. Vydavatelství si dalo záležet i na řemeslné stránce, takže v rukou nedržíte jen obyčejný sešit, ale poctivý kus knihy. Svazek působí bytelně díky tvrdým deskám a vysoké gramáži papíru, na kterém se oněch 144 stran skvěle vyjímá. Designéři si navíc vyhráli s atmosférou – kniha připomíná starý kodex, ať už díky zdobenému hřbetu, nebo stylové grafice na vnitřních stranách obálky. Je to zkrátka sběratelský kousek se vším všudy. Autoři si vyhráli i s takovými detaily, jako jsou zajíci, kteří vás hned vrátí do videoherní adaptace. Propojitelnost tak knih a videoher je ještě bližší. {shortcodeSingleReview id="91"} Vše naznačuje, že antologie vznikala s láskou a krásně tak propojuje herní svět s tím komiksovým. Škoda, že vydavatelé nenabízí po vzoru například Nakladatelství Crew i alternativní obálky. Dle všeho bylo z čeho vybírat a limitovaná obálka by byla v tomto případě krásným sběratelským artefaktem. Pokud máte rádi svět Kingdom Come, jsou Ztracené příběhy v podstatě povinností. Skvěle doplňují lore a vypadají nádherně. Nemohu se však zbavit dojmu, že bych místo antologie raději uvítal jeden plnohodnotný, dlouhý a silný příběh, který by umožnil hlubší budování vztahů a napětí. Takto kniha působí spíše jako soubor krátkých, pro celkový lore méně významných epizod. Zde mohou být například komiksové příběhy Zaklínače vhodnou inspirací, jak pracovat s příběhem i kresbou. Myslím, že další komiksy KCD by potenciál měly, vystavěný svět Českého království má co nabídnout. Ale jen jako ucelené a silné příběhy plné zážitků.

The Witcher: Legacy

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 25 Nov 25 22:18:50 +0100

Fotogalerie deskové hry The Witcher: Legacy.

The Witcher: Legacy zbořil Gamefound. Cíl splnil za 4 minuty a vybral přes 35 milionů korun

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 25 Nov 25 20:45:28 +0100

Očekávání byla obrovská, ale realita startu kampaně The Witcher: Legacy zaskočila i samotné tvůrce. Polské studio Go On Board dnes v 15:00 spustilo kampaň na svou novou příběhovou deskovku a platforma Gamefound zažila nápor, jaký se jen tak nevidí. Hra se zafinancovala dříve, než si první zájemci stihli přečíst úvodní text, a počítadlo vybraných peněz se točí rychlostí, ze které se tají dech. Pokud jste si mysleli, že předchozí hit Zaklínač: Starý svět (Old World) byl vrcholem deskoherního crowdfundingu, jeho nástupce právě přepsal tabulky. Projekt The Witcher: Legacy (v češtině Zaklínač: Odkaz) sledovalo před spuštěním rekordních 66 tisíc lidí, což je historicky nejvyšší číslo pro „pre-launch“ kampaň na Gamefoundu. Výsledek? Cíl kampaně byl splněn za pouhé 4 minuty. Za první tři hodiny projekt vybral přes 1,4 milionu eur (přes 35 milionů korun) a částka každou minutou roste. Co stojí za tak fenomenálním úspěchem a proč tato hra slibuje revoluci v tom, jak vnímáme jednorázové „legacy“ hry? Příběh: Pomsta za masakr na Kaer Morhen Zatímco Starý svět nás vzal do zlaté éry zaklínačů, Legacy se noří do temnoty a zoufalství. Hra je zasazena do období krátce po Pogromu – brutálním útoku zfanatizované lůzy na pevnost Kaer Morhen, který téměř vyhladil školu Vlka. Hráči se ujmou rolí hrstky přeživších, kteří se vydávají na cestu napříč královstvím Kaedwen. Cíl je jasný: najít viníky masakru, vykonat pomstu a zachránit, co z odkazu zaklínačů zbylo. Autoři na příběhu pracovali přes tři roky v úzké kooperaci s CD PROJEKT RED, aby zajistili, že nové postavy a události zapadnou do kánonu, i když se dotýkají míst, která knihy a videohry dosud plně neprozkoumaly. Ve hře se ujmete jedné ze čtyř unikátních postav, z nichž každá má vlastní motivaci a herní styl: Sivran: Sirotek vychovaný na Kaer Morhen, který nezná nic než boj. Jeho balíček karet je plný agresivních útoků. Roderick: Původem šlechtic, který přišel o rodinu. Je technicky nejzdatnějším šermířem týmu. Milgor: Pragmatik, pro kterého je zaklínačské řemeslo cestou z chudoby. Specializuje se na obranu. Doran: Citlivý zaklínač, který ztratil svou lásku. Vyniká v používání Znamení a ovládání energie. {shortcodeImages id="1363,1362,1361,1360" template="slider" order="asc" thumbnailSize="full"} Green Legacy: Konec ničení her Největší technologickou a designovou inovací je systém, který autoři nazvali "Green Legacy". Tradiční hry tohoto žánru (jako Pandemic Legacy) fungují na principu nevratných změn – když postava zemře, roztrháte její kartu. Když se změní mapa, nalepíte na ni samolepku. Po dohraní kampaně je hra na vyhození. Go On Board na to šel jinak. Chtěli zachovat pocit trvalých následků, ale umožnit hru resetovat a prodat, nebo si ji zahrát znovu jinak. Jak to vyřešili? Znovupoužitelné „samolepky“: Místo lepidla využívají speciální materiál fungující na principu přilnavosti (air suction/static cling). Tyto modifikátory se lepí na obalené karty a drží pevně, ale lze je kdykoliv sloupnout a vrátit na arch. Cestovní deník: Místo polepeného sešitu dostanou hráči album na karty. Vaše rozhodnutí a postup příběhem se zaznamenávají vkládáním karet do příslušných slotů. Kódované průzkumy: Místo stírání políček na mapě využívá hra systém kódů a dekódovacích tabulek v knize scénářů. Mapu tak nepoškodíte a zůstane čistá pro další průchod. Díky tomu je hra 100% znovu hratelná a resetovatelná, což je v tomto žánru a při této cenovce (základní verze cca 3 000 Kč) obrovské plus. Herní smyčka: Průzkum, intriky a lov monster Hra střídá dvě hlavní fáze: průzkum a boj. Během průzkumu cestujete po mapě, mluvíte s NPC, plníte úkoly a provádíte testy schopností (pomocí kostek v minihře připomínající kostkový poker). Vaše rozhodnutí mají reálný dopad – hra si pamatuje, koho jste urazili nebo komu jste pomohli, a tyto volby se vám vrátí v pozdějších scénářích. Soubojový systém staví na osvědčených mechanikách ze Starého světa, ale prohlubuje je. Hráči si budují balíček karet (deck-building), které kombinují do smrtících řetězců útoků. Novinkou je důraz na kooperaci. Díky nově odemčeným Taktickým kartám (Stretch Goal) mohou zaklínači spolupracovat, krýt se navzájem nebo provádět synchronizované útoky. Návrat vyprodaného hitu a propojený ekosystém Studio Go On Board si dobře uvědomuje, že Zaklínač: Starý svět je v obchodech často beznadějně vyprodaný, zvláště v lokalizovaných verzích. Součástí aktuální kampaně je proto i možnost dokoupit původní hru (Old World) a její rozšíření formou tzv. Add-onů. {shortcodeImages id="1364" template="standard" order="asc" thumbnailSize="full"} Co je ale pro fanoušky ještě zajímavější, je zpětná kompatibilita. Autoři nechtějí, aby nový obsah ležel ladem, až dohrajete kampaň. Monstra cestují časem: Nová monstra představená v Legacy (jako například bonusová Gorgona, ale i odemčené příšery z cílů kampaně) obsahují speciální balíčky karet, díky kterým je můžete použít i v původním Starém světě. Větší variabilita: Koupí nové hry si tak fakticky rozšiřujete i tu starou o nové nepřátele a výzvy, které se mohou toulat po mapě Kontinentu staletí před událostmi nové hry. Komunita odemyká obsah za miliony Síla crowdfundingu se ukázala v tzv. Stretch Goals – bonusovém obsahu, který se odemyká s rostoucí vybranou částkou. Díky masivní podpoře se do hry dostává obsah, který v původním plánu možná ani nebyl, nebo by byl placený. Už v prvních hodinách hráči odemkli: Nová monstra: Do hry přibydou ikoničtí nepřátelé jako Beann'shie (přízrak věštící smrt), Wraith nebo svůdná a nebezpečná Succubus. Kvalitnější komponenty: Karty budou mít vyšší gramáž a plátňový povrch (linen finish), hráčské desky dostanou „batohy“ na žetony. Nové mechaniky: Systém Adrenalinu pro mutagens a bomby jako Northern Wind. Pozor na prvních 24 hodin: Gorgona zdarma Autoři nasadili agresivní strategii pro start kampaně. Každý, kdo hru podpoří během prvních 24 hodin (do zítřejších 15:00), získá zdarma rozšíření s monstrem Gorgon. Tato bestie přichází s vlastní figurkou a kartami a je unikátní tím, že je kompatibilní s oběma hrami. Můžete ji tedy lovit v novém Legacy, ale i v původním Starém světě. Pro opozdilce bude tento přídavek později placený. Co potřebujete vědět před nákupem Pokud zvažujete, že se k více než 10 000 podporovatelům (číslo stále roste) přidáte, zde je rychlý přehled: Jazyk: Hra vyjde v plné češtině. Verze: Na výběr je Standard (žetony monster) a Deluxe (detailní figurky monster a stínované figurky zaklínačů). Cena: Základní verze startuje na 125 USD (cca 3 100 Kč), Deluxe na 195 USD (cca 4 900 Kč). K ceně je nutné připočítat DPH a dopravu. Doručení: První vlna (anglická) je plánována na červen 2027, jazykové mutace (včetně češtiny) budou následovat o několik měsíců později. Starý svět: V rámci kampaně je možné dokoupit i původní hru a její rozšíření, což je šance pro ty, kteří ji v obchodech marně shánějí. Kampaň na Gamefoundu potrvá do 16. prosince, ale už nyní je jasné, že jde o jeden z největších herních projektů roku 2025.

Recenze komiksu Vetřelec: Pokrevní linie

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 19 Nov 25 22:42:40 +0100

Po delší době jsem se dostal ke komiksovému Vetřelci. Po jednohubce Alien: Romulus #1, která byla prequelem pro povedený filmový Alien: Romulus, mě zlákala hororová obálka nejnovějšího komiksu Vetřelec - Pokrevní linie od Nakladatelství Crew. Pokrevní linie obsahuje šest sešitů originálního Alien: Bloodlines z roku 2021 od autora Phillipa Kennedyho Johnsona. Jde o zásadní moment, kdy značka přešla pod křídla Marvelu. Výtvarnou stránku má na svědomí Salvador Larroca, jehož kresba přesně vystihuje úzkost a stísněnost, které k Vetřelci neodmyslitelně patří. Publikace tak funguje jako sebevědomý start nové éry a potvrzuje, že xenomorf dokáže i po dekádách budit stejný respekt jako poprvé v sedmdesátých letech minulého století. Děj nás zavádí do budoucnosti, kde se lidstvo stále odmítá poučit ze svých chyb a znovu riskuje při experimentech s mimozemskými organismy. Hlavní postavou je tentokrát Gabriel Cruz – veterán a bývalý bezpečnostní důstojník společnosti Weyland-Yutani. Na sklonku své kariéry se snaží najít klid a především napravit pošramocený vztah se svým synem. Jenže minulost se k němu vrací v podobě hrozby, která nezná slitování. Johnson zde míchá psychologické drama s čistokrevným hororem a znovu nám připomíná starou pravdu: ta nejděsivější monstra si lidé často vytvářejí sami. Bohužel. Gabriel Cruz se snaží utéct před vzpomínkami, ale paradoxně se s každým krokem propadá hlouběji do problémů. Jeho dialogy jsou úsporné, přesto nesou silný emocionální náboj – je v nich strach, lítost i nevyřčené věci, které mezi ním a synem léta visí. Společnost Weyland-Yutani zde opět vystupuje jako zlá, chladná, neosobní hrozba definovaná jen protokoly a honbou za ziskem. Xenomorfové se objevují postupně, čímž vzniká silný kontrast mezi lidským dramatem a blížícím se nevyhnutelným chaosem. {shortcodeImages id="1358,1356,1357" template="standard" order="custom" thumbnailSize="full"} Vizuální stránka od Salvadora Larrocy je specifická a nabízí zajímavý prostor k zamyšlení. Jeho silně fotorealistický styl sice dodává komiksu filmový nádech, ale v případě postav často naráží na limity – tváře působí staticky, bez emocí, až jako voskové figuríny. Co se však na první pohled může zdát jako výtvarné manko, dostává v kontextu příběhu mrazivě funkční rozměr a otevírá mnohdy filozofickou rovinu o tom, kdo je člověk a kdo syntetik. Larrocův „umělý“ styl tak slouží jako dokonalé mimikry. Zároveň to lze vnímat jako silnou metaforu, kde se z lidí stávají jen otupělé, uniformní součástky systému, které se od androidů liší už jen biologickým základem. Tento voskový svět tak paradoxně podtrhuje bezútěšnou atmosféru dystopické budoucnosti. Pocit umělosti však paradoxně mizí ve chvíli, kdy na scénu nastoupí prostředí a monstra. Sterilní kovové labyrinty bez špetky naděje a xenomorfové ve své hrůze jsou vykresleni precizně. Tempo komiksu se přirozeně mění: akční momenty vás nutí otáčet stránky rychle, zatímco tiché, napjaté pasáže si říkají o pozornější čtení. Práce s panely tento rytmus umocňuje – střídání širokých záběrů s detaily (někdy připomínajícími pohled bezpečnostní kamery) funguje skvěle. Postupné vrstvení napětí je hmatatelné a graduje do intenzivních scén. Vetřelec: Pokrevní linie sedne čtenářům, kteří mají rádi kombinaci psychologického napětí a klasického sci-fi hororu. Potěší fanoušky filmové série, protože ctí její "vetřelčí" DNA – svíravá prostředí, strach z neznáma i neustálou přítomnost nevyzpytatelné smrti. Všímavější čtenáři určitě ocení i hlášky, které definují celou tuto sérii. Zároveň však příběhu nechybí hloubka, pramenící především z komplikovaného vztahu otce a syna. Ani zde nemůže chybět existenciální problém korporátních systémů, ve kterém je člověk jen plánovanou položkou v rozpočtu a účelovou figurkou na pomyslné šachovnici. Tolik typické a charakteristické pro celou tuto frančízu a mnozí zde najdou určitě stále platnou kritiku velkých nadnárodních systémů.

Generace herních konzolí: Jak konzole změnily zábavu

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 07 Nov 25 00:00:00 +0100

Předně před rokem odstartoval prodej nejvýkonnější herní konzole současnosti. Hráči si tak mohou (konečně) vychutnat nejnovější hry v nejlepší možné kvalitě i výkonu zároveň. Čekali jsme na to opravdu dlouho. Hned několik generací. Pojďme si je zmapovat a spočítat. Budete se divit, ale toto opravdu není pátá herní generace. {shortcodeTOC element="h2" title="Všechny generace"} Generace #1 (1972-1983): Éra analogového zrození Vše začalo již v 70. letech minulého století. Tedy před 50 lety! První generace odstartovala v roce 1972 uvedením vůbec první komerční domácí konzole - Magnavox Odyssey. Tyto systémy byly postaveny na čistě analogové elektronice a postrádaly mikroprocesor, paměť nebo úložiště. Jednalo se o dedikované konzole s jednou nebo několika málo vestavěnými hrami. Dokázaly generovat pouze jednoduché obdélníkové tvary (často nazývané „bloby“) na CRT obrazovce a neprodukovaly žádný zvuk. Hráči používali jednoduché ovladače se dvěma tlačítky a otočnými voliči pro vertikální a horizontální pohyb. Klíčové systémy: Konzole Magnavox Odyssey, domácí verze Atari Pong (1975) a Coleco Telstar Definující hry: Většina her byly varianty Pongu, ale objevila se i první závodní hra Wipeout, kde se skóre muselo počítat a hlídat ručně, protože konzole neměla detekci kolizí. Generace #2 (1976–1992): Vstup mikroprocesorů Tato generace je definována především schopností měnit hry. Tato éra přinesla zásadní inovaci: hry na vyměnitelných modulech (cartridge). Už jste nebyli omezeni na hry vestavěné v konzoli. Začala v roce 1976 s Fairchild Channel F. Zásadním skokem bylo zavedení mikroprocesorů. Díky nim bylo možné poprvé použít vyměnitelné herní kazety (ROM cartridges), které obsahovaly kód hry. Tato změna odvedla hráče od monochromatických, analogových her typu Pong. Mikroprocesory umožnily tvorbu bitmapové grafiky (i když s nízkým rozlišením 128 x 64 pixelů) a používání spritů s detekcí kolizí. Standardním ovladačem se stal osmisměrný joystick. Tato generace je také nechvalně známá velkým krachem videoherního průmyslu v roce 1983, způsobeným přesycením trhu a nízkou kvalitou mnoha her (zejména E.T. pro Atari). Klíčové systémy: Nejpopulárnější byla Atari 2600 (VCS, 1977), Magnavox Odyssey 2 a ColecoVision. Definující hry: Domácí verze Space Invaders (1980) pro Atari 2600 byla klíčovou hrou, která pomohla zčtyřnásobit prodeje Atari Generace #3(1983–2003): 8bitová éra Známá jako „8bitová generace“. Po krachu přišla záchrana z Japonska. Nintendo doslova oživilo trh a nastavilo standardy kvality. Začala éra ikonických maskotů a komplexnějších her s příběhem. Hlavním rozdílem byl výrazný nárůst výkonu, který se blížil arkádovým automatům. Konzole používaly 8bitové procesory a nabízely lepší grafické a zvukové čipy. Zavedly se pokročilejší techniky jako hardwarové scrollování a dlaždicová grafika namísto blokové grafiky z předchozí generace. Klíčové systémy: Dominantním systémem bylo Nintendo Entertainment System (NES), rebrandovaná verze Famicomu. Nintendo znovu zavedlo trh v Severní Americe a získalo kontrolu nad publikováním her pomocí zámkového systému, který vyžadoval licencování. Konkurentem byl Sega Master System. Hry začaly experimentovat s „pseudo 3D“ pohledy, typickými pro styl jako Outrun, pomocí manipulace se sprity, což dávalo pocit rychlosti. Generace #4(1987–2004): 16bitové války a CD-ROM doplňky Toto byla éra první skutečné "konzolové války" a proslula intenzivní rivalitou mezi Segou a Nintendem. Jinak také známá jako "16bitová éra". Marketing byl agresivní, hry byly barevnější, zvuk byl bohatší a postavy měly ještě více charakteru (Mario vs. Sonic). Hlavní skok ve výkonu umožnily 16bitové procesory a dedikované grafické procesory, které zvládaly hardwarovou manipulaci se sprity, škálování a scrollování. To vedlo k zobrazení tisíců barev a mnohem vyššímu rozlišení. Objevily se první pokusy o skutečnou 3D grafiku, i když s nízkým počtem polygonů, například ve hře Virtual Racing. Nintendo vylepšilo 3D rendering pomocí koprocesorů (např. Super FX chip ve hře Star Fox) integrovaných přímo v kazetách. Klíčové systémy: NEC PC Engine/TurboGrafx-16 (první konzole této generace), Sega Genesis/Mega Drive a Nintendo Super NES (SNES). Během této éry se objevily první doplňky, jako Sega CD (1991), které umožnily použití CD-ROM a Full-motion videa. Sega v rámci soutěže vytvořila maskota Sonic the Hedgehog. Definující hry: Sonic the Hedgehog, Super Mario World, Street Fighter II, Mortal Kombat, The Legend of Zelda: A Link to the Past Generace #5 (1993–2006): Plná 3D grafika a CD-ROM se stává normou {shortcodeImages id="1526,1525,1524,1523,1522" template="slider" order="asc" title="Ikonické krabičky PlayStation 1" thumbnailSize="full"} Revoluce! Přišel přechod z 2D spritů na 3D polygonovou grafiku. Také se masivně přešlo z drahých cartridgí na levnější CD-ROM, což umožnilo přidat do her plnohodnotné video sekvence (FMV) a orchestrální soundtracky. Na trh vstupuje nový, dominantní hráč: Sony. Přechod na plnou 3D grafiku a modelování 3D světů při rozumných snímkových frekvencích. To bylo umožněno použitím 32bitových (a u N64 64bitových) procesorů s vyšší frekvencí. Klíčové bylo zavedení optických médií (CD-ROM) jako standardu (s výjimkou Nintendo 64). CD-ROM nabízel masivní nárůst kapacity (až 650 MB oproti 64 MB u kazet) pro detailnější textury, soundtracky a video cutscény. Do ovladačů byly integrovány analogové joysticky pro jemnější ovládání. Klíčové systémy: Sony PlayStation (1994) se stala dominantní. Konkurovaly jí Sega Saturn a Nintendo 64. Definující hry: Super Mario 64, Final Fantasy VII, The Legend of Zelda: Ocarina of Time, Metal Gear Solid, Tomb Raider Generace #6 (1998–2013): Vstup Microsoftu a online hraní Výkon konzolí se v této generaci přiblížil osobním počítačům. Bitová terminologie se stala irelevantní, ačkoli marketing zpočátku hovořil o „128bitové grafice“. {shortcodeImages id="1521,1520,1519" template="standard" order="asc" thumbnailSize="full"} Zásadním průlomem byl začátek online hraní a služeb. Sega Dreamcast (1998) byla první konzole s vestavěným modemem. Xbox Live od Microsoftu nastavil standard pro online multiplayer. Konzole standardizovaly na DVD média a začaly konvergovat s dalšími domácími elektronickými zařízeními. Klíčové systémy: Sony PlayStation 2 (PS2), která se díky své podpoře DVD a zpětné kompatibilitě s PS1 stala nejprodávanější konzolí všech dob. V roce 2001 vstoupil na trh Microsoft s Xboxem. Dále Nintendo GameCube. Online hraní umožnilo hráčům soutěžit proti skutečným lidem po celém světě Definující hry: Grand Theft Auto III (a Vice City, San Andreas), Halo: Combat Evolved, Metroid Prime, Shadow of the Colossus, Resident Evil 4, Shenmue, Gran Turismo 4 Generace #7 (2005–2017): HD rozlišení a ovládání pohybem {shortcodeImages id="1527" template="standard" order="asc" thumbnailSize="full"} Tato generace přinesla HD grafiku (Xbox 360, PS3), masivní rozmach online hraní (Xbox Live) a digitální distribuce her. Nintendo se vydalo vlastní "modrou" cestou a zaměřilo se na pohybové ovládání s Wii, čímž oslovilo miliony nových, příležitostných hráčů. Klíčovým prvkem bylo zavedení ovládání pohybem (motion control). Nintendo Wii s ovladačem Wii Remote zavedlo rodinný herní koncept, čímž se odchýlilo od honby za hrubým výkonem, a bylo nesmírně úspěšné (tzv. „blue ocean strategy“). Konzole standardizovaly na HD rozlišení (např. nativní 720p) a začaly používat interní úložiště (HDD nebo flash). Sony PlayStation 3 podpořila přijetí formátu Blu-ray. Klíčové systémy: Microsoft Xbox 360, Sony PlayStation 3 a Nintendo Wii. Online služby a digitální distribuce celých her se staly standardem. Konkurenti se snažili napodobit ovládání pohybem (např. PlayStation Move nebo Kinect od Microsoftu). Definující hry: Wii Sports, The Elder Scrolls V: Skyrim, Red Dead Redemption, The Last of Us, Halo 3, Uncharted 2: Among Thieves, Grand Theft Auto IV Generace #8 (2012–současnost): 4K a virtuální realita Konzole se staly multimediálními centry. Viděli jsme vzestup streamování, sociálních funkcí a také "pro" modely (PS4 Pro, Xbox One X) uprostřed cyklu. Nintendo po neúspěchu Wii U zabodovalo s inovativním hybridním konceptem Switche. {shortcodeImages id="1517,1516,1515,1514,1513,1512" template="grid" order="asc" columns="3" rows="2" thumbnailSize="full"} Konzole se standardizovaly na architekturu x86 (stejnou jako PC), což zjednodušilo vývoj a portování her. Hlavním cílem se stalo Full 4K rozlišení a ultra realistická hratelnost. Generace znamenala začátek plně pohlcujícího zážitku virtuální reality (VR) s uvedením PlayStation VR. Nintendo Switch (2017) představila hybridní konzoli, kombinující handheld a domácí funkce, čímž vyřešila marketingové problémy předchozí Wii U. Klíčové systémy: Sony PlayStation 4 (PS4), Microsoft Xbox One, Nintendo Switch. Online služby jako Xbox Pass (streamování her) se staly hlavním prvkem. Definující hry: The Legend of Zelda: Breath of the Wild, God of War (2018), Red Dead Redemption 2, The Witcher 3: Wild Hunt, Marvel's Spider-Man, Animal Crossing: New Horizons Generace #9 (2020–současnost): Ray Tracing a okamžitá rychlost SSD Revolučním prvkem je integrace extrémně rychlých SSD disků. Tyto disky eliminují načítací časy a fungují jako vysokorychlostní paměť, která umožňuje rychlé streamování herních dat, což je klíčové pro plynulé a detailní simulace světa. Dále byla plně implementována podpora funkcí jako je Ray Tracing pro realistické odrazy a osvětlení, a efekty modelování částic. Cílem je dosažení 4K a 8K rozlišení při vysokých snímkových frekvencích. Hranice mezi hrou a HD videem se stírá. Klíčové systémy: Microsoft Xbox Series X/S a Sony PlayStation 5 (PS5). Obě konzole klade velký důraz na zpětnou kompatibilitu (např. Xbox Series X/S podporuje čtyři generace her) Definující hry: Elden Ring, Baldur's Gate 3, Marvel's Spider-Man 2, Forza Horizon 5, Ratchet & Clank: Rift Apart, Alan Wake 2 {shortcodeImages id="26, 1137, 1091, 1348,1353" template="slider"}

Království za merch: Jak se z KCD stal matador herního marketingu

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 07 Nov 25 00:00:00 +0100

Rok 2025 jasně ukazuje, že Warhorse Studios už dávno nejsou jen „nerdi z Prahy, co udělali realistické středověké RPG“. Kingdom Come: Deliverance se z herního projektu proměnilo v kompletní značku, která dnes hrdě konkuruje i těm největším hráčům světového herního marketingu. A spolu s druhým dílem se tahle značka přehoupla do zcela nové ligy – ligy merchandisingu. Zapomeňte na starosti s morem, Kumány nebo nutností naučit se číst. Skutečný středověk podle Warhorse Studios se nese ve znamení merchandise konzumu! {shortcodeTOC element="h3" title="V článku se dozvíte..."} Kingdom Come: Deliverance už dávno není jen drsná RPG hra, kde se kovářský syn Jindřich učí, jak správně máchat mečem. Dnes je KCD jako životní styl, který vás vybízí, abyste si koupili suvenýry, dokud nepadnete únavou (nebo finančně). Cítíte se poněkud... hladoví? Jak si zařídit středověk u vás doma! Mysleli jste si, že dohrát Kingdom Come: Deliverance stačí k tomu, abyste byli fanouškem? Dle Warhorse je to omyl! Pravý fanda se pozná ne podle skillu v lukostřelbě, ale podle počtu a kvality merche. Moderní život je fajn, ale chybí mu ten správný feeling středověku. Ranní káva z obyčejného hrnku? Nuda. Obyčejné tričko? Příliš civilizované. A váš stůl? Ten přímo křičí po tom, aby na něm přistálo něco... epičtějšího. Naštěstí autoři hry chápou, že vaše vnitřní já touží po groších, blátě a občasné bitce (a pitce) s Kumány. Pojďme se podívat na výbavu, která promění váš obývák v Rataje, Kutnou horu nebo Trosky. 1. Základní stavební kámen: Samotná pařba Než začnete nesmyslně máchat a mávat mečem, musíte prvně hru vlastnit. Fyzicky! Žádný digitál, ten ve Středověku ještě nebyl. Takže si můžete vybrat z pěkné fyzické krabičky, kterou vám jen tak někdo nevezme. {shortcodeImages id="1310,1311,1312" thumbnailSize="full"} Chcete si připomenout, jak to všechno začalo? Nebo jste to snad ještě nehráli?! Kingdom Come: Deliverance - Royal Edition je kompletní balíček prvního dílu se všemi DLC, včetně zásadního "A Woman's Lot", kde si konečně zahrajete i za Terezu. K dispozici je i na Nintendo Switch. Tato verze nabízí hráčů unikát v tom, že jako jediná nabízí první díl v českém dabingu i na herní konzole. A pokud jste snad nehráli ještě ani druhý díl? No možné je vše, tak v tom případě byste neměli minout základní verzi na PS5, Xbox a PC. Pro středověké fajnšmekry je potom vhodná Gold Edice, která navíc obsahuje rozšíření Expansion Pass a DLC Gallant Huntsman's Kit. 2. Pro vzdělance (Knihy, hudba a umění) Pamatujete, jaký byl pro Jindru problém naučit se číst? I když je souboj fajn, skutečný šlechtic (nebo i jen vychytralý kovářův syn) ví, že síla je především ve vědění. Nejsme přece barbaři, kteří jen máchají mečem. Musíme kultivovat i ducha! Kovářův syn musí umět číst, nebo, když už jsme u toho, se aspoň kochat obrázky. Fanoušek Warhorse by ale měl umět listovat alespoň The Art of Kingdom Come – 382 stran poctivého masivního artbooku plného kreseb, rozhovorů a detailů z vývoje prvního i druhého dílu. Konečně zjistíte, kolik práce dalo jen navrhnout to správné středověké bláto, jak se designovaly hrady a jak se oživovala dobově akurátní Kutná Hora. Můžete v nich znalecky listovat, i když jste ve hře strávili víc času v lázních než v knihovně. A bát se nemusíte, k mání jsou jak v češtině, tak v angličtině a dokonce i němčině pro pány ze Svaté říše římské. Velké díky směřuje Xzone.cz, které tyto artbooky vydává. {shortcodeImages id="1313,1314,1315,1316,1317,1318" template="grid" columns="3" rows="2"} Pro komiksově laděné šlechtice tu jsou „Ztracené příběhy“, které rozšiřují herní univerzum o nové příběhy, které prožívaly klíčové postavy, zatímco Jindra někde kradl jablka. Zjistíte, jak to měl Racek Kobyla na turnaji nebo co zažíval farář Bohuta. A pokud jste spíš na poslech, než na čtení, pak je tu svatá trojice: epický soundtrack Jana Valty a Adama Sporky na 180g vinylu – to je audiofilský zážitek hodný pánů z Pirkštejna. A kam si všechnu tu nabytou moudrost, postřehy ze hry nebo důležité poznámky zapsat? Přece do luxusního koženého zápisníku! Tenhle kousek formátu A5 má 100 stran kvalitního krémového papíru, ale hlavně ručně vyráběný přebal s vyraženým erbem. Je to ideální místo, kam si konečně přehledně sepsat ten recept na Sejovici, nebo si vést osobní seznam dlužníků a lapků, kterým to musíte vrátit. 3. Nádobíčko pro hospodského povaleče (Pití a hry) Buďme upřímní, středověk byl hlavně o socializaci v krčmě. Tam se domlouvají obchody, sbírají drby a prohrávají groše. Je to v podstatě středověký LinkedIn, jen s lepším pivem a větším rizikem rvačky. A na to potřebujete styl. Nemůžete přece pít z obyčejného skla, když vedle vás sedí pan Ptáček. Chce to pořádný korbel, co budí respekt, a kostky, které cinkají o stůl tím správným, sebevědomým zvukem. Takže, základem každého večera je poctivý autentický středověký korbel. Dřevěný „Hospoda Díra“ z pravého dubu s nerezovou vložkou udrží pivo studené a ruce v suchu, zatímco keramické varianty s logem KCD se postarají o elegantnější styl. Ranní kávu pak zvládnete s grácií díky masivnímu hrnku „Zajíci v rozkvětu“ nebo tmavě modrému kousku s ornamenty, který by si neudělal ostudu ani v klášteře. A když už pivo dojde, stačí vzít do ruky sadu kostek Farkle s ručně šitým koženým kalíškem a vyzvat přátele na partičku o čest i poslední groš. Všechno zakončí podtácky s motivy kodexu, které ochrání váš stůl před kapkami piva i nečekanými útoky mečem. {shortcodeImages id="1347,1346,1345,1344" template="slider"} A samotné pivo? O to se postaral Přátelský pivovar se speciální pivní sadou tří třetinkových piv s exkluzivními etiketami KCD - Ležák 12 (Henry), APA 11 (Capon), IPA 14 (Godwin). Ochutnali jste? K pivu patří i pořádná středověká hostina. Tu najdete v malebné krčmě pod historickou tvrzí Malešov. Ochutnáte zde pokrmy inspirované historií a hravě se tak opravdu přenesete o několik století zpět. Termíny na rok 2026 už jsou vypsané, tak svůj gastro výlet do minulosti nepropásněte. Na konec by to chtělo menší aperitiv, ne? KCD Potion Set je sada lektvarů - konkrétně 0,2l Ořechovice (28%) / Digestive potion, 0,2l Slivovice (50%) / Aqua Vitalis, 0,2l Višňovice (28%) / Amor potion, které vás už nadobrou přesunou do Českého království. 4. Plátová zbroj do kanclu (Móda a doplňky) Jak dát kolegům v práci najevo, že jste připraveni bránit svůj hrad? Místo kroužkové košile dostanou hráči zbroj v podobě triček, mikin a čepic. Na hruď: Výběr je obrovský. Od mikiny "Alchymie", přes tričko s hradem Trosky až po elegantní dámskou výšivku se zajícem. Na hlavu: Kšiltovka se zajícem nebo stylová čepice s erbem Jana Ptáčka z Pirkštejna. Na nohy: Co jiného než ponožky s erby nebo morbidně vtipným nápisem "Game Over". Na záda: Nákup si odneste jedině v plátěné tašce se zajíci muzikanty. 5. Vybavení vaší osobní tvrze (Bytové doplňky) Man Cave neboli osobní panství každého rytíře (a rytířky pochopitelně) by měl mít svůj řád a především styl. Na zdi může viset mapa Kutné Hory i mapa Malešova, nebo dřevěný štít z Hospody Díra, na stole podložka s iluminací a na poličce klidně malý Malešov z kostiček. A pokud potřebujete vědět, kdy vyrazit na další quest, stolní kalendář na rok 2026 to jistí. {shortcodeImages id="1319,1320,1321,1322,1323" template="slider"} 6. Měkoučcí spojenci (Plyšáci) I ten největší ranař potřebuje občas pomazlit. A kdo je lepší než plyšový Vořech? Nebo snad dáváte přednost Jindřichovi ze Skalice či okouzlujícímu Janu Ptáčkovi v hebkém Youtooz provedení? 7. Náčiní pro rychtáře (Repliky a cetky) Drobnosti, které dělají Jindřicha Jindřichem. Těžká váha: Postavte si na stůl rovnou repliku Jindrova meče nebo drsný palcát Sudího. Pro decentnější je tu mini replika meče Racka Kobyly. Na krk: Bronzový přívěsek rytíře, kočky z hospody nebo loga Hospody Díra. Na klíče: Výběr je nekonečný! Středověká přilba, Liška ryšavá, nebo náš favorit: "Zajíc v kanónu". Na klopu: Ukažte příslušnost sadou odznaků se zajíci nebo heslem "Audentes Fortuna Iuvat". 8. Skuteční rytíř Co dělá rytíře rytířem? Meč! Kvalitní meč... a štít. Oboje si každý fanoušek může pořídit v reálné kvalitě a na vlastní ruce uchopit a dovršit svoji finální imerzi s KCD. Tady končí legrace a začíná skutečné sběratelství. A teď nemluvíme o pěnové replice na hraní (i když ty jsou taky fajn!). Mluvíme o "end-game" vybavení. O finálním bossovi sběratelství. O kusu oceli, který má váhu, duši a historii. O kusu, který je tak blízko hře, jak jen to v reálném světě jde. A na výběr máte hned ze dvou oficiálních, mistrovsky zpracovaných klenotů. Klenot č. 1: Rackův meč – Odkaz otce Tohle je legenda sama o sobě. Meč, který měl Jindra kovat pro pána, se stal ústředním symbolem prvního dílu. Je to meč osudu, který nese břímě historie. A teď je tady, ve spolupráci Warhorse Studios a mistrů z Drakkaria (odkaz). Na jeho výrobě se podílel celý cech řemeslníků: kováři, brusiči, sedláři, šperkaři i slévači. Jak říkají sami tvůrci, "Ne každý meč má duši – ten Rackův ale ano." A je to znát. Na čepeli je ručně leptaný latinský nápis: "Rex - Familia - Ultio" (Král - Rodina - Pomsta). Složitá hlavice a záštita jsou odlévány prastarou metodou ztraceného vosku a galvanicky pokoveny do starého stříbra. Je to poctivý 1,8kg kus oceli typu XVIa s plnohodnotnou "Full-Tang" konstrukcí (čepel prochází v jednom kuse celou rukojetí) a skvělým vyvážením. Je to prostě umělecké dílo nabité příběhem. {shortcodeImages id="1333,1327,1328,1326,1325,1332,1330,1329,1331,1334" template="slider" thumbnailSize="full"} Klenot č. 2: Meč INVICTUS – Odkaz Jindřicha Pokud je Rackův meč o minulosti, INVICTUS je o přítomnosti. Je to druhý oficiální meč, jehož jméno znamená "Neporažený". Tohle není meč, který Jindra zdědil – to je meč, který ztělesňuje jeho cestu. Jeho hlavní chloubou je hlavice, do které je zasazena mince s hlavním sloganem celé hry: "Audentes Fortuna Iuvat" (Štěstí přeje odvážným). Je zhotovený se stejnou péčí, ze stejné kalené pružinové oceli (54SiCr6) a se stejnou "Full-Tang" konstrukcí. Je však jiný. Je to typ XVI, s váhou 1,4 kg a celkovou délkou 89 cm o něco kompaktnější a obratnější. Jeho rukojeť je navíc navržena pro pohodlný úchop i v plátových rukavicích. Invictus je pragmatický, silný a odvážný – přesně jako Jindra, kterým se stal. Oba tyto klenoty jsou samozřejmě sběratelské kusy. Mají tupé 2mm ostří a jsou určeny jako dekorace, ne na sekání Kumánů na zahradě. A takové poklady si zaslouží být vystaveny. K oběma si můžete pořídit dokonalou doplňkovou dvojici: stylový držák na zeď z dubového dřeva a kovaných prvků a poctivou koženou pochvu z hovězí kůže, která se vyrábí na míru. {shortcodeImages id="1340,1339,1338,1337,1336,1335" template="grid" columns="3" rows="2"} 9. Středověké divadlo Mysleli jste si, že merchandisingová říše Warhorse Studios dosáhla vrcholu replikami mečů Invictus a Racka Kobyly? Omyl! Skutečný středověký konzum nás nyní katapultuje do sféry ruční výroby. Do sběratelského ringu s cenovkou přes 1 900 USD vstupuje Jindřich ze Skalice – ručně vyráběná marioneta z Kingdom Come: Deliverance II. Tohle už není jen plyšový Vořech, ale vrchol sběratelství pro pravého fandu. Tato majestátní loutka, vysoká zhruba 50 cm a vážící 2 kg, přináší příběh kovářova syna z 15. století z obrazovky až k vám domů, a to díky úzké spolupráci Warhorse Studios s tradiční Českou cechovní dílnou Marionettes.cz. Marioneta je vyrobena z kombinace dřeva, kovu a pryskyřice, přičemž každá je ručně malována, sestavena a nese unikátní charakter. Jindřich je oblečen ve věrné, autentické středověké zbroji, která zahrnuje plátové brnění, červenou tuniku, kožený opasek a prošívaný gambeson. Detaily jako kožené boty a ručně šité pouzdro na miniaturní repliku Rackova meče jen podtrhují umělecké zpracování, které je navíc navrženo tak, aby s přibývajícím věkem krásně zrálo jako dobře použitý kus brnění. {shortcodeImages id="1429,1428,1427,1426,1425,1424,1423,1414,1419,1420,1421,1422" template="slider" order="asc" thumbnailSize="full"} A co by to bylo za hrdinu bez pořádné akce? Nejedná se jen o dekoraci. Tato loutka je plně funkční strunová marioneta s nejvyšší profesionální mobilitou, vyvážená pro plynulý a živý pohyb. Ovládá se tradičním dřevěným vahadlem, které je ale vylepšeno o speciální prvek: pěticípou bojovou hvězdu. Tento mechanismus umožňuje precizní ovládání Jindřichovy pravé ruky s mečem, takže můžete nacvičit sekání a krytí ve stylu, hodném loajálního družiníka pana Racka Kobyly. Celá edice je striktně limitovaná na 200 kusů po celém světě a každý kus je ručně očíslován přímo na brnění. Chcete si domů přinést kousek českého dědictví, které kombinuje staletou loutkářskou tradici s dnešní herní špičkou? Doba výroby je sice jen dva týdny, ale musíte být rychlí: jakmile je všech 200 kousků "zamlouváno", je edice navždy uzavřena. Tak co, jste nyní připraveni povýšit své fandovství? Protože pamatujte: hrát hru je dočasné, ale mít doma půllitr, ze kterého by pil i pan Ptáček, to je věčné! Bůh s vámi! Audentes Fortuna Iuvat!

Recenze Strýček Skrblík - Legendární kačeří dobrodružství: Pasti plné zlata

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 25 Oct 25 00:00:00 +0200

Nakladatelství Crew mi letos dělá obzvlášť radost, když se trefují do mých oblíbených sérií. Po Batmanovi, Želvách nindža, Zaklínači, je nyní na řadě i Strýček Skrblík. Crew si vybralo tři zásadní příběhy legendárního kreslíře, scenáristy a tvůrce Kačerova Carl Barkse, které ovlinily i George Lucase a Stevena Spielberga při vytváření prvních tří fi lmů s Indiana Jonesem a nyní u nás vycházejí poprvé. Strýček Skrblík - Legendární kačeří dobrodružství: Pasti plné zlata Co si představíte pod pojmem ryzí dobrodružství? Pro většinu z nás se v mysli okamžitě objeví silueta muže s kloboukem, bičem a odvahou postavit se neznámu – Indiana Jones. Jenže každý hrdina má své kořeny. A než se na plátnech kin roztočila obří kamenná koule, proháněl se po světě někdo jiný – kačer Skrblík se svými synovci. Právě jejich příběhy z pera Carla Barkse inspirovaly samotného Lucase a Spielberga, když tvořili slavného archeologa s bičem. i © Nakladatelství Crew i © Nakladatelství Crew i © Nakladatelství Crew A právě tyto tři zásadní příběhy nyní vycházejí v novém svazku Strýček Skrblík – Legendární kačeří dobrodružství: Pasti plné zlata, který českým čtenářům vůbec poprvé nabízí komiksy, jež stály u zrodu nejslavnějších scén z původní trilogie Indiana Jonese. Nejde přitom jen o sbírku starých disneyovských příběhů – ale o skutečný kousek popkulturní historie, v níž se rodil moderní mýtus dobrodružství. Carl Barks, legenda komiksového světa a duchovní otec nejen Skrblíka McKváka, ale i celého Kačerova, dokázal vdechnout svým příběhům rytmus a napětí, které i po desítkách let fungují překvapivě svěže. Každý z jeho komiksů je miniaturou klasického dobrodružného filmu – nechybí záhadné mapy, zapomenuté chrámy, dávné legendy ani geniálně načasované pasti. Čtenář tu najde tři výpravy, které později inspirovaly filmové scény, jež dnes zná snad každý: Sedm zlatých měst s legendární kamennou koulí z Dobyvatelů ztracené archy, Země pod zemí se šílenou jízdou důlními vozíky z Chrámu zkázy a Pizarrovo zlato, jehož pasti a vodní zkáza připomínají momenty z Poslední křížové výpravy. Pasti plné zlata tak nejsou jen nostalgickým návratem do dětství, ale také fascinujícím pohledem do zákulisí tvorby popkulturního fenoménu. Kniha potěší jak milovníky klasických disneyovek, tak i fanoušky Indiana Jonese, kteří v ní objeví známé motivy ve zcela novém světle. Jediné, co zamrzí, je měkčí obálka, která by si u takto důležitého vydání zasloužila o něco pevnější provedení. V mém výtisku se navíc objevilo několik lehce přehnutých stránek uprostřed, což sice na čtenářském zážitku nic zásadního nemění, ale trochu zamrzí.

Recenze Želvy ninja: Poslední rónin – Reevoluce

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 23 Oct 25 00:00:00 +0200

Želvy ninja žijí! Nejen v našich mysli a vzpomínkách, ale po fatálních událostech v úžasném komiksu TMNT: The Last Ronin dostáváme nová dobrodružství našich želvích přátel. Bylo opravdu jen otázkou času, kdy se autoři Kevin Eastman a Tom Waltz pustí po velmi kladném ohlasu od kritiku i fanoušků na poslední společný komiks do dalšího pokračování. A opět je to právě Comics Centrum, které v ČR přináší další vymazlené vydání. Po absolutně skvělých zpracování Želvy ninja: Poslední rónin a TMNT: The Last Ronin – Lost Years je to tak již v pořadí třetí titul ze série The Last Ronin (aka RoninVerse). And we all wish we had the chance to know him. What was when we were born... and we have trained ever since to carry on the honorable traditions of clan Hamato, Master Splinter... and Master Michalangelo. To alway protect and serve our family, our friends...Odyn, Moja, Uno and Yi Jak už bylo naznačeno. Komiks Poslední rónin měl pro naši želví rodinu fatální důsledky a proto ve čtení této recenze pokračujte jen v případě, že jste četli předchozí vydání. Po událostech, kdy Poslední rónin porazil klan Foot, tak se New York i po 15 letech stále nachází ve stavu neustálého úpadku. Nesourodé gangy nyní soupeří o ekonomickou a politickou kontrolu a tento chaos si vybírá svou daň. Začátek komiksu tak otevírá jedna z mnoha bitek, ve které poznáváme aktuální prostředí, které je ovládáno neustálými střety různých gangů a organizací Odboj, do které spadají i naši noví hrdinové. {shortcodeReviews title="The Last RoninVerse" tags="recenze,komiks,tmnt-the-last-ronin"} Casey Marie je jasné, že pokud se brzy něco neudělá, město, které zná a miluje, bude navždy ztraceno. A čeká na správný moment, kdy její mladí žáci budou připraveni na svoji novou roli, pro kterou jsou předurčeni - na osud, pro který byli vychováni. Ti vyrostli do teenagerovského věku a řeší velmi obdobné problémy jako předešlá generace. Názorově se střetávají, potkávají a stmelují. Díky obdobným povahovým vlastnostem tak lze velmi rychle najít paralelu mezi oběma generacemi a čtenář se tak velmi rychle dostane do chemie, kterou mezi sebou sourozenci mají. Řeší klasické teatrální problémy s pozdním příchodem domů, zákazem počítačových her, ale i pravidelný výcvik v nindža stylu, aby se jednou stali dědici předchozí generace. Ten den je blíže, než si všichni myslí a mohou si přiznat. April a její dcera Casey řeší mnoho problémů v Odboji a jednoho dne dojde na nutné rozhodnutí, jestli Casey povolá své žáky do opravdového boje. Jestli nastal ten pravý čas, kdy po 15 letech tréninku může své svěřence, tedy další mutantí generaci, poslat na první těžkou a zatěžkávající zkoušku opravdovým bojem. Jestli obstojí nebo ne, nebudu už prozrazovat. O tom i více je právě tento komiks, ve kterém prožíváme existenční, ale i hlubší existenciální otázky. Více než kdy jindy v TMNT se dostáváme do hlubších témat, které přesahují do interdisciplinarity. Otázky ohledně etiky, logiky, výchovy, fatality, metafyziky a především generační výměny jsou zde silně zastoupeny, abychom se dozvěděli něco málo více o vzniku nové generace. Tíha, kterou noví bojovníci ponesou, se tak násobí. Jestli ji ustojí a případně jak, ukáže až čas. A líbí se mi to! Není to ale radostné čtení. Čtenář, ale především želvy se snaží porozumět jejich/svému osudu, svému naplnění. Chtějí uspět, bojí se zklamání. A to nejen v boji. Neví, jestli se vypořádají s tíhou, kterou na ně klade osud (a i čtenáři). {shortcodeImages id="1254, 1255, 1256" thumbnailSize="full"} Je jim připomínáno, čeho by měli být jednou schopní. Co se od nich čeká. Tíživost a nedůvěra v sebe samé tak na sebe nenechává čekat. Navázat na letitě milované charaktery není snadné, zvláště když město New York je stále pod neustálými útoky a pomalu se propadá do absolutního chaosu, který není jisté, kdo vlastně řídí. Kresba plynule navazuje na předchozí díly a drží jednotný vizuální styl, který může místy působit možná trochu rutinně, ale to vyvažují krásné retrospektivní sekvence, které příjemně rozbíjejí současný děj a přinášejí silnou atmosféru. Komiks vychází opět u nakladatelství Comics Centrum a obdobně jako v předchozích případech se velmi povedl. Vetší formát prostě želvákům sluší a všechny panely vypadají famózně. Tvrdý přebal knihy, materiál, barvy... slovy klasika, na ničem se nešetřilo. Cena se může někomu zdát trochu vyšší, ale i zde ji lze snadno obhájit (prvních pár dní s výraznou slevou). Navíc Comics Centrum už po svém vzoru nabízí komiks i se speciální limitovanou obálkou. Péče je zde vidět a fanoušek musí být (a je) spokojený.

Zaklínač: Cesta, z níž není návratu / Zrada

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 20 Oct 25 00:00:00 +0200

Nakladatelství Crew fanoušky dlouhodobě zásobuje komiksy Zaklínače. Tentokrát se rozhodlo vrátit trochu do minulosti a vydat pro někoho už legendární příběhy Cesta, z níž není návratu a Zrada, která v 90. letech odstartovala komiksovou éru Zaklínače. O co přesně jde? V letech 1993-95 vznikla série pěti komiksů od autorů Maciej Parowski a Boguslaw Polch. A právě první dvě z těchto komiksů nyní přináší na český trh Nakladatelství Crew. Už je to trochu jasnější? Pokud ne, více informací najdete v předmluvě celé knihy. Tyto dva nové příběhy tak rozšiřují svět Andrzeje Sapkowského a v podstatě bychom je dnes mohli označit za kultovní komiksy. A už se trochu stalo zvykem, že i tentokrát nám Crew nabídla i alternativní speciální sběratelskou obálku. Využili jste tuto nabídku? Pojďme rovnou k oběma příběhům, které možná neznalé čtenáře Zaklínače mohou trochu zaskočit. V prvním případě totiž nedostáváme příběh, ve kterém by se objevil Geralt, ale jeho rodiče druidka Visenna a bojovník Korin. Shoda okolností (nebo osud?) oba svede dohromady, aby se společně postavili proti nestvůře zvané kostěj. Příběh je adaptací stejnojmenné povídky z roku 1988 a ačkoli občas dialogově drhne, tak má své momenty a já jsem si ho užil. Po dočtení mi došlo, že mi tento prequel sedl možná více, než jsem původně čekal. A ačkoli je to vlastně asi nemožné, bral bych více propracovaný příběh v moderněji pojatém stylu. {shortcodeImages id="1251,1252" thumbnailSize="full"} Druhý příběh Zrada nemá narozdíl od prvního příběhu povídkovou předlohu, ale vznikl pouze v komiksové verzi. Tu napsal Maciej Parowski a autorizoval samotný Andrzej Sapkowski. Příběh představuje Geralta jako mladého a nezkušeného, který tentokrát musí projít náročnou Zkouškou lesních očí. Oba příběhy mě bavily především po stránce příběhu než samotná kresba od Bogusława Polcha. A je to logické. Komiks jako takový se vyvíjí a u těchto dvou příběhů se jedná spíše z dnešního pohledu o jakýsi typ ilustrovaného románu, než tradiční komiks s dynamickými panely. Je velmi těžké hodnotit literárně-komiksové dílo, které nyní atakuje více jak 30 let od svého vydání. Více jak pro literární hodnotu bych tak toto vydání považoval za dokumentární vhled do začátku komiksu v Polsku a i s tímto účel jsem si komiks pořizoval. Pro hardcore fanoušky je to určitě milá povinnost si doplnit do sbírky. Pro mladší publikum bych přeci jen doporučil novější komiksové vydání, kterých je už dnes na komiksovém trhu dostatek.

Recenze Teenage Mutant Ninja Turtles 1: Návrat do New Yorku

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 20 Sep 25 00:00:00 +0200

Želví bratři opustili New York a každý z nich se vydal svou vlastní cestou. Raphael je ve vězení. Michelangelo žije v Tokiu, stal se zdejší televizní hvězdou. Leonardo cestuje světem a hledá klid. Donatela drží v mutantí zoo. New York se mezitím změnil k nepoznání. Řada nečekaných událostí je však donutí znovu spojit síly. Ne všichni jsou z toho ale nadšení. Tak začíná strhující nová série Želv nindža od hvězdných tvůrců Jasona Aarona, Joëlle Jonesové, Rafaela Albuquerquea, Cliffa Chianga, Chrise Burnhama, Daricka Robertsona a Juana Ferreyry, která se díky Nakladatelství Crew (díky!) dostává i k českým čtenářům. A je to dobře! Želvy nindža jsou pro mě absolutní srdcovka, a i když už je tato série nějakou dobu dostupná už v USA, rád si přečtu svoje oblíbené hrdiny i v českém překladu. Jsem Michelangelo. Želva Nindža. Seriálová megastar. A pokud se to k vám ještě nedostalo... jsem docela velký zvíře. Čtyři želvy, čtyři osudy, čtyři příběhy. Bratrské pouto se roztrhlo, domov musel být opuštěn a hrdinové se ocitli sami se sebou a svými problémy. Najdou cestu zpět k sobě? A za jakou cenu? Do hry navíc vstupuje i klan Noha, který nyní vede vnučka kdysi obávaného Trhače. Na 180 stránkách, které spojují prvních šest sešitů, dostáváme silný rozjezd série. Nejde o uzavřený příběh, ale spíše o pozvolné rozprostření figurek po šachovnici. Každá z želv čelí svým démonům a problémům, ale pořád v nich dřímá umění nindžů – a možná i společná bratrská láska, která čeká na probuzení. Jsou toho ale schopni? Umí kromě boje i obnovit bratrské pouto? Kresba se střídá podle jednotlivých příběhů a díky tomu má New York a celý svět, kde se želvy nacházejí, dynamickou a proměnlivou atmosféru. Čtenář má tak unikátní možnost se vcítit do každého hrdiny a jeho světa po svém. A i když se barevnost a styl liší, tak dohromady vytvářejí pestrý celek, který baví a vtahuje do příběhu a celého želvího světa. {shortcodeImages id="1245,1246,1247,1248" thumbnailSize="full"} Trochu mě zamrzelo jen české vydání v měkké lepené vazbě. Některé panely by si zasloužily větší formát a epičtější prezentaci – zejména proto, že kresba je opravdu povedená a zasloužila by více vyniknout. A to nejen z pohledu knižního formátu, ale obecně by autoři s panely mohli pracovat trochu více epičtěji. Některé z nich si umím představit více rozpracované, alespoň velikostně. Tento komiks by si to zasloužil. Co ale příběh? Ten je temnější a vážnější než starší želví dobrodružství. Vtipné hlášky ustupují do pozadí, místo nich přichází agrese, osobní výčitky a napětí. Pokud znáte Posledního rónina, budete vědět, co čekat – tady není čas na humor, protože každá želva bojuje o své přežití. Jediné mínus je, že jsme teprve na začátku dlouhé cesty. Ale to je vlastně skvělá zpráva – Návrat do New Yorku mě dokázal nadchnout natolik, že další díly budu netrpělivě vyhlížet.

Kingdom Come: Deliverance Fanfest 2025 Malešov

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 12 Sep 25 20:58:28 +0200

Recenze Metal Gear Solid Delta: Snake Eater - legacy, nebo jen vzpomínka?

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 09 Sep 25 00:00:00 +0200

Metal Gear Solid 3: Snake Eater je považován nejen za vrchol celé Metal Gear série, ale i za jednu z nejlepších her své doby. Nyní, po dvaceti letech, se k nám vrací v podobě remasteru Metal Gear Solid Delta: Snake Eater. Pomyslný kruh se tak uzavírá – hra o odkazu (legacy) se sama stává odkazem. Major Zero: "In order to avoid a full-scale nuclear conflict we have to prove that America was not involved in that explosion. You were her last apprentice. You've got to do it, Snake, she's your enemy and your objective."Naked Snake: Enemy? We were together for ten years and now you tell me she's my enemy? Jenže doba se změnila. V roce 2004 vyprávěl Hideo Kodžima příběh vojáka, který byl zrazen svou vlastí, zůstal osamocen a musel si najít nový smysl života. Dnes nám Konami nabízí tentýž příběh, jen v moderním grafickém kabátě. Je to krásné, Unreal Engine předvádí skvělou práci – ale co je na tom skutečně nové? Doba se změnila i ve světě her. Naučili jsme se, že vyšší výkon konzolí nutně neznamená lepší hry. Otevřené světy a generické questy často nahrazují skutečnou invenci. A že i tvůrce jako Kodžima dokáže vybudovat vlastní odkaz mimo slavnou značku. Konami však místo toho, aby hledalo nové cesty, spoléhá na recyklaci starých úspěchů. Můžeme jim to mít za zlé? Na jednu stranu dostáváme jednu z nejlepších her historie v technicky moderní podobě a prakticky nejlepší podobě, co na současných technologií lze dokázat. Na druhou stranu je to jen facelift – nikoli nový opravdový krok vpřed. Zatímco Kodžima vždy tlačil herní médium k hranicím, Konami se bojí riskovat. Kodžima mezitím odkráčel do svého vlastního světa a staví si mosty mezi životem a smrtí. Spojuje lidi a komunity. Konami naopak stojí na místě a hlídá vitrínu s relikviemi. A tak tu máme Deltu – důkaz toho, že doba se změnila a že herní korporace už možná víc recyklují, než tvoří. A přitom je to ironie. Protože právě Metal Gear byl vždycky o odkazu, o předávání zkušeností mezi generacemi. O „legacy“. A my jsme se ocitli v době, kdy ten odkaz není rozvíjen, ale konzervován. V muzeu. S krásným nasvícením a nádherným grafickým enginem. Otázka tedy nezní, zda je Delta dobrá hra – to už víme, protože Snake Eater byl dobrý vždycky. Otázka zní: co to vypovídá o nás, hráčích a tvůrcích? O kultuře a společnosti, která se spokojí s remaky místo inovace? {shortcodeYoutube id="ajh3YHJ6baI" title=""} Doba se změnila. A možná víc než samotný Snake je symbolem naší doby právě fakt, že si místo nových příběhů necháváme vyprávět ty staré. Metal Gear Solid 3: Snake Eater je pro někoho „jen hra“, pro jiné životní zážitek, pro pár z nás skoro iniciační rituál. Tehdy, před dvaceti lety, jsme se s otevřenou pusou plížili džunglí, poslouchali Kojimovy monology o genetice, politice a ideálech – a v koutku duše jsme věřili, že i hry dokážou být uměním (a oni jsou!). A teď? Teď je tu Delta. Remake, remaster, facelift… říkejme tomu, jak chceme. Hra, která se narodila dvakrát. Konami nám tvrdí, že nám ji vrací, ale pravda je taková, že ji nikdy neztratili – jen ji dlouho nechávali ležet v trezoru, zatímco se báli cokoliv nového vůbec zkusit. Nezapomínejme, už je to více jak 10 let, kdy jsme dostali plnohodnotný Metal Gear. Jistě! Delta je skvělá hra. Ale byla skvělá už dávno. Už před více jak 20 lety. Kodžima a jeho tým ji stvořil skvělou a z dnešního pohledu i nadčasovou. A otázka zní: nezůstali jsme i my, hráči, tak trochu stát na místě? Nečekáme spíš, že nám někdo připomene staré časy, než že by nám dal nové? Doba se změnila, Snakeu. Ale možná méně, než si myslíme. Možná je to jen naše iluze – že jsme ušli velký kus cesty. Konzole jsou výkonnější, grafika ostřejší, průmysl bohatší. Ale my sami pořád toužíme po tom samém: znovu prožít zážitek, který nás kdysi definoval. Znovu slyšet známou melodii, znovu se plížit tou samou džunglí, znovu věřit, že hrdina dokáže nést tíhu světa. Co když se tedy nemění doba, ale jen kulisy? A co když to, co hledáme, není nová hra, ale jen potvrzení, že i po dvaceti letech jsme to pořád my – ti, kdo si chtějí hrát, věřit, bojovat a mít svůj vlastní „legacy“? Ať je to tak nebo onak, pravdou je, že Delta je povedený remaster, který ale stojí na místě a bojí se jít dopředu. Chybí touha, odvaha, možná i agrese i dikce od Konami. Skrze technicky vypiplaný facelift prodává relikt doby. Konami se bojí fanoušků a možná i samo sebe. Nechce brát tíhu odpovědnosti na sebe. Předává ji na hráče. A to je špatně. Nemá cenu tu popisovat kvality hry. Všichni jsme ji hráli. Teď spolu s ní budeme vzpomínat, ale bohužel nevytvářet nové vzpomínky. A to je to, co této hře vyčítám nejvíce. Současnost je tu od toho, abychom na ni jednou vzpomínali. A to si u Delty nejsem jistý. Nepřináší totiž nic nového. {shortcodeGallery id="42" title="Galerie" description="Screeny pochází ze základní edice PlayStation 5 hrané na Performace režim." limit="20"}

Kingdom Come: Deliverance Fanfest Malešov 2025

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 07 Sep 25 00:00:00 +0200

Jednou z mnoha super věcí na hrách od tuzemských vývojářů je i možnost se se hrou ztotožnit. Zažít hru nejen na monitorech, ale i v IRL. A v případě Kingdom Come: Deliverance se autorům daří servírovat nevšední realistické zážitky a velmi dobře pracovat se svojí komunitou. "Community First", razí heslo PR manažer Warhorse Tobias Stolz-Zwillingem a má pravdu. Na komunitách stojí nejen herní produkty, ale celá pospolitost a fungování společnosti a tedy celý svět. Nechci to dramatizovat, ale jsou to komunity, které tvoří úzké a hluboké zájmy všedních dnů našich životů. Už i v ČR jsme se naučili, že nákupem produktů zájem o fanouška nekončí a firmy/služby se snaží svého zákazníka retenčně využít. To už dávno pochopili (nejen) ve Warhorse, ale právě oni jsou krásným příkladem, jak pracovat s komunitou, o kterou se dlouhodobě starají. A festival Kingdom Come: Deliverance Fanfest Malešov 2025 je vlastně krásnou ukázkou onoho propojení onech světů do lásky ke společnému produktu. Pepo, Pepíčkůůů, Pepaneeee! Pepčooo! Pepíííkuuu... Kde je kluk ušatá? Warhorse prakticky celé léto 2025 zásoboval fanoušky většími či menšími akcemi. Byl to ale až Malešov, který celou sérii zakončil a nabídl orpavdový emotivní zážitek. Více jak 2 500 fanoušků z opravdu celého světa se sešlo 6. září v krásnou podzimní sobotu na tvrzi Malešov, aby oslavilo své spojenectví a nadšení do historie, gamingu a přátelství. A já měl štěstí, že jsem byl u toho celý den. Už delší dobu pozoruji, že se kvalita služeb, ale i pořádání festivalů a různých popkulturních eventů zlepšuje. Už si návštěvníci nemusí stěžovat na základní chyby pořadatelů, nedostatek jídla, pití, nebo špatné parkování. Nicméně to, co připravil tým Warhorse a jejich turistický a zážitkový projekt KCD: Live bylo prostě parádní. Málokdy jsem viděl opravdu takto krásně připravený event, na kterém je vidět, že byl připravený s láskou a respektem ke hráčům, ale i k místním obyvatelům. Organizace snesla opravdu ty nejpřísnější kritéria a jen škarohlíd by na ni hledal chyby. Styďte se. Dělám si srandu, ale tady opravdu lze pořadatelům jen pogratulovat, jak k celému eventu přistoupili. Mnohé řeči o zničení lokálních památek nájezdy městskými křupani vzali organizátoři jako hozenou rukavici a ukázali, že jim jde především o propojování českých dějin a moderní společnosti. A podařilo se jim to. {shortcodeSingleReview id="91"} První ročník Fanfestu na tvrzi Malešov provázelo krásné podzimní slunce, které po propršené noci jakoby všem návštěvníkům dalo najevo, že na ně čeká povedená akce. Na tvrzi bylo totiž vše připravené do posledního detailu i minuty. Bohatý program odsýpal bez žádného zdržení a všechny vystoupení měly přesně svůj začátek i konec v souladu s celým harmonogramem. Stejně tak jako spousty doprovodné zábavy, která zde byla určena prakticky pro všechny. Jízda na koni, lukostřelba, prohlídka tvrze, cosplayeři, zkouška řemesel, spoustu doprovodných dobových artefaktů a k tomu hodně dobrého pití a jídla. A v hlavní roli celého dne i kelímek KCD! Nedělám si srandu. Ani nevíte, jak bylo hezké koukat na to, že nikde nevidíte přetékat koše plastovými kelímky. Vaším celodenním úkolem bylo starat se o ten svůj a neponičený si odnést s sebou domů a vystavit do poličky s dalším merchem KCD. Že žádný nemáte? Styďte se! Na Xzone, které bylo přítomno a pochopilo moderní marketing, ještě něco zbylo. Zpět ale do proslunné tvrze Malešov, která se nachází jen malý kousek od Kuttenbergu a přinesla všem fanouškům hodně zábavy a hlavně i dobové a herní hudby. Slyšet hudbu ze Spotify nebo Youtube z domácích reproduktorů nikdy nenabídne takový zážitek, jako například si společně s kapelou Sukuba Ensemble zazpívat pěkně od srdce a piva společně "Till Our Heads Turn White" a u toho si zatancovat kolečko s cosplayery. {shortcodeSingleReview id="106"} Jestli celý den byl skvělý, tak vše zakončilo absolutně perfektním zážitkem živého orchestru v podání Jana Valty. Slyšet soundtrack KCD v podání skvělých hudebníků a u toho sledovat vášnivého a emočního Jana Valtu byl zážitek, který si budu ještě dlouho pamatovat a za který organizátorům opravdu moc děkuju. Jan Valta a orchestr předvedl parádní večerní koncert před zaplněnou venkovní stagí a zakončili tím perfektně bezchybný festival. Nemám slov a ještě jednou děkuji! Celkově celý festival bylo velmi příjemné pozorovat a aktivně se účastnit toho, jak mezinárodní publikum se spojuje nad jedním společným tématem a mohou se další hodiny a hodiny bavit u něčeho, co tato společnost ještě celkem nedávno stavěla na okraj. Jedno téma, které spojuje kontinenty a hlavně lidské životy. Tolik radosti nad společnou fotkou, tancem, nebo popěvem. Warhorse předvedl opravdu dobrou práci. A nemalý podíl na tom má i Tobi, který odmoderoval celou akci s humorem a vtipem jemu (a studiu) vlastní. Závěrečné překvapení v podobě exkluzivního promítání nového traileru na DLC Legacy of The Forge hovoří za vše. Jsem za tyto chvíle osobně velmi rád. Jsem rád za směr, který gaming nyní udává. Jsem rád za spojování a za tyto výjimečné chvíle. Děkuji za pěkné vzpomínky a doufám, že další ročník je pouhou formalitou a sejdeme se opět na Malešově.

Metal Gear Solid Delta: Snake Eater (PS5)

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 05 Sep 25 20:09:47 +0200

Screeny pochází ze základní edice PlayStation 5 hrané na Performace režim.

HelloCollectors#01 o Supermanovi

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 25 Aug 25 00:00:00 +0200

V prvním díle sběratelského podcastu #hellocollectors se zaměřuji na nejnovější filmové zpracování Supermana od Jamese Gunna. Nehodnotím ale samotný film, na ten jste četli recenze už pravděpodobně a stejně všichni víme, který supermanský film a představitel je nejlepší. V podcastu shrnuji, jaké všechny figurky a sochy můžete se Supermanem v podání Davida Corensweta předobjednat. Kromě klasické nabídky od Hot Toys své figurky a sochy představila i další studia jako je Sideshow, Queen Studio s jejich oblíbenou řadou InArt, Neca a nebo třeba také Prime 1 Studio. A nemůže chybět ani perfektní životní verze Supermana od Queen Studios. Pokud se vám podcast líbí, podpořte ho odběrem.

Predátoři

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 15 Aug 25 18:50:55 +0200

Kampaň deskovky ze světa Zaklínače - The Witcher: Legacy startuje 25. listopadu!

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 01 Aug 25 00:00:00 +0200

Fanoušci Zaklínače mají další důvod k radosti. Po úspěchu her Zaklínač: Starý svět a Zaklínač: Cesta osudu přichází studio Go On Board s novými informacemi o chystané kooperativní deskové hře The Witcher: Legacy. Ta je určena pro 1–4 hráče, má průměrnou herní dobu okolo 150 minut a doporučený věk 14+. Vývojáři konečně potvrdili datum spuštění crowdfundingové kampaně – 25. listopadu na Gamefoundu. Zároveň odhalili seznam jazyků, ve kterých bude možné hru během kampaně podpořit - ano, čeština bude mezi podporovanými jazyky spolu s angličtinou, polštinou, němčinou, francoužštinou, španělštinou, italštinou. Autoři vyzývají hráče, aby se připojili k projektu, pomohli formovat finální podobu hry a společně odemkli nové stretch goaly. O čem The Witcher: Legacy je? V The Witcher: Legacy se hráči ujmou rolí zaklínačů Školy vlka, která byla zničena neznámým nepřítelem. Vaším úkolem bude zjistit, kdo stojí za jejím pádem i smrtí mnoha zaklínačů. Příběh vás zavede do Kaedwenu, největšího ze Severských království. Hra bude kombinovat příběhové průzkumné scénáře, deck-building a taktický boj. Studio Go On Board, které stojí i za hitem Zaklínač: Starý svět, potvrzuje, že ten už překonal hranici 192 000 prodaných kopií. Solo gameplay v praxi Vývojáři zveřejnili oficiální video s ukázkou sólo hraní, ve kterém předvádějí základní mechaniky. Hráči se často ptali, jak solo režim funguje — a video ukazuje, že půjde o plnohodnotný zážitek. Solo hra má vlastní specifika, např. mírně odlišný postup zvyšování atributů. {shortcodeYoutube id="Z1KnPWcYlDo" title=""} Detailní popis rozvoje postavy Legacy staví na propracovaném systému vývoje zaklínače, který se dělí na dočasné vylepšení – (platí jen během aktuálního scénáře) a trvalé vylepšení (propisuje se do dalších scénářů). Atributy Na desce postavy lze rozvíjet čtyři atributy: Support – zvyšuje obranu Analysis – zvyšuje počet dobíraných karet a limit ruky Strength – uděluje mutagenové karty Charisma – posiluje speciální schopnost zaklínače Atributy nejčastěji rostou při průzkumu světa – někdy je zvýší úspěch, jindy naopak sníží neúspěch. Karta rozvoje postavy (Character Development Card) Po skončení scénáře lze převést dočasný postup na trvalý. Díky tomu můžete postupně odstraňovat limitery z atributů a zvyšovat jejich možné maximum i startovní hodnoty pro budoucí scénáře. Akční karty Akční karty jsou jádry průzkumu a boje. Lze je vylepšovat trvalými modifikátory (síla, pohyb, rerolly, obrana, útok, efekty), nebo do balíčku přidávat nové dočasné karty, které se však mohou stát trvalými, pokud použijete speciální modifikátor. Modifikátorů je ale omezený počet — jejich použití je strategické rozhodnutí. Představení čtyř hratelných zaklínačů V The Witcher: Legacy si hráči mohou vybrat z těchto čtyř postav, z nichž každá má vlastní příběh, balíček karet a speciální schopnost: Sivran – osamělý poutníkTvrdý, neústupný a zvyklý přežívat sám. Jeho balíček je tvořen převážně červenými ofenzivními kartami. Schopnost: Counterattack – umožňuje nahlížet do balíčku nepřítele a manipulovat s jeho útoky. Roderick – šlechtic s tragickou minulostíVyrostl v privilegovaném prostředí, o které přišel během jediného dne. Je mistrem šermu a pracuje hlavně s modrými kartami určenými pro rychlé manévry. Schopnost: Battle Trance – umožňuje měnit karty v ruce a s vyšší charismou i zvyšovat obranu. Milgor – pragmatik a sirotek z Melitelina klášteraDělá věci hlavně pro přežití – a pro peníze. Používá zelené defenzivní karty, které mu umožňují přežít téměř cokoli.Schopnost: Adaptation – může nahlédnout do svého balíčku a připravit si výhodné karty. Doran – snílek, kterému osud spálil budoucnostVyniká v práci se znameními a energiemi. Hraje hlavně žluté karty a staví na efektních kombích. Schopnost: Poisoned Blades – poslední kartu komba vyhodnotí dvakrát; charisma přidává obranu a modifikaci dobírání. Každý z nich má vlastní motivace, osobní historii a jedinečný přístup k boji i průzkumu. Co bude dál? {shortcodeImages id="1352" template="standard" thumbnailSize="full"} Vývojáři plánují ještě jednu aktualizaci před spuštěním kampaně, která se zaměří na technické detaily, pledgy a odměny. Pokud projekt na Gamefoundu sledujete, získáte navíc exkluzivní miniaturu Gorgony. Kampaň startuje už 25. listopadu — a Go On Board se ptá, s jakým zaklínačem se do Kaedwenu vydáte vy: Sivranem, Roderickem, Milgorem, nebo Doranem?

Death Stranding 2: On the Beach

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 27 Jul 25 12:30:09 +0200

Recenze emotivního Death Stranding 2: On the Beach

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 26 Jul 25 00:00:00 +0200

Právě jsem dohrál další umělecké dílo. Shodou okolností opět od kreativního tvůrce Hideo Kodžimy. A tyto řádky se mi píšou velmi těžce. Jako vždy Kodžima doručil kontrovezní záležitost plnou emocí a autorských vizí. A to nejen v tom pozitivním smyslu. A já se prostě z toho musím jednoduše vypsat. Pokračování Death Stranding 2: On the Beach bylo pro mě snad nejvíce očekávaným titulem. První díl z roku 2019 ve mně zanechal velkou stopu. Především emociální. Opět mi navrátil chuť do větších příběhů. Hlavně mi ale předal nádherné poselství založené na emocích, lásce a pospolitosti celého světa. Nebyla to láska fyzická, ale láska jako abstraktní pojem, který pohání celé lidstvo. Láska, kterou každý den nabízíme a přijímáme v rámci rodiny, přátelství, práce, celého světa. Možnost (ne)vědomě spolupracovat s dalšími jedinci na vývoji celé společnosti a civilizace byla v rámci Death Stranding tak uvěřitelná a přenositelná do reálného světa. Though the future is a product of every present that precedes it, tomorrow doues not belong to today. To live is to imagine ourselves in the future. And there we inevitably arrive. Yet our place in said future may not be the one we envision.Kobo Abe, In Search of the Present Emoce a příběh, který spolu tak úzce souvisí nabídl Kodžima v netradičním pojetí. Pro někoho nudném a sterilním, pro mě originálním a nápaditém. Proto snad bylo až nemožné, aby s tímto konceptem zabodoval znovu. Nabídnout stejnou hratelnost, stejné schéma vyprávění, ale jen na jiném kontinentě? Mělo to vlastně vůbec šanci na úspěch? První díl těžil z neznáma. Z až určité drzosti, která pramenila z každého traileru, z každé fotky, z gameplaye. A nakonec tato Kodžimova odvaha sklidila zasloužený absolutní celosvětový úspěch. Jenže ale Hideo v případě pokračování trochu rezignoval. Jako by chtěl hlavně vyprávět příběh, ale už ne nové herní mechanismy. Druhý díl je přímé pokračování, které pokračuje v absolutně stejné hratelnosti bez větších herních inovací, ale jen na australském kontinentě. S trochu prvoplánovou myšlenkou se Hideo točí v cyklu a recykluje tak své staré nápady. Hideo tak trochu (chtěně?) chtěl spojit dva herní světy, nebo celou svoji videoherní kariéru. Prvky Metal Gearu jsou zde cítit tentokrát už absolutně všude. A odnesl to především děj. Hideo osciluje na hraně mezi fanouškovstvím a recyklací sama sebe. Ta hrana je tak tenká, že stačí jen lehký náklon k přepadnutí na druhou stranu. Netvrdím, že je to vždy špatně. Ale co se sakra stalo? Kde jsou nové nápady? Proč je Austrálie kopírka USA? Budovy, předměty, cesty? Kde jsou nová kreativní a hlavně originální rozhodnutí? Kde je touha šokovat? Ztratil snad Kodžima pod tíhou firemní existence svoje nápady? Druhý díl prakticky rezignoval na svoji jedinečnost. A to především v hratelnosti a celkové obtížnosti. Hra je tak oproti prvnímu dílu přístupná pro všechny nové hráče. Ztrácí svoje kouzlo a jedinečné označení. Ze hry se vytratil zápal. Chybí zde tah na hratelnost. Řekl si snad Hideo, že hráči již vytrpěli dost v prvním díle? A nyní je tedy čas opravdu na zábavu? Vypadá to, že ano! Kodžima odstranil všechny možné i nemožné překážky a ukázal novým hráčům, že se nemají čeho bát. Schválně si porovnejte první trailery pro oba díly. Ten rozdíl je diametrální. V prvním je tajemný, ve druhém naopak výřečný. {shortcodeImages id="1071,1072,1073" thumbnailSize="full"} Nyní se dá všechno odjezdit v jednom nákladním autě bez známky jakékoli herní originality. Stačí vám jen jedno auto, trochu baterky a zbraň. Nic víc a ani nic míň. Spolu s tím ještě potřebujete touhu dozvědět se někdy umělě položené otázky z trochu náhodně se chovajícího loru/světa, který tvoří vlastně jen několik málo postav. Ano, Hideo tento svět stvořil a může si v něm dělat co chce. A taky dělá. Vytvořil jeho unikátní pravidla a ve druhém díle si je ještě více ohýbá a upravuje prakticky za pochodu. Nemáte žádnou jinou možnost je zmapovat, než vyslechnout z rozhovorů. Žádná vlastní dedukce tu není pro stále se měnící pravidla možná. Pravidla světa jsou měněna v každé nové scéně a tak se hráč stává jen čistým konzumentem, ale ne aktivním hráčem v daném světě. Jedno ale druhý díl změnil. Změnil vnímání vaší postavy. Pokračování totiž není o samotě, kterou jste prožívali v prvním dílu. Druhý díl prožijete s menší skupinkou lidí, kteří jsou s vámi prakticky na každém kroku. Snaží se vám pomáhat a vy zase jim. Dohromady tvoříte tým. I když většinu pochopitelně odmakáte vy v roli Sama. To se nemění. Mění se ale celkové vnímání Death Strandingu. Nyní není jen o propojení s anonymnímu uživateli (to samozřejmě funguje i dále), ale s sebou si po celém kontinentě vezete svoji loď (Outer Heaven, tedy pardon DHV Magellan), která vám dodává vše potřebné. Na vás už zbývá jen doručení několik zásilek, abyste pohnuli s příběhem dopředu. Žádné dlouhé chození, žádné utrpení v horách nebo s VV objekty. Druhý díl je tak svým způsobem jen čekárna na příběh, který exceluje ale až v posledních 20 % příběhu. Po celou dobu je mdlý, nezáživný, nudný. Je dávkovaný pomalu a stereotypně a opakovaně. Hlavní hrdina Sam je nevýrazný, poslouchá na slovo, neodmlouvá. Nemá svůj názor a ani pocity, alespoň ne navenek. Ale hlavně mi přišel bez emocí. A to především i s ohlednutím, jaký příběh mu autoři v druhém díle přiřkli. Nesmlouvavý, tvrdý, smutný. A přes to autoři toto právě neuměli kvalitně zpracovat. Rozuzlení příběhu je navíc typický trademark Kodžimy, který ale stále umí zapůsobit. Problém bude nejšpíše u dalších jeho projektů, protože se bohužel i sám Hideo vyčerpává a recykluje. {shortcodeSingleReview id="105"} Samotným problémem je i fakt, že Hideo a jeho tým nám v roce 2025 naservíroval hru, která je vlastně jen DLC prvního dílu. V době většího úpadku herního byznysu je toto bohužel asi nejsmutnější zpráva. Kreativní jedinci/studia se buď sami nebo pod tíhou vydavatelů dostávají do situace, kdy jen optimalizují svoje nápady na přístupnější pojetí, aby ekonomicky zachránili svoji existenci. V době generativních nástrojů tak bohužel lidská kreativita pomalu selhává i u těch nejvíce autorských děl. Není to pochopitelně jen problém videoherního světa, ale gaming obecně má největší potenciál si ponechat svoji kreativní tvář. Co si vlastně celkově myslet o druhém dílu? Je to rozporuplné. Nemohu přehlédnout všechny mnou vyjmenované věci a tvářit se, že na nich nezáleží. Právě, že ano. Záleží. Na druhou stranu druhý Death Stranding pořád umí vyvolat silné emoce. Troufnu si i říct, že jsou zapamatovatelné a hluboké a působivé. Mnohdy ale bohužel vytvořené prvoplánovitým způsobem. {shortcodeGallery id="40" title="Galerie" description="Fotogalerie pochází ze základní edice PS5" limit="20"}

Pod praporem Bergowa

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 21 Jul 25 19:45:43 +0200

Pod praporem Bergowa aneb středověk na Troskách

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 20 Jul 25 00:00:00 +0200

Léto je v plném proudu a tak je ideální možnost vyměnit virtuální RPG na monitoru opět za reálný život. Ideálně propojit s oblíbenou herní frančízou. Hrad Trosky o víkendu 19. a 20. července zažil první ročník dvoudenní události s tematikou Kingdom Come: Deliverance, kterou pořádali fanoušci pro všechny fanoušky KCD ve spolupráci s přátelským Pivovarem Malešov, Národním památkovým ústavem a podporou Kingdom Come: Deliverance Live. Za organizací stojí skupina Helix Armatus ztvárňující družiníky a další postavy z počátku 15. století a her Kingdom Come: Deliverance. Můžete ji znát i ze zaklínačské komunity. Pojďme ale zpět do Českého ráje, ve kterém leží jedno z hlavních dějišť hry Kingdom Come: Deliverance II. Dvoudenní akce měla pro každý den víceméně stejný program, který se opakoval ve vícero iterací i v rámci jednoho dne. Takže tím si pořadatelé zajistili více návštěvníků v rámci celého víkendu. O vstupenky byl totiž enormní zájem a už týden před akcí bylo vyprodáno. Naštěstí ale pořadatelé díky iteraci celého programu postupně během víkendu pouštěli vstupenky do postupného prodeje. Příště by toto chtělo vyřešit objednáním vstupenky na určitý čas nebo cyklus. Tím se zajistí, že bude návštěvnost postupně plněna a návštěvníci nemusí čekat ve svých domovech na notifikace na Facebooku. Ne každý si může dovolit komfort vyrazit na poslední chvíli. Samotná akce byla ale vcelku už optimalizovaná. Parking (až na nemožnost platby kartou!) poklidný a uvnitř areálu místa tak akorát. Hrad Trosky (nebo to, co z něj zbylo) není totiž příliš velký a umí se rychle zaplnit. To se i párkrát podařilo, ale nic, co by se nezvládlo. {shortcodeSingleReview id="91"} Hrad byl na akci dobře připravený, vstup rychlý a bezproblémový. Občerstvení by chtělo dát na trochu vhodnější místo, ale těch pár minut zvládl počkat podle mě každý. Vnitřní areál bylo místo, kde se odehrávala větší část programu. Koncerty, (povedené) divadlo i historická povídání. To vždy v cca tříhodinovém cyklu, který započal výstřel z píšťaly. K tomu všemu jste stihli vyjít na obě věže, rozhlédnout se po okolí, vyzkoušet fotokoutek, vyfotit se s cosplayery, vystát si frontu na kostky a nebo si porovnat reálné výhledy oproti počítačové grafice pomocí speciálních QR kódů. K dispozici byla i soutěž s dle organizátory "triviálním" kvízem z KCD II. Asi to nebyla úplně zábava na celý den. Možná tomu chyběly další doprovodné akce (napadá mě šerm, lukostřelba...), ale stejně s vyššími slunečnými teploty by to nemuselo být sklidit úspěch. Každopádně to byla zábava pro celou rodinu. Návštěvníci vypadali celkově nadšení a já jsem opravdu rád, že Kingdom Come ožilo i v mém oblíbeném regionu.

Recenze Death Stranding 2: On the Beach - Collector's Edition

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 26 Jun 25 00:00:00 +0200

Hideo Kodžima umí hodně věcí. Zcela určitě umí vytvářet hry, režírovat a obecně přinášet videohrám kreativní invenci. Co ale neumí, respektive jeho studio Kojima Productions, jsou sběratelské edice. Řekněme si to na rovinu. Sběratelská edice pro první díl Death Stranding byla dost průměrná, ale svým způsobem nyní oproti té z druhého dílu vlastně vyniká. Ano, naznačuji to správně. Sběratelská edice Death Stranding 2 se bohužel nepovedla. Pojďme rovnou k věci. Sběratelka obsahuje prakticky jen jednu sošku, pár fotek a přívěsek s mini figurkou. Zbytek tvoří digitální skiny a itemy. A to za cenu o polovinu vyšší než v případě prvního dílu. Death Stranding miluji. První díl ve mně zanechal opravdu kus umění, ale nemohu být nekritický. Potom, co jsem otevřel sběratelku, tak jsem zažil velké zklamání. Fyzické předměty hra (ke stažení) sběratelský box soška Magellan Man Statue 38 cm figurka Dollman Figurine 9 cm umělecké fotky dopis od Hidea Kojimy Magellan Man soška (design by Entei Ryu) je sice vysoká 38 cm, takže ji na stole nepřehlédnete, ale zpracování a především materiál, ze kterého je soška vyrobena, je až směšný. Je vyrobena z polystyrenu a ABS (akrylonitril butadien styren) a na dotek připomíná gumu. Měkkou. Mám doma hodně sošek ze sběratelských edic, ale bohužel tato je z nich nejméně přitažlivá. A další předměty výsledný názor nic neměnní. 5 fotek a z toho jeden dopis od Hideo Kodžimy je fajn, ale body už moc nenaženou. 9cm vysoká figurka Dollmana je roztomilá, ale neskryje zklamání, která tato edice nabídne. A jelikož nejsem až tak velký fanoušek digitálních předmětů, tak je to (pro mě) vlastně vše, co tato sběratelka nabízí. A to si opravdu přiznejme, že za ty peníze nestojí. Žádný steelbook, fyzická edice hry, tričko, mapa nebo třeba i soundtrack nebo flashka. Ani speciální ovladač, který si musíte případně dokoupit zvlášť. Digitální itemy Machine Gun (MP Bullets) LV1 Bojový skelet: zlatý [Lv1, Lv2, Lv3] Posilující skelet: zlatý [Lv1, Lv2, Lv3] Bokka skelet: zlatý [Lv1, Lv2, Lv3] nášivka 70: Klokan Quokka nášivka 71: Chirální kočka nášivka 72: Proč zrovna já Hologram: Quokka Bojový skelet: stříbrný [Lv1, Lv2, Lv3] Posilující skelet stříbrný [Lv1, Lv2, Lv3] Bokka skelet: stříbrný [Lv1, Lv2, Lv3] Přitom rozbalení sběratelky evokuje opravdu jiný zážitek. Na sběratelském boxu najdete Lou ve spící poloze v přenosném nosítku. Na chvíli jsem tak opravdu uvěřil, že by i druhá sběratelka obsahovala toto rozkošné mimčo. Bohužel. Takto se musím(e) spokojit s tím málem, co tato edice nabízí. {shortcodeImages id="1055" thumbnailSize="full"}

Harry Potter™: The Exhibition Kraków

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 22 Jun 25 21:49:22 +0200

Harry Potter™: The Exhibition Kraków

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 20 Jun 25 00:00:00 +0200

Minulý rok jsem si splnil menší sen v podobě návštěvy muzea Harryho Pottera v Londýně. Jenže chybělo k tomu to, že to neviděla moje malá princezna, která má Harryho Pottera snad raději než já. Je to možný, nejsem kovaný potterhead. Nicméně mi bylo stále líto, když moje malá fanynka by to taky ráda viděla a do letadla se ještě bojí? Naštěstí to studio Warner Bros. vyřešilo za mě. V Krakově otevřelo putovní výstavu Harry Potter™: The Exhibition, což je taková light verze té opravdové z Londýna. Nebylo tedy co řešit. Nutno říct hned zkraje: nečekejte srovnatelnou velikost s Londýnem. Mohlo by vás to hodně zklamat. Londýnská výstava Harryho Pottera je v tomto opravdu unikátní a zde se jedná opravdu o menší putovní verzi. To ale neznamená, že si ji neužijete. Naopak. Tato výstava je už vzhledem ke své poloze hned za hranicemi Česka velmi přístupná a levná. I zde se musíte předem objednat na určitý čas. Rozhodně doporučuji ten dopolední. Výstava vám zabere sice maximálně 2 hodiny pomalé toulavé chůze (tedy polovinu oproti Londýnu), ale v odpoledních hodinách je zde více návštěvníků a prostory bohužel nejsou v určitých pasážích moc široké. Výstava se koná v celkem zajímavé lokalitě Alvernia Planet Nieporaz, která připomíná menší kolonii na Marsu. A jak jsem zmínil, už z této podstaty zde nečekejte tak úchvatně velkou expozici. Je fajn, že si tohle ale tvůrci uvědomili a zaměřili se na jiný přístup a to především na interakci s návštěvníky. Po příchodu vás tak trochu "donutí" zaregistrovat se včetně fotografie, nicméně dárkem za to je docela fajn personalizovaný zážitek po celou dobu. Tato gamifikace je fajn, i když zabere u vstupu možná až příliš mnoho času. Mobilní aplikace s předpřipraveným profilem by toto řešila mnohem lépe. Stejně jako dotažení celé této hry například v podobě celkového denního skóre vaší koleje atd. Gamifikace má bohužel ale jednu nevýhodu. Spočívá v tom, že spoustu věcí si tak opravdu vyzkoušíte, jen pokud jste se při vstupu registrovali a vždy pouze jednou. Tohle je prostě škoda, protože děti kolikrát nevědí, co mají dělat a při random klikání si to už nemohou znovu vyzkoušet. Například vaření lektvaru nebo zastrašení bubáka je jednorázová záležitost. Škoda. Chápu, že chtějí autoři zajistit tzv. průtočnost v malých prostorách, ale tohle mi přišlo pro děti trochu unfair. {shortcodeSingleReview id="6"} Už jsem to zmínil, výstava nemá velké prostory a tím pádem velká scenérie je utlumena. I tak zde ale narazíte na pěkné věci jako je například chodba s mrkajícími obrazy a Buclatou dámou, nesmí chybět ikonická fotka s vozíkem na nádraží 9 a 3/4 a Harryho podschodového bytečku. Navštívíte Hagridův domek a sednete do jeho pěkného křesla, můžete si vytáhnout řvoucí Mandragoru, nebo se vyfotit s velkým drakem. Pěknou fotku pořídíte i z bitvy o Bradavice nebo si vyzkoušíte přenašedlo. Je toho nakonec hodně a vlastně ještě více. Takže 2 hodiny uplynou velmi rychle a vám už nic nezbyde, než se na konci posilnit Máslovým ležákem, zakoupit si nějaký ten suvenýr a připravit se na dlouhou cestu domů. Přímé srovnání s londýnskou výstavou je nefér, ale vlastně očekávatelné. Zde je to opravdu třetinová zábava, která je ale dostatečná vzhledem k ceně a délce výstavy. Ten, kdo byl na hlavní výstavě, tak zde opravdu nemůže očekávat stejný zážitek. Ten opravdu dostanete jedině v Londýně. Nicméně malí fanoušci kouzelnického světa ten rozdíl tolik nepoznají a vlastně možná ani neocení. Důležité je, že i zde mohou být plně součástí čarodějnického světa a to je na tom to nejdůležitější. Strávit čas v oblíbeném fandomu plném kreativity a přátelství. Tak na nic nečekejte a vyrazte, výstava v Krakově je časově omezená. Další nejbližší bude od září 2025 v Miláně.

Plzeňský Co.Con 2025

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 14 Jun 25 00:00:00 +0200

Přiznám se, že o Co.Con festivalu jsem nikdy neslyšel. Dozvěděl jsem se o něm zcela náhodou při poslechu CosPod podcastu, ve kterém organizátoři mě celkem pěkně dokázali namotivovat, abych se vydal až do (pro mě) vzdálené Plzně. Volný víkend nakonec svolil k tomu, že jsem se byl podívat na (asi už?) čtvrtý ročník Co.Conu. Nejen program (o kterém bude řeč později), ale i místo konání celé akce ve mně zbudilo zájem. Festival se konal v plzeňské kreativní zóně DEPO2015, která nás minimálně z fotek zaujala. A uvítal jsem i fakt, že akce je jednodenní a vlastně s minimálním vstupným. Přeci jen, léto teprve začíná :-) Mám rád bývalé brownfieldy, které opět ožívají. Stejně jako DEPO2015. Ne sice moc velký prostor, ale za to více osobitý a v kombinaci vnitřních a venkovních prostor se mi zdál absolutně ideální na pořádání jednodenní akce. No i když, pojďme si narovinu říct, že vnitřní prostory doslova trpěly na nedýchatelnost a mnoho návštěvníků propotilo celé své oblečení nebo cosplay. Prostě a jednoduše - uvnitř se nedalo po několika desítkách minut ani dýchat. Málokdy se stane, že na odpoledním rozehřátém betonu se budete cítit lépe než uvnitř staré haly. Tady to tak bylo. Cosplay soutěž byla opravdovým hrdínským questem pro diváky, ale především pro účinkující včetně moderátora Lukáše Grygara, že v těžce dýchatelné místnosti vydrželi až dokonce. Vyšší teploty byly hnány i počítači a hernimi konzolemi, kterých možná bylo trochu moc. Prvně, nebyla šance se na něco zajímavšího dostat a za druhé se vlastně ptám, jestli v dnešní době, kdy herní příslušenství je velmi dostatkové zboží už tuto zábavu na těchto akcí potřeba. Místo toho bych uvítal kreativnější přístup, který by odrážel třeba zaměření celého DEPO2015. Přehřátost nestačilo pokrýt občerstvení, které nebylo rozdistrubováno na vícero místech a tak jste se propotili i ve frontě na pití a jídlo. Ať se na mě organizátoři nezlobí, ale oboje by chtělo do příště vylepšit. Distribuce (minimálně) nápojů na více místech v areálu je v tomto počasí klíčová. {shortcodeYoutube id="r57HfHShKuI" title=""} Naštěstí program byl celkem zajímavý a tak kromě vnitřní hlavní stage bylo k vidění i na té venkovní zajímavé věci. Především rozbor scén a boje od školy šermu Diglatior, nebo i pěkné kolektivní vystoupení všech cosplayerů. Bohužel obě stage provázely technické problémy. Buď nešla přípojka k notebooku, u hudby vypadával zvuk (nebo nešel u videa vůbec), chvílemi chyběl i moderátor, který by třeba na dolní venkovní stage moderoval program. Jako vždy na podobné akci byli výborní všichni cosplayeři, kteří nejen vypadali famózně, ale hráli svoje role i do odpoledních už tropických hodin. Především šermířské souboje v brnění byly podle mě na hraně únosnosti pro cosplayery a hlavně jejich zdraví. Za jejich přístup si zaslouží mimořádný obdiv a já děkuju, že vydrželi bavit a hrát svoje role i přes velké horko, které nakonec nebylo jen ve vnitřní hale, ale i venku. Jsem rád, že jsme narazil na pěkné stánky s Kingdom Come Live a mohl tak zakoupit sběratelskou pivní sadu z pivovaru Malešov. Rád jsem potkal i organizátory zaklínačského festivalu Con Morhenu a mohli jsme jim poděkovat za pěknu akci v Roudnici nad Labem a ujistili je, že přijedeme i příště. Co.Con 2025 tak byl i vzhledem k menšímu vstupné adekvátní zážitek, který ale věřím, že mohou organizátoři do příště na mnoha místech vylepšit. Celkově tak akce působila, že do osmi hodin se snažila vměstnat prakticky vše, co najdete třeba na třídenním Comic-Conu. Kromě přednášek, soubojů, cosplayů, gamingu (i deskového), nakupování, zde hrál k poslechu i studentský koncert filmové hudby. Hodně věcí z každého ranku by chtělo vylepšit, nebo ubrat a zaměřit se na větší detaily a hloubku. Ideálně bych si v tomto prostoru představoval větší kreativní a inovativní přístup, pro který by se akce stala dominantní s tím, že bych každoročně do Plzně jezdil pro nějakou unikátnost na trhu. Ostatně přesně tak je zmiňováno a očekáváno v popisku plzeňského areálu - být více kreativní. Neodpustím si ani poznámku o prakticky nemožnosti třídění alespoň základního odpadu. Opět v prostoru, ve kterém je napsáno, jak se snaží vymýšlet nová a kreativní směry je to opravdu škoda. Celkově jsem ale rád za tuto vzpomínku a pořadatelům držím palce při organizování dalšího ročníku!

Recenze Můj první komiks: Želvy nindža: Nová dobrodružství

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 10 Jun 25 00:00:00 +0200

Nutno říct hned zkraje, že jsem se na tento komiks dlouho těšil. Ačkoli se jedná o "komiks pro mrňata", tak jsem si chtěl po delší době přečíst i něco z klasických Želv nindža a to i v češtině. Přiznejme si, českého překladu TMNT nyní na trhu moc není (The Last Ronin od Comics Centra je výjimkou), ale zlepšuje se to a naopak náš do budoucna čekají na CZ trhu velké TMNT věci. A to i od Nakladatelství Crew, kteří sérii Můj první komiks vydávají. Komiks vychází z anglické edice Teenage Mutant Ninja Turtles: Saturday Morning Adventures, která začala vycházet v roce 2022 a je založena na TMNT seriálu z 80. let. Nostalgie? Jistě, ale proč ne. Tuto minisérie jsem v angličtině až trestuhodně oddaloval, až mi ji muselo skoro pod nos naservírovat Nakladatelství Crew. Díky za to! The are the world's most fearsome fighting team. The are heroes in the half-shell and they are green. The are... Teenage Mutant Ninja Turtles A není to špatné. Jak pro dospělého čtenáře pamatující první animovaný seriál, tak i pro menší čtenáře, pro které je asi tento typ komiksu přeci jen vhodnější. Čekají na ně totiž hned čtyři dobrodružství, které jsou na rozdíl práve od The Last Ronin Verse více komičtější. Víceméně přesně sedí do stylu už zmíněného animovaného seriálu, který i v dnešní době má spoustu jak malých, tak pochopitelně i dospělých fanoušků. Právě ti budou díky povaze příběhům, ale přiznejme si to, především i vizuálnu, hned jako doma. Grafika je totiž hned to první, co vás zaujme a vtáhne do děje. Ano, tohle jsou ti želvíci, které pamatujete a je strašně fajn, že si tyhle dobrodružství mohou začít s vámi objevovat i vaše děti. A já jsem z toho nadšený. Animovaný seriál už přeci jen dnes se nedá sehnat v nejlepší kvalitě a dostat nejmenší generaci k VHS ripům může být složitější. Naopak komiks, který nabízí čtyři svižné a vcelku vtipné příběhy jsou právě to, co může zájem o TMNT opět nastartovat. {shortcodeImages id="1017,1018,1019" thumbnailSize="full"} Nakousl jsem příběh, pojďme se tedy podívat trochu detailněji, co komiks nabízí. Hned zkraje naši zelení hrdinové se dostanou do velkého maléru, kdy se sice chtěně dostanou do VR simulace, ale už se z ní nemohou dostat ven. Pamatuje na crossover Batman/Fortnite? Něco podobného tedy prožijete i zde. Pokud máte doma malé gamery nebo gamerky, tak tahle epizodka se jim bude líbit. V další epizodkách se podíváme, jak hudba může léčit i padouchy, jak Casey Jones získá superschopnosti a co s nimi plánuje udělat. Poslední epizodu si oblíbí i fanoušci seriálu Byl jeden život, kdy si připomeneme, jak funguje lidské tělo. Ne, nelekejte se. Všechny příběhy mají svoje vtipná místa, hlášky, známé postavy i hodně pizzy. Jsou akorát tak dlouhé a na rozdíl například od Looney Tunes – Největší hity: Míp míp! mají i konzistentní délku a kvalitu. Grafika je pěkná, sytá, saturovaná. Možná bych trochu vyčetl kresbu obličejů, kdy ne vždy v každé póze byly dobře nakresleni. Obecně se styl kresby snaží nebo navazuje na tu osmdesátkovou a jsem rád, že nynější fanda TMNT má už docela dost možností, jaké TMNT příběhy konzumovat. Ty vážnější, i srandovnější. Do té druhé skupiny určitě patří tento komiks a já ho čtenářům doporučuji. P.S. Další bezvýznamné mínus je za překlad "Cowabunga".

Recenze Batman & Želvy nindža 3: Krize v krunýři

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 08 Jun 25 00:00:00 +0200

Už třetí setkání Batmana a Želv nindža. Potkali se v Gothamu i v New Yorku. Tentokrát se ale jejich světy spojí do jednoho a je třeba spojit síly, aby zamezili nadvládě mimozemské inteligence Krang. Pojďme se tedy začíst do komiksu. Želvy nindža mám rád. A to hodně. A Batmana snad ještě více. A tak je toto spojení pro mě vždy něčím výjimečným. I z tohoto důvodu jsem si pořídil limitovanou vázanou edici s alternativní obálkou a nákladem pouze 150 kusů. Pizza je jako vždycky cesta k míru.Michelangelo Možná si hned zkraje slaďme očekávání, pro koho je tento komiks určený. Bavit se nebudou Ti, kteří nemohou už přijít na chuť výrazům multivesmír, dimenze, multidimenze, portál, singularita... Pokud jste tedy tímto přejeděni (a nedivím se), tak tento komiks bych asi přeskočil a podíval se po něčem vhodnějším. Ti ostatní (ať už v menšině či většině) totiž dostanou velkou akční jízdu skrze různé dimenze a jednoho velkého multivesmíru. O co jde konkrétně? Mimozemská inteligence jménem Krang má v plánu vytvořit zkombinovaný multivesmír, jakousi fúzi několika světů, ve kterých Batman i Želvy nindža mají svůj domov. Jejich světy se totiž promíchaly a to i na úrovni jejich originů. Batman i Želvy nindža jsou zde vychováváni mistrem Třískou, jejich hlavní nepřítel si nyní říká Rozesmátý muž a spolu s jeho Klanem úsměvů chce ovládnout celý Nový Gotham. A na našich hrdinech a čtenáři tak zůstává odpovědnost, aby Kranga zarazili a všechny vesmíry opět rozpojili od sebe. Podaří se jim jejich původní světy obnovit? A jak si s tím autor scénáře James Tynion poradil? {shortcodeImages id="1004,1005,1006" thumbnailSize="full"} Ne až tak špatně, jak se ze zápletky může zdát. Komiks rychle odsýpá a to především díky mnoha akcím, které naši hrdinové svedou. Popravdě, celá druhá polovina mi přišla v jednu chvíli jako jedna velká akční jízda, kde se skáče z dimenze do dimenze a za běhu se řeší celý osud těchto dvou světů. Za poněkud nucené považuji zapojení téměř každé výrazné postavy z obou frančíz. Na druhou stranu to potěší skalní fanoušky, protože autor evidentně usiloval o to, aby si každý přišel na své a mohl zahlédnout svého oblíbeného hrdinu v akci. Celý příběh občas trochu osciluje nad srozumitelností celé multivesmírné zápletky. Většinou je však docela dobře vysvětlen i veden z pohledu děje. Pro nováčky je tu i pěkné retrospektivní ohlédnutí do obou vesmírů a nabízí v pár případech i vcelku zajímavé alternativní originy. Nebojte se, charaktery se zde neničí. Vlastnosti našich hrdinů zde zůstávají a milovníci hlášek a narážek/odkazů si taky dopřejí své. Výtvarná stránka komiksu od Freddie E. Williams II je pěkná a přehledná. Hardcore fanoušky TMNT určitě potěší kresba i od samotného Kevina Eastmana. Jeho kresbu jistojistě poznáte a rozzáří vám oči. Černobílí želví nindžové jsou velmi pěkným přídavkem v celém komiksovém příběhu.

Zaklínač IV ohromil technologickým demem, fanoušci jsou nadšení

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 06 Jun 25 00:00:00 +0200

Společnost CD Projekt RED před několika dny na akci „State of Unreal 2025“ představila působivé technologické demo pro nadcházející hru Zaklínač 4. A řekněme si narovinu, vypadá to parádně. Ačkoli se nakonec dle ujištění vývojářů jednalo v uvozovce pouze o technické demo, nikoli tedy o ukázku ze samotné hry (gameplay), i tak prezentace ohromila a vzbudila obrovský zájem nejen u fanoušků. Vývojáři z ostatních studií určitě nyní znervózněli, když viděli, jaké nádhery umí s Unreal Enginem 5.6 vykouzlit CD Project RED. Keep in mind this isn’t gameplay of The Witcher 4 itself, but a deep dive into the technological groundwork. CD Project RED Co jsme tedy vlastně viděli? Viděli jsme technologické demo zasazené do světa Zaklínače IV. Představeny byly především technologie a řešení, které vývojáři vyvíjí. Jestli ale bude výsledek vypadat podobně, lépe, nebo hůře, si budeme muset několik let počkat. Stále nebylo oficiálně oznámeno, kdy se nového Zaklínače dočkáme. Respektive CD Project RED oznámilo, že nevyjde dříve jak v roce 2026. Technologie UE 5.6 Největší pozornost byla věnována technologické stránce hry, která poběží na nejnovější verzi Unreal Engine 5.6. Demo bylo v reálném čase spuštěno na konzoli PlayStation 5 a běželo plynule při 60 snímcích za sekundu (FPS), a to i se zapnutým ray tracingem. Tedy kombinace, po které volají snad všichni hráči současné herní generace konzolí. Mezi nejzajímavější představené technologie patří: Nanite Foliage: Tato technologie umožňuje extrémně detailní a hustou vegetaci, od trávy po stromy, která realisticky reaguje na vítr a pohyb postav, aniž by to výrazně ovlivnilo výkon. Realistické animace svalů: Díky technologii „ML Deformer“ bylo ukázáno, jak se svaly pod kůží Ciriina koně Kelpie realisticky pohybují a napínají. Pokročilá fyzika a interakce se světem: Svět bude dynamičtěji reagovat na akce hráče. V demu bylo vidět, jak postavy a prostředí reagují na dění okolo, například když Ciri použije znamení. Plynulé načítání světa (Fast Geometry Streaming): Nová metoda streamování dat zajišťuje plynulý pohyb rozlehlým světem bez zasekávání nebo viditelného doskakování objektů. {shortcodeYoutube id="Nthv4xF_zHU" title="The Witcher 4 — Unreal Engine 5 Tech Demo"} Co víme nového? I když jsme dostali především technické novinky, tak vývojáři prozradili i několik obsahových novinek. Hlavní hrdinkou a hratelnou postavou bude Ciri. Děj se bude odehrávat v severní říši Kovir a představilo se i rušné město Valdrest a v závěru jsme viděli krátký pohled na Lan Exeter. Ciri bude mít vlastního koně se jménem Kelpie.

Kratos vs. Predator

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 02 Jun 25 21:27:45 +0200

Mandalorian vs. Stormtrooper

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 02 Jun 25 21:04:04 +0200

Jeden z mnoha soubojů. Kdo vyhraje?

Mandalorian

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 01 Jun 25 21:46:08 +0200

Recenze Zaklínače na odpočinku: Corvo Bianco

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 07 May 25 00:00:00 +0200

Nakladatelství Crew nám na konci dubna nadělilo už deváté pokračování Geralta a jeho přátel. Jaké dobrodružství na ně tentokrát čeká? A jak si s tím poradilo komiksové zpracování? Breakfast?! You truly have aged, GeraltYen Geralt je na zaslouženém odpočinku. Užívá si klidu v Toussaintu na vinici Corvo Bianco a učí se vyrábět víno. Vše vypadá líbezně (až na chuť jeho vína) do doby, než Geralt musí pod tíhou ztráty vinice přijmout zaklínačskou zakázku. Objevil se totiž nový dědic pozemků, které mu darovala samotná kněžna Anna Henrietta za jeho zásluhy. Pokud nechce o svoje vinařství a zem přijít, musí Geralt pomoci novému dědicovi. V čem přesně? To už si musíte přečíst vy sami. Příběh je, řekněme, trochu tradiční. Tak jak jsme u Geralta zvyklí. Dostanete pochopitelně mnoho akce, dialogů, erotiky, svůdných momentů, upřímnosti, zrady a trochu i westernové a vinařské atmosféry. {shortcodeImages id="1001" thumbnailSize="full"} Měl jsem to štěstí, že komiks jsem četl v následujících dnech po skončení skvělého zaklínačského festivalu Con Morhen 2025 a tak mě při čtení stále držela určitá magie tohoto světa. I bez toho ale komiks má svoje kouzlo. Zvláště pro ty, kteří si odehráli své v DLC O víně a krvi. Atmosféra vinic a lehké pohody tu srší hned od prvních panelů. A čtenář tak nemá problém se rychle začíst a pomoci tak Geraltovi v jeho typickém zaklínačském questu. Kresba od Corrado Mastantuono nabízí celkem přehlednou kresbu, která vyniká především v akčních pasážích. Spolu s barvami zde kresba krásně drží pospolu a dojem pro čtenáře ze slunečních vinic je velmi příjemný a vtahující. Osvěžující je i westernová pasáž, která nemusí být pro fanoušky tolik typická, o to více je zapamatovatelná. Stejně tak jako přehlednost a rozmístění panelů, které dělají z četby lehčí a odpočinkovější zážitek (narozdíl třeba od Nářku čarodějnice). Pokud tedy čtenáři chtějí nastoupit do komiksového Zaklínače, tento příběh může být tím pravým.

Zaklínač 3 slaví 10 let a CD Projekt RED chystá oslavy!

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 06 May 25 00:00:00 +0200

Třetí pokračování Zaklínače (The Witcher 3: Wild Hunt) letos slaví jubilejní 10. výročí od svého vydání (vydání bylo 19. 5. 2015). A CD Project RED chystá velké oslavy po celý rok. 🐎 10 years of travelling on the Path.💀 10 years of battling the Wild Hunt.🃏 10 years of playing gwent in taverns.⚔️ 10 years of KILLING MONSTERS. This month passes 10 years since the release of The Witcher 3: Wild Hunt. Let's celebrate together!CD Project RED Mohli jste si zajít na zaklínačský festival Con Morhen 2025. Po celý rok si můžete zajít na na výroční koncerty, které jsou plánované po celém světě. Můžete si například koupit deskovku Zaklínač: Cesta osudu, nebo se podívat na speciální stream. Další novinku ocení i konzoloví hráči. CD Project RED oznámilo, že v průběhu roku 2025 vydá patch, který nabídne oficiální cross-platform podporu modifikací skrze mod.io. Statistiky CD Project RED zveřejnilo i několik statistik a zajímavostí. Být zaklínačem je totiž celkem nebezpečné povolání. Poznali to na vlastní kůži hráči, když během více než 17 milionů hraní hry Zaklínač 3: Divoký hon v kompletní edici zemřeli více než 613 milionkrát. V Gwentu hráči odehráli 458 milionů kol. Nejobávanějším oponentem byl... ano, Krvavý Baron, který měl 61% poměr vítězství nad Geraltem. Celkově hráči vytvořili více jak 12 miliard uložení. Na jedno projití hry se zaznamenalo přibližně 346 uložení. Většina hráčů (více jak 52 %, tedy více jak 14 milionu průchodu hrou) začala hru s nastavením obtížnosti na Story and Swords. Na obtížnost Death March hru dohrálo už více jak 2 milionů uživatelů. Na konci května 2025 CD Project RED oznámil 60 milionů prodaných kopií. A ještě jedna drobnost. Kódové označení během vývoje bylo R4 LAVA. Nové knižní "pokračování" Fanoušci knižních předloh už určitě zaznamenali, že v Polsku vyšel na konci listopadu 2024 nový příběh Zaklínače. Ano, autorem nebyl nikdo jiný než samotný autor Andrzej Sapkowski. Nový román se v českém vydání bude jmenovat Rozcestí krkavců (Rozdroże kruków) a vydávat bude Nakladatelství Leonardo. Termín vydání je oznámeno na podzim roku 2025. O co v novém románu půjde? Čtenáři dostanou příběh nezkušeného mladého Geralta, který poprvé opouští Kaer Morhen a vydává se do světa. Jedná se tak tedy o prequel. V knize Rozcestí krkavců se vracím ke kořenům Geraltovy cesty. Není neohroženým zabijákem nestvůr, jak ho známe, ale mladý zaklínač, který teprve začíná chápat tíhu svého osudu. Představte si Geralta, ale mladého, s méně jizvami a povýšenějšího. Je to příběh o osobním růstu, setkání idealismu s tvrdou realitou a volbách, které utvořily legendu. Je o hledání svého místa ve světě, který vás neustále vyzývá, abyste se stali něčím víc, než si myslíte, že můžete být. Nemohu se dočkat, až budou mít čtenáři příběh v rukou a budou kráčet po boku Geralta. Zažijí tak zkoušky, které ho formovaly, a cestu, která ho nasměrovala k jeho osudu. Andrzej Sapkowski Sběratelské předměty "Nothing brings back memories quite like music", píše CD Project RED. A má pravdu. Oficiální soundtrack si mohou fanoušci pořídit na speciálních vinylech (Standard i Deluxe verzi). Pro hráče Gwintu vychází oficiální karetní hra (i v CZ překladu). Pro fanoušky klasických karet je k dispozici speciální limitovaný (2 000 kusů) The Witcher Platinum Edition Playing Cards. {shortcodeYoutube id="TWOkT7l0yWQ" title=""} CD Project RED připravilo video s italským řemeslníkem A.G. Leatherdesign, aby oživilo Geraltovu ikonickou zbroj Kaer Morhen ve výjimečné kvalitě a detailech. Na Youtube můžete nahlédnout do zákulisí a zjistit, co všechno je třeba k výrobě takového kousku! Hráči určitě ocení nový stylový Xbox ovladač nabízený ve dvou verzí Standard a Elite Core. Škoda, že na PS5 verzi (alespoň zatím) se nedostalo. Fyzických vydání her není nikdy málo a tak se hráči 10. října dočkají nové edice Wiedźmin 3 Dziki Gon Edycja 10 Lat Zabijania Potworów. Zaklínač IV Ačkoli CD Project RED se dle jejich slov chtělo vyhnout předčasnému sdílení novinek, tak představilo na akci „State of Unreal 2025“ technologické demo. {shortcodeSinglePost id="197"} Fanoušci třetího dílu se tak mají opravdu na co těšit. Demo představující nové technologie sklidilo u fanoušků i vývojářů po celém světě velký ohlas. Bohužel ale nemáme čtvrté pokračování, ve kterém bude hratelnou postavu primárně Ciri, očekávat brzy. Nejdříve až v roce 2027.

Con Morhen 2025

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 04 May 25 21:37:18 +0200

Zažijte atmosféru Con Morhen 2025, největšího zaklínačského festivalu v ČR.

Con Morhen 2025 - největší zaklínačský festival v ČR

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 01 May 25 00:00:00 +0200

Ještě za zvuků folkového rocku v uších a chuti piva na jazyku píšu tyto první dojmy ze zaklínačského festivalu Con Morhen 2025. Vůbec poprvé jsem tak konečně našel čas na pravý zaklínačský festival. Předešlé ročníky Blaviconu i první ročník Con Morhen jsem bohužel z rodičovských povinností musel vypustit. O to více jsme se těšili na již druhý ročník festivalu Con Morhen 2025 konaný (pro mě) překvapivě v Roudnici nad Labem. A pocity? Vskutku pozitivní. Jakkoli jsem neměl prakticky žádná očekávání, tak jsem nakonec dostal docela fajn zábavu, která ale určitě nebude pro každého. Prvně, musíte být opravdovými fanoušky Zaklínače nebo podobných fantasy středověkých světů. Ne nutně gamingu, obecně se to dá shrnout na celou středověkou popkulturu včetně řekněme i environmentálních folkových (možná i pro někoho pohanských) přesahů. Z toho, jak jsem pochopil marketing, ale hlavně i zažil, tento festival (s menší nadsázkou) není určen všem. Není tu zábava pro každého (jako například na Comic-Con Prague). Musíte mít rádi historii a trochu nekomfortu. Con Morhen je totiž open air akce, která se koná v zahradách Zámku Roudnice a tak pokud máte rádi své jisté, například v podobě čistých toalet, 100% elektrifikace, dostatečného místa k sezení, klimatizace... tak se obávám, že tato akce by pro vás asi nebyla, nebo se na ni můžete cítit trochu nepatřičně. Říkám asi, protože trošku diskonfortu zvládne každý a především Con Morhen má co nabídnout. A to je určitě super atmosféra, dobré jídlo, pití a především bohatý program. {shortcodeYoutube id="UBk3GPgbDXI" title="Con Morhen 2025 | Aftermovie"} Ještě aby ne, pořadatelé nejsou v tomto žádní nováčci a v minulosti podle ohlasů ukázali, že tyto akce prostě a jednoduše umí. Organizace frčela na výbornou a oceňuji především včasné začátky obou večerních koncertů, které začaly prakticky přesně na minutu. Ostatně, i s dalším doprovodným programem jsme neměli větší problém. Jen si ho návštěvník musel možná trošku složitěji hledat. Mapa, kterou jsme dostali při vstupu do areálu (po absolutně bezproblémovém odbavení), bohužel byla ochuzena o popisky. A tak názvy lokací musíte hledat skrze mobilní webové prohlížeče vašich telefonů. Menší quest, který jistě každý zvládne splnit. Včetně nás, pochopitelně. Program je bohatý - přednášky, dokonce i live action v podání skvělého představení od Vojty Kodytka, zkusit své šermířské umění v kolbišti. Zastřílet si lukem, házet šipky, vyrazit si pamětní mince, zahrát deskovky včetně mého oblíbeného Gwintu, nabarvit si figurku, vyzkoušet lázně... Všude k tomu spoustu perfektních cosplayerů a také hlavní celoconová hra nebo elfí divadlo. A také je tu možnost se dobře najíst a napít. Občerstvení a zásobování obecně chce velkou pochvalu. Tolik různých čepovaných piv jsem na festivalu dlouho neviděl. To samé s občerstvením. Určitě nečekejte klasicky českou klobásu. Tu zde pochopitelně najdete také, ale mimo ni tu najdete opravdu pestré občerstvení. Mnoho festivalů (včetně například sportovních prestižních utkání) by si mělo vzít příklad. Problém nebyla ani platba kartou a prakticky ani ceny. Alespoň ne u pití. Své peníze jste mohli utratit nejen zde, ale i u obchůdků, které nabízely pěkné tematické zboží. Zaujaly určitě syntetické zvířecí cosplaye (Mysterium Cosplay), xZone, Imago a mnoho dalších Menším problémem a pro některé diskonfortem bylo sobotní teplo. Ať už v exteriéru, tak i ve stanech, kde bylo v jednu chvíli nedýchatelno. Naštěstí odpolední bouřka vzduch nádherně vyčistila a připravila skvělý vzduch pro finální koncertní atmosféru. Obě kapely Percival i Deloraine, byly naprosto perfektním zakončením celého dne. Obě kapely za pomocí cosplayerů roztančily celý festival. Neskrývám nadšení, koncerty nám sedly a především stominutový koncert Percival mě až dojímal s jakou láskou k tématu umí písně zahrát. Děkuji! Když se ohlédnu za tím, co bych třeba osobně do dalšího ročníku zlepšil, tak je to určitě noční osvětlení, lepší správa a údržba toalet. A možná bych se zamyslel nad přísunem alkoholu již značně podnapilým účastníkům. Neumím si moc dobře představit, že bych si na tento festival vzal svoji malou princeznu. Přísun alkoholu ve všech podobách se mnohdy na účastnících projevoval až na můj vkus nezvykle viditelně. Nemluvě o občasných nepříjemných zásahů do osobní zóny. Zvětšil bych také přednáškový stan. Nebo alespoň přesunul hosty s potenciálem většího diváckého zájmu (CD Projekt RED) na Malou scénu, která byla odpoledne až trestuhodně nevyužita. Ale chápu, že tohle vše k venkovním hudebním festivalům patří. Další ročník už třeba jen z důvodu dobrého koncertu určitě budeme zvažovat. Děkuju pořadatelům za pěknou vzpomínku. Vím, jak těžké je organizovat eventy a oceňuji jejich zápal a chuť se stále zlepšovat. A ti, kteří o tom uvažujete, vyzkoušejte. Vzpomínky totiž na tento festival budou velké a silné.

German Film & Comic Con Essen 2024

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 20 Apr 25 20:46:02 +0200

German Film & Comic Con Essen 2024

Comic-Con Summary Gallery

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 20 Apr 25 20:23:07 +0200

Comic-Con Prague 2025

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 17 Apr 25 19:45:47 +0200

Fotoreportáž z Comic-Con Prague 2025.

Comic-Con Prague 2025

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 10 Apr 25 00:00:00 +0200

Šestý ročník Comic-Conu Prague je za námi a já jsem opět spokojený. Jakkoli to z programu nevypadalo, tak přilákal spoustu lidí včetně mě a mé malé princezny (vlastně jsem měl letos s sebou tři princezny, uff). Více než kdy jindy se tento ročník dá označit jedním slovem - příjemný. A to platí ve všech směrech. Chápu, že pro mnoho fanoušku a pořadatelů to není nijak excentrické označení, ale pro mě vlastně ano. {shortcodeReviews title="Ročníky Comic-Con Prague" tags="comic-con-prague,recenze"} Když si uvědomíte, že zažijete 6x stejný event se stejnou propagací, lokací, programem, harmonogramem i rozmístěním stánků, tak vás už vaše emoce nedovolí psát o nejlepším super extra zážitku ve vašem životě. Ale ono to ani není potřeba. Comic-Con v Praze už si svůj highlight prožil (a věřím, že další zase přijde) a šestý ročník pokračuje v nastoleném směru a měřítku. Byl zkrátka velmi příjemným zážitkem, který si rád zopakuji i v dalších ročnících. Když se nad tím zamyslím, tak není vlastně šestému ročníku moc co vytknout. Vše si sedlo a po předchozích zkušenostech se i srovnaly (moje) očekávání. Tím pádem za celé tři dny zábavy jsme dostali opět pěkné společné zážitky s celou rodinou i kamarády. A vlastně v důsledku je to to nejlepší, co může Comic-Con nabízet a také od něj očekávat. {shortcodeYoutube id="N4Yqc1fxPGE" title="Comic-Con Prague 2025"} Absolutně stranou u mě jde seznam hostů, kteří (ruku na srdce) letos nebyly z pohledu návštěvnosti (ale i názorů) tolik atraktivní (23 tisíc hostů oproti minulému 27 tisíc). Na Comic-Con totiž jezdím především za milou a příjemnou zábavou, která umí do člověka se stále (pořád) nerdským srdcem prostoupit natolik, aby z toho žil ještě několik týdnů a měsíců. Ta neuvěřitelná porce radosti při každé společné fotce s kamarády nebo cosplayery je tak silná a emotivní, že tento event nelze mít nerad. Nejde to. Síla nerdství tkví v těchto společných stejných zájmech a ten kdo tohle nezažil, nepochopí. Proto jsem rád, že Comic-Con stále jede na plné obrátky a máme v ČR možnost si už prakticky každý půlrok odskočit z těžkých realitních dní do světů, které nás formují, vychovávají a dělají spokojenější a veselejší. Ano, mluvím ze mě emoce a tak to má být! Na emoce byl (i) tento ročník plný. Natěšenost, cosplayeři, přednášky, (spoustu) fotek a videí, usměvaví komiksáci... ale i nesmyslně drahé šatny a pití. Ano, i to ke Comic-Conu patří, jakkoli pořadatelé asi nemají možnost toto ovlivnit. Comic-Con nikdy nebude perfektní. Ale o tom to není. To není ani náš život a realita. Dokonce i naše vysněné alternativní světy mají chyby. Přestal jsem na Comic-Conu hledat chyby, které vlastně ani prakticky nejdou odstranit. Jsem tak prostě rád, že máme možnost existovat v době, kdy se za nerdství nemusíme stydět, ale můžeme jej plně s přáteli prožívat. Hrdě, svědomitě a naplno. A za to patří pořadatelům velké díky!

Nejoblíbenější Star Wars filmy

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 29 Mar 25 00:00:00 +0100

Jsem Star Wars fanboy, nebo jsem jim alespoň býval, ale zcela určitě ještě u některých filmů jsem. Tady je můj seznam Star Wars filmů (nikoli seriálů a her) podle toho, jak bych seřadil dle kvalit filmu z mého pohledu. Star Wars: Episode III – Revenge of the Sith (2005)Není o čem. Třetí epizoda je plná osudovosti, vzteku, zlosti, smutku a jedné velké proměny a taktické výhody. Anakin Skywalker ztratí vše, pro co bojoval a obrátil se na Temnou stranu síly, aby se stal nejmocnějším/nejznámějším záporákem všech dob - sithským lordem Darh Vaderem. Ano, má to chyby. Lucasovi nikdy nešly moc dialogy, a střih v závěrečných dvou soubojích si umím představit citlivější, obecně je to ale nejlepší Epizoda z předaleké galaxie. Star Wars: Episode V - The Empire Strikes Back (1980)Asi v žádném jiném filmu nenajdete razantnější a odmítavější "Nooooooooo". Rodina Skywalkerů dostala nový rodokmen a není z toho nadšena. Dost ale genealogie. Pátá epizoda je strhující film o ... ... Rogue One: A Star Wars Story (2016) Nakonec vlastně docela příjemný film z trochu vážnějšího pohledu. Odboj není tak sluníčkový, jak se může zdát a je třeba nejen přinášet oběti, ale i... Star Wars: Episode II – Attack of the Clones (2002)Film, který velmi trpí na dialogy, špatnou režii a (bohužel) mdlý výkon mladého Christensena. Potenciál ale ve filmu vidím stále. V druhé epizodě došlo příběhově k razantní přeměně a spolu se seriálem Klony útočí dostáváme to nejlepší období z novodobých dějin Jediů a Sithů. Válka, klony a především jedna velká láska. Solo: A Star Wars Story (2018)Solo je vcelku podceňovaný film, který je škoda, že nedostal následovníky. Dostali jsme ale překvapivě docela dobrý akční film. Star Wars: Episode VIMilé a pěkné zakončení původní trilogie. Osudovost nové generace je naplněna a splněna. Tady to mělo celé skončit, případně další filmy měl produkovat sám Lucas. To, co přišlo potom, je bezvizní duplikát. Star Wars: Episode IAno, dnes je z tohoto filmu už trochu torzo a tak trochu digitální "devadesátky". Na druhou stranu jsme dostali spoustu nových lokací, postav, merche a jeden z nejlepších rytířských duelů. Star Wars: Episode IVČtvrtá epizoda je opravdu u mě takto hluboko v poli poražených. Viděl jsem ji hodněkrát, ale přiznám se, že mě o proti dalším epizodám nikdy moc nebavila. Jedná se prakticky o strašně archetypální dramaturgii, který uznávám v době svého vydání fungovala. S postupem času ale jsou vidět spíše negativa. Především je to opravdu pomalá režie, která zestárla z celého filmu nejvíce. Jakkoli Lucas nebo Disney mohou tento film prohnat AI filtry, tak z něho nejde udělat bohužel nic lepšího. Chtělo by to remake, ale kvalitní! Star Wars: Episode VIIKdyž mluvíme o remaku, měl jsem na mysli opravdu něco kvalitního. Sedmá epizoda se dá s přehledem označit za remakovou inscenaci čtvrté epizody, ale tak nějak tomu něco chybí. Ostatně jako celé "nové" trilogii. Myšlenku pokračovat v epizodách vítám, ale... To opravdu nejde vymyslet nějakou lepší zápletku? Nejde přeci jen originálněji navázat na předešlé trilogie? Star Wars: Episode IXKonec "nové" trilogie je... trapný. Scénaristé byli nějakým způsobem nuceni zakončit trilogii a propojit ji s celou ságou. Nenapadlo je bohužel nic lepšího, než vzít hlavního záporáka a... oživit ho. Tohle není Game of Thrones a Jon Snow nebo Voldemort s několika životy, i když... vlastně ano, scénaristé udělali z císaře Palpatina takové hvězdného Voldemorta. Ach jo. Star Wars: Episode VIIINěkdo tuhle epizodu doslova miluje. Mně přišla neuvěřitelně nudná. Epizoda se snaží po vzoru páté epizody nabourat celkový koncept Star Wars, ale nedaří se jí to. Navíc příběhově to celé nedává smysl, jen si pořádně promyslete, o co se vlastně hrdinové snaží a z jakých důvodů. Nebojím se tuto epizodu označit za trapnou a nejhorší z celých Star Wars filmů.

Který Predátor je nejlepší?

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 29 Mar 25 00:00:00 +0100

Predátoří série se opět dostává do kin a streamovacích platforem. Jak bych ohodnotil kvality jednotlivých filmů a seřadil do pomyslného žebříčku? Predator (1986) Napětí, akce, hudba, herci a především strach z neznámého lovce funguje velmi dobře. A to i v dnešní konkurenci. Predator 2 (1990)Ale ano, druhý díl je nakonec povedeným filmem. Pro mnohé zklamáním, že hlavní hrdina nemá bicáky velikosti melounů, ale Danny Glover je v životní herecké i fyzické formě a spolu s ryze devadesátkovým feelingem je z pokračování celkem slušná záležitost. Predators (2010)Ne tak povedená, ale celkem stravitelná exkurze do dalšího predátořího loru. Tentokrát je pospolu skupinka lidí, které spojuje jediné - boj. A na druhé jsou zase ti, kteří rádi loví. Prey (2022)Mít to kvalitnější produkční hodnoty, tak je z toho dobrý film. Takto neurazí, ale ani nenadchne. Hlavní hrdinka sympatická, ale celkově to prostě sráží nižší filmové kvality. Alien vs. Predator (2004)Ne že bych se na tento crossover, který byl naznačen už v roce 1990 ve filmu Predátor 2, netěšil, ale dosti mě zarazilo prostředí, ve kterém se film odehrává. Postavy opět tak nějak do počtu a jediné, co je na tomto filmu zajímavé, tak jsou postavy predátorů a hlavní hrdinky Machiko. Predator: Badlands (2025)Ačkoli se mi líbil Prey z roku 2022, tak Dan Trachtenberg už z mého pohledu u Badlands neuspěl. Celé to působí jako digitální hra, která je určena dětskému publiku, ve kterém už chhybí jen, aby Predátor začal projevovat emoce a plnit myčku a zdobit vánoční stromeček. Nemusím mít přebujelé testosteronové akční sekvence v každé druhé minutě, ale dělat z toho popkulturní vykrádačku taky zrovna nemusím. The Predator (2018)Tak tohle bylo od režiséra Shane Blacka totálně mimo. Film, který nefunguje v žádné rovině. Aliens vs. Predator: Requiem (2007)Říká se tomu kalibrační sonda a evidentně někomu chyběla. Ten film je tak tmavý, že pokud si nezvýšíte jas, tak prakticky nevidíte, co se v něm děje. Ale ono je to možná dobře. Klasický "slasher" na americkém venkově. Asi si každý umí domyslet předem, jak to bude probíhat. Nevešlo se: Predator: Killer of Killers.

Nejrychlejší Gran Turismo?

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 29 Mar 25 00:00:00 +0100

Gran Turismo. Elita v jezdeckých "simulátorech" už od roku 1997. Jaký z nich se mi nejvíce líbil? Gran Turismo 2 (1999) 28 tratí, skoro 700 aut a stále hutné vzpomínky na skvělou jízdu. Zde jsem si zamiloval nádherné Ford GT 40. Gran Turismo 4 (2004) Ach to intro. Už to předznamenalo něco výjimečného. Čtvrtý díl po pro mě nepříliš přesvědčivé trojce konečně ukázal všechny své kvality a sílu (i limity) konzole PS2. Přes 50 tratí a více jak 700 vozidel dělá ze čtvrtého dílu stále hratelný zážitek. Graficky stále má co nabídnout a pamatuji na dobu, kdy hra byla k nerozeznání od reality. Gran Turismo Sport První GT hra na oblíbené PS4 a pro mě zásah do srdíčka. Hra mě zaujala grafikou, jízdním modelem, online multiplayerem a spoustou zábavy. Gran Turismo 7 (2022) Trochu sterilní, ale to už je podstata GT. Gran Turismo 5 & 6 Oba díly u mě trochu prošuměly. Jejich velmi pomalá navigace ve mně vyvolávala záchvaty agresivity. Nebylo nic pomalejšího než navigace v těchto dílech GT. Gran Turismo A-Spec (2001) První díl na PS2, ale trochu nesmělý. Graficky pochopitelně zazářil, ale jeho kvality převálcoval rychle čtvrtý díl.

Sony PlayStation 5

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 23 Mar 25 21:27:06 +0100

Sony PlayStation 5

Sony Playstation Classic

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 23 Mar 25 21:24:00 +0100

Sony Playstation Classic

Tomb Raider II: The Dagger of Xian

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 22 Mar 25 21:47:22 +0100

Tomb Raider II: The Dagger of Xian

Chronicle Collectibles Conan The Barbarian

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 22 Mar 25 20:21:03 +0100

Chronicle Collectibles Conan The Barbarian

Kingdom Come: Deliverance II

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 18 Mar 25 21:06:41 +0100

Kingdom Come: Deliverance II

Quiet (TIIXIJ) 1/6 scale LimToys

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 16 Mar 25 14:24:22 +0100

Quiet (TIIXIJ) 1/6 scale LimToys

Recenze: Kingdom Come: Deliverance II

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 16 Mar 25 00:00:00 +0100

Dlouho jsem nezažil, abych měl ze hry tak odlišné dojmy. Vlastně naposledy to bylo 13. února 2018 právě u prvního dílu Kingdom Come: Delivarance. Ano, a po 7 letech jsem po prvních několika hodinách dostal úplně stejné rozpolcené pocity ze hry. Jako by se historie opakovala. Ale nebavme se o historii, tu si pojďme rovnou zahrát. KCD II plynule navazuje na první díl. Jindřich spolu s panem Ptáčkem na konci prvního dílů vyráží vstříct novým dobrodružstvím a dějově se ihned ocítají ve druhém pokračování, na které jsme my hráči museli čekat mnoho let. To čekání bylo sice dlouhé, ale svým způsobem stálo za to. Ostatně, to jste si už mohli přečíst v recenzích po celém světě, které se narozdíl od prvního dílu vzácně shodují na vyšších známkách. Takže autoři a hráči mohou být spokojeni. And are you sure you didn't kill someone's father? Or mother?Markvart von Aulitz Prakticky jsem spokojený i já, ale nejsem natolik nadšený, abych mohl sdílet takto vysoká hodnocení a vychvaloval vše do nebes. Ano, hra si zaslouží pochválit. Autoři odvedli velký kus práce za tu dobu a druhý díl oproti prvnímu dostali do fáze, kdy vypadá dobře a celkově umí bavit. Nelze vypíchnout konkrétní vlastnosti hry. Druhý díl je zkrátka druhý díl se vším všudy - větší lokace, delší příběh, lepší grafika (spíše nasvícení) a zkrátka od všeho trochu více. Když to zamixujeme, dostaneme určitě kvalitnější dílo než první "startupový" díl. Investice ze strany nových majitelů je zde určitě vidět a to nejen na hře, ale celkově i na marketingu a mediálním pokrytí. Hra se opravdu přiblížila a v určitých chvílích osciluje na hraně absolutních hodnocení. Ale není natolik dospělá a povedená, aby ve všech vlastnostech byla konzistentní. Hra vyniká v samostatnosti. Především v první půli hry, kdy jste opravdu prakticky doslova hozeni do vody a musíte se o vše postarat sami. V neznámém kraji zvaném Český ráj se musíte vypořádat nejen se zvířaty, lapky, vojáky, ale i s tím, kde budete spát, co budete jíst a kde vezmete peníze na lepší zbroj, abyste přežili alespoň do dalšího dne. První polovina hry tak nejen exceluje v samostatnosti, ale i zábavnosti. V Českém ráji okolo Trosek tak s hrdiny zažijete opravdu velmi zábavné momenty, které jen tak nevypustíte z hlavy. Vše je umocněno faktem, že vás hra vůbec nikam nežene a vy máte prakticky nekonečně času prozkoumat celý kraj, který se skládá z typického prostředí pro danou krajinu - říčky, řeky, lesní cesty, lesy, skály, respektive hodně skal a ještě více lesů, keříků, vesnic, vísek. Stejně jako v prvním díle ve zpracování krajiny hra doslova exceluje a její uvěřitelnost je opravdu na maximálních hodnotách. Stejně jako atmosféra, která je díky mnoha humorným momentům velmi uvolňující a v určitých chvílích hra připomíná spíše zábavné grotesky než historické drama plné osudovosti. Máte rádi buddy movie? Ne, tohle není výtka. Naopak. První part jsem si po nudném úvodu užil nakonec opravdu skvěle. Těšil jsem se z každého questu, které jsou poměrně nápadité a zábavné a i díky českému dabingu vtipné a zapamatovatelné. Problém nastává především v druhé části hry, kdy už hráč je veden doslova za ručičku skrze příběh a mnohdy se jedná o nudné plnění základních úkolů s repetetivním obsahem. Přiznám se, že tohle mě přestalo bavit a ani tolik marketingově vnadná Kutná Hora ve mně nedokázala vybudovat nějaký větší atmosferičtější zájem o druhý part. {shortcodeImages id="841,842,843" thumbnailSize="full"} Příběhově se pochopitelně jedná o mnohem lepší dílo než v prvním díle, ale po pár větších bitvách plných záseků a zákysů jsem byl rád, že vždy rychle skončí. Zde je totiž hlavní problém této série. Hra je vystavena na starších a tvrdých mechanikách, které ještě v první části hry se daly přehlédnout. V druhé fázi se ale na scéně děje více věcí a tak tyto neduhy jsou především v případě větších scén vidět stále více. Rozumím záměru o autorský zážitek a jsem za něj rád. Především v době generických systémů, grafik, scénářů. Nemám ale rád, abych musel jako hráč trpět nad tím, že si autoři musí dokazovat/prokazovat svoji nadvládu nad hrou/hráčem. To, co jsem nenáviděl na prvním dílu se zde opět začalo projevovat ve velké míře. Celý systém inventáře, uzdravování, stravování, spaní atd. je opravdu super, pokud na vás hra nepustí 10 vojáků po zuby ozbrojených a vy přesto, že máte nejvyšší brnění umřete prakticky po pár ranách. Z druhé strany vojáci vydrží od vás opravdu mnoho a je vidět, že zde hra musí cheatovat (nemožnost se po vyhraném souboji napít lektvaru považuji za velmi špatné rozhodnutí). Těšil jsem se, že po nákupu studia novým majitelem dostanou autoři trochu modernějšího a prohráčského ducha, který by mnoho technik nezlehčil, ale spíše zmodernizoval, aby hra byla zábavná i z pohledu hratelnosti. A to především, pokud máte podle mě nedobrý combat systém, který je sice super do marketingových pořadů, rozhovorů a trailerů, ale zcela nevhodný do bitevní vřavy. V kombinaci s nuceným doplňováním stravy, spánku jde o jeden z nejvíce otravných systémů ever. Ať mi autoři vysvětlí, co je zábavného na tom, když hra pošle Jindřicha do bitvy nevyspalého s 10 % života a hladového? Proč není možné se v obléhání, které trvá x dnů vyspat a tím doplnit zdraví? Nejsou to detaily. Tento systém si autoři oblíbili a nárokovali natolik, že se mu nejde ve hře vyhnout. Ne ve druhé části, kde je velká část hry scriptovaná a vy nemáte možnost se dostat do klasického režimu, kdy Jindřicha ovládáte vy. Pojďme ale dál. Grafika hry je obstojná a velmi dobře optimalizovaná. Za 70 hodin hry mi spadla jen jednou a na nějaký větší bug jsem narazil opravdu jen jednou. Opravdový rozdíl oproti první hře, která v den (ale i měsíc) vydání byla opravdu špatně hratelná. Nekoná se zde žadné levitování postavy ani koně. Už vůbec ne zasekávání o rohy domu nebo plot. Maximálně zde najdete občas problíkávající a doskakující textury. Nic, co by z celkového zážitku mohlo ubrat. Osobně jsem hru hrál na ultra detaily ve 4K s 60 fps s pár nastavením na experimentální a plynulost byla jak na venkově, tak i v náročnější Kutné hoře skvělá. Svých 60 fps jsem neopustil po celou hru. Jsem rád, že se zde autoři poučili a napravili si reputaci po opravdu trestuhodně vyladěné jedničce. Vraťme se ale k samotné hře a celkovému feelingu. Už jsem naznačil, že jsem si užil především první part. Je to dáno z důvodu, že hra nabídne (nepředstaví) svoje mechaniky a skoro žádným dalším způsobem hráče nepřekvapuje v dalších částech hry. Touha jít ve hře dopředu je tak pouze skrze příběh, nikoli mechaniky. Vše důležité je hráči představeno velmi brzy a jediné, co můžete rozvíjet jsou hodnoty, nikoli objevovat nové mechanismy. A to je škoda. Hra si s tím sice vystačí v první polovině, ale především v druhé části už se jedná o rutinní (a poměrně nudnou) záležitost. Zvláště když dosáhnete na nejlepší itemy ve hře. {shortcodeYoutube id="ju8R8gwD-Vg" title=""} Dopředu tak hráče táhne "pouze" příběh, který se oproti jedničce notně zlepšil a už i v prvním partu nabídne opravdu zajímavé momenty. Bohužel ale i ten nakonec znudne a hráč podle mě dostane klasický derivát všech hrdinských příběhů a klišé. Abyste věděli, válka je totiž špatná. Na obě strany, pro každého. Tohle pravdivé (a pro politiky fádní) pravidlo tu do hráče autoři cpou horem dolem. Výsledkem jsou tak předpokládané scény i vyvrcholení celé této historické epopeje. Vše ještě k tomu kazí fakt, že autoři sedm let měli dost času k tomu, aby všude nastrkali aktuální popkulturní reference. Takže v jednu chvíli nevíte, jestli koukáte na grotesku, drama, sarkastický pořad, nebo bábu pod kořenem. K celkové atmosféře dále schází fakt, že prostředí je takové "mrtvé". Nemyslím doslovně (no ikdyž), ale vesnicím i městům chybí prostě živost. Na návsi neběhají kachny, labutě ani kozy (ty najdete v lázních, ha ha). Na vesnicích nejsou žádné větší eventy jako například svatba nebo pohřeb. Ve městě se pak jen tupě procházejí lidé, občas zamumlají tisíckrát slyšenou větu. U obchodníka se recykluje několik typů hlášek (měj se a díky za nic - to už nechci nikdy slyšet) a celé hře chybí trochu živosti a nápaditosti, jak přesvědčit hráče o tom, že se prochází ve skutečném středověku. Děti z pádných důvodů autoři vynechali, ale chybí tu více odvahy hru oživit. Na cestě potkáte jezdce v přesně nascriptovaných situacích (z 90 % hned po fast travelu), ve městěch chybí dělníci na stavbách (pokud se nepletu tak město se v průběhu hraní vůbec nemění), celé je to velmi statické, bez dynamiky. Chybí tu zkrátka hráčovo větší zapojení do děje. Občasné narážky v rozhovorech jsou sice fajn, ale právě na nich je vidět, jak se vlastně jedná o spíše menší experiment než hlubší systém. Celý "problém" hry se dá v podstatě odrazit na českém dabingu. Všichni ho chtějí, všichni ho adorují, ale není skvělý. Dobrý, to ano. Ale dabéři (především ti známí) dělají z audio zážitku (občas) grotesku. Čím slavnější jméno, tím diskutabilní výkon. Naopak neznámí herci se zde krásně osvědčili a dodali hře slušivý český zvuk. A tak se to má i s celou hrou. Soubojový, reputační systém, zaměření na historii - vše je sice opěvováno, ale v základech to není perfektní. Mechaniky zkrátka nejsou tak vyladěné. Nicméně na dobrou hru s větší mírou trpělivosti hráče to stačí. Ale nelze se ubránit, že našinec zde vidí větší kvality, než si hra opravdu zaslouží. I přes moje brblání si autoři zaslouží upřímné díky, že se pouštějí do autorské hry. Sleduji vývoj této hry už někdy od roku 2011 a jsem rád, že jsem mohl už dvakrát v den vydání vždy držet fyzickou kopii a zahrát si hru. To nejcenější na této hře je totiž odvaha, se kterou autoři se (ne)bojí přijít na trh.

Death Stranding: Collector's Edition

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 15 Mar 25 12:56:16 +0100

Death Stranding: Collector's Edition

Medvídek Pú a Prasátko od Hot Toys

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 27 Feb 25 15:51:37 +0100

Medvídek Pú a Prasátko od Hot Toys

Tomb Raider IV-VI Remastered

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 18 Feb 25 19:28:35 +0100

Tomb Raider IV-VI Remastered

Recenze: Tomb Raider IV-VI Remastered

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 15 Feb 25 00:00:00 +0100

Na rok přesně a opět na Lařiny narozeniny, které spadají shodou okolností na svátek zamilovaných, tedy na Valentýna, jsme dostali další sadu remasterovaných titulů ze série Tomb Raider. Po prvních třech dílech jsou na řadě další tři tituly a fanoušci se tak dočkali kompletní završení remasterů původní série. Remasterovaná edice Tomb Raider IV-VI Remastered přináší tedy stejně jako předchozí edice hned tři tituly: Tomb Raider: The Last Revelation, Tomb Raider: Chronicles a pro někoho stále nepopulární Tomb Raider: Angel of Darkness. Werner: Ah, a backpack. Let us hope it does not hold the same luck for you, as its previous owner.Lara: I make my own luck, Werner. What now?Werner: Now it begins. The eyes of the ancients are upon us, and their vengence is wrathful. We must move quickly! První tři díly remasterů byly přijaty hráči i kritiky více než pozitivně a i já jsem s nimi byl velmi spokojený. Dočkal jsem se krásného nostalgického návratu do dětství, kdy hry byly z dnešního pohledu pixelovaté, hranaté, těžké, ale v našich myslích velmi bohaté. Ne jinak je tomu i u této kolekce remasterů. Tomb Raider IV-VI Remastered {shortcodeImages id="676,677,678" thumbnailSize="full"} Všechny tři tituly se tak těší krásnému novému remasterovanému vzhledu, který vychází z první kolekce remasterů. A to není myšleno nijak ve zlém. Naopak! Vše, co se nám na první remasterované trilogii líbilo, je i tady. Lara dostala svůj nový facelift, lokace nové textury, spoustu menších grafických detailů, modernímu ovládání, vylepšenému foto módu a dalších drobných detailů, které právě tvoří kouzlo této celé série remasterů. Vývojáři z Aspyru se vyvarovali jakýchkoliv větších změn, které by mohly některé hráče odradit. Prakticky se tak dá říct, že hráči dostali z pohledu vylepšení zkopírovanou původní trilogii. To by byla pravda jen částečně, protože toto platí pro čtvrtý a pátý díl, který vyšel na prvních konzolích PlayStation. Tomb Raider VI: Angel of Darkness je však jiný příběh a tak si ho necháme až na konec. Z pohledu tedy čtvrtého egyptského dílu a pátého vzpomínkového nelze nic moc vytknout. Minimálně ne z pohledu grafiky a celkové atmosféry. Oba díly opět dokážou navodit ty správné nostalgické pocity a už při prvních vteřinách úvodní znělky se vrací vzpomínky. Tedy pokud jste stejně jako milionů hráčů tyto hry hráli v době vydání. Lokace jsou díky novým texturám svěží a je radost se vracet do míst, která jsme dříve jako digitální archeologové prozkoumávali. K tomu, abychom si právě porovnali, nebo spíše narovnali vzpomínky, slouží i možnost přepínání mezi novým a starým vzhledem. Stačí stisknout klávesu a můžete si porovnat, jak to vypadalo dříve a jak to vypadá nyní. Hráči první remasterované trilogie už tuto vlastnost znají a dají mi za pravdu, že je to velmi povedený a zábavný prvek. I když zábavný, jak se to veme... spíše nostalgický. A nově si můžete vychutnat tento devadesátkový mód i ve 60 fps. {shortcodeSingleReview id="12"} Vraťme se zpět k tomu hlavnímu, co remastery nabízí. Tedy k nové grafice, která je nejviditelnější změnou pochopitelně. Nejen nové textury, ale především i 3D modely namísto rozmazaných starých textur dotváří celkovou atmosféru a především v egyptském dobrodružství budete z této proměny velmi nadšeni. Tam, kde byla rozmazaná textura sochy matně připomínající egyptský reliéf je nyní detailně vyobrazená socha, která vás vtáhne do svého světa. Spolu s novými stíny a nasvícením je tak celkový dojem z hry mnohem lepší. Ačkoli na mnoha místech se hra díky novému konceptu stínů jeví jako tmavá a nepřehledná, celkově je ale průchod hrou mnohem zajímavějším. K tomu slouží i mnoho nových grafických efektů, které ale nejsou přehnaně moderní a velmi pěkně pasují do remasterovaného světa a dodávají hře na uvěřitelné retro atmosféře. Vylepšení dostal i fotomód, kterému přibyla možnost nahrávat videa. Přibyly klávesové zkratky (a to i na konzolích), je tu možnost Quick Save, kterou rozhodně využijete na skoro každém kroku. Nechybí ani trofeje, i když Platinum (zatím?) nabízí jen čtvrtý díl. Původní hry vyšly i na PC, na kterých vyšel i datadisk (DLC pro nověji narozené) The Times, který nyní tak zažívá svoji premiéru na konzolích. Jelikož jsem svoji hráčskou kariéru rozehrál právě na herních konzolích, tak si tento přídavek z Tutanchamonovy hrobky velmi rád vychutnám. Díky za něj! {shortcodeYoutube id="vF9-JeSRRaI" title=""} Pojďme alespon trochu ještě kousnot do toho pomyslného kyselého jablíčka v podobě Tomb Raider VI: The Angel of Darkness. Nemá cenu chodit kolem problému. Šestý díl se nepovedl už při samotném releasu na PS2 a ani tentokrát to vývojáři nezachránili v remasterované verzi. Ne že by se nesnažili a nějaké změny neprovedli, výsledek ale stále není takový, jaký by si fanoušci přáli. Ovládání a kamera jsou stále takové neohrabané a ve srovnání právě s předchozí pentalogií je vidět značný downgrade herního zážitku. 3D modely jsou na mnoha místech dle mého názoru stejné jako v původní hře a celkově tak hra působí jako nedokončený projekt. A to je škoda, protože Angel of Darkness měl potenciál být skvělým dílem. Nic ale není bez chyb a nevyhnuly se ani této edici. Vývojáři nevyužili celkem slušný potenciál opravit, nebo spíše vylepšit právě výše zmíněný šestý díl. Na druhou stranu chyba visí na jiných vývojáří, kteří ji bohužel nedodali v nejlepší kvalitě. Vyčítat tak toto současnému remasteru je minimálně zavádějící. Trochu větší váhu kritiky by ale určitě sneslo moderní ovládání, které určitě trochu zjednodušuje už trochu staré ovládání. Nicméně nebylo dokonalé v předchozí edici a tak jsem očekával, že ho zde vývojáři vylepší. Především v pasážích, kde se kamera zasekne a vytvoří pevný bod, je ovládání velmi nepohodlné. Zamrzely mě i původní FMV sekvence, které dnes už na velkých televizích nevypadají vůbec dobře. Více než kde jinde by tady určitě pomohla umělá inteligence. Pro sběratele zde chybí (zatím) možnost fyzické distribuce, která ale pevně věřím je pouze dočasná. Připomeňme, že tato absence byla i u první edice a nakonec jsme se dočkali velmi pěkné sběratelské limitované edice od LimitedRun. Ne jako záporný bod, ale pro mnoho fanoušků bude zklámání absence české lokalizace, která u první edice příjemně překvapila. Upřímně, anglického textu zde není mnoho a tak věřím, že to nebude pro hráče problém.

Nejděsivější Resident Evil?

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 07 Feb 25 20:08:51 +0100

Rádi se bojíte? Já občas taky a ideálně u kvalitního hororu, nebo ještě lépe kvalitní hororové hry. Nabízí se tak jednoduchá varianta, kterou Resident Evil si zahrát? Která je ta nejděsivější z mého pohledu? Resident Evil 2 RemakeV tuto chvíli pro mě nejlepší Resident Evil plný strachu, hrozby a napětí. Jedna policejní stanice, dva příběhy a mnoho hádanek. Užil jsem si tento díl parádně. Vlastně není ani třeba nic dalšího psát, tohle se musí prostě prožít. Nejlepší Resident Evil! Resident Evil 4 RemakeResident Evil trochu akčněji. Ještě aby ne, když je hlavním hrdinou Leon - už zkušený policista, kterého můžete znát z druhého dílu. Mám rád atmosféru vidlácké vesnice, ale už mi tolik nesedla druhá polovině mimo, ve které se přechází do více militantního designu. Líbil se mi i DLC přídavek Separate Ways, ve kterém můžete hrát celou dobu za Adu Wong a projít události Resident Evil 4 z jejího pohledu. Mám rád tyto alternativní průchody, ale nemohu se zbavit dojmu, že zde je příběh vtlačen více na sílu a celé mi to nedávalo místy moc smysl. Resident Evil 8 VillageVampírská epizoda, která mě velmi rychle vtáhla do svého děje. Dlouho jsem ji odkládal kvůli first person pohledu a teď vím, že to byla škoda. Osmý díl se nakonec velmi vydařil a celkově mě pohltil. Jasně, má chyby. Která hra taky ne, ale například úvodní část ve vesnici je parádní a vlastně jsem si rychle zvykl i na ostatní lokace. A stejně jako v případě čtvrtého dílu jsem i zde nepohrdl DLC Shadow of Rose, které je v určitých pasážích snad ještě děsivější než hlavní hra. Navíc DLC přišlo s mým preferovaným pohledem třetí osoby a celkově hodně osobitým přístupem. Resident Evil 9: RequiemRecenze o hře mluvily nadšeně a já měl možnost si v Day One zahrát za Grace a Leona. Výsledkem nakonec byla trochu rozporuplná hra, která dělá víceméně skoro vše dobře, ale celkově hra úplně nedrží pospolu. První část za novou hratelnou postavu Grace je klasický Resident Evil připomínající skvělý druhý díl s úžasnou grafikou i atmosférou.Druhá polovina za Leona už se spíše přiklonila ke čtvrtému dílu s trochou horší grafikou i občas neúplně dobře vystavěnou dramaturgií. Bohužel ani příběhově hra nenabídla mnoho nového. Z prvotního "fincherovského" stylu se nakonec stala klišoidní a koridorová akce. Resident Evil 7: BiohazardVlastně se mi tento díl líbil. Linka s Ethanem a Miou se mi líbí, jen možná je to tím, že osmý díl, který na sedmičku navazuje, byl prostě lepší. Louisiana byla fajn a atmosféra Texaského masakru taky, jen by to chtělo lepší celkové flow.DLC Not a Hero bylo sice krátké, ale velmi fajn. End of Zoe mi už tolik nesedlo a přišlo mi velmi nudné. I tak je ale sedmý díl velmi povedenou hrou, která má svoji duši a atmosféru. Resident Evil 3 RemakePo druhém dílu jsem se možná až moc těšil, ale remake třetího dílu ve mně vyšuměl možná až moc rychle a nikdy si mě moc nezískal. Atmosféra se moc nepovedla a celkově mi to nepřišlo ničím zvláště povedené. Ostatní se zatím nevešlo, ale pracuji pylně na tom.

Film Legends Museum Poděbrady (2024)

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 19 Jan 25 12:10:08 +0100

Film Legends Museum Poděbrady (2024)

Nintendo Switch 2 oficiálně představeno

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 17 Jan 25 00:00:00 +0100

Po mnoha letech spekulací se všichni fanoušci Nintenda konečně dočkali. A že to teda bylo dlouhé čekání. Nový Nintendo Switch nese jednoduchý, ale zapamatovatelný název, Nintendo Switch 2. Bohužel NIntendo nestihlo během dlouhých let si připravit nějakou speciální show a tak jediné co nyní máme k dispozici je teaser beze slov. V tuto chvíli to musí stačit. Na detailnější informace o ceně, výkonu, hrách atd. si musíme zase nějakou dobu počkat. {shortcodeYoutube id="WxLUf2kRQRE" title=""}

Novoroční výlet do filmových Poděbrad

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 03 Jan 25 00:00:00 +0100

Vymýšlel jsem program na vánoční volno a došlo v myšlenkách na frančízu Film Legends Museum a především na poděbradskou pobočku, ve které jsem byl naposledy přesně před třemi lety. S princeznou jsme tedy vyrazili se podívat na nové figurky, sošky i sochy. Co kdyby se nám tam nějaká nová figurka do sbírky libila? A taky líbila a ne jedna. To už k návštěvě této frančízy patří, že neodejdete v mysli jen s jednou figurkou nebo sochou. Tady je vždy se na co podívat a to i přes malé, ale podle mě stále dostačující prostory. Ano, nezměnilo se toho za tu dobu mnoho. Stále tu najdete 3 místnosti plné figurek, sošek a soch různých výrobců, měřítek i frančíz. Nejvíce tu ale podle mě má zastoupení moje oblíbené měřítko 1:6 spolu s výrobcem Hot Toys. V žádném jiném pobočce Film Legends Museum jsem nanašel větší koncentraci právě této zvolené kombinace. I proto sem jezdím nejraději. {shortcodeReviews title="Film Legends Museum" tags="film-legends-museum"} A i když jsem tu byl několikrát, stále je zde na co se koukat. Najdete tu opravdu parádní bysty Bishopa, Aquamana (i Meru), Caesara, Vetřelce, Predátora, Jokera a mnoho dalšího. Určitě neminete životní sochy Batmana, Harryho, Mloka, Leonarda, úžasného Terminátora... ale třeba i Minnie. Je toho tu opravdu hodně a to jsem ani nezmínil horrový koutek nebo velmi pěknou LOTR sekci plnou byst a soch. Pro malé princezny je tu skvělá Disney sekce. Pro ty ještě menší i dětský koutek. V Poděbradech ve Film Legends Museum je tedy nabídka rozmanitá a své oblíbené charaktery tu najdete z celé popkultury, dokonce i z (mého) oblíbeného gamingu. Co ale muzeum stále trochu postrádá je trochu větší míra interakce, která tu stále trochu chybí. Je fajn si zvednou Thorovo kladivo a vyfotit se s oblíbenou hláškou, ale to rychle omrzí. Zpět ale k pozitivům. Rád bych totiž opět zmínil milou a laskavou obsluhu, která už patří k celé frančíze FLM. Jsem za to rád, když se už při vchodu mohu cítím díky obsluze ideálně nalazen a muzeum si tak maximálně užít. A pokud se vám v poděbradské pobočce něco zalíbilo, tak si můžete i pár suvenýrů zakoupit a (třeba jako já) i začít sbírat.

Recenze komiksu Hercule Poirot: Vražda v Orient expresu

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 28 Dec 24 00:00:00 +0100

Knižně, několikrát i filmově a teď i komiksově. Takový je (nejen) můj zájem o neslavnějšího belgického detektiva Hercule Poirota (Tintin promine). Jak se povedl tento grafický román, který patří k jednomu z nejúspěšnějších děl Agathy Christie? Věřím tomu, že každý trochu průměrně sečtelý čtenář (nebo žák základní školy) o této famózní spisovatelce slyšel. Upřímně, neumím si ani představit, pokud ne. Její román Vražda v Orient-Expressu patří bezpochyby k nadčasovým dílům a byl přeložen do mnoha jazyků. Píši to proto, že zrovna toto dílo Agathy Christie je dnes populární a zpopularizované natolik, že si vlastně nejsem jistý, komu tento komiks autoři směřovali a číst tak obsah, který už chtě/nechtě znáte, potřebuje důvody. A to je v případě grafického románu Hercule Poirot: Vražda v Orient expresu od Benjamina von Eckartsberga příběh a pěkná atmosferická kresba na kvalitním papíru. Nemá důvod si lhát. Příběh tu hraje druhou roli. Budete ho znát již především z filmových ztvárnění, ve kterých excelovali pánové Finney, Suchet a nejnověji i Branagh. V komiksu chybí bohužel spoustu detailů a preciznosti, které jsou pro Poirota tolik typické. Je to škoda. Komiksový příběh tak jde prakticky pouze jednou cestou a hlavní myšlenku detektivky tak silně podporuje už od samého počátku. Nesnaží se nic skrývat, ani mást vedlejšími dialogy. Tady je necelých 70 stran tuze málo. Ani kreslíř Chaiko to nemá jednoduché. Striktně se drží realistické a detailní kresby a nesnaží se o žádné větší panely. Přitom zimní vánice kombinované s celým vyzněním děje přímo vybízí k menšímu experimentování. Nutno ale dodat, že coloringem skvěle vystihl dle mě celou atmosféru příběhu, který je mrazivý, studený a především tragicky osudový. Nicméně síla této knihy je ale jinde. I po opakovaném čtení si čtenář znovu skrze Hercule Poirota položí ty nejtíživější otázky - jak by se měl správně a spravedlivě zachovat on sám a celá společnost? Škoda, že v tomto právě není komiks (jako například ve verzi Suchetova Poirota) více odlišný a úderný. Je nakonec až moc smířlivý a celý twist tak může působit chladně, nepropracovaně a bez velkého emocionálního dopadu na čtenáře. Komiks tak dle mého slouží spíše pro ještě větší zpopularizování díla, než jako nějaké smysluplnější obohacení širokého univerza vražd v Orient expresu.

Witcher IV

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 24 Dec 24 17:36:54 +0100

Oficiální screenshoty ze hry Witcher IV od CD Project RED.

Recenze prequelu Alien: Romulus #1

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 20 Dec 24 00:00:00 +0100

Vetřelčí série v podání filmu Alien: Romulus opět dostala tuto ságu do hledáčku mnoha fanoušků. A i když se hojně mluví o pokračování, tak komiks byl rychlejší. Ano, Alien: Romulus #1 je prequel ke stejnojmeného filmu. Taky vás zajímalo, co se stalo na lodi Romulus, než tam přijela posádka včele s Rain (Cailee Spaeny)? Na toto odpovídá právě toto komiksové vyprávění. Z podstaty věci tak tento komiks bude zajímat především ty, kteří již film viděli. A nebo vlastně i svým způsobem ty, které zajímá, co se stalo po prvním dílu Alien (1979). Netřeba tak připomínat, že pokud jste neviděli film, tak se může jednat o spoilery. ...could hold the key to what our founding father, Peter Weyland, was searching for.Synth Dějově se tedy dostáváme do doby, kdy byl na výzkumnou laboratoř dovezen zbytek xenomorfu XX121. A zbytek už nechám na vyprávění od komiksových autorů Fede Álvareze a Rodo Sayaguese. Netřeba být překvapený z vývoje děje, ostatně je to prequel. I tak jsem ale byl zvědavý, jak se události mohly udát. Bohužel je na mě vyprávění možná až moc rychlé. Na 33 stránkách tak sice dostanete svižný příběh, který si ale myslím klidně zasloužil detailnějšího přístupu v příběhu, ale i seznámení s hlavními hrdiny. Sice stihneme menší retrospektivní vyprávění, poté ale již spěje ke svému už očekávanému konci. Je to škoda. Už v kině jsem si představoval případný filmový prequel právě z tohoto okamžiku. Komiksové vyprávění tak působí jako z rychlíku, nebo naopak čtení do rychlíku. Grafické panely bych si představoval více hororové, nebo ideálně retro-osmdesátkové, po vzoru filmu. Nejsou vyloženě špatné, ale coloring mi k této sérii prostě nesedl.

Film Legends Museum Poděbrady (2022)

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 12:31:20 +0100

Film Legends Museum Poděbrady (2022)

Film Legends Museum Kroměříž

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 12:27:45 +0100

Film Legends Museum Kroměříž

Film Legends Museum Praha (Opletalova ul.)

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 12:25:37 +0100

Film Legends Museum Praha (Opletalova ul.)

Aliens vs. Predators Experience Museum

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 12:15:45 +0100

Aliens vs. Predators Experience Museum

Film Legends Museum Praha

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 12:03:10 +0100

Film Legends Museum Praha

Comic-Con Prague 2023

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 08:45:45 +0100

Fotoreportáž z Comic-Con Prague 2023.

Comic-Con Prague 2022

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 08:44:10 +0100

Comic-Con Prague 2022

Comic-Con Prague 2021

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 08:39:21 +0100

Comic-Con Prague 2021

Film Legends Museum Poděbrady

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 08:33:12 +0100

Film Legends Museum Poděbrady

Warner Bros. Studio Tour London - The Making of Harry Potter

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 08:26:14 +0100

Warner Bros. Studio Tour London - The Making of Harry Potter

Lara Croft The Lost Valley - Tomb Raider Statue 1/4

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 00:16:06 +0100

MGS 3 Remake

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 00:10:51 +0100

Comic-Con Prague 2020

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 17 Dec 24 00:07:43 +0100

Film Legends Museum Český Krumlov

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 16 Dec 24 23:37:19 +0100

Film Legends Museum Český Krumlov

Muzeum Her Cibien's Corner Game World #ocsestka

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 16 Dec 24 23:30:55 +0100

Muzeum Her - Cibien's Corner

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 16 Dec 24 23:17:28 +0100

Bond In Motion

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 16 Dec 24 23:13:23 +0100

Tomb Raider I-III Remastered

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 16 Dec 24 19:51:43 +0100

Comic-Con Prague 2024

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 16 Dec 24 13:17:16 +0100

Comic-Con Prague 2024

Zaklínač IV v první ukázce představuje Ciri jako hlavní hrdinku

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 13 Dec 24 00:00:00 +0100

Hráči po skoro 10 letech dostali nějaké hmatatelnější informace o pokračování videoherního Zaklínače. Na The Game Awards byl představen cinematic trailer, ve kterém je Ciri jako hlavní hrdinka. V rozhovoru pro IGN vývojáři vysvětlují, že chtějí být pro hráče co nejvíce transparentní, aby hráči věděli, co mohou od nové hry očekávat. Ciri si podle vývojářů zasložila svůj vlastní příběh a já s tím rozhodně souhlasím. Cinematic Trailer The Witcher IV {shortcodeYoutube id="54dabgZJ5YA" title=""} Ciri po událostech ve třetím pokračování Zaklínače podstoupila zkošku trav. Tím se stala odolnější a je více připravena na vše, co ji ve čtvrtém dílu čeká. Nicméně narozdíl od Geralta, Ciri teprve začíná svoji zaklínačskou kariéru. S trailerem se objevily od vývojářů další informace: Čtvrté pokračování Zaklínače letos vstoupilo plně do produkční fáze a není bohužel potvrzené datum vydání. Dříve spekulovaný rok vydání 2027 nebyl stále potvrzen. Výkonná producentka Gosia Mitręga naznačila, že bychom se měli dočkat i Gwintu. Došlo k přeobsazení herečky a dabérky Ciri. Autoři projektu potvrdili, že Jo Wyatt, která dabovala Ciri v Zaklínači 3 a podílela se i na motion-capture, už se na projektu nepodílí. V traileru (a i pro celou hru) hraje a dabuje Ciri herečka Ciara Berkeley. K dispozici je i skladba No Gods, Only Monster z traileru. Jeho autorem je P.T. Adamczyk. Doporučuji především pasáž po 4. minutě. Pokud kvalita zůstane, máme se rozhodně na co těšit. "The open world doesn’t necessarily need to be bigger and bigger and bigger, but the open world can be deeper and more immersive, more systematic", řekl v rozhovoru pro VGC Narrative director Phillipp Weber. Není jisté, jestli se čtvrtý díl objeví na současné generaci konzolí. Pokud chcete trochu nakouknout do zákulisí vývoje traileru, tak vývojáři vydali Behind the scenes. K březnu 2025 na hře pracuje 411 vývojářů a dle vývojářů ke stejnému datumu hra The Witcher IV nevyjde dříve jak v roce 2026.

Osobní PlayStation statistiky za rok 2024

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 12 Dec 24 00:00:00 +0100

Rok 2024 je už (skoro) za námi a společně s tím přicházejí klasické statistiky. Své statistiky o hraní na platformě PlayStation si můžete zkontrolovat na adrese https://www.wrapup.playstation.com/. Jediné, co k tomu budete potřebovat jsou PSN údaje. Po přihlášení Vám služba vygeneruje alespoň základní statistiky za uplynulý rok. Počet her, které jsem odehrál: 79 (PS5: 47 her, PS4: 32 her) Nejoblíbenější hry: Gran Turismo 7 (36 hodin)Death Stranding (36 hodin)Star Wars Jedi: Survivor (23 hodin)GTA: Vice City Remaster (23 hodin) Herní styl: Labužník Nejoblíbenější žánr: Akční adventura (173 hodin) Celkový počet odehraných hodin: 439 hodin Celkový počet získaných trofejí: 358Platinové (3x)Zlaté (11x)Stříbrné (49x)Bronzové (295x) Počet hodin vysílání: 14 hodin

Recenze: The Penguin (2024)

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 12 Dec 24 00:00:00 +0100

Nastavme si úroveň očekávání. The Batman (2022) se povedl. O tom moc nehodlám diskutovat a pochybovat. Nabídl skvělou atmosféru, herecké výkony, příběh, režii, kameru a především úžasnout atmosféru. Mohu uznat, že scénaristicky to mohlo trochu haprovat, ale jako celek jsem byl velmi příjemně překvapen. O to víc jsem se těšil na nepřímé pokračování v podobě osmidílné minisérie The Penquin. Nadšení mi nevydrželo moc dlouho. Proč? Není to složité. Seriál totiž všechny výše vyjmenovaní aspekty hlavního filmu nesplňuje a nenaplňuje. You filthy, stupid prick! Fuck you! Tryin’ to steal from me? Try to take what’s mine, what I built? What’d you say? I didn’t hear ya. Say it again. Yeah. Didn’t think so. I beat you. I win.Oz Cobb Když p(r)ominu pochopitelně nižší produkční náklady, tak i tak se nemohu zbavit dojmu, že to mohlo být lepší. Silnější. Osobitější. Tedy to, čím byl Reevesův Batman, se Tučnákův příběh jen vzdáleně snaží napodobit. Příběhově Tučňák v podobě opravdu skvělého Colina Farrella je ucházející. Nacházíme se dějově prakticky ihned po skončení filmu The Batman a v průběhu celé série sleduje snahu Oswalda „Oze“ Cobba prosadit se v Gothamu a získat co největší moc. Sledujeme tak rádoby mocenskou a mafiánskou hru, která do příběhu vtáhne i další gangy a i tradiční rodiny. Vidíme, jak Oz dokáže vymýšlet, prohrávat, improvizovat, aby nejen přežil, ale hlavně si utrhl z mocenské hry co nejvíce. Pro svůj gang. Rodinu. Ale pochopitelně nejvíce pro sebe. Tučňák není pochopitelně příjemná postava. Vidíme jeho docela velmi pěkně dramaturgicky vedenou proměnu, kde v různých chronologických flashbacích odhalujeme, kdo a kým vlastně je. K tomu ale potřebuje pochopitelně adekvátní konkurenci. A také ji dostane. Cristin Milioti v podání následovnice rodiny Falcone je opravdová Femme Fatale. Chytrá, svůdná, ale i zrádná a citlivá. Tyto dvě hlavní role jsou opravdu působivé. To samé ale nemohu říct (až na výjimky) úplně o dalším castingu a už vůbec ne atmosféře seriálu. Jako bychom snad ani nebyly v Gothamu. Tedy ne v tom od Matta Reevese. Chybí atmosféra, barvy, déšť, výprava a hlavně zajímavá režie a kamera. Nedovedu si nyní vybavit jediný památný moment, kterým by byl tento Gotham zapamatovatelný. Ne, nemusíme dostávat Gotham jen za tmi a v dešti. Opravdu ne. Na druhou stranu charakteristika Batmana a jeho světa je právě v nějakých prvcích. Ty zde absolutně chybí, nebo jsou velmo potlačený. Seriál je tak absolutně sterilní. Chybí dynamičtější dramaturgie, hrátky se světlem, coloringem a obecně s technickým řemeslem. A také hudba. Potěší sice další cover, ale seriál žádnou větší ústřední melodii (ani intro), které by diváky pronásledovalo do dalších vzpomínek. Rozhodně vítám se vymanit z klasických tradiční DC predispozic, mnohdy to ale musí být vyváženo něčím novým. Něčím, co umí zaujmout. To právě tento Tučňák nenabízí. {shortcodeYoutube id="sfJG6IiA_s8" title=""} Scénaristicky vidime neustálé změny plánů, podrazů, výmluv, výčitek. Tímto tempem si seriál už po čtvrtém dílu vystřílí všechnu munici a začne nudit. Do toho si připočítejme i jednodušší dávkování děje, opakující se repliky, motivace, důsledky. Není tak těžké odhalit z pohledu diváka další návaznositi, nebo jak celý seriál skončí. Uhodl jsem včetně posledního záběru. Ne, nechybí mi tu BatFamily. Umím si vystačit s vedlejšími postavami. Problém je, že seriál neumí konzistentně zabavit a chybí mu větší dlouhodobá přitažlivost pro diváka. V opravdovém důsledku s bohužel spoilerodním ohledem vlastně nepřináší ani nic nového v rámci hlavních postav, jejich chemie a finálního vyústění. Na to žijeme v opravdovém nudném světě, pro který je tento seriál připravován. To už se ale dostáváme do jiných rovin. Seriál je určitě fajn pro všechny fanoušky hlavního filmu nebo pochopitelně pro každého, kdo DC komiks má v oblibě. Možná právě s ohledem na výše zmiňované chybějící elementy, může být právě Tučňák vstupem pro ty, kteří DC mají (oprávněně) škatulkované do té nevzhledné druhé poloviny komiksů.

Comic-Con Junior 2024

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 11 Dec 24 10:01:14 +0100

Recenze: Můj první komiks: Looney Tunes – Největší hity: Míp míp!

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 29 Nov 24 00:00:00 +0100

Komiksová série Crew Kids pokračuje a tentokrát se dostalo prvně i na legendární Looney Tunes. Znáte je? Jistěže ano! Ale znají je i vaše děti? Možná, že ne a tak je tu série Můj první komiks a s ním i nový díl Looney Tunes – Největší hity: Míp míp! Netřeba představovat, ale možná vlastně ano. Série Looney Tunes bývala určitě populárnější, především v 90. letech díky filmu Space Jam s Michaelem Jordanem. Na druhou stranu komiks vychází v době, kdy v kinech zažívá premiéru film Looney Tunes: Žvýkačková pohroma. Náhoda, nebo šikovný marketingový tah? Těžko říct. Každopádně jsem ale velmi rád, že moji oblíbení Trhlíci se dostávají do popředí a mohu opět s nimi prožít pár nových dobrodružstvích. Hned ho vyplivni! Je nezákonné žvýkat šerifa bez jeho sou… souhla… že řekne jo!Prasátko Porky A nejen já, ale i všichni čtenáři, kteří s komiksem začínají. Především pro ty je tu tento komiks. Komiksoví nováčci dostanou od hrdinů kreslených grotesek více jak 13 příběhů různých délek a zápletek. Ať už tedy máte své oblíbence v podobě králíka Bugse, kačera Duffyho, kocoura Sylvestra, Tazmánského čerta, šišlajícího Elmera Fudda, Kojota, ptáčka Tweetyho, nebudete zklamaní. Každý z nich dostane svůj prostor, aby mohl odehrát svůj typický skečový part. Líbilo se mi střídání krátkých a dlouhých příběhových pasážích i změna hlavních rolí. Nemusíte tedy mít všechny postavičky v oblibě nebo načtené. Můžete si vybrat ty, které máte nejraději. Osobně jsem si nejvíce užil příběhy kačera Duffyho, který dostal ke konci celé knihy větší prostor, ve kterém se jako šerif snaží nastolit pořádek ve městě Gutrot Gulche. {shortcodeYoutube id="G1Mwa4PgOI4" title="Můj první komiks: LOONEY TUNES - Největší hity: Míp míp! " description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Kresba a hlavně i překlad je přesně takový, jaký vychází z tradic Looney Tunes a přiznám se, už dlouho jsem nezažil, aby komiks na mě promlouval i audiovizuálně. Texty jakoby se mi hned transformovaly do typických hlasů, které se do mé paměti vryly v dětství při sledování těchto bláznivých postaviček. Šišlání, žvatlání, všechny citoslovce i pohybové zvuky postaviček jako by z komiksu ožily a já všechny dětské kamarády opět slyšel. Komiks tak působí skvěle nostalgicky pro rodiče a bude velmi pěknou vstupní knihou i pro ty nejmenší čtenáře. Rozhodně doporučuji, pokud máte jen trochu tyto bláznivé kamarády rádi. S nimi nudu nikdy nezažijete. A to je vše, přátelé!

Sony představila PlayStation 5 Pro. Bude to fail?

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 10 Nov 24 00:00:00 +0100

7. listopadu 2024 by se měl zapsat zlatým písmem do historie herní konzole PlayStation. Do pomyslné herní rodiny Sony přibude dlouho očekávaný (a hlavně chtěný a žádaný) vylepšený model PlayStation 5 Pro. Proč to ale (asi) nebude takový úspěch, jak bychom si všichni přáli? Jakkoli další odstavce mohou vyznít minimálně "nedobře" pro moji oblíbenou herní konzoli, tak opak je vlastně pravdou. Jako její velký příznivec a hlavně podporovatel více jak 25 let jsem ten poslední, který by chtěl, aby tato úspěšná konzolová série skončila. Na druhou stranu jsem v posledních letech celkem znejistěn a zklamán z toho, jaké konzole (a samozřejmě i hry) nám Sony prezentuje. A dle všeho nejsem jediný. Konzole byly a vlastně jsou stále etalonem v domácí multimediální zábavě. Už vlastně od svého vzniku v minulém století byly průkopníkem, který miliónům rodin po celém světě ukázal, jakým způsobem lze i trávit čas. Generace už mnohdy na hony vzdálené od zabezpečování svých rodin si tak mohly své životy zpříjemnit video herním průmyslem, který ročně rostl na síle. Dostal se postupně až do jednoho z nejvýdělečnější odvětví na světě. Mnohem finančně objemově větším, než co produkuje například Hollywood. Problém samozřejmě nastal ve chvíli, kdy se snižují u nás tolik vzývavé nůžky mezi technologickým pokrokem a konzumní spotřebou. Zkrátka jsme se dostali do momentu, kdy nové verze telefonů a další elektroniky (včetně pochopitelně herních konzolí) už nedokážou generačně nabízet násobně více výkonu za nové plné ceny výrobků. {shortcodeYoutube id="X24BzyzQQ-8" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Je to přirozené a vlastně i předpokládané. Ale svým způsobem i tak smutné. O to více, když marketingové týmy všech značek se opětovně chlubí, jak už tato konkrétní konzole bude silná, výjimečná a hlavně přeci "nextgenová". Věřit jim to můžete, ale realita je většinou/spíše opačná. Z hlediska herního pokroku už vlastně čekáme druhou generaci na to, abychom byli schopni si zahrát v opravdové nextgenové grafice s přijatelným frameratem. A dle dnešní prezentace si na to opět počkáme. 8K? Ne. Tak 4K? Taky ne, tak co vlastně? Čísla, která provází dvě poslední herní generace konzolí. PS5 měla umět (až) 8K. Mám na to razítko na své krabici, kde je jasně zmíněna podpora 8K rozlišení. Pamatuji si, jak autoři, nebo spíše vizionáři herní série Gran Turismo sní o tom, jak budeme jednou hrát ve 4K s dokonce 240 fps. Pěkné, moc pěkné, ale příliš odvážné. Upřímně, stačila by čtvrtinová hodnota. Ale marketing pro zvýšení prodejů slíbí cokoli... Dost snílků, zpět k realitě. Ta je neúprosná. Už PS4 Pro naznačovala, že bychom se přeci jen mohli dočkat plné podpory 4K/60fps. Když říkám plné podpory, mám na mysli bez jakýkoli grafických omezení, tedy včetně buzzwordového ray tracingu. Zůstalo ale bohužel jen u náznaků. {shortcodeYoutube id="6HaRMiTfvks" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Páté PSko tento slib nedokázalo naplnit a vlastně celou tuto problematiku výkonu/kvality jen prohloubil. Prakticky každá hra nyní přichází s dvěma základními nastaveními, kde pomyslnou Sofiinu volbu musíte udělat vy sám. Vývojáři se tak alibisticky vzdávají rozhodování, které tak musí za ně udělat hráč. To je sice od nich velmi sympatické (vtip), ale otázka vlastně stojí trochu jinde. Není třeba se ptát, jestli chcete výkon s 60 fps (mnohdy ani to ne), nebo ray tracing s upocenými 30 fps. Otázka spíše stojí, proč i pátá generace PSka musí tuto otázku řešit. Odpovědí mělo být právě 10. září a prezentace Marka Cernyho (hlavní architekt konzole PS5 Pro), ve které byl představen vylepšený PlayStation 5. Problém ale je, že Pro verze zůstala v mnohém za očekáváním. Výkon, cena, koupě? Nutno podotknout, že je to celé trochu nefér. A to rovnou na obě strany. Hráči hejtí produkt, který vlastně nikdo neviděl v herní praxi. Jenže chyba je trochu více na straně Sony. Sony bylo ti, kdo představil sice údernou a svižnou prezentaci nové konzole, ale zapomnělo nám do ní dát to nejpodstatnější. Důvody ke koupi. To je jaksi opravdu podstatný problém, když máte výrobek a nemáte důvod si ho koupit. A ano, to myslím zcela vážně. Není tajemstvím, že jsem byl jedním z mála/hodně fanoušků, kteří chtěli herní konzoli výkonnou a to i za vyšší cenu. Jenže zde je ten vážný problém. Prvně cena, která v ČR je v základní verzi bez mechaniky ohlášena na 20 290 Kč. Já ale potřebuji verzi s mechanikou (+2 979 Kč) a podstavcem (699 Kč) za celkem 23 968 Kč. To dělá z konzole jednu z nejdražších konzolí v celé její generaci (viz tabulka cen releasů po započtení inflace k roku 2024). Konzole Rok vydání Cena (započtena inflace 2024) Cena (původní) PlayStation 1995 $611 $299 PlayStation 2 2000 $546 $299 PlayStation 2 Slim 2004 $260 $149 PlayStation Portable (PSP) 2005 $399 $249 PlayStation 3 (20 GB) 2006 $778 $499 PlayStation 3 (60 GB) 2006 $934 $599 PlayStation 3 Slim 2009 $440 PlayStation Vita 2012 $340 $249 PlayStation 4 2013 $538 $399 PlayStation 4 Pro 2016 $530 PlayStation 5 2020 $606 $499 PlayStation 5 (Digital) 2020 $499 PlayStation 5 Slim 2023 $499 PlayStation 5 Pro 2024 $810 PlayStation 5 Pro (Digital) 2024 $699 $699 Zdroj: Geoff Keighley Tak si to kup, ne? Když jsi ji chtěl. To byste mohli napsat samozřejmě. Problém je ale ten druhý bod. Nárůst výkonu není o 100 % jako v případě zvýšení ceny. GPU má o 67 % více výpočetních jednotek a o 28 % rychlejší paměť, díky tomu umí PS5 Pro renderovat hru "jen" o 45 % rychleji než současná PS5. Navíc si řekněme narovinu. Grafické rozdíly prezentované v prezentaci jsou zkoumatelé mikroskopem. Ok, tak je tu další bod, který by to celé mohl zachránit. Na nové vylepšené konzoli si mohu zahrát GTA 6 a úplně nové hry v plné kvalitě. To je super, akorát, že vůbec. Protože nic takového na prezentaci nepadlo. Očekává se to, ale je to spíše jen přání hráčů než realita. Prostě žádný tahák na nové hry, nebo i na ty stávající oznámené, které bychom si mohli zahrát v absolutně nejlepší grafické a technické kvalitě. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale prezentovat to na starých hrách, které už všichni mají odehrané, je strašný lame. Na druhou stranu nejsem absolutně jediný, který vidí tyto dojmy podobně. Cena, málo first party her, nejistota ve výkonu nové konzole jasně převažují u hráčů v nekoupi. Tedy alespoň nyní. Sony to celé může zvrátit tím, že v předprodeji PS5 Pro oznámí nové tituly s plnou podporou 4K/60fps v režimu kvality, kterou ale bude i do budoucna u svých her vyžadovat. Čeho se totiž reálně bojím, že vývojáři tohoto boostu využijí k mdlejší optimalizaci a budeme tak dostávat nevyvážený přístup studií a opravdový grafický posun stejně nezažijeme. Nebo alespoň ne standardně u každé hry. Nezávislé, indie studia na to nebudou mít kvalitu a finance. Odpovědnost tak zůstane na studiích, které pracují na těch nejlepších titulech. Jenže to je u PS5 generace vcelku problém. Velkých exkluzivních her prostě moc není a výhledově to není lepší. Navíc si Sony s politikou konce exkluzivitu a převydávání na PC trochu podřezává větev. Grafičtí fanatici (jako já) si raději pořídí nadupané PC a na konzolové exkluzivity si prostě počkají na PC, aby si je zahráli v nejlepší možné technické kvalitě. Navíc s některými pěknými bonusy jako odměna za roční čekání. Výhled tedy pro Sony není moc růžový. Na druhou stranu ale Sony drží všechno ve svých rukou. Lehké zlevnění, jasné prezentování dovedností nové konzole a hlavně oznámení first party exkluzivit mohou i takto drahou konzoli vrátit obratem do hry. Do Vánoc je sice ještě daleko, ale hráči jsou netrpěliví. Zvláště, když low/middle PC sestavy se dají sehnat konečně za super cenu. Pojďme si dát takové menší cvičení, jestli se dá sestavit nějaké obstojné PC za podobnou cenu, jako nyní bude stát PS5 Pro. Já jsem našel následující: AMD Ryzen 5 5600X 4.6 GHz, NVIDIA GeForce RTX 4060 8GB, RAM 32GB DDR4, SSD 1000 GB včetně Win 11. Netvrdím, že tím rozjedete 4K a 60 fps na nejnovějších hrách, ale je to solidní PC, na kterém se dá dělat spoustu dalších věcí než jen hraní. Navíc přihoďte si dalších cca 5 tisíc a bavíme se o mnohem lepším vybavení. Vím, že PC není pro každého. Síla a popularita herních konzolí je někde jinde, než v jen technických parametrech. Mají uspokojit především velkou masu lidí, kteří potřebují relaxovat a bavit se. Proč ne, i já se rád bavím. Na konzolích hraji již 25 let a rád se nechávám herní zábavou uspokojovat a bavit. Ale rád bych, abychom my hráči dostávali kvalitní konzole a hry, které si zasloužíme. Sony, do toho! #Update po State of Play konané 24. 9. 2024 Není to lehké, jak se zdá. Sony jakoby nevědělo, co vlastně hráči chtějí (je samozřejmě otázka, jestli to ví oni sami, ale to tu neřešme). State of Play je pro mě rozhodně zklamání. Především v souvislosti s oznámením PS5 Pro. Tajně jsem doufal, že po nepříliš přesvědčivé prezentaci nové konzole, dostaneme 100+1 důvod, proč si 26. 9. předobjednat vylepšenou verzi PS5. Termínově by to krásně zapadalo do sebe. Už se totiž zdálo, že si Sony trochu napraví reputaci představením docela zajímavé 30th Anniversary Limited Edition, která láká na retro feeling PS5. Jenže i zde jsme se dočkali s nepochopením. Dostupnost PS5 Pro v retro edici je totiž celosvětově žalostná. Ano, vím. Jde o limitku. A já opravdu vím, co to znamená. Ale celosvětově je v tuto chvíli vyrobeno pouze 12 900 kusů a do ČR se dostane přesně 0 z nich. To není mnoho. Jasně, jsme malý trh. Na druhou stranu Sony nepředvádí na poli marketingu velké věci a tak jsem čekal, že se bude chtít zavděčit i těm menším trhům, aby si udrželo svoji pozici. Ale asi ne, Sony má plno exkluzivit a podkuřovat hráčům nepotřebuje. Takto Sony přesouvá pozornost (ne)vědomky na sculptery, kteří už nyní nabízejí nesmyslné ceny (na Ebay jsem našel konzoli za 150 000 Kč) za předobjednávky. Je tohle opravdu profanouškovský přístup, Sony? Není. Nerozumím tomu. Sony pomalu, ale za to velmi jistě ztrácí hráčskou přízeň. Není schopno doručit kvalitní obsah a vlastně se uchyluje pouze k derivátu, nebo recyklaci značek, které ji dopomohli tam, kde jsou nyní. A nebo prezentují hry, které "nikoho" nezajímají. Tak jsme to mohli vidět na právě proběhlé State of Play. Když to shrnu ze svého pohledu, dostali jsme několik remasterů, ze kterých například Horizon Zero Dawn opravdu nikdo nepotřebuje a nechtěl. Další (opravdu nečekané) nepřímé pokračování průměrné Ghost of Tsushima, DLC pro hororového Alana Wakea, nesmí chybět nová herní postavička Astro Bot, a pak změť her, která nemá větší produkční kvality a ambice, nebo rozhodně nejsou vlajkovou značkou Sony. Zlehčil jsem to. Hodně. Já vím a (ne)stydím se za to. Ale ukažte mi na těchto hrách/prezentaci, proč si mám kvůli nim koupit novou (nelevnou) konzoli? Ten důvod nenajdete. A dle komentářů ho nevidí ani ostatní hráči. {shortcodeYoutube id="NULUo-7gNAI" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} A co jsem očekával? Prvně už jasné oficiální ukázky, jak moc se hry na nové konzoli zlepší. Myslím opravdu kvalitní gameplay videa. Dostali jsme totiž jen textové informace, pod kterými si lze pochopitelně představit cokoli. Ohledně her je to jednoduché. Kde je nový Batman? Co pokračování Spider-mana? Lara Croft čeká pěkně prosím na co? Těch značek, které má Sony zavedeno není málo a nikdo nikomu nebrání, aby začalo pracovat na nových IP. Disney svoje problémy řeší pravidelně pokračováním úspěšných značek, a i když tento přístup nebudu obhajovat, určitá cesta to určitě je, nebo by alespoň mohla být. Plnohodnotné pokračování Metal Gear Solid, Silent Hill, Resident Evil, Prince of Persia, Zaklínače, GTA jsou sice někde na papíře nebo v preprodukčním vývoji, ale to není důvod nyní podporovat novou herní půl generaci. Tohle si měla Sony zajistit lépe. Nemohu nevzpomenout na nedávné prohlášení autorů The Sims ohledně zrušené 5 generace hry. Jasně tím dává najevo, že se raději spokojí s rozšiřováním 10 let staré hry, než riskovat a přijít s novým modelem hry. Jestli je tohle budoucnost her, tak k čemu nové konzole a technologie? Ale to se dostává opět k problémům, které současný (nejen) herní trh má. Určitý rozkol mezi očekáváním a doručením mezi hráči a producenty. Každou chvíli čteme o tom, jak jsou studia nucena propouštět, protože hry jsou za očekáváním. Hry typu Justice League, Star Wars: Outlaws, Concord "nikoho" nezajímají. Jsou dělány uměle, pro umělý trh a lidmi, kteří nemají zkušenosti a skilly. Neúspěch her se svádí na nepochopení (a toxicitu) fanoušků, ale málo kdy na samotná studia. Hry tak nejsou a pravděpodobně ani nebudou. Je otázka, jak a jestli to ale bude hráčům vadit na tolik, že to dají najevo nejen svým komentováním, ale i nepodpoří tento byznys i finančně. Mám totiž obavu, že PS5 Pro po počátečním neúspěchu stejně udělá zajímavá čísla a vše tak zůstane při stejném.

Comic-Con Junior 2024

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 03 Nov 24 00:00:00 +0100

Letošní rok je u mě ve znamení Conu. První Comic-Con Praha , poté German Film & Comic Con Essen a do třetice jsem navštívil i Comic-Con Junior 2024 v Brně . Jak se "mladší" kolega pražského Conu povedl? První ročníky Comic-Con Junior v Brně jsem si nechal ujít. Jednak Brno (haha), ale hlavně prostě nebyl čas. I když jsem na ně slyšel trochu rozpačité reakce, tak mi to bylo líto, že jsem to nestihl. Comic-Con Prague se mi líbí a podporuje od prvního ročníku. Další ročník "Juniora" už mi ale neunikl. A jak jinak strávit Comic-Con Junior než se svoji malou juniorkou :-) Hurá, jedeme tedy do Brna! {shortcodeReviews title="Comic-Con & Collector Boy" tags="comic-con,recenze"} Vstup do Kongresového pavilonu E na Výstavišti Brno nebyl kvůli existenci jediného turniketu nejpříjemnější, ale nejednalo se o nic zásadního. Poté jsme se rovnou s malou juniorkou propadli přímo do jiné dimenze. Do dimenze pop kulturní zábavy! A čekalo nás tam toho mnoho. Prakticky vše, na co jsme zvyklí u dospělejší verze v Praze. Přednášky (vlastně mnoho přednášek), gaming, deskoky, cosplaye, merch a to same dokola a vždy trochu jinak, aby nás to neomrzelo. Bylo toho opravdu hodně. Jo abych nezapomněl, tak i veletrh Kniha Brno , kam mohli návštěvníci Comic-Conu bezplatně zavítat. Tři patra zábavy na celý den? Rok. A vydrželi jsme od startu až do konce. Celých 12 hodin jsme si užili natolik, že jsme stihli nachodit více jak 22 tisíc kroků. A nejen kroky, ale i skoků. Spoustu hodin jsme nechali na paradních tanečních podložkách, kterých už zde bylo dostatek pro všechny. Obecně mi přišlo buď díky prostorám nebo menší návštěvnosti (oficiální čísla nemám k dispozici) dobrá průtočnost bez prakticky žádného kolapsu (viz schody v O 2 Universum). Dostat se tedy z horního dolního patra a naopak tak byla vcelku snadná věc. To sice trochu brzdilo (a neunavovalo) neustálá kontrola vstupních pásek při přechodu mezi Conem a veletrhem Knih, ale nijak para nerušilo. {shortcodeYoutube id="eLQemAX1Ar8" title="Comic-Con Junior 2024 – oficiální aftermovie" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Horší už to bylo s dobou oběda, kde pořadatelé trochu selhali. Nechci do toho nepříjemnosti více rýpat, ale shrnu to, že jsme nakonec zvolili lehčí možnost v podobě hloupého PARKU v rohlíku, na který jsme čekali 50 minut. Ne, moje malá juniorka naštěstí byla trpělivá, ale moc radost z toho neorganizace jídla tam v tu chvíli nikdo neměl. Systém lístků selhal a hodilo by se dle všeho více rukou. V tomhle palec dolů a nezlobte se na mě, milí pořadatelé, zkuste příště zlepšit, nebo umožněte alespoň pro děti si přinést vlastní jídlo. Pojďme ale na pozitivnější mysl, protože to si celý Comic-Con Junior jistě zaslouží. Obecně jsme nezaznamenali žádný jiný problém v organizaci. Vše krásně plynulo. Možná až moc rychle, ale to tak bývá, když se u něčeho dobře bavíte. Pro mě to bylo bavilo parádně. See yes, máte fotografie a video některých z nejpopulárnějších cosplayerů (ano, vždy souhlásím!). U stánku ABC jsme stihli i společné video (děkujeme!), protože jsme letos poprvé s juniorkou vytvořili cosplayový para z pardubické koleje čar a kouzel . Prostory sice nebyly nejnovější, O 2 Universum jsou v tomhle, ale nic, co by opravdu super zážitek. Škoda, že recyklace alespoň základních odpadů na takto velkých akcích je pořád tabu. Program byl podle mě pěkný, vyzkoušeli jsme a deset pro děti a nás oba bavili. Juniorní Comic-Con je tak nejen programově opravdu pro všechny. Pokud na brněnský Con přijíždí s určitými zkušenostmi z Prahy nebo z jiných metropolí, může vás trochu mrzet, možná menší počet známějších hostů. Já obecně ale Cony vyhledávám pro celkový přístup k zábavě a tohle mi tolik nevadí. Je ale fakt, že z programu a hledání zvučných jmen mohlo být několik trochu zklamaných. Je potom otázka na každého z nás, jaké důvody ho zlákají na koupi vstupenky.

Recenze: TMNT The Last Ronin II—Re-Evolution #3

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 28 Oct 24 00:00:00 +0100

Nepříjemné situace novou želví generaci nepřestávají opouštět a jakoby je symbolicky předznamenával podobný osud jako předešlou generaci. Ve třetím sešitě tak prožíváme existenční, ale i hlubší existenciální otázky, které už evidentně provází celou tuto řadu a generaci. I think we may have a future physician in the house.But I thought I was supposed to be a ninja!Yi A líbí se mi to. I když uznávám, že na finální hodnocení je velmi brzo. Želvy se snaží porozumět svému osudu, svému naplnění. Chtějí uspět, bojí se zklamání. A to nejen v boji. Neví, jestli se vypořádají s tíhou, kterou na ně klade osud (a i čtenáři). Stále je jim připomínáno, čeho by měli být jednou schopní. Co se od nich čeká. Tíživost a nedůvěra v sebe samé tak na sebe nenechává čekat. Taky jste se v tom našli, milí rodičové? {shortcodeReviews title="The Last RoninVerse" tags="recenze,komiks,tmnt-the-last-ronin"} Nemají to jednoduché. Navázat na letitě milované charaktery není snadné, zvláště když město New York je stále pod neustálými útoky a pomalu se propadá do absolutního chaosu. Třetí sešit tak sice nenabízí nic nového, ale pomalu a jistě se příběh posouvá dopředu. Naši hrdinové poznávají své schopnosti, limity a čtenáři také nově i jejich gender, jakkoli to vlastně není důležité. Graficky je třetí pokračování díky několika zajímavým panelům (a retro vzpomínkám) rozhodně přitažlivější a působivější než předchozí sešit. V tištěné podobě vyniknou ještě více.

Joker: Svět - recenze světového komiksu s českou stopou

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 28 Sep 24 00:00:00 +0200

Když Batman, tak přeci i Joker, jako by si řekli v DC Comics a po velmi úspěšné antologii Batman: Svět přichází na řadu i Joker. Koncept nové knihy Joker: Svět tak zůstává stejný. Ve 184 stránkové knize dostanete hned 13 příběhů od různých autorů z různých zemí. A stejně jako u Batmana, tak i zde má ČR své zastoupení. A dokonce i se stejnými autory. Dvojice Michal Suchánek a Štěpán Kopřiva se v Batman: Svět osvědčila a jejich povídka se určitě ve světové konkurenci neztratila. A čeští autoři nezklamali ani u Jokera, ale nepředbíhejme. Jsme tradiční firma s více než 80letou tradicí. Naše podnikání se pohybuje na vzrušující hraně mezi chemickým průmyslem a šoubyznysem, přičemž nezanedbáváme ani hobby chirurgii. Plastickou ani páteřní. Nabízíme práci v pestrém, neustále se obměňujícím kolektivu, štědré bonusy, zajímavé výzvy... Co ty na to?Joker Ostatně příběhů je hodně a autoři zvolili pokaždé trochu jiný přístup, hodnotit tak i kvůli krátkosti jednotlivých epizod je velmi těžké. Čistě subjektivně mi ale příběhy s Jokerem přišly v porovnání s Batmanem rozhodně slabší. A je to škoda. Joker je docela dost komplikovaná postava, ať už se na ni podíváme z jakéhokoli úhlu, a očekával jsem více vážnějších témat. Bohužel v mnoha případech se Joker dostal trochu zrelativizování celého jeho charakteru a některé příběhy bych se nebál nazvat bizarní. {shortcodeImages id="72,73,74" thumbnailSize="full"} Nemám to tvůrcům za zlé. Přijít s 13 příběhy a navíc na tak krátké ploše není lehké. Obdobně jako u Batman: Svět je tu spoustu příběhů silně inspirováno zemí, ze které autoři jednotlivých kapitol pochází. Nemusíte tedy mít encyklopedické znalosti autorů, abyste už podle především vizuální stránky poznali, jakou zemi reprezentují. Vše tomu nepomáhá ani už zmíněná krátká stopáž, která činní průměrně 4-6 listů na příběh. Dostáváme tak povětšinou škatulkované příběhy, kterými se nám snaží autoři připomenout jejich kulturu nejen na základě zakomponování historických faktů nebo postav, ale především i grafického zpracování. To u mnoha příběhů oceňuji a prakticky až na výjimky se mi opravdu velmi líbí. Po "příběhové" stránce je to mnohdy horší. Asi jen u kapitol od amerických, mexických, korejských a potažmo i už zmíněných českých autorů bych si uměl představit plnohodnotné vyprávění. Ostatní jsou až moc na sílu karikaturní a nemohu se u několika příběhu zbavit dojmu umělého až někdy násilného zasazení Jokera do nutných scenérií. {shortcodeSingleReview id="6228"} Ono je to samozřejmě velmi těžké a už u předešlé antologie jsem si kladl tu otázku, jak bych jako autor vybraný na základě národnostní země prezentoval zemi, ve které žiju. Limity jsou jasně dané a je nesmírně obtížné přijít s příběhem, který se neopírá o tradiční (nebojím se nazvat stereotypní) vyobrazení. Nemohu tak moc rozporovat fakt, že japonští autoři přijdou s mangou, argentinský tvůrce si jako podklad vybere fotbalové prostředí, dostaneme anarchistickou a revoluční Itálii a podobně. V tom je hlavní (ne)pochopení sborníku a musíme tento fakt přijmout. Český Joker A jak je na tom český Joker? Respektive Joker od českých tvůrců? Michal Štěpánek a Štěpán Kopřiva se rozhodli jít především cestou vtipu a satiry, který je pro Jokera tolik charakteristický (a pro Čechy taky). Dělá si srandu z několika fenoménů, které pro Česko nejsou možná tak viditelné z venku, ale uvnitř České republiky jsme se s nimi setkali v nějaké podobě každý. Reflektují mnou výše zmíněné výhrady na tradiční vyobrazení kultur a geniálně tyto tradiční české symboly zakomponovávají do své kapitoly způsobem, který je Jokerovi vlastní. Podvratně rozvracet symboly systému a nastolit chaos. Skvělé a mrazivé. Celkově se tak jedná o sborník, který má svoje momenty. Fanoušci Jokera myslím nepotřebují nějaké větší doporučení. Občasní čtenáři, kteří si potrpí celistvým a propracovanějším příběhem, by měli zvážit, jestli je to kniha přímo pro ně.

Vetřelec: Který film je (z mého pohledu) ten nejlepší?

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 29 Aug 24 00:00:00 +0200

Vetřelčí série v podání filmu Alien:Romulus je opět v kinech a za 25 let se už tak rozrostla na celkem 9 filmů. Jak bych ohodnotil kvality jednotlivých filmů a seřadil do pomyslného žebříčku? Aliens (1986)Cameron prostě umí. To je fakt, který musí prakticky každý uznat. A umí především i pokračování (nejen Aliens). Aliens jsou vlastně velká akční jízda, kde si to lidé rozdají s Vetřelci v prakticky otevřeném střetu. Je to větší, akčnější a dovolím si tvrdit, že i lepší jak první díl. Alien (1979)Klasika všech klasik, která prostě funguje i dnes. Ano, je to pomalejší. Je tam cítit i vidět retro, ale je to velmi kvalitní film, který se právem propsal do filmové historie. Alien³ (1992)Opět změna žánru a režiséra. Tentokrát jsme dostali pro jistotu dvě verze. Původní a režisérskou, která výjimečně mění celé vyznění filmu. Stále se nemohu rozhodnout, která verze je z nich lepší. Nicméně filmu nelze odpustit nepromyšlený scénář, kdy až moc účelově se zbavuje hlavních postav. Nakonec je ale z třetího dílu docela slušná žánrovka. Alien: Romulus (2024)Slepenec prvních dvou filmů, který neurazí, ale ani nenadchne. Filmu chybí originalita a jeho jediný účel je propojit celé universum dohromady. Něco jako seriál Mandalorian. Prometheus (2012)Zklamání. A to velké. Pořád si ten večer pamatuji, jak jsme v kině Bio Oko všichni natěšení sedali do sedaček a mlčky odcházeli s kroutěním hlavy, co jsme to jako viděli.Geniální trailery nás sice nalákaly do kina, ale vzbudily tolik emocí a přehnané míry očekávání, že to zklamání bylo opravdu velké. Tématika Boha, hloupých postav a replik, zcela překopání vetřelčího univerza z toho filmu dělá kvalitativně nevyrovnaný film, který mohl být taaaak moc lepší. Škoda.{shortcodeYoutube id="vlnIXJgUrfs" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Alien: Resurrection (1997)Návrat hlavní hrdinky ve velkém stylu? Ne tak docela. Na druhou stranu je to stravitelný film, který ale možná celé universum dosti zlehčuje. A to se nemusí líbit každému. Alien: Covenant (2017)Další pokus a ještě větší propadák. Děj filmu je tak pitomý, že ho trumfují ještě trapnější úmrtí. V kině se diváci regulérně smáli, když začaly padat první mrtvoly a já pomalu s nimi. Tak moc hloupé a naivní vyprávění jsme dostali. Takto už prosím ne. Alien vs. Predator (2004)Ne že bych se na tento crossover, který byl naznačen už v roce 1990 ve filmu Predátor 2, netěšil, ale dosti mě zarazilo prostředí, ve kterém se film odehrává. Postavy opět tak nějak do počtu a jediné, co je na tomto filmu zajímavé, tak jsou postavy predátorů a hlavní hrdinky Machiko. Aliens vs. Predator: Requiem (2007)Říká se tomu kalibrační sonda a evidentně někomu chyběla. Ten film je tak tmavý, že pokud si nezvýšíte jas, tak prakticky nevidíte, co se v něm děje. Ale ono je to možná dobře. Klasický "slasher" na americkém venkově. Asi si každý umí domyslet předem, jak to bude probíhat.

Nejepičtější trailery

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 24 Aug 24 15:37:53 +0200

Miluju nabušené momenty - ať už filmové, herní, seriálové. Miluju úderné hlášky za doprovodu rychlé hudby se zběsilým střihem. Tady je můj seznam těch nejepičtějších trailerů, které jsem viděl. Máte to podobně? Rychlá hudba, akce, napětí? Tomb Raider E3 2011Ne, není to nejlepší Tomb Raider, ale je to zcela jistě nejlepší trailer na Tomb Raider. A pokud by vás zajímalo, který Tomb Raider je nejlepší, mrkněte na moje nejoblíbenější díly v sérii Tomb Raider.{shortcodeYoutube id="nFBrgeSjj-0" title=""} The Girl With The Dragon TattooSkvělý Fincher (jako skoro vždy) se skvělým hereckým obsazením a ... hudbou! Pro někoho možná laciné, ale pro mě dostačující a skvělé!{shortcodeYoutube id="YKWXEfXGWtA" title=""} Inception (2010)Film, na kterém jsem byl 3x v kině v rozmezí několika málo dnů. Těšil jsem se na něj celou dobu oznámení, kdy jeho trailery ve mně vyvolávaly ty největší možné emoce. A výsledek možná malinko zklamal, ale jen malinko. Inception je skvělý film!A trailery ukázaly skvělé emoce. Parádní hudba, střih, brutální hype... a KICK!{shortcodeYoutube id="YoHD9XEInc0" title=""} Man of Steel (2009)Wow! Trailer k ocelovému muži s tolika emocemi a brutální hudbou! Harry je prostě nejlepší Superman a Snyderovy trailery nejvíc cool, ve kterých jsme se dozvěděli, že Superman nenosí na hrudi S, ale... naději! Díky za ni!{shortcodeYoutube id="T6DJcgm3wNY" title=""} The Social Network (2010)Svět už nebude nikdy jako dříve. Dostupnost informacích všech typů pravd započal jeden nic netušící školní projekt. A s ním přichází i velký film. Fincher opět nezklamal a Radiohead taky ne. I'm a creep!{shortcodeYoutube id="lB95KLmpLR4" title=""} Max Payne Nemám rád filmové adaptace herních sérií. Nevím, proč bych se měl dívat na zkrácenou verzi nějaké hry, kterou jsem hrál několik desítek hodin. Navíc se to filmovým studiím stále nedaří. A Max Payne je krásným příkladem, jak nedělat film podle hry. V tomto filmu je totiž vše špatně, jen ty trailery. Ty jsou... parádní!{shortcodeYoutube id="GklHaGfncJI" title=""} Star Trek (2009)Restartovaná původní série Star Treku s jediným správným kapitánem. James T. Kirk se vrátil na scénu v parádním traileru!{shortcodeYoutube id="pKFUZ10Wmbw" title=""} 300 (2006)Ukažte mi trailer, ze kterého si pamatujete lepší slogan? This is Sparta! Naštěstí ne ta fotbalová. Ta nemá tolik odvahy ani na to, aby vyhrála regionální zápas. Opravdová Sparta zastavila perskou invazi. Za to jí byla odměnou veřeče v pekle a mnohonásobně parodované scény. Ať už si o Zacku Snyderovi myslíte cokoli, epické trailery stříhat umí. A tento patří mezi ně stoprocentně!{shortcodeYoutube id="UrIbxk7idYA" title=""} Spider-man 3 (2007)Třetímu pokračování Spider-mana se stalo to, co mnoha filmům předtím. Trailer je násobně lepší než výsledný film. To nevadí, druhý Spider-man byl parádní a ne každé pokračování může být trefa. Trailer na třetího Spider-mana je ale parádní!{shortcodeYoutube id="e5wUilOeOmg" title=""} Dune: Part Two (2023){shortcodeYoutube id="_YUzQa_1RCE" title=""}

German Film & Comic Con Essen 2024

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 21 Aug 24 00:00:00 +0200

Po pěti úspěšných návštěvách českého Comic-Con Prague jsem se rozhodl, že je na čase vyzkoušet se podívat i do zahraničí. A nakonec padl výběr na německý German Film & Comic Con Essen. Vlastně myšlenku podívat se na Comic-Con mimo české území jsem měl už v roce 2022, ale polský Warsaw Comic Con byl zrušen kvůli válce na Ukrajině a dodnes není jisté, jestli a kdy se obnoví. Německý Con se tak dostal u mě do hledáčku z několika důvodů. Je to v sousední zemi, velmi dobře se tam domluvíte anglicky, a i když to není úplně blízko, cesta tam je pohodlná, ale hlavně na guest listu se objevil Hayden Christensen. Ano, ten Hayden Christensen. Nemám velký bucket list lidí, se kterými bych si musel udělat fotku, nebo dokonce za to zaplatit. Hayden Christensen je ale na tom mém malém seznamu absolutně nejvýš. Výběr Conu tak měl jistou volbu a plán. Koupit 2 lístky, ubytko a hlavně si objednat fotografii. S vidinou toho, jak jsem byl vždy s Comic-Con Prague spokojený, jsem začal odpočítávat několik měsíců do srpna 2024. Jenže realita byla trochu jiná. Mnozí by řekli, že zrušení účasti Christensena se dalo čekat, já ale nečekal. Jasně, to se stává. Beru a respektuji. Peníze za fotku se vrátí, za vstup nikoli. I to je fér. Co ale je méně fér je komunikace od pořadatelů. Informaci o zrušení (dovolím si říct) největší hvězdy festivalu dostala jeden nudný post na Facebooku a tak se informace o zrušení ke mně nedostala čas. Týden před odjezdem jsem si raději checkoval informaci u organizátorů, kteří mi alespoň dokázali odpověď a rozesmutnět mě. No nevadí, dějí se mnohem horší věci. I tak Essen bude přeci super. Ale nebyl. Jaké bylo smutné překvapení, že se festival odehrává v jedné nudné hale. Marně jsem hledal vstupy do dalších hal, ale realita byla neúnosná. Ba co víc. V jedné hale bylo absolutně všechno. Stage (no, tím bych to opravdu nenazval), stánky, cosplayeři, doprovodná vystoupení, občerstvení. Byl to trochu zmatek a hlavně zvukový chaos. A navíc s velmi malou návštěvností. Absolutně nerozumím tomu, jak organizátoři mohou na tento festival lovit tak zvučná jména. Však posuďte sami. Na zimní variaci festivalu má dorazit Elijah Wood, Christopher Lambert, Ethan Peck, Billy Boyd, Josh Holloway, Hayley Atwell, Bonnie Wright, Steve Gutenberg, Dominic Monaghan atd. Nemá cenu se více rozepisovat. Ono není o čem. Obecně tak Comic Con v Essenu nesplnil moje očekávání. Je dobré si uvědomit, že v Praze máme každý rok skvělý festival. Díky za to! {shortcodeGallery id="36" title="" limit=""}

Recenze: Warner Bros. Studio Tour London - The Making of Harry Potter

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 13 Aug 24 00:00:00 +0200

Začínám si plnit sny. Malé i ty větší. Postupně. Je stále na ně dost času. Jedním z nich, na který jsem se těšil opravdu dlouhou dobu, bylo muzeum Harryho Pottera v Londýně. Já vím, všichni opravdoví potterfilové tam už byli. Nyní bylo tedy na čase, abych se tam podíval i já. Now if you two don’t mind, I’m going to bed before either of you come up with another clever idea to get us killed - or worse, expelled.Hermione Granger Ani nevím, kde mám začít. Vše, co jsem za celé odpoledne zažil a viděl, tak nemělo prakticky chybu. Od příjezdu do Watfordu (1 hodina celkem příjemné a svižné jízdy od Londýna), až po pití Máslového ležáku. Tolik emocí v jednom dni jsem neměl opravdu dlouho. I tak ale zkusím některé z nich vám předat. Studio Warner Bros. se po velmi úspěšné sérii filmů rozhodlo si svůj klenot patřičně hýčkat a vytvořilo z rekvizit, kostýmů a kulis jedinečné muzeum, kde by si mohli fanoušci Harryho Pottera zažít kouzlo filmové tvorby na vlastní kůži. A 31. března 2012 se fanoušci dočkali slavnostního otevření. Od té doby každý rok navštíví prostory okolo 2 milionů návštěvníků z celého světa. A letos jsem jedním z nich byl já. Jaké to tedy je, zažít Bradavice na vlastní oči? Skvělé! Opravdu. I když nejsem ten největší potterholik na světě, i tak je to pro mě absolutní zážitek a radost vidět všechny ty rekvizity na vlastní oči. Nejen rekvizity. Síla tohoto muzea, nebo chcete-li studiové tour, je v celkových prostorách, které velmi detailně a pečlivě kopírují hlavní kulisy ze všech dílů Harryho Pottera. Kulisy v podobě Velké bradavické síně, nástupiště 9 ¾ včetně Bradavického expresu, banky Gringottových, Příčné ulice, Zapovězeného lesa, Hagridova domu a spoustu dalších slavných míst jsou jen malý výčet toho, co na vás zde čeká. Nepřijdou si totiž na své jen knižní fanoušci, ale svoji sekci zde najdou i nadšenci do poctivého filmového řemesla. Kdo viděl jakýkoli díl ze série, ví, že spoustu triků/efektů bylo ryze praktických. Na vlastní oči tak uvidíte, jak se tyto magické a optické triky tvoří. Nezapomnělo se ani na interaktivitu, která je bohužel stále v našich muzeích trochu opomenuta. Zde je to ale jiné! V celé tour si můžete vyzkoušet spoustu věcí. Například si přivolat létající koště (Hop), zalétat si na něm před green screenem a udělat si tak foto/video zážitek na celý život, vidět masožravou knihu, vytáhnout si mandragoru, náhradní spodní prádlo budete potřebovat v Zapomenutém lese a mnoho dalších pohyblivých rekvizit ve vás zanechá ten pravý magický feeling. Nelze opomenout spousty foto koutků, ve kterých si budete chtít zachovat vaše vzpomínky. Vy, kteří trpíte na selfie nebo podobné fotografické úchylky se nebojte, o foto rekvizity nebudete mít nouzi. Jediné, s čím budete mít problém je velikost paměťové karty, úrovně nabití telefonu, případně kvalitu vašeho objektivu. Já osobně nafotil skoro tisíc fotografií. Po náročném a trochu i emotivním zážitku přepadne hlad a hlavně chuť na něco dobrého i toho největšího kouzelníka. Ano, teď přijde na řadu můj očekávaný Máslový ležák, bez kterého jsem opravdu nemohl odjet domů. A představte si... mně osobně chutnal. Uznávám, že recept není nikterak sofistikovaný a někomu přijde velmi prostý (a cenově možná i sprostý), ale za tu fotku, moment a chuť mi to stálo. Příjemným bonusem je možnost si "hrníčky" umýt a odnést jako suvenýr a pokusit se uvařit ležák doma. Recepty jsou, chuť taky, tak dejte vědět, jestli se podařil. Jakkoli jsem psal, že je vše zalité sluncem (a ten den svítilo hodně) a srdíčkové jako brýle Lenky Láskorádové, pár mini věcí by se přeci jen našlo. Začátek prohlídky je velmi pomalý a trochu nudný. V očekávání toho, co na vás čeká jsem byl nervózní, jestli vše v dostatečné míře uvidíme a můžeme si v klidu prohlédnout. Nakonec ano, ale velmi zamrzí fakt, že hlavní bradavickou síň musíte velmi rychle opustit z důvodu příchodu další skupiny. Nicméně od té doby máte neomezené množství času na prohlédnutí dalších sálů. {shortcodeYoutube id="wO9dnoZbGn0" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Možnost občerstvit se Máslovým ležákem lze pouze na jednom místě. A po ukončení prohlídky, která nám zabrala přibližně 4 hodiny, se už moc nechcete vracet zhruba do poloviny prohlídky. Je škoda, že na konci si už nemůžete tento oblíbený nápoj v občerstvení zakoupit. Nebo alespoň ne v točené verzi. Zamrzí možnost figurín s opravdovými obličeji. Po celé prohlídce máte spousty figurín, které jsou oblečeni jako oblíbení herci. Pravděpodobně ale z důvodu licence nemají tváře oblíbených a teď už i slavných a tím pádem drahých herců. Velká část figurín dokonce nemá ani hlavy. Trošku to potom kazí celkový dojem na fotografiích a zážitku, když se fotíte s figurínou, která je oblečená přesně jako váš oblíbený hrdina, dokonce má brýle a tmavé vlasy, ale tvář bílou. Vaše filmové hrdiny tak poznáte jen podle oblečení. Je to takové "cimrmanovské" a trochu i smutné. Tyto mikro stížnosti ale v žádném případě nekazí nádherný zážitek, který od samého začátku ve vás zraje. A ještě více potom, co tento imaginární čarodějnický svět opustíte a máte chuť se tam vrátit, nebo přímo přestěhovat. Pokud by to bylo v mých časových silách, jezdím do studií Warner Bros. každý měsíc. I tak mi ale zbylo velké množství emocí a chuť ukázat tento svět mé malé princezně. Pro dospělé, ale i pro děti je totiž tento svět plný fantazie, čar a kouzel stvořen. A já jsem za něj rád.

Nejlepší Mafia?

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 08 Aug 24 00:00:00 +0200

Herní série Mafia dostala v létě 2025 další díl. A i když nejsem největší fanoušek této série, tak si žádný díl nenechám ujít. Kam bych nový díl zařadil? Mr. Salieri sends his regards.Vito Scaletta Mafia (2002)Už hodně letitá záležitost, která ale má pořád své naivní kouzlo her. Pro nové nebo mladé hráče už dnes asi těžko zkoustnutelná záležitost, ale pro fajnšmejkry je to asi pořád nejlepší Mafie. Mafia II (2010)Kdyby druhý díl byl vyladěnější po příběhové stránce a město by bylo více interaktivní, bylo by to první místo. Druhý díl vypadá (především ve 4K) skvěle a líbí se mi atmosféra poválečné doby. Bohužel ale příběh ke konci zmizí a z velkého města zbyde jen nudná kulisa. Mafia: Definitive Edition (2020)Vcelku velmi povedený remake s nádhernou grafikou a obecně pěkným zpracováním. Pokud chcete do této herní série naskočit, "definitivka" je podle mě ideální volbou. Mafia III (2016)Hodně generická hra plná nudných misí i příběhu, ale s fajn hudbou a atmosférou 60. let v USA. Mafia: Old Country (2025)Velmi čerstvá záležitost, která je nakonec docela špatná a v roce 2025 nekonkurenceschopná. Lineární děj s velmi (velmi) nascriptovanou hratelností dělá ze hry docela nudnou záležitost. Navíc (nejen) z pohledu gamingu se jedná o výrazný krok na místě. Hra zaujme prakticky jen pěknou grafikou Sicílie. Ostatní mechaniky jsou ale více jak 10 let staré. Jako jednohubka fajn, ne ovšem za 50 USD.

Recenze: TMNT The Last Ronin II—Re-Evolution #2

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 07 Aug 24 00:00:00 +0200

Trochu se zpožděním, ale přeci jen jsem se dočkal pokračování prvního sešitu TMNT The Last Ronin II—Re-Evolution, ve kterém nám byli představeni noví želví hrdinové a pravděpodobná budoucnost komiksu TMNT. Pojďme přímo na věc, protože první díl nechal naše čtyři želví teenagery v nedobré situaci. Museli se vypořádat s první opravdovým bojem, na který se sice připravovali, ale nedopadl dle jejich představ a očekávání. Odyn na tom není dobře. Uprostřed boje nevysvětlitelně zkolaboval a April a její dceru Casey to trápí. Selhala ona, nebo její matka? Nebo samotný Odyn? Může za to Bůh či logika s etikou a sobectvím? When one chooses to play God, one should first consider the Dangers inherent to such a precarious endeavor. Více než kdy jindy v TMNT se dostáváme do hlubších témat, které přesahují do interdisciplinarity. Otázky ohledně etiky, logiky, výchovy, fatality, metafyziky a především generační výměny jsou zde silně zastoupeny, abychom se dozvěděli něco málo více o vzniku nové generace. Tíha, kterou noví bojovníci ponesou, se tak násobí. Jestli ji ustojí a případně jak, ukáže asi až čas. A možná ani ne v této sérii. {shortcodeReviews title="The Last RoninVerse" tags="recenze,komiks,tmnt-the-last-ronin"} V druhé části druhé sešitu se představí i nové postavy včetně několika gangů. Čtenáři tak mohou dostat reálnější představu, jak se ve městě New York žije, kdo jej ovládá a s jakými všemi nástrahami (doslova) musí Casey Marie a spol. projít. Bohužel tento sešit neobsahuje nějakou pěknou líbivou grafickou sekci. Kresba je tak pro mě trochu zklamáním, nebo spíše za očekáváním. Obecně se nyní oba sešity věnovali spíše tzv. "dění okolo" než samotným želvám. Řeší se věci a události, které dokreslují vznik hlavních postav i okolí, než samotné želví postavy. Prozatím. Věřím ale, že to lepší nás teprve čeká v dalších sešitech.

Proč nerad chodím do kina, i když mám filmy rád?

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 05 Jul 24 00:00:00 +0200

Kina byla od jakživa považována za nejlepší místa pro sledování filmů. Dlouhou dobu bylo kino vlastně jediným možným místem, kde filmy můžete zhlédnout. Po více jak 100 letech jsme se ale dostali do stavu, kdy kina po celém světě strádají a lidé (včetně mě) do nich přestali nebo přestávají chodit. Analytici všech publicitních médií zaplavují svými analýzami a teoriemi, proč tomu vlastně je. Spoustu rychlých a nekvalitních úvah vede velkou většinu k tomu, že za propad a nezájem může covidová pauza a očekávají staré dobré časy. Ty ale nepřijdou. Rozhodně jen tak samy od sebe. A to ani v kinech, ani nikde jinde. Máme tu nový standard, na který si musíme všichni zvyknout. Kdo se adaptuje, má šanci na pomyslné přežití. A to samé platí i u biografů, které na území České republiky vznikly už v roce 1896 (od roku 1909 je potom například kino Lucerna v Praze nejdéle otevřené kino na jednom místě). Dlouhá a bohatá historie kinematografů u nás (ale i světě) možná pomalu (s)končí. Několik týdnů, měsíců, ale i vlastně roků za sebou od covidové krize se kina potýkají s odlivem diváků. O tom referuje například web kinomaniak.cz. A mě osobně se taky do kina už moc chodit nechce. Určitě ne tak často a tak natěšený. Proč? Proč jsem přestal chodit do kina? Mám rád kino zážitek, kvalitní zvuk i obraz. Do Imaxu už z tohoto důvodu jezdím téměř 20 let. Na kvalitní film si vždy raději počkám, aby ta přidaná hodnota zvuku i velikosti plátna přidala většímu a hlubšímu zážitku. Mám ale taky rád kvalitní služby s rozumným byznysovým plánem založený na udržitelnosti a rozvoji. A to u kin nevidím. Chybí mi u současných kin několik základních věcí a dle všeho v tom nejsem sám. Nabídka filmů Alfa a omega úspěchu. Chcete být úspěšní? Vymyslete kvalitní produkt a prodejte ho. Toto pravidlo se ale v případě hollywoodských filmů každý rok zmenšuje. Nemohu se zbavit dojmu, že filmů, které si zaslouží zhlédnout v kině, je méně a méně. A vlastně kvalitní filmové produkce obecně. Když pominu zaběhlé režiséry, které točí pouze pro kina, tak dostavám celou řadu průměrných, ale vlastně spíše podprůměrných titulů, které si v podstatě nezaslouží můj čas. A vlastně vzato do důsledku ani čas nikoho z vás. {shortcodeImages id="877,878,879" thumbnailSize="full"} Co je tak strašně originálního na filmu, který se točí v místnosti 4x4 metry se zelenými stěnami? Dialogy jsou jako by je psala umělá inteligence recyklující milionkrát známe repliky, a dějové zvraty a trapno vtipy by vymyslelo snad i moje malé dítě. Na tohle mi stačí průměrná televize nebo dokonce notebook. Na tohle rozhodně není třeba chodit do kina. Cena Každá zábava něco stojí. A ta dobrá zábava především. U kin ale si už nejsem jistý, jestli dostávám kvalitní a dobrou zábavu za přiměřenou cenu. Absolutně rozumím tomu, že provoz multikin a kin obecně něco stojí (to ale stojí i fungování běžné domácnosti a vlastně každé služby). Už ale nerozumím tomu, že počet multiplexů je takto nesmyslně vysoký a prakticky (jak se ukazuje) dlouhodobě neudržitelný. Stačí menší zaváhání v ekonomice a už jsou problémy. Všude. A kina jako nadbytečná zábava jdou ve škrtání rozpočtu na řadu jako první. Ale kompenzovat drahé náklady jediným způsobem v podobě zdražování mi nepřijde jako šťastné a dobré řešení. Některé multiplexy si nebojí říct o nevratnou položku v podobě manipulačního poplatku. Proboha za co? Vždyť mi ten lístek už ani nikdo osobně neprodává. Tohle je opravdu k pozvracení. Zvýšená cena se netýká jen samotného lístku. Doprovodné občerstvení je znatelně dražší, než když si ho koupíte například na předražené benzínce. Je to hnus. Opravdu. Dát za popkorn pro děti prakticky i několik set korun s vědomím, že náklady jednoho popkornu jsou opravdu zanedbatelné je pro mě morálně nepřijatelné a vlastně i neodpustitelné. Nevím, proč za špatnou ekonomickou strategií multiplexů mají doplácet ti nejmladší. Reklamy Legálně si zaplatím za lístek do kina a dostanu teď už 20 minut reklam a trailerů. Trailery chápu (i když pustit u filmu pro děti trailer na dospěláckou věc je opravdu mimo veškeré chápaní), ale reklamu (navíc mega trapnou) ale opravdu ne. Neumím si představit, že koupím film na Bluray a budu mít v něm reklamu. Nerozumím tomu. Spotify taky platím a nemám tam ani jednu reklamu. To samé s ostatními VOD službami. Kina tak dostávají vlastně zaplaceno 2x. Nelíbí se mi to. Kontrapoduktivní marketing Tohle je vcelku vtipné téma. Opravdu. Studia a korporace přešly počátkem nultých let postupně na digitální výrobu a distribuci. Ne všechny a ne kompletně. Pomalu a jistě vznikal ale hybrid komerční zábavy a do jisté míry úspěšně. Nebo se to tak alespoň tvářilo. Chození do kin v kombinaci s gamingem a dalším doprovodným obsahem byl delší dobu v nějaké přijatelné koexistenci. Nástup covidové krize ale tak nějak s tím zamíchal a studia v domnění, že snad budeme už celé naše životy trávit jen na sedačce u televize začala produkovat spoustu, ale opravdu spoustu nesmyslné a nekvalitní digitální zábavy. Netflix, Disney+, HBO Max (nebo jak se to vlastně dnes jmenuje), Amazon, PSN, Gamepass, Youtube Premium, Spotify, Voyo, O2, Eurosport a spoustu dalších a dalších online služeb, do kterých nás aktivně majitelé těchto značek nutili, ať se zaregistrujeme a hlavně platíme za ně. Ideálně s celou rodinou, protože nabízeli rodinné členství a tak si tuto službu mohli dovolit prakticky všichni, pokud máte k dispozice internetové připojení. Rozdávaly se členství za mrzké peníze (Disney+ za 49 Kč? Za to nekoupíte ani limonádu v Praze), obsah se přesouval online, uměle se tak navyšovaly čísla registrujících a aktivně platících diváků a investoři byli zdánlivě spokojení. {shortcodeYoutube id="bK6ldnjE3Y0" title="Oppenheimer | Official Trailer" description="Oppenheimer - film, který byl prakticky natočen především pro kina" publish_date="" thumbnails_url=""} Vše se přeneslo do online. Práce, zábava a rodina. Děti na telefonech, dospělí na TV. Věk korporátů započal! Naplno. Tak proč se teď nechodí do kina? No protože to nikdo nepovažuje za důležité. Všichni dostanou vše laciněji a pohodlněji na nějaké VOD službě. Za polovinu ceny za jeden lístek do kina dostanu celý měsíc na libovolné VOD službě. Obsahu je tolik, že je vlastně jedno, jestli něco neuvidíme, protože za našich životů to stejně nejde zkonzumovat. (Nejen) Mladé generaci je jedno, že nedostanou nejlepší možný zvuk a obraz, podívají se na to na nejnovějším telefonu v kvalitě, kterou jim vyprodukuje algoritmus na základě kvality připojení. Studia si v domnění, že krátkodobě zachrání své zisky (to se stejně nepodařilo), si vlastně podřezala svoje nohy u židle. Naučila diváky nechodit za obsahem, ale naučila návyk, kdy obsah chodí za divákem. Aktivně. Každý měsíc, den a i hodinu. Obsah je tu s námi na cestách, ve škole, v práci, i na sociálních zařízeních. Tak proč kvůli němu chodit do kina? Čas Když se člověk dostane do produktivního věku, tak najednou zjistí, že má pořád více povinností, ale ten den má stále stejný počet hodin. Návštěva kina se tak stane vlastně docela zajímavým malým projektem, kde všechno se musí povést. A čas je jedním z aspektů, proč do toho kina vlastně nejít. Při představě, že ztratíte minimálně 4 hodiny času něčím, co za to stát nebude, tak si ten projekt velmi snadno a rádo odpustíte. Kvalita kin Každou chvíli se dozvídáme, jak multiplexy investují a rekonstruují nové a nové sály. Naposledy Cinestar se pochlubil svými Atmos sály. Je to fajn, ale bohužel k čemu to je, když promítačka je slabá a barvy vybledlé, zvuk neumí zesílit (Across The Spider-Verse by mohlo vyprávět), obraz je křivý, nebo jsem zažil dokonce i 3D film, ale s vypnutým 3D. Staré certifikace už mnohdy na dnešní standardy už nestačí (Imax, mluvím o tobě). Kino není jen o audiu a videu, ale pro mě i o obecném pohodlí. V divadle si můžete odložit svoje osobní věci včetně v zimě nepohodlného navlhlého oblečení. V kině ale dostanete jednu sedačku, kde musíte po vzoru Tetrisu zkombinovat sebe, občerstvení, batoh, oblečení a ještě krčit nohy, když jdou opozdilci na svá místa. Především v Imaxu je toto za trest a pohodlí a přidanou hodnotu kina zde opravdu nevidím. Nemluvě o v létě přehnané klimatizaci, kde za 2 hodiny filmu slušně promrznete. Jo, tohle přeci stojí za to, nebo ne? Neslušní diváci Známe to asi všichni a nejen v kinech. Neslušní diváci, kteří jdou do kina si spíše pokecat, než mlčky sledovat film. Především skupinové návštěvy kin za doprovodu alkoholu je sice fajn zábava, ale už ne tolik pro ostatní fanoušky v sále. Občas je to i vítané, a především u komediálních snímků se jedná o vcelku vtipné osvěžení. Bohužel ale u větších a rozsáhlejších dramat neslušní diváci zhoršují zážitek. Křupaní chipsů, svícení mobilů, předčítání titulků dětem, konzumace vlastního jídla i alkoholu, páchnoucího fast foodu, nebo i trapných hlášek spíše škodí a není tak důvod se tomuto chování vystavovat dobrovolně a ještě za peníze. Vzestup a pád technologií Nejde opomenout, že velká televize byl a vlastně stále ještě je jistý symbol luxusu. Jakkoli se mi toto slovo příčí, tak v domnění, že někdo vlastní velkou televizi ukazuje svůj společenský status. Smutné? Jistě, ale je to realita. Ne pro všechny, ale nezanedbatelné množství diváků to tak jistě má. Není se čemu tedy divit, že poté, co televizní technologie radikálně zlevnila na přijatelné ceny, zaplnily domácnosti televize s nejlepšími technologií. Když nic jiného, tak 4K se stalo prakticky standardem každého dobrého výrobku a uhlopříčky pod 50 palců se snad ani nenabízí. Těžko potom od těchto technologických vymožeností lákat televizní diváky do kina. A naopak. Technologie, která drtivě lákala do kin v podobě unikátních 3D projekcí doslova přes noc vymizela a prakticky umřela. Nahradila ji virtuální realita, která se opět hravě přenesla do našich obýváků. Kina tak v tuto chvíli nedisponují vlastně žádnou zázračnou technologií, kterou bychom v nějaké upravené nebo miniaturizované podobě neměly doma. Content on demand Dostali jsme se do doby, kdy máme naše počítače, mobily, televize plné obsahu. Nového (záměrně nepíšu originálního), neviděného, který čeká, až si ho přehrajeme. Obsah počká, až budeme mít náladu, čas, příležitost. Zkrátka si nyní obsah vybereme kompletně dle našich preferencí. Kina nabízejí ale oldschool přístup v podobě pevné nabídky. Navíc ohraničené časovou exkluzivitou. Kina chtějí, abyste vy dojížděli za obsahem. V určitý den, určitou hodinu a na určité místo. Koupili si určité občerstvení. Ale proč? Tohle vše si mohu já sám určit. Obsah na mě čeká přeci doma, na cestách, v práci, u kamarádů. Proč tedy tupě a omezeně si vybírat z limitovaných služeb a nabídek kin? Těch důvodů je tedy spousta, proč kino zážitek už není tak velké lákadlo. Minimálně v tom, abych každý týden hltavě sjížděl trailery a programy kin a objednával lístky s manipulační přirážkou a sjednáním menší hypotéky k nákupu popcornu. Až kina nabídnou zážitek nového standardu, velmi rád zkusím svoji frekvenci návštěvnosti zvýšit. Něco mi ale říká, že to jen tak nebude.

Jaká byla Knightmare vize Zacka Snydera?

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 28 Jun 24 09:02:44 +0200

Když v roce 2021 konečně vyšel Zack Snyder's Justice League (Snyder Cut), fanoušci dostali přesně to, co chtěli. Čtyřhodinový epos nám ale kromě satisfakce přinesl i něco dalšího – drásavý pohled do postapokalyptické budoucnosti, známé jako „Knightmare“. Země proměněná v prach, zlý Superman pod kontrolou Darkseida a Batman vedoucí zoufalý odboj, ve kterém figuruje i Joker. Jak k tomuhle bodu ale mělo vlastně dojít a jak to celé mělo skončit? Zack Snyder měl pro zbytek svého „Snyderverse“ jasný plán, který byl rozepsaný pro zrušená pokračování Justice League 2 a Justice League 3. Původní příběhové nástiny (na kterých pracoval i legendární komiksový kreslíř Jim Lee) sice zůstaly jen na papíře, ale díky únikům a samotnému režisérovi přesně víme, jak měla tato temná komiksová sága vyvrcholit. Pojďme se ponořit do šíleného příběhu, který by v kinech s přehledem konkuroval Avengers: Endgame. Co už jsme z Knightmare viděli ve Snyder Cutu? Než se vrhneme na to, co mělo následovat, připomeňme si, co všechno nám už stihl Zack Snyder ukázat ve čtyřhodinové verzi Justice League. Zde jsme dostali dvě zcela zásadní ochutnávky této reality: První záblesk přichází v momentě, kdy Cyborg komunikuje s kryptonskou lodí a chystá se oživit Supermana pomocí Mateřské krychle. Systém mu ukáže děsivou projekci toho, co se stane, pokud uspěje: Vidíme Wonder Woman mrtvou na pohřební hranici za přítomnosti amazonek, Darkseida bez milosti probodávajícího Aquamana a rozzuřeného Supermana, který pláče nad zuhelnatělými ostatky Lois Lane, než podlehne moci Rovnice Anti-Života. Nakonec se zlý Superman vznáší nad troskami Síně spravedlnosti a v ruce drží Batmanovu utrženou masku. {shortcodeSingleReview id="61"} Druhá, mnohem slavnější scéna, je samotný epilog filmu. Jde o Batmanův sen (nebo spíše vizi budoucnosti), kde vidíme postapokalyptický odboj v akci. Batman v prachovém plášti vede zbytky týmu – Flashe, Cyborga, Meru (která chce zabít Supermana za to, co udělal jejímu muži), Deathstrokea a překvapivě i Jokera. Právě zde se odehraje legendární konverzace, při které Joker provokuje Batmana připomínkou mrtvého Robina (Dicka Graysona) a Batman suše kontruje tím, že mu umírající Harley Quinn v náručí odsouhlasila, že Batmana požádá, aby Jokera jednoho dne pomalu zabil. Tato mrazivá scéna končí ve chvíli, kdy naštvaný Superman s rudýma očima sletí z nebe a skupinu objeví. V ten moment se Bruce Wayne s trhnutím probouzí ve svém domě. A jak se přesně k tomuto momentu měl svět dostat? O tom měly vyprávět další dva filmy..., které jsme bohužel nedostali. Pád do temnoty (Závěr Justice League 2) Druhý díl Ligy spravedlnosti se měl zpočátku nést v relativně klasickém duchu. Tým je zformovaný a čelí nové hrozbě – Lex Luthor zakládá vlastní Injustice League a na Zemi se konečně snáší stín samotného Darkseida. Zlom ale přichází ve chvíli, kdy Luthor odhalí to největší tajemství: Supermanovou jedinou slabinou není kryptonit, ale Lois Lane. A tuto informaci předá Darkseidovi. Superman, vědom si blížícího se nebezpečí, ukryje těhotnou Lois v netopýří jeskyni a ochranu svěří samotnému Batmanovi. Sám následně odlétá bojovat s invazními jednotkami. Jenže Darkseid nevyužije armádu. Transportuje se přímo do Batcave. V ten moment Bruce Wayne zpanikaří a zaváhá. Nedokáže Lois ochránit a Darkseid ji svými Omega paprsky zabije přímo před jeho očima. Superman dorazí do jeskyně příliš pozdě. Zlomený žalem ztratí veškerou vůli bojovat a Darkseid využije příležitosti – použije na něj bájnou Rovnici Anti-Života. {shortcodeSingleReview id="24"} Ze symbolu naděje se stává loutka a nejmocnější generál zla v celém vesmíru. Následuje absolutní pád Země. Zbytek Ligy je zdecimován – Darkseid osobně zabije Aquamana (přesně jak ukázala Cyborgova vize) a Wonder Woman padne v bitvě s invazními silami. Podmaněný Superman pak na Zemi nastoluje neúprosný totalitní režim. Temná budoucnost Knightmare začíná. Šílený odboj a nečekaní spojenci (Začátek Justice League 3) Třetí film se měl z velké části odehrávat právě v oné prachem a popelem zaváté pustině, kterou jsme viděli ve Snyder Cutu. Batman vede odboj, ze staré Justice League zbyli už jen Flash a Cyborg. Aby vůbec měli šanci na přežití, musí Bruce uzavřít spojenectví s těmi nejhoršími. Do týmu se přidává Mera, žoldák Deathstroke a v neposlední řadě... Joker. Proč zrovna Joker? V rozbořeném světě plném Paradémonů je Joker jediný, kdo přesně ví, kde jsou ukryté staré zbrojní plány a technologie – kdysi totiž z Wayne Enterprises ukradl klíčová data. Právě zde se měla naplno rozvinout jejich fantastická psychologická dynamika z epilogu. Cílem této nesourodé skupiny sebevrahů je ukrást jednu ze zbývajících Mateřských krychlí (Mother Box). Cyborg ji potřebuje k napájení zařízení zvaného Cosmic Treadmill, které by Flashovi umožnilo běžet zpět v čase a doručit Batmanovi v minulosti kritické varování. Krvavá daň a skok v čase Mise se podaří, ale má fatální následky. Zatímco Cyborg a Flash připravují skok v čase, Superman jejich základnu objeví (což je moment, na který odkazuje samotný konec epilogu ze Snyder Cutu). To, co mělo následovat, by byl jeden z nejtemnějších momentů komiksových filmů. Superman vtrhne dovnitř a postupně brutálně popraví všechny členy odboje. Zemře Mera, Deathstroke, Joker i Cyborg. Batman se jako poslední postaví zkorumpovanému Muži z oceli v boji na život a na smrt, aby Flashovi koupil poslední drahocenné vteřiny. Superman Batmana nakonec zabije, ale Flash stihne na poslední chvíli proběhnout časovým portálem. Změna kánonu a ultimátní oběť Flash skočí v čase do přesného momentu z konce druhého filmu – do chvíle, kdy Darkseid útočí na Batcave. Tentokrát je ale všechno jinak. Flash doručí zprávu správně. Když Darkseid vypustí své Omega paprsky na Lois, Batman už nezaváhá. Skočí jim do cesty a nechá se zabít místo ní. Tento jediný čin změní celý kánon vesmíru. Protože Lois žije, Superman nezešílí a nepropadne Rovnici Anti-Života. Rozzuřený a při smyslech odrazí Darkseidův útok na Batcave, čímž Země získává čas se sjednotit. Pán prstenů styl: Finální bitva a odkaz Závěr Justice League 3 měl připomínat Pána prstenů zasazeného do DC vesmíru. Obrovská, epická bitva, která zrcadlí prehistorický konflikt ukázaný na začátku Snyder Cutu. Všechny armády světa – lidstvo, Atlanťané vedení Aquamanem, Amazonky pod velením Wonder Woman a obrovský sbor Green Lanternů z vesmíru – se spojí pod Supermanovým velením a společně Darkseida definitivně zničí. Svět je zachráněn, ale za cenu života Temného rytíře. Příběh měl končit epilogem odehrávajícím se o dvacet let později. Lois a Clark přivedou svého dospívajícího syna (který nemá žádné superschopnosti) do staré, opuštěné Batcave. Vyprávějí mu příběh o obyčejném muži jménem Bruce Wayne, který obětoval svůj život, aby zachránil boha a s ním i celou planetu. V poslední scéně jejich syn objevuje Batmanův oblek a rozhodne se pokračovat v jeho odkazu. Gotham má nového ochránce. Geekovské okénko na závěr: Věděli jste, že úplně původní scénář z roku 2015 byl ještě šílenější? Zahrnoval romantický vztah mezi Brucem a Lois v době, kdy byl Superman považován za mrtvého. Dítě v epilogu tak mělo být pokrevním synem Bruce Waynea! Studio Warner Bros. ale tento nápad okamžitě smetlo ze stolu jako příliš kontroverzní, a tak ho Snyder přepsal do verze popsané výše. Knightmare vize zůstává jedním z nejodvážnějších konceptů v historii superhrdinských filmů. Přestože se plnohodnotné adaptace na stříbrném plátně s největší pravděpodobností už nikdy nedočkáme, Snyderova monumentální vize bude v hlavách fanoušků rezonovat ještě hodně dlouho.

Recenze: Fotbalový Blue Lock #1

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 14 Apr 24 00:00:00 +0200

Fotbal hýbe světem a samozřejmě Japonsko nechce zůstat pozadu. Poté, co na Mistrovství světa 2018 skončilo v osmifinále, chce japonský fotbalový svaz dosáhnout svého vrcholu a celý fotbalový mundial konečně vyhrát. K tomu ale potřebuje prvně vychovat několik skvělých hráčů a taky porazit konzervativní, líné a sexistické vedení svazu (podobnost se svazy v určité zemi je čistě náhodná :-)). Na něco se vás zeptám. Co je vlastně fotbal?Džinpači Ego Japonsko se tak rozhodne k celkem nevídané strategii. Cesta na absolutní úspěch je pouze skrze útočníka. Ne však ledajakého. Jde o toho nejlepšího na celém světě. Útočníka, který se vyrovná hráčům jako je Ronaldo, Messi, Pelé a nejen vyrovná, ale i v určitých ohledech je předčí. Nejde tak o výchovu fotbalistů nebo sportovců obecně, jde vychovat konkrétně jednoho nejlepšího střelce, který svými skilly vyhraje pro Japonsko světový šampionát. Brankář, obránci, trenéři nebo záložníci zde nehrají větší roli. Vše je vsazeno na jednoho hráče, který je víc než tým, ale ne víc než celé Japonsko. Tento zajímavý a minimálně z počátku trochu nerozumný nápad dostane za úkol Džinpači Ego, který si vybere 300 nadějných středoškolských fotbalistů a doslova je zavře na jedno místo. Do modré věznice - Blue Lock, ze které bude postupně vyřazovat hráče, až zůstane jediný. Ten nejlepší a nejvíce egoistický útočník nového typu, který nebude přihrávat, bránit, chytat, ale střílet branky. Hodně branek. Na poražené nečeká nic, jen potupa a na dalších 10 let budou vyřazení z národního týmu. V sázce je tedy vše, co dosud tito sportovci milovali. Buď uspějí, nebo propadnou. {shortcodeYoutube id="DhtqbF4V0DY" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Mezi těmito 300 nadějnými sportovci je pochopitelně i hrdina prvního dílu Joiči Isagi, který se po prohraném zápase necítí v úplně nejlepší formě. Je překvapený, že i on dostal pozvánku a chce se pokusit stát se nejlepším útočníkem světa. Netuší ovšem, že vyřazovací boje jsou dost nelítostné, směřující svoji povahou k brutálnosti a egoismu. S těmito vlastnostmi se setkává poprvé, ale pokud chce být on sám tím nejlepším, musí se adaptovat. Dále nebudu pokračovat. Vyřazovací boje si už budete muset prožít s hrdiny komiksu vy sami a rozhodně se máte na co těšit. Super-fotbalista? Zprvu se může jednat o jednoduchou a pro někoho i bláznivou premisu, Blue Lock se ale snaží svým možná extremistickým pohledem rozpoutat několik vážných témat o fotbalu samotném, ale i obecně přístupu společnosti o výchově dětí a rekrutování sportovců. Nehledě například o samotném (ne)smysluplném prioritizování a financování sportu. Možná, že tato témata nejsou pro každého tak viditelným a stěžejním nositelem prvního dílu a někdy je musíte opravdu mezi řádky doslova vyškrabovat, je ale očividné, že komiks z mého pohledu zajímavě otevírá několik zajímavých témat. Obecná myšlenka stvoření geniální sportovce, který bude jakýmsi Terminátorem nebo Supermanem společnosti, je bohužel velmi přesná a výstižná. Touha za dokonalostí, přesností a výkonností naši společnosti pohlcuje a chybí mnohem otevřenější a rozmanitější pohled na spoustu problematik. Blue Lock sice nejde (alespoň prvoplánově) toto myšlení rozbít, ale svým přemýšlením nad extrémním plánem Džinpači Ega nutí čtenáře k alespoň částečnému zamyšlení nad sportovním/celebritostním pohledem a celkové touhy o jedinečný individuální úspěch. Na druhé straně komiks přináší především pohled na fotbal jako světový fenomén, který je obecně přijímaný pozitivně a ve stejném smyslu umí i spoustu dětí přitáhnout ke sportování a namotivovat se stát silnějšími a úspěšnějšími jedinci. Ať už to prakticky znamená pro každého něco jiného. Pro naše hrdiny v komiksu je to ale možná až posedlá touha za něčím, co jim může i zničit život, nebo minimálně hodně negativně ovlivnit. Dostáváme se tak ke klasické problematice, která se okolo profesionálního sportování v posledních dekádách utváří. Na to si ale každý musí najít odpověď sám a aplikovat ji buď přímo na sebe, nebo na další generaci. Tento komiks je tak krásnou ukázkou toho, jak pomocí něčeho, co bezmezně milujeme, nás může snadno i porazit a stahovat dolů.

Nejlepší Batman filmy?

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 13 Apr 24 18:20:40 +0200

Jako dlouholetý fanda netopýřího muže jsem dlouho sestavoval tento žebříček nejlepších filmů, ve kterých vystupuje Batman. Batman Returns (1992)Nejlepší ztvárnění Batmana! Bez diskuze. Burton udal v prvním filmu směr, aby ho dovedl k dokonalosti právě v pokračování Batman Returns. Kostýmy, lokace, herci, postavy a nezapomenutelná atmosféra. I po letech z tohoto filmu mrazí. Batman (2022)Opět jeden z nejatmosferičtějších Batman filmů. Skvělá naprosto parádní kamera, dialogy, napětí, akce a ... batmobil! Yes, tohle bylo v kině naprostá bomba. Škoda lehce překomplikovaného scénáře, ale i tak se jedná o naprostou pecku. Robert Pattinson ukázal, že z upíra se stal netopýr!Škoda, že na druhý díl fanoušci čekají už více jak 4 roky. Malou, ale opravdu malou útěchou může být seriál The Penquin, který spadá do Reevesverse, ale kvalita seriálu minimálně u mě nedosáhla a ani se nepřiblížila kvalitám filmu. The Dark Knight (2008)Film o Batmanovi, ale hlavní roli si převzal Joker ve fascinujícím podání Heatha Ledgera, který za svou roli dostal posmrtně Oscara. Skvělá gangsterka s parádními scénami. Batman vs. Superman: Dawn of Justice (2016)Vím, že tady už se dostávám na tenký led. Jenže já Snydera docela můžu. Zvlášť jeho knightverse vizi a vlastně i ten celý komiksový digitální look. Velká škoda, že jsme nedostali další díly. Batman (1989)První Burtonova verze a stále má své kouzlo. Kostýmy, ateliéry a opět především batmobil. Zack Snyder's Justice League (2021)Konečně jsme dostalu tu pravou verzi Justice League. Trochu jsme si to jako fanoušci museli vyprosit, ale co už... Důležité je, že čtyři hodiny čiré komiksové filmové zábavy je tu a můžeme si tuto vizi v nevšedním formátu vychutnat.{shortcodeSingleReview id="61"} Batman Begins (2005)Tady začala Nolanova slavná trilogie a ne vůbec špatně. Důraz na realismus, odprostění se od komiksového stylu, sázka na dobrý casting (skoro) a obecně fajn atmosféra. The Dark Knight Rises (2012)Završení trilogie se už ale nepovedlo. Nefunguje zde skoro nic. Akce, atmosféra, postavy. Vše průměrné. Batman ForeverNeoficiální třetí film od Burtona, který ale natočil Joel Schumacher. Výměna Batmana za Vala Kilmera a hlavně už bláznivý styl nebylo to, co by fanoušci Burtona měli rádi. Vše zachraňuje Nicole Kidman a skutečnost, že když přistoupíte na režisérovu hru, tak dostanete docela fajn sarkastický batfilm. The FlashZavršení jedné DCEU éry, které skončilo trochu fiaskem. {shortcodeSingleReview id="24"} Batman (1966)Tady to vše začalo. Viděl jsem jako dítě a vlastně na to mám fajn ujeté vzpomínky. Tohle se vlastně ani nedá popsat, tohle se musí vidět. Suicide SquadJeden z nejnudnějších filmů, který zachraňuje jen postava Harley Quinn. Vše ostatní bych nejraději zapomněl. Batman & Robin (1997)Totální trash. Nedívejte se na to.

Comic-Con Prague 2024

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 07 Apr 24 00:00:00 +0200

Jsem sytý, saturovaný. Letos se do mě nevešlo více než 2 dny Comic-Con Prague 2024. Je to dobře, nebo špatně? Povíme si v mých velmi brzkých dojmech, které možná tolik neuzrály, ale o to více budou čerstvější. Comic-Con Prague letos slaví 5 let. Je to polovina dekády a to opravdu něco znamená. Znamená to i velké poděkování a vyjádření gratulace pořadatelům, kteří se neúnavně starají o tuto značku. Díky, jste skvělí a do minimálně dalších 5 let hodně sil a nápadů. Měl jsem možnost být na všech pěti pražských Conech a tak stejně jako moderátoři na uvítacím ceremoniálu, tak ani já se nevyhnu menšímu sumarizování. {shortcodeReviews title="Ročníky Comic-Con Prague" tags="comic-con-prague,recenze"} Profilace je hotova. Po pěti letech už je možné jasně a zřetelně vydefinovat, o čem pražský Comic-Con je a troufnu si i tvrdit, že bude. Comic-Con Prague je velký (největší?) svátek všech fanoušků pop-kultury v České republice a to s přihlédnutím té nejasné definice pop-kultury. Ať už se vám líbí filmy, komiksy, sběratelství, gaming (deskový i počítačový), manga, anime, fashion, cosplay, umělecká tvorba a především nostalgie, tak Comic-Con Prague je přesně pro vás. A ano, pochopitelně i pro mě! Je toho hodně a jak už z toho nutně vyplývá, tak se pražský Con tak trochu snaží zavděčit všem. Ať už jdete jen okolo, nebo jste celý život zasvětili nerdské filozofii. Jestli je tento velmi široký záběr problém nebo ne, je velmi těžké určit. Pop-kultura obecně míří na co nejširší publikum a Comic-Con tím pádem nemůže být ani jiný. Od toho je třeba hledat jiné události, které se specializují na frančízově zaměřené eventy. Možná až do očí bijící nostalgie může trochu kazit dojem pro ty, kteří se snaží spíše dívat na aktuální díla, ale to je opět něco, s čím v Praze pořádaný Con nemůže udělat. Sehnat aktuální velkou hvězdu nejspíše není pro středoevropské město nejlehčí a to i s přihlédnutím na nestabilní situaci v celém regionu a vysoké finanční odměny stávajícím "áčkovým" hercům a autorům obecně. Je to ale škoda. Osobně se bojím, že dříve nebo později mohou dojít hosté a to na obou stranách. Zatím je Comic-Con v ČR stále novou a fancy záležitostí. Budu velmi rád, když tomu vždy zůstane. Jen si osobně nejsem jistý, jestli tento směr je dlouhodobě udržitelný. Držím ale palce, aby byl a každý rok jsem se mohl v Praze potkat se všemi, kteří tento event tolik milují, stejně jako já. A jaký byl tedy ten letošní ročník? Comic-Con Prague 2024 Netřeba dlouho hledat slova. Letošní Con byl povedený. Těžko říct, jestli nejlepší z těch všech, ale o to tu vlastně ani nejde. Trend je takový ustálený a žádný Con vyloženě nezklamal a rozhodně ani ten letošní, který přišel hned s několika uspokojivými novinkami. Otevření haly A v nejnižší patře (suterénu) výrazně pomohlo celkové průtočnosti návštěvníků. A to především u vyprodané a velmi exponované soboty, která tak bývá vždy velkým testem nervů a trpělivosti, když se chcete dostat z bodu A do bodu B. Letošní přesouvání skrze různá patra i díky v minulém roce otevřenému schodišti bylo výrazně pohodlnější než kdykoli dříve. Prostory O2 Universa jsou skvělé a každý rok mě o tom přesvědčují nově otevřené sekce. Ta budova snad nemá žádné špatné místo! Minule jsem si stěžoval na nezdravé jídlo a to se letos změnilo. S moji malou princeznou, pardon vlastně Gwen, jsme si nemuseli dávat smažená jídla, ale vlastně normální jídlo, které mělo i nějaké ty výživové hodnoty. Škoda, že v nižších patrech si nebylo i tak s jídlem kde sednout a horní restaurace byla stále plná. Malé děti jaksi na dospělácký stůl nedosáhnou. {shortcodeYoutube id="I98BMTGVwGg" title="Comic-Con Prague 2024 Official Aftermovie | Comic-Con Prague 2024 Oficiální video souhrn" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Oceňoval jsem opět tradiční neproblematické placení kartou (výjimka Comics Centrum, ale už jsme byl z minula připraven hotovostí) a vlastně jsem ani u žádného občerstvení nezaznamenal čekání delší než pár minut. V tomto ohledu je to velmi příjemný standard. Otevřením haly A se výrazně rozmělnil i zájem o různé gadgety a tak tam, kde v minulých letech bylo celkem nemyslitelné si vyzkoušet nějakou techniku, tak letos to byla záležitost opačná a vždy se jednalo opět pouze o několik minut, než se závodní kokpit, Playstation, xBox, Nintendo, ale i další společenské hry uvolní. Vyzkoušeli jsme tak opravdu skoro vše. Dokonce jsme se dostali i na retro hraní nebo tančící podložku. Tohle byla pocitově největší změna oproti předchozím ročníků a z Conu se tak stala velmi efektivní záležitost s volnějším vnímáním místa. S moji malou Gwen jsme tak vyzkoušeli opravdu všechno a dosyta. Nebáli jsme se chodit do jakéhokoli patra a fotit se s kýmkoli a kdekoli. Cosplayeři byli opět skvělí a všichni byli ochotní a milí. Tohle je bezpochyby nejsilnější místo celého pražského Conu a jedna z největších motivací přijet opět další rok. Fotit nešlo jen Cosplayery, ale i díky mnoha fotografickým koutkům (speciálně díky za Black Series foto box) máme spoustu skvělých (a i společných) fotek. Zmíním ale i to, co se trochu nedaří za tu půldekádu zlepšovat. Ne proto, že bych si chtěl za každou cenu stěžovat, ale chci organizátorům dát zpětnou vazbu, kterou jsem vnímal nejen u sebe. Přeci jen mám stoprocentní docházku a za těch pět let se nějaké ty chybky stále opakují a přitom by nemusely. Opět ty samé chybky? Opět ty šatny - ty jsem hledal dobrých 30 minut a s tím, že zahájení bylo letos vlastně už hodinu po oficiálním otevření, tak to bylo trochu stresující. Nerozumím tomu, proč tak důležitou věc, jako šatny jsou, nejde označit na podlaze šipkami? Ostatně navigace podle podlahových šipek se například na letištích dobře osvědčuje a nevidím v tom takový zádrhel. Označit šatny kolečkem, které platí pro celé patro je opravdu nešťastné. Zahájení jsem si i letos opět nenechal ujít. Tím, jak organizátoři ho přesunuli na brzkou hodinu, tak jsme nemuseli čekat dlouhou frontu. Nicméně upřímně tento styl zahájení není to, co bych očekával. Především politická reprezentace byla dosti nevhodná a trapná. Někteří politici si nejen pletli název události, ale ani si nepřipravili projev. Politici nejsou ti, kteří financují Comic-Con ze svého soukromého účtu. Reálně jim nepatří vůbec nic, to jen my jsme jim dali to oprávnění, aby nakládali s naším majetkem. Nerozumím tedy takové agitce. Politiky je dnes ve světě až příliš a bylo by možná dobře alespoň na Conu ji upozadit, nebo se obrátit na takové politiky, kteří se popkultuře věnují naplno. Několik trapných frází k přiblížení se publiku je naopak odstrašující příkladem nepochopení těchto dvou světů. Je to rozhodnutí pořadatelů a musím ho respektovat. Letos jsem zaznamenal asi největší rozkol mezi dobrou a špatnou náladou personálu občerstvení a "security". Někteří mě až dojmuli svoji ochotou a omluvami, aby hned v zápětí mě jeho/její kolegové zchladili svým nezájmem a arogancí. Chce to trochu vyváženější přístup, přeci jen se i toto chování personálu promítá do vzpomínek a ukazuje referenci nejen mě, ale i případně zahraničním hostům. Ti byli například velmi zaraženi, když si do objektu nemohli vzít ani prázdnou lahev na pití (opět něco, s čím vás pustí i do letadla) a v tom horku, které nás plánovaně čekalo by snad pravidelný přísun vody neměl být problém. Je to k nepochopení i s přihlédnutím k tomu, že v některých sálech (patrech) se v sobotu velmi špatně dýchalo a dehydratace tak sílila, by bylo trvalý přísun vody zajistit na každém patře. Neopomenu ani připomínku na mobilní aplikaci, která byla pomalá, nestabilní (Savana hosting, no tak?) a především z pohledu použitelnosti vlastně nepoužitelná. Nejsem jediný, kdo toto kritizuje, tak snad pořadatelé zkusí vymyslet nový moderní způsob komunikace do mobilu, který bude pro návštěvníky více intuitivnější. Moderátoři, kde jste? Program jsem si letos užil především v pátek a opět jsem si ověřil, že Draky je nejlepší moderátorka. Bětka se snaží, ale Draky má obrovský cit pro moderování a její panely je prostě radost poslouchat. A Mikuláš dle všeho si příští ročník od hlavního moderování odpočine. Ohledně výběru hostů jsem v tomto zcela nezaujatý a je mi vlastně jedno, kdo z herců a hereček do Prahy dorazí (Patrick Duffy rulez). Con je pro mě spíše místo na setkání s kamarády než o focení se s herci a sběru jejich podpisů. Sobotní část jsem tak raději věnoval zážitkům s dcerou, abychom jednou mohli vzpomínat, jak jsme si spolu užili den na Comic-Conu a věřte, že jsme si ho tedy opravdu užili. Z čeho jsem měl velkou radost, tak je to z komiksových hostů. Do Prahy přijela celkem zvučná jména. S tím mě mrzí to, že jsem si z kapacitních důvodů nevzal komiksy k podpisu. Obecně mě od toho odrazuje nemožnost si těžké komiksy někde v sále bezpečně uložit. Chodit s několika kily celý den je o zdraví, mé i těch komiksových. Uvítal bych zamykací skříňky uvnitř prostor, kam by šly po celý den uložit. Bohatě stačilo chodit celý den s komiksovými Želvami v batohu. Nevím, kam letošní Con zařadit. Nemám žádné tiery a je to vlastně jedno. Každý Con si pamatuju z jiného pohledu a na ten letošní budu vzpomínat jako na ten nejvzdušnější a nejpřístupnější, kdy jsme si mohli užít a vyzkoušet co nejvíce doprovodných akcí, které v minulých letech jsme kvůli kapacitě nemohli. K příjemnému zážitku a vzpomínání na pátý ročník bude i povedená after party, která ani nevím, jestli byla v minulých letech. Každopádně u mě šlo o velmi příjemné a energetické zakončení pátečního dne. Byl jsem jedním z mála, kteří vydrželi až do úplného konce a páteční den tak oslavil se vším všudy.

Recenze: Bond In Motion Prague 2024

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 15 Mar 24 00:00:00 +0100

Bond, James Bond. Kdo by hlavního hrdinu románů Iana Fleminga neznal. Prakticky už více jak 60 let (přesněji 62 v době psaní tohoto textu) se tento hrdina v podání hned několika herců vcelku pravidelně objevuje v kinech a méně či více naplňuje divácké očekávání. I když nejsem velký fanoušek hrdiny, který neumí míchat pití, (prakticky uznávám jen Conneryho a Craiga), jsem celkem velký fanoušek automobilů a obecně dopravních prostředků. A právě o tom je výstava Bond In Motion Prague. Tedy výstava, ve které si můžete naživo podívat na nejslavnější prostředky, které se objevily v celé sérii o Jamesi Bondovi. Výstava Bond In Motion Prague je rozdělena na 4 hlavní živly, ze kterých pochází dopravní prostředky - země, oheň, voda a vzduch. Takže se dočkáte nejen automobilů a motorek, ale správně hádáte, že i letadel, vrtulníků, plavidel, ponorek nebo dokonce i raketoplánů. Celkově si tak výstava na vás připravila více jak 75 exponátů v různých měřítkách a velikostí. Od malých modelů až k reálné velikosti. Shocking. Positively shocking Ano, výstava hned otevírá úchvatným modelem letadla Boeingu z filmu Casino Royale a pokračuje v nádherně nasvícených modelech prakticky až dokonce. Byl jsem překvapen, jak jsou modely pěkně lesklé a celé to tvoří s podkresovou hudbou plnou těch nejznámějších intro songů poměrně dobrou atmosféru. Navíc u každého modelu máte nejen popisek, ale i LCD displej, na kterém si můžete přehrát vystavený model ve filmové akci. To mi připomíná, že si musím někdy celou filmografii Bonda trochu více osvěžit. A co tedy mě nejvíce zaujalo? Prakticky všechno. Výše zmíněný Boeing, raketoplán, kluzák, lanovka, stíhačka, vrtulníky, ale pochopitelně že největší hype jsem měl na ikonický Aston Martin. A taky jsem se dočkal. Dokonce v lehce akční póze plné smradlavého efektního plynu. Nic moc, ale aspoň trochu zábavy :-) Nechybí diverzita v měřítkách modelů, různého typu nasvícení, barev vozidel a dočkáte se i dioráma. Pokud jste vášnivý fotografové a máte rádi vozidla, tak si vezměte s sebou i dobrý objektiv, protože zde je možnost fotit vše a zdarma. Je to většinou standard, ale už jsem se dočkal na několika výstavách zamítnutého fotoaparátu. A martini, shaken not stirred.James Bond Není problém. Pořadatelé připravili bar The Bond, ve kterém vám barmani tento legendární drink připraví. Nezkoušel jsem, přeci jen alkohol za volant nepatří pane Bonde ;-) No, Mr. Bond, I expect you to die! Bohužel výstava má i několik málo negativ. Obecně jako u ostatních výstav nebo expozic v ČR, tak i tato výstava je chudá na nějakou interakci. Prakticky jsem za celou dobu viděl jen otočné auto Aston Martin a jinak... vůbec nic. Možnost vyfotit se před plátnem neberu jako něco, co bych měl považovat za interakci. Klasicky si tak odnesete statické fotografie a videa. Absence například cosplaye opravdu zamrzí. Výstaviště Holešovice Ještě bych se jednou chtěl vrátit k prostorám výstavy. Tentokrát ale k vnějšku, který je dle mě absolutně nereprezentativním místem pro jakoukoli společenskou událost. Chybějící ukazatele z parkoviště jsou to nejmenší. Obecně mi chybí alespoň základní vizuální jednota v oblasti architektury celého objektu a třeba i lepší povrch komunikace, kdy stačí, aby přístupová cesta nebyla rozbořena. Chodníky od parkoviště nebo MHD jsou pokryté výmoly, zátarasy a bez kontinuálních přecházejících elementů. Přechody přes komunikace jsou tak vysoce rizikové. Obecně veřejný prostor areálu ale i blízko mimo něj nabízí praktiky nulovou nabídku, jak zde trávit další volný čas. Netvrdím, že za tohle samotná výstava může a určitě ji za to nestrhávám body. Příjemné to ale není. Na elegantního Jamese Bonda vás to určitě nenavnadí. Jen ujistí, kam se v Evropě bohužel stále zařazujeme. Smutné, ale reálné.

Recenze: TMNT The Last Ronin II—Re-Evolution #1

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 11 Mar 24 00:00:00 +0100

Želvy ninja žijí! Nejen v našich mysli a vzpomínkách, ale po fatálních událostech v úžasném komiksu TMNT: The Last Ronin dostáváme nová dobrodružství našich želvích přátel. Bylo opravdu jen otázkou času, kdy se autoři Kevin Eastman a Tom Waltz pustí po velmi kladném ohlasu od kritiku i fanoušků na poslední společný komiks do dalšího pokračování. O velkém očekávání už mluví i prodejní čísla. TMNT The Last Ronin II—Re-Evolution #1 se do prodeje v USA dostal 6. března a za necelé dva dny se stihlo vyprodat 140 tisíc výtisků. Vydavatelství IDW Publishing už hlásilo dotisk společně s novou obálkou. Co více dodat k zájmu o novou sérii TMNT než oficiální tiskovou zprávu: "The reaction to, and continued success of The Last Ronin series goes so far beyond anything we imagined at any time during the creation process… humbling is the best way to sum it up for me," uvedl v tiskové zprávě spolutvůrce TMNT Kevin Eastman. "The whole team just wanted to tell the best story we could. The fact we get to continue to tell more stories set in the TMNT Last Ronin Universe is another gift from the most incredible fans on the planet." Spoiler alert! Následující obsah odhaluje zásadní dějové zvraty z Želvy ninja: Poslední rónin. Pokud komiks máte v plánu teprve číst, zvažte, zda chcete pokračovat ve čtení této recenze. TMNT The Last Ronin II—Re-Evolution #1 Jak už jsem naznačoval v předchozím textu. Komiks Poslední rónin měl pro naši želví rodinu fatální důsledky. Ačkoli Poslední rónin porazil klan Foot, tak se New York i po 15 letech stále nachází ve stavu neustálého úpadku. Nesourodé gangy nyní soupeří o ekonomickou a politickou kontrolu a tento chaos si vybírá svou daň. Začátek komiksu tak otevírá jedna z mnoha bitek, ve které poznáváme aktuální prostředí, které je ovládáno neustálými střety různých gangů a organizací Odboj, do které spadají i naši noví hrdinové. Casey Marie je jasné, že pokud se brzy něco neudělá, město, které zná a miluje, bude navždy ztraceno. A čeká na správný moment, kdy její mladí žáci budou připraveni na svoji novou roli, pro kterou jsou předurčeni. Ti vyrostli do teenagerovského věku a řeší velmi obdobné problémy jako předešlá generace. Názorově se střetávají, potkávají a stmelují. Díky obdobným povahovým vlastnostem tak lze velmi rychle najít paralelu mezi oběma generacemi a čtenář se tak velmi rychle dostane do chemie, kterou mezi sebou sourozenci mají. {shortcodeReviews title="The Last RoninVerse" tags="recenze,komiks,tmnt-the-last-ronin"} Řeší klasické teatrální problémy s pozdním příchodem domů, zákazem počítačových her, ale i pravidelný výcvik v nindža stylu, aby se jednou stali dědici předchozí generace. Ten den je blíže, než si všichni myslí a mohou si přiznat. April a její dcera Casey řeší mnoho problémů v Odboji a jednoho dne dojde na nutné rozhodnutí, jestli Casey povolá své žáky do opravdového boje. Jestli nastal ten pravý čas, kdy po 15 letech tréninku může své svěřence, tedy další mutantí generaci, poslat na první těžkou a zatěžkávající zkoušku opravdovým bojem. Jestli obstojí nebo ne, nebudu už prozrazovat. Každopádně celé první číslo se nese v určité nejistotě. Ať už po stránce obsahu, tak i vypravěčské struktury. Je z autorů cítit možná až příliš velká nervozita nad novou generací a tak tento velmi očekávaný komiksový event odpalují velmi pomalu. To, na co všichni čekáme jako by nechtělo nastat. Ale ono nastane a na ucelenější pohled nad novou generací si pochopitelně musíme počkat do dalších dílů. Prvnímu dílu tak vévodí především akce, která nasazuje vizuální a vypravěčský styl. Vše se tu točí okolo násilí a život v New Yorku není určitě pěkným místem. A už vůbec ne pro želví mutanty. Typický želví humor se nechce moc dostavit a místo teenagerovské zábavy dostáváme citelně mdlé dialogy s notnou dystopickou atmosférou. And we all wish we had the chance to know him. What was when we were born... and we have trained ever since to carry on the honorable traditions of clan Hamato, Master Splinter... and Master Michalangelo. To alway protect and serve our family, our friends...Odyn, Moja, Uno and Yi Jakkoli je ale vyprávění temné, nedokáže se přiblížit osudovosti z předchozích komiksů. Ano, je to nefér takto hodnotit po prvním sešitě, ale například TMNT: The Last Ronin – Lost Years ve mně dokázal už po prvních bublinách vyvolat emociálnější zaujetí. Opět ano, TMNT: The Last Ronin byl velkolepý epický závěr, ve kterém se očekávalo plno emocí a taky jsme je dostaly. Ty se ale bohužel s novou generací (zatím) nedostavují, ačkoli je tento (re)start vlastně možná ještě více osudovější než předchozí zakončení. Start něčeho nového. Vzrušení, očekávání, odhodlání, naplnění, zklamání. Nic z toho jakoby se tu zatím nechtělo pod temnou vizí objevit. Samotné představení nových hrdinů by mohlo být podrobnější. Vsadím se, že většina bude mít jen problém vyjmenovat nová jména našich hrdinů. Zmiňoval jsem, že mají podobné charaktery jako předchozí hrdinové, ale více než kde a kdy jinde, tak tady je třeba větší péče, aby si čtenáři mohli udělat emociálnější pouto. Autoři nám nové hrdiny nahodily stylem ber, nebo nečti. Chybí mi tu větší procítěnější motivace se do nových charakterů více ponořit a fandit jim. Ztotožnit se s nimi. V tuto chvíli je vlastně přijímáme pouze jen pro jejich existenci. Věřím ale, že tohle bude chtít delší čas a třeba i v podobě spin-offových sešitů. Autoři kromě nové linky nezapomněli ani na čtenáře, kteří s TMNT mají minimálně, nebo snad dokonce žádné zkušenosti. Dočkáme se tak velmi líbivé a retrospektivní linky od kreslíře Bena Bishopa, která vtáhne i nováčky do současného děje. Od původního střetu Hamato Yoshi a Oroku Nagi v Japonsku až do blízkého, krutého a nepěkného New Yorku v současnosti. Pro aktivní čtenáře možná zdržující a obtěžující, a opět zapravdu dávám těm, kteří chápou novou generaci jako odstřihnutí a nastartování něčeho nového. Ale i tak těchto pár komiksových retrospektivních stripsů považuji za důstojným ohlédnutím a zakončením za jednou epickou komiksovou epochou. Kresba, kterou vytvořili Esau a Isaac Escorza je na můj vkus až moc detailní. Na druhou stranu souboje díky tomu jsou přehledné a vynikne akce spolu s výrazy v obličeji. Barevně syté a mnohdy až filmové. Umělečtější ztvárnění bych tu až na výjimku od Bena Bishopa nehledal.

Recenze: Tomb Raider I-III Remastered Starring Lara Croft

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 23 Feb 24 00:00:00 +0100

Přesně na Valentýna jsme dostali od vývojářů z Aspyru nádherný dárek v podobě remasterovaných prvních tří dílů ze série Tomb Raider. Jaké jsou vzpomínky z her, které vznikly před více jak 25 lety? Hned v úvodu zmíním, že jsem možná až nekritický fanoušek série Tomb Raider. Lara byla mojí úplně první hrou na legendární platformu Playstation. Spolu s Larou jsme prozkoumali jako archeologové (a trochu zloději) celý svět a od té doby není žádný AAA titul, který bych vynechal. Ačkoli série objektivně v dnešní době ztrácí na obdobné tituly svoji kvalitu, je to série, kterou oceňuji za spoustu originálních rozhodnutí. Díky ní jsem mohl vykonávat moje vysněné povolání a procestovat celý svět. Nemluvě o tom, že série představila silnou ženskou postavu. 25 let od první hry ale umí dosti zkreslit vzpomínky. Ne nadarmo je narativní vyprávění a sentiment považován za jeden z nejnebezpečnějších přístupů, jak přistupovat k interpretaci historie. Remaster je tak určen primárně pro ty, kteří pamatují první trilogii z konce devadesátých let, aby si ji mohli zahrát na dnešních nejmodernějších systémech. Tomb Raider I-III Remastered Starring Lara Croft {shortcodeImages id="203,204,205" thumbnailSize="full"} Je doba remasterová, která se značí nadmíru vysokou koncentrací her, které dostávají druhou šanci. Ne vždy je ale vidět u každého nového zpracování láska k té dané hře a mnohdy je na těchto rychle zpracovaných faceliftových her vidět otrávenost. Vzpomeňte na nedávný hněv fanoušků a recenzentů na GTA: Definitivní edici, která pokazila vše, co mohla. Zcela určitě to ale není případ remasterované Lary Croft. Zde láska k Laře samotné, ale i k celé sérii, je vidět na každém kroku a pixelu. Ano, pixely tu dostaly nový grafický kabátek. A to v takové míře, aby byla zachována samotná retro vzpomínka na divně hranatou grafiku s málo pixelovými texturami a hranatými části těla. Postava Lary dostala péče znatelně více a mezi starší grafikou tak vyniká doslova jako růže mezi trní. Její model byl synchronizován a pro všechny tři díly je tak stejný a konzistentní. Grafika tak vypadá přesně tak, jak jsme si všichni pamatovali. Ještě aby ne, vývojáři použili původní zdrojový kód i modely. Dokonce zde najdete i stejné bugy na stejných místech. Textury jsou syté, uvěřitelněji nasvícené, občas i trochu 3D. Je možné i vidět odlesky z louží i bahna, skvělá a plynulá animace, divoké prostředí plné zvířat a nepřátel. Vše je jak živé! A nebo je to přeci jen trochu jinak? Jistě, nová grafika zcela určitě neodpovídá tomu, co jsme jako děti hrály. Paměť a vzpomínky zkreslují. Proto vývojáři přidali i původní grafiku, kterou si můžete pomocí jednoho tlačítka real-time přepnout a to i během animací nebo v menu. Na jeden stisk se tak můžete vrátit o čtvrtstoletí zpět a porovnat, co jste si mysleli, že si pamatujete. Ten rozdíl je šokující! A je ještě větší, když si hru zahrajete. Pokud si vybere původní "tankové" ovládání, tak dostanete ten pravý retro feeling devadesátek. Na výběr máte ještě moderní ovládání, kterým chtěli vývojáři přiblížit hru dnešním hráčům. Nutno ale silně poznamenat, že tohle je asi jediná věc, která se vývojářům nepovedla. Moderní ovládání se sice přibližuje moderním trendům a prvkům, ale je velmi zabugované a hrát s ním je někdy utrpení. Především v úzkých koridorech a lokací, kde je ovládání spolu s trochu chaotickou kamerou opravdu stresující. Obecně je to velká škoda, ale jinak lze říct, že jde vlastně o jedinou objektivně kritizovatelnou záležitost. {shortcodeYoutube id="-fPqg3SpJjE" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Vše ostatní by se dalo označit za velmi povedené. Ať už se bavíme o grafickém provedení včetně zachování původních textur, tak i skvělého původního soundtracku, fotografického režimu, new game+, pár nových pohybů, ale i českého překladu. Ten jsem tedy rozhodně nečekal (a nepotřeboval), ale určitě potěší a je to krásná ukázka toho, jak vývojáři myslí na hráče. Přeloženo je nejen menu, ale i CGI filmečky, dialogy i popisky předmětů. Jak je zvykem u aktuálních her, tak i zde najdete trofeje a achievementy. Těch je tu dohromady více jak 300, takže pokud jsou hráči virtuální sběratelé, tak se na chvíli zabaví. Navíc některé z nich budou vyžadovat i hodně skillu, ale to retro hráči většinou mají. Zamrzí ale v tuto chvíli platinová trofej, protože v nabídce chybí. Bohužel ale autoři nemysleli na sběratele fyzických obalů. Hra totiž vyšla (zatím) pouze jen digitálně a to je velká škoda. Tento remaster by si zasloužil ultimátní sběratelskou edici spolu s nějakou figurkou a spoustou doprovodného merche. Remaster obsahuje tři původní hry - tedy Tomb Raider I, II, III. Spolu s nimi ale autoři přidali i všechny jejich datadisky, tedy pardon, dnes se vžilo označení DLC. Zajímavé na tom je, že některé DLC vyšly do této doby jen na PC, takže se nyní dostali premiérově i na jiné platformy. A rozhodně ke doporučuji! Je velká škoda, že jsme nedostali v tomto remasteru i čtvrtý nebo pátý díl. Opět zmiňuji zatím. Už existují malé náznaky, že by v nejbližších týdnech autoři mohli oznámit remastery i pro tyto skvělé díly a třeba i díl Angel of Darkness, který se netěší velké oblibě, ale třeba by napodruhé už hra mohla vyjít v lepší technické kvalitě. Obecně tak lze celý remaster pochválit. Vývojáři ze studia Aspyr jasně ukázali, kudy by se remastery z devadesátých let měly vydat.

Recenze komiksu Brutal: #5

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 29 Oct 23 00:00:00 +0200

BruPolicejní detektiv Hiroki Dan už popáté vstupuje na český manga trh. Tentokrát se musí vypořádat s šikanou a domácím násilím. Dopadne a potrestá všechny hříšníky? Nebo se konečně i on bude muset zodpovídat ze svých činů? Pátý díl komiksové série Brutal pokračuje přesně ve stejném stylu jako předchozí 4 díly. Opět se tu setkáváme s několika příběhy (v tomto případě pouze se dvěma), které už po několika stránkách dávají jasně najevo, jak se bude celý příběh odehrávat. Letos jsem si připravil speciální stromek. Chceš ho vidět?Něco se nám snaží říct, že? Prosím?Hiroki Dan Příběhy jsou opět zasazeny do až utopické a stereotypní společnosti, která je až přehnaně stratifikovaná. Ať už společenským postavením, nebo různými předsudky. V obou případech je Hiroki Dan nějakým způsobem nablízku a opět na způsob Deus Ex Machina dopadne vraha. Bez detektivní práce, pouze nám ukáže výsledek svého soudu. Výsledek svého potrestání. Brutálního potrestání. Oba příběhy jsou bez vedlejších etických i právních odpovědností soudce. Navíc se stále nedozvíme nic konkrétního ani o osobním příběhu hlavního hrdiny, který si tak bohužel svoje místo získává pouze v exekutorské roli. Komiksová série Brutal Recenze komiksu Brutal: #5 Recenze Recenze: Brutal (1-4): Zpověď detektiva z oddělení vražd Recenze Chtělo by se napsat, že je to vlastně to samé, ale už popáté. A ono tomu tak je. Pokud vás tedy bavily předchozí díly a baví vás kresba s trochou násilí a sprostých slov, tak pravděpodobně tento pátý díl bude i nadále pro vás. Pokud se chcete posouvat v příběhu a čekáte na nějaké větší rozpracování náznaků Danovi minulosti z předchozího dílu, tak vás musím zklamat. Tento díl vám představí "pouze" to, co jste už 4x četli a viděli. Navíc s nejméně brutálními "záběry", a příběhy založené na největším (a v sérii opakovaných) klišé.

Zaklínač: Cesta osudu naplnil cíle za necelých 5 minut, celkově vybral přes 4 miliony dolarů

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 21 Oct 23 00:00:00 +0200

Desková hra Zaklínač: Starý svět v tuto chvíli dorazila i na český trh a sbírá poměrně dobré recenze. Jednou z mála výtek byla absence lepšího příběhu. To by ale měla napravit nová desková hra, která byla vytvořena ve spolupráci CD Project RED. Tou novou deskovou hrou je Zaklínač: Cesta osudu. V originále pod názvem The Witcher: Path of Destiny. Crowdfundingová kampaň na Gamefound odstartovala úspěšně. "Beckeři" za pouhé 4 minuty a 37 sekund vybrali požadovanou minimální částku 75 000 USD. Celkově po skončení kampaně mohou autoři přepočítávat vybrano učástku v hodnotě 4 416 653,66 USD. Kampaň odemkla všech 45 milníků. Je tedy velká šance, že deskovka se dostane do produkce a dostaneme ji pod stromeček příští Vánoce. Zaklínač: Cesta osudu nebude příběhově navazovat na Starý svět. V nové deskovce se konečně dočkáme příběhů hlavních postav. Hráči si tak budou moci zahrát za Geralta, Ciri, Yennefer, Yarpena, Letha, Triss, Vesemira. Příběhy budou vyprávět dobrodružství, které známe z videoher nebo knižních románů. {shortcodeYoutube id="08hf3ABBvX0" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Hra je koncipovaná až pro 5 hráčů, ale budeme si hru užít i v solo módu. Průměrná hra zabere okolo 45 až 90 minut a je určena pro starší 14 let. Autoři dále také ujišťují, že se poučili z chyb předchozí kampaně na Starý svět a podporovatelé dostanou hru dříve než maloobchodní kupci.

Předpremiéra Loki - 2. série

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 03 Oct 23 00:00:00 +0200

První série Lokiho byla pro mě vcelku milá a nápaditá záležitost. Na rozdíl od ostatních Marvelovek jsem zde našel alespoň nějaký náznak kreativity a dramaturgie pro dospělejšího diváka. A to i přes to, že jsem hlavního hrdinu Lokiho v podání herce Toma Hiddlestona, nikdy neměl moc v oblibě. A co víc - nikdy ve mně nevzbuzoval nějaké větší emoce a spolu s nesympatičností byl důvod, proč se mi postava Lokiho nikdy nevryla více do paměti. To se právě změnilo s první sérií Loki. Tato šestidílná série ale uplynula tak rychle, že by byl hřích nechat tuto látku nevytěženou. Jedna z mála pokračování, které Disney schvaluju plnou měrou. Ne, že by tedy někdo potřeboval můj názor. Po několika letech a ne příliš růžových vyhlídkách především okolo herce Jonathana Majorse jsme se nakonec přeci jen dočkali uvedení. Je třeba přiznat, že já se tedy o pár dnů dočkal dříve než většinové publikum. Shodou okolností se ke mně dostaly (díky Jorssku!) volňásky na předpremiéru prvních dvou dílů v kině CinemaCity. Wow, že? Alespoň pro mě ano. V mém (bohužel/bohudík) nabitém kalendáři se musí sejít hodně věcí, abych na něco podobného našel čas. Ale stalo se. Viděl jsem první díly druhé série Loki. Jaké byly? Nutno říct, že vcelku dobré. Marvel pokračuje hned tam, kde skončil. Žádné větší okecávání. Jde se přímo na věc. A daří se. Tedy minimálně v úvodním dílu, který nakonec uběhne hodně rychle. A to z důvodu, že se v něm pořád něco děje. Na hlavní scéně tak vidíme staré známe, kteří se snaží z konce první série vzpamatovat. A ,,, ne, ne! Ani náhodou nehodlám prozrazovat žádný kus děje. Na to je tato minisérie velmi krátká (ano, opět jen šest dílů). Možná až příliš krátká s uvědoměním, že jsem dnes viděl třetinu seriálu. Jsem ale celkem nadšený z přístupu. Marvel nezdržuje nějakými dalšími kličkami a alespoň naoko řeší děj. Ne nijak závratně, ale věci se hýbou a vy hlavně chcete, aby se hýbali. {shortcodeYoutube id="dug56u8NN7g" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Děj se snaží Marvel prokládat vcelku solidními, ale velmi předvídatelnými vtipy. Ty nejsou tak otravné (minimálně jako v jiných Marvel filmech), ale občas opět nevkusně umístěné. Plynulou dramaturgii a katarzi se Marvel asi už nikdy nenaučí. Nebo spíš nechce naučit? Každopádně kino to pobavilo, mě méně. Baví mě ale stále vizuál, který skrze žlutooranžové zrno dává jasně vyniknout totalitnějšímu nádechu. Občas se dostavily i hrátky s kamerou (na nového Batmana to ale opravdu nemá) a i pár zajímavých hudebních tónů. Kdyby Marvel v určitých scénách nestříhal, tak jsme se mohli dočkat i zapamatovatelnějších momentů. Ale já jsem spokojen i tak. Spokojen jsem ale už méně s předprojekcí, která bohužel neuměla začít včas (jsem prostě dochvilný) a hlavně nenašla asi odvahu, pustit naplněnému sálu verzi v původním znění. Na český dabing se sice dalo docela zvyknout, ale přišlo mi, že čeští dabéři (záměrně?) přehrávali a v určitých pasáží z toho dělali situační komedii. Určitě si to poslechnu za pár dní v originálním znění a posoudím znovu a lépe. Celkově mám spíše příjemné pocity z celého večera, který byl zakončen i příjemným občerstvením. Snad to Marvel v dalších dílech nepokazí a dotáhne to úspěšně do konce. Pokud udrží kvalitu z první série a ze začátku této, budu spokojen.

Recenze TMNT: The Last Ronin – Lost Years

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 26 Aug 23 00:00:00 +0200

Úspěšný komiks Želvy ninja: Poslední rónin uzavřel dlouhou kapitolu jednoho komiksu. Poslední rónin zůstal poslední ze čtyř Želv ninja a jeho úkol bylo pomstít svoji rodinu. Od smrti jeho bratrů ale k finální cestě za pomstou vedlo několik let. Co v tomto mezidobí rónin dělal a jaké byly jeho bezprostřední emoce po zabití jeho rodiny vypráví nepřímé pokračování TMNT: The Last Ronin - Lost Years. {shortcodeReviews title="The Last RoninVerse" tags="recenze,komiks,tmnt-the-last-ronin"} A že to bude nepříjemné vyprávění, tak o tom vůbec nepochybujte. Rónin sice přežil, ale utíká do Asie, kde hledá vůli žít dál. Bohužel mu ale zkříží cestu další smrt, kterou má na svědomí neznámý tajemný Death Worm. Poslední rónin se nakonec vydává pomstít smrt nevinných lidí. Cesta nakonec vede přes celou Asii a musí se vypořádat s nepřáteli, ale i sám se sebou. Tíží ho vzpomínky na mrtvou rodinu. Přemítá, jestli mohl udělat něco pro jejich záchranu. Je v depresi, hledá vůli a hlavně sílu pro závěrečnou pomstu. {shortcodeImages id="131,132,133,134" thumbnailSize="full"} Komiks ale rozšiřuje nejen příběh rónina, ale také se věnuje i aktuální příběhové lince ze současnosti. V té se snaží přeživší komiksu Želvy ninja: Poslední rónin najít cestu pro začátek něčeho nového. Něčeho, co nikdo neví, jak může dopadnout. Přeživší se snaží těžit z odkazů těch, kteří položili svůj život v boji za svobodný svět. Sledujeme tak přirozené a těžké předání zkušeností a pomyslných odpovědností. A pro naše hrdiny to není lehká záležitost. Stejně jako v našem životě, i tady se velmi brzy mohou vyzkoušet, jak velkou odpovědnost má v našem životě každý z nás. Oba příběhy tak spojuje více, než by se na první pohled dalo předpokládat. Kresba má svoje momenty, především v těch, kdy rónin zaujme tvrdou a nekopromisní pózu v akčních scénách. Celkově mi ale přišla spíše průměrná a nedosahuje kvalit z hlavního komiksu Poslední rónin.

Recenze TMNT: The Last Ronin – Lost Years #5

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 20 Aug 23 00:00:00 +0200

Poslední rónin si v předchozím sešitě trpce vybojoval vysvobození ze svého zajetí a cesta k naplnění přísahy je tak volná. V posledním sešitě TMNT: The Last Ronin – Lost Years se tak dozvídáme, kde se Death Worm nachází a jestli vůbec existuje. It´s over. But I´m not finished. Time to go home. No waiting. No stopping. No mercy. No PEACE!Last ronin {shortcodeReviews title="The Last RoninVerse" tags="recenze,komiks,tmnt-the-last-ronin"} Pátý díl je skvělým zakončením této minisérie. Na 30 stránkách komiksu nacházíme doslova nabušené panely. Závěrečná cesta, která hlavního hrdinu z Asie přivede nakonec až do Evropy je napěchovaná akcí a údernými hláškami. Vyobrazení naštvaného rónina je na některých panelech naprosto fascinující a vtáhnutí čtenáře do finálního partu tak maximální. Svůj konec najde i linie ze současnosti. Ta tu dostane prostor už jen okrajově, ale o to více emotivněji zakončuje krátký mini příběh, který doufám už velmi brzy si zaslouží svoji vlastní (alternativní?) linku a hlavně pozornost. Poslední rónin si musel vytrpět v tomto komiksu mnoho bolesti. Musel procestovat půl světa, aby se pokusil splnit svoji přísahu. Ta hlavní práce ho ale teprve čeká. Musí pomstít svoji rodinu, své milované bratry, otce a přátele. Ale to už je jiný příběh.

Recenze: Želvy Ninja: Mutantí chaos (2023)

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 19 Aug 23 00:00:00 +0200

Cowabunga, Želvy prostě jedou a to nepochybně! Po vydání české verze Želvy ninja: Poslední rónin, jeho sešitovém pokračování TMNT: The Last Ronin – Lost Years, jsme dostali potvrzení videohry TMNT: The Last Ronin (The Game) a hlavně se v kinech usídlil film Želvy Ninja: Mutantí chaos. Je to opravdu definitivní potvrzení návratu této frančízy zpět na vrchol, kam patří? Je nový film právě tím odrazovým můstkem a může přilákat nové diváky? Nebudeme si nic nalhávat, nový film Želvy Ninja: Mutantí chaos je snaha navázat na velmi povedené Spider-Verse filmy. A v tom je asi největší problém. Filmy s Miles Moralesem jsou nápaditější, kreativnější, zajímavější a hlavně dospělejší. Ne že by tu nic z toho v tomto filmu nebylo, ale minimálně tu dospělost tu moc nečekejte. One day, fifteen years ago, everything changed. We was covered in this ooze someone dumped in the sewers. Whatever this ooze was, it transformed us. It was weird, but we became a family.Master Splinter Nové Želvy ninja totiž cílí na to nejmenší publikum s minimálním zásahem pro dospěláka. Ačkoli nosná témata by se tu sice našla, bohužel ale nejsou více podchycena a celý film, který má necelých 100 minut, je tak věnován spíše dětským divákům. A to možná ještě výrazně mladším, než jsou sami 15letí hrdinové ve filmu. Je potom opravdu otázka, jak moc se tento film potká s představami každého z nás. Dětské filmy nejsou samozřejmě nikdy samo o sobě špatné. Ale Spider-Verse nebo například i nový Super Mario dokázali své cílení příjemně rozmělnit do celé společenské vrstvy a vytvořit tak zážitek opravdu pro celou rodinu. Želvy Ninja: Mutantí chaos tak nabízí spíše dětský origin, ve kterém je nám představen trochu odlišný a nezvyklý původ našich zelených hrdinů. Ten je založen na nenávisti a ostrakizaci celkovou společností. Toto téma se potom nese přes celý film a naopak je zde kladen velký důraz na vyobrazení dobra a zla. Ošklivá želva! A to doslova. Grafika, nebo možná celková stylizace všech postav je založena na ošklivosti. Celé město New York včetně jejich obyvatel je jedno velmi ošklivé místo, kde i budovy jsou křivé, tmavé a celé to působí opravdu ohavně. Naopak hlavní hrdinové jsou sympatičtí, zábavní a uřvaní. Možná až někdy moc. Film ve snaze neustále udržet dětskou pozornost vymýšlí každý frame filmu povyk a občas z toho vzniká opravdový chaos. {shortcodeImages id="190,191,192,193" thumbnailSize="full"} Ten je prokládán celkem fajn akcí, která se v určitých momentech snaží o kreativnější zpracování, aby nakonec dospěla k velkému finále, ve kterém želví teenageři musí zachránit celé město New York před hlavním záporákem. Tím tu tentokrát není Trhač, ale Supermoucha se svým plánem proměnit celou planetu v mutanty. Do celého příběhu se připletou naše Želvy se snahou najít si své pevné místo ve společnosti, která není připravena na jinakost. Tolik paradoxně blízké té naší. Želvy toho ale moc nechtějí. Chtějí najít respektovaný vlastní život, plnohodnotný, šťastný a co nejvíce - všední a lidský. Jedinou cestou tak vidí zavděčit se " jim - lidem" tím, že Supermouchu chytí. Pochopitelně nic nejde podle plánu. Pomoc jim musí Apriel nebo "otec" Tříska, který je tu na můj vkus velmi špatně vyobrazen. Jak vizuálně, tak psychologicky. Problém rodičovství mohli autoři vyřešit komplexněji, učit se mohou ve Spider-Verse. Užil jsem si ale závěr filmu a jsem rád, že autoři přišli s něčím, co jsme u Želv ninja ještě (pokud se nemýlím) neviděli. Navíc potitulková scéna naznačuje, že další (už potvrzený) díl bude mnohem zajímavější a možná i konečně temnější a dospělejší. Vondráčková, Dyk, Pohlrech. Ne! Asi jste zaznamenali mnoho povyku ohledně českého dabingu. Ten jsem musel kvůli velmi malé distribuci filmu v původním znění podstoupit i já a opravdu má jednu zásadní chybu. Nerozumím tomu, proč pop kulturní hlášky byly skoro 100% převedeny do českých reálií. Rozumím tomu, že se autoři dabingu chtěli zavděčit převážně dětskému a rodičovskému publikum, ale výsledek je spíše k trapnosmíchu. Překladatelé žijí asi v jiné realitě nebo časovém období, ale dnešní teenager opravdu (ale opravdu) nepůjde večer na koncert Vondráčkové, nebo bude považovat Vojtu Dyka za super týpka. Nebýt ale těchto překladatelských ambicí zavděčit se maximálně českému publiku, tak je dabing jinak povedený. Dětské hlasy želv netahají za uši a vlastně se příjemně poslouchají i v češtině. Paradoxem je, že film je určen svým zaměřením pro převážně dětské publikum, kteří české "celebrity" stejně moc neznají. Na druhou stranu tyto "pekla" se ve filmu dějí spíše v první třetině, takže v pozdějších fázích filmu je dabing čím dál tím více snesitelnějším. Film obohacuje skvělý soundtrack a hlavně vhodně zvolené retro písničky (slyšíš to, Mario?). Jen si nejsem opět jistý, jestli cílovka v podobě dětí tyto doslova archivní (ale stále dobré) kousky ocení.

Recenze: TMNT: The Last Ronin – Lost Years #4

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 19 Aug 23 00:00:00 +0200

Dostáváme se v příběhu posledního rónina do druhé půle a jeho osud je stále velmi krutý. Po tom, co byl ve třetím sešitě chycen a unesen ganstery Death Worma, se dostává do zajateckého tábora, ve kterém musí všichni vězni bojovat jako gladiátoři na život a na smrt. Jediná chyba ho tam může stát život a nesplnění své dvojité přísahy. Navíc ho stále neopustily tíživé vzpomínky na smrt jeho rodiny. Nesmí udělat další chybu. Musí porazit své soupeře a získat si svobodu. There were always mote troubles waiting for me. For nine years, no matter how far I ran, no matter where I ran to .. The mountains. The sea. The Wasterlands... The troubles found me. And for all that time, the troubles had the same name... Death Worm.Poslední rónin Čtvrtý díl tak místo delších bublin zde sází spíše na akční gladiátorské zpracování bojů lidí a mutantů. Příběh tak na 30 stránkách uplyne bohužel velmi rychle. {shortcodeReviews title="The Last RoninVerse" tags="recenze,komiks,tmnt-the-last-ronin"} Nelehké to mají i naši přeživší z komiksu Želvy ninja: Poslední rónin, kteří dostávají také tvrdé životní lekce. Učí se odpovědnosti, obětavosti a především týmové spolupráce. Dělají chyby a snaží se připravit na svůj osud. Jejich trénink ale není zdalek ještě u konce.

Recenze: TMNT: The Last Ronin – Lost Years #3

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 18 Aug 23 00:00:00 +0200

Třetí pokračování TMNT: The Last Ronin – Lost Years zavede posledního rónina do Mongolska, kde se snaží vypátrat Death Worma. Do cesty se mu ale postaví tentokrát nezvyklé překážky v podobě tradičních nepřátel, ale především se musí vypořádat se ztrátou svých smyslů. S tím mu pomůže "nepřítel jeho nepřítele", který róninovi ukáže, jak vnímat dění kolem sebe a obrátit svoje slabiny v sílu. Tempo příběhu celého sešitu tak trochu zpomaluje, aby (předpokládám) stejně jako náš hrdina, načerpal sílu do druhé poloviny příběhu. {shortcodeReviews title="The Last RoninVerse" tags="recenze,komiks,tmnt-the-last-ronin"} Paralelně s tím je ale vyprávěn ještě jeden příběh. Ten, který se odehrává v současnosti a je přímým pokračování komiksu Želvy ninja: Poslední rónin. Příběh o těžkosti rodičovství a odpovědnosti za vychování další generace. Má to ale své těžkosti, na které hlavní hrdiny nikdo nepřipravil. Tíha a síla odpovědnosti je zde tak cítit maximálně a přesahuje určitě více, než bych sám čekal.

Recenze: TMNT: The Last Ronin – Lost Years #2

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 14 Aug 23 00:00:00 +0200

Druhý sešit komiksu Teenage Mutant Ninja Turtles: The Last Ronin – Lost Years navazuje na róninu cestu kdesi v Asii, ve které je pronásledován a sám pronásleduje válečníka zvaného "Death Worm". Brzy ale zjistí, že léta strádání mu otupili jeho bojové schopnosti. Do toho se stále sám nevypořádal s minulostí. Nepomáhá mu ani fakt, že jeho bratři ho stále umravňují a poučují. {shortcodeReviews title="The Last RoninVerse" tags="recenze,komiks,tmnt-the-last-ronin"} Komiks tak nabídne zajímavá témata o odvaze, celoživotního učení, tvrdé píle a hlavně nezlomné motivaci a sebekázně. Rónin musí najít znovu sám sebe a přijmout rady od svých bratrů, ale i nového mentora. Musí najít nový cíl své cesty. Druhý díl komiksu má spád, je čtivý a stále velmi bolestivý. Pro čtenáře, ale i pro naše aktéry. O své slovo se totiž přihlásí i větší akce, ve které najdou bolest všichni. Násilí umí rozdat obě strany, jen ale náš rónin ji i umí přijmout. Musí. Jeho pouť za pomstou teprve totiž začíná.

Recenze: TMNT: The Last Ronin - Lost Years #1

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 13 Aug 23 00:00:00 +0200

Komiks Teenage Mutant Ninja Turtles: The Last Ronin - Lost Years je navazujícím "pokračováním" úspěšného komiksu Želvy ninja: Poslední rónin, který nedávno vyšel díky vydavatelství Comics Centrum i v Česku. Poslední rónin zde přišel o svoji rodinu a ještě než se pokusil o pomstu, několik let truchlil nad ztrátou svých nejbližších. A právě převážen o etapě příprav na závěrečnou pomstu pojednává nový komiks. {shortcodeReviews title="The Last RoninVerse" tags="recenze,komiks,tmnt-the-last-ronin"} V prvním sešitě dostaneme opět několik časových linií. Komiks začíná tam, kde prakticky skončila hlavní dějová linka z Posledního rónina. Nebudu zde tedy prozrazovat, čeho přesně se jedná. Je ale velmi zajímavé sledovat, jakým směrem se budeme možná ubírat. Děj se po několika zajímavých stránkách stočí tam, kde bychom měli zůstat delší dobu. Tedy do období, kdy hlavní hrdina právě ztratil svoji rodinu a utíká umřít do přírody. Zde stráví několik let o samotě a z izolace je vyrušen několika mladíky, kteří ho nevybíravě přepadnou a zmlátí. Celý první sešit je tak věnovaný především utrpení, ale i motivaci a cestě, jak se vypořádat s následky ztráty nejbližších, hledání odvahy a také nalezení cesty zpět do života. So, with nothing left to live for... I just started walking. Up this cold and unforgiving mountain... to meet my own endLast Ronin Komiks je tak "nabušený" motivačními hláškami, které lehce oscilují s patosem. V míře ale utrpení, které si naše želva musela prožít, je to zcela opodstatněný fakt. Navíc umocněný , pokud máte stále čerstvě v hlavě pocit z hlavního příběhu. A pokud ne, tak je zde další časová rovina, která vám některé důležité momenty připomene. Opět jako v původním komiksu, tak i zde se čtenář v časových rovinách neztrácí. A překvapivě se ani zde neztrácí vypravěčské tempo. Celý první sešit se strašně dobře čte a hlavnímu hrdinovi( i s přihlédnutím toho, že víte, co ho do budoucna čeká) velmi fandíte.

Recenze: Želvy ninja: Poslední rónin

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 12 Aug 23 00:00:00 +0200

Epické zakončení komiksu je tady. Želvy ninja: Poslední rónin uzavírají jednu velkou a více jak 30 let dlouhou kapitolu. Ze čtyř malých roztomilých a ztřeštěných teenagerů zůstal pouze jediný. Sám se musí vypořádat s následky a důsledky předchozích událostí a najít vůli a cestu, jak přežít. Povede se mu pomstít svoji rodinu a uzavřít tak jednu dlouhou popkulturní linku? Želvy ninja: Poslední rónin Příběh komiksu se odehrává kde jinde než v New Yorku. Tentokrát ale v postapokalyptické budoucnosti, kterou ovládá klan Foot (Noha) a kyber vojáci. Z našich čtyř Želv ninja ale přežila už jen jedna. Její jediným cílem je pomstít svoji rodinu. Její bratři, otec i kamarádi byli zavražděni a náš hrdina se stal posledním róninem. Samurajem bez svého pána, bez rodiny. Předsevzal si jako svůj poslední úkol pomstít svoji rodinu a uctít jejich památku. {shortcodeImages id="126,127,128" thumbnailSize="full"} Účelně píšu neurčitou želvu. Nechci vám kazit překvapení z tohoto jinak velmi zajímavého příběhu. Kdo je posledním róninem se ale bohužel čtenář dozví na přebalu knihy. Proč se vydavatelství odhodlalo k tomuto prozrazení děje netuším. Nemyslím si, že by to byla zejména v ČR veřejně rozšířená informace. Fakt je, že mi to možná trochu ubralo z celkového zážitku a mrzí mě to. Příběh komiksu je rozdělen do několika časových rovin. O tom, co a jak se stalo ostatním bratrům se tak dozvídáme v několika flashbaccích. Příběh poslední přeživší želvy tak není rozhodně pěkný. Je smutný, depresivní a místy hodně bolestivý. Jak po fyzické, tak ale i po emotivní stránce. Poslední rónin si musí projít velmi těžkou životní zkouškou, kterou ale ne vždy zvládá. Na pomoc mu tak přichází někteří staří známí, kteří mu v cestě za pomstou pomáhají. I pro ně to ale není lehké. Sami v minulosti utrpěli velké bolesti a tak se všichni ocitají ve velkém zoufalství. Na druhou stranu je to i příběh naděje, který uzavírá jednu velkou a dlouhou kapitolu v každém z nás. Poslední rónin je tak velkým a dojemným příběhovým zakončením celé historie komiksu TMNT. Více o příběhu prozrazovat nebudu, tohle si musíte prožít a vybojovat sami. Já vám to neulehčím. {shortcodeYoutube id="EBJYNLuIbao" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} O výtvarnou stránku celého komiksu se postaralo více autorů. Každá časová úroveň má svoje vlastní grafické zpracování, za kterým stojí různí autoři s vlastním nezaměnitelným rukopisem. Pro čtenáře tak není vůbec problém se v těchto časových linií díky odlišnosti kresby plně orientovat (vzpomínáte na Inception? :-)) Osobně se mi nejvíce líbila ta současná linie s cyberpunkovým a despotickým nádechem, ve které vynikla celková deprese celého komiksu. Naopak ta, ve které se hlavní hrdina nachází sám sebe mi přišla až přehnaně odlišná, jako by do celého komiksu moc nezapadala. Comics Centrum Samotnou kapitolu si zaslouží knižní zpracování celého komiksu Zde Comics Centrum odvedlo naprosto skvělou práci. Nepřeháním. Zpracování knihy je prostě parádní. Kvalita tisku a tvrdost stránek je skvělou odměnou pro tento komiks. Kresba, barvy a detaily tak nádherně vyniknou na velkém formátu. Je to zkrátka, jako když se díváte na film v Imaxu. Svoji pozornost si zaslouží i druhé vydání se speciální (tmavou) obálkou. Tuto verzi fanoušci vykoupili ještě na Comic-Conu Prague 2023, takže do širšího oběhu se ani nestihla dostat. Já mám možnost vlastnit obě verze a na obě obálky je nádherný pohled v knihovně. {shortcodeImages id="129,130" thumbnailSize="full"} Oba velké formáty mají stejný formát 220 x 325 x 30 mm a jsou v tvrdých deskách s matným potahem a parciálním lakem. Obě verze obsahují dokonce látkovou záložku. Ani jedné verzi tohoto komiksu tak nelze nic vytknout. Komiksu byl ale vytkl trochu špatně dávkovaný scénář, nebo spíše dramaturgii. Především někde uprostřed komiksu se konečně dozvíme, co se stalo všem želvám. V tuto chvíli mi ale hlavní děj nenabídl adekvátně silný a vtahující moment zpět do současné linie. Trvalo tak skoro celý sešit, než jsem se naplno vyrovnal emočně se zobrazení smrtí všech mým dětských hrdinů. Závěr komiksu jsem si ale pochopitelně už užil naplno a ačkoli je konec už nějakou dobu předvídatelný, je i tak emočně silný a uspokojivý a s ohledem na poslední panel i pochopitelně zvídavý a natěšený.

Recenze: Brutal (1-4): Zpověď detektiva z oddělení vražd

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 05 Aug 23 00:00:00 +0200

Japonská manga se definitivně stala v Česku populární. K tomu dopomohla i populární série Brutal, která má v současnosti na trhu 4 svazky příběhů. Hlavním "hrdinou" je policejní detektiv Hiroki Dan. Podaří se mu ale vypátrat vraha, který bere spravedlnost do vlastních rukou? A nebo je to všechno trochu jinak? Rjó Mamijová: Jaké jste měl volno?Hiroki Dan: Zkusil jsem bungee jumping. Ulovil jsem velkou kořist u řeky. Upekl jsem si ji. A pořídil jsem si pěkné fotky. Byl to vážně moc pěkný den. Brutal: Zpověď detektiva z oddělení vražd je série mnoha příběhů, které mají také mnoho společného. Tím pojítkem je brutální potrestání zločince. Bez soudu. Bez svědků. Kdo si bere spravedlnost do svých rukou a trestá hříšníky podle svého uvážení? Už jen z tohoto popisku všichni asi tušíte, kdo je tím záhadným zločincem, který bere spravedlnost do svých rukou. Ne, není to spoiler. Brutal (1-4): Zpověď detektiva z oddělení vražd {shortcodeImages id="109,110,111,112" thumbnailSize="full"} Ať už jde o skutečného vraha, nebo moralizujícího novináře, vždy je na blízku pohledný a úspěšný policejní detektiv Hiroki Dan. Ten je ve své profesi velmi úspěšný a má u svých kolegů velký respekt. Velmi rád ale porušuje zákony a zločince trestá dle svého uvážení. A to velmi, ale velmi brutálně! Ano, tento komiks je založený především na brutalitě a zvrácenosti. Z počátku fascinující, tvrdé a syrové. Někdy i překvapující. Později ale už stereotypní a vcelku nudné a očekávané. A občas také velmi zbytečné. Každý příběh obsahuje stejnou (mnohdy naivní) vyprávěčskou linku a v tom je právě největší problém celé série. Autor knih Kei Koga vždy představí vcelku jasný a stereotypní problém společnosti vyobrazený na té prakticky nejjednodušší premise. A vždy je zločinec (ale i zločinci) nakonec dopaden právě naším hlavním "hrdinou". Ten si nebere s nikým a ničím servítky a samotné potrestání je (stejně jako předchozí hřích) vylíčeno velmi expresivně a krvavě. Bohužel ale zde autorům jaksi "vypadla" detektivní linka a tak veškeré dopadení zločince se děje ve stylu "deus ex machina". Z počátku u prvního dílu mi to celé přišlo jako osvěžující přístup (první díl mi tak přišel v tomto ohledu nejlepší), kde se můžeme soustředit pouze na "hřích a potrestání". Už u dalších knih mi ale po pár stránkách bylo jasné, kam tím autor míří a dostavil se nepříjemný pocit toho, že se jedná vlastně jen o kopírování předešlé šablony a z dalších dílů přišlo velmi rychle zklamání. {shortcodeReviews title="Komiksová série Brutal" tags="recenze,komiks,brutal"} Stejný koncept prostě nejde udržet uspokojivě a napínavě ve čtyřech svazcích po sobě. Hiroki Dan je tu za menšího policejního "boha", kterému všechny vraždy na pachatelích procházejí. Nebo alespoň dočasně. Chybí tu hlubší pohled do Hirokiho svědomí, které tak vypadá bezstarostně až křišťálově čistě. Komiks potom působí příliš prázdně bez většího společenského přesahu. Přitom zde se to přímo nabízí. Na podobném principu fungoval například komiks Zaklínač: Nářek čarodějnice, který s velmi podobnou tematikou pracuje taky. A lépe. Hlubší zacházení s vinou, nebo alespoň s hlubším a trvalejším pocitem viny v každém z nás tu žalostně chybí. Stejně jako (větší a hlubší) motivace detektiva, který týrá a mučí zločince před jejich smrtí. Nenarážíme tu bohužel ani na koncept možného odpuštění (smíření), nebo nad právním zařazení jednotlivých činů.

Nejpřátelštější soused Spider-man?

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 30 Jul 23 15:37:03 +0200

Spider-man je jedna z mých oblíbených postav. Je to přeci jen přátelský soused. Hrdina s velkou mocí a odpovědností. A jaký je můj nejoblíbenější filmový Super-Man? Spider-Man: Across the Spider-Verse (2023) Spider-Man 2 (2004) Spider-Man: Into the Spider-Verse (2018) Spider-Man (2002) Spider-Man: Homecoming (2017) Spider-Man: Far From Home (2019) Spider-Man 3 (2007) Spider-Man: No Way Home (2021) Neviděl jsem: Spider-Mana s Andrew Garfieldem.

Recenze: The Flash (2023)

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 16 Jun 23 00:00:00 +0200

DC se zamotalo do svého rozšířeného filmového univerza a tak je tu teď Barry Allen a jeho Flash, který má pomoci vše nahodit na doslova novou kolej. A jak se mu to povedlo? Nebudu zapírat, že tohle bude spíše větší postesknutí než recenze, ale bohužel láska k DC nabízí kromě veselých stále častěji i smutné momenty. Jedním z nich je i nový film The Flash. Alespoň pro mě. DCU se dostalo především a jen kvůli své neschopnosti do slepé uličky. Pro svoji zbrklost a uspěchanost si nepohlídalo dramaturgii a návaznost jednotlivých filmů a mnohdy jsme dostali velmi nedodělané a nebo naopak obsahem přeplácané a uspěchané filmy. Tam, kde konkurence zvolila pečlivé budování originů jednotlivých postav a především jejich propojení do jednoho světa, DC vsázelo na to, že to prakticky nikoho nezajímá a tak několik kroků přeskočilo v domnění, že i tak se dolary přisypou tak nějak sami. These scars we have make us who we areBatman Když už to vypadalo, že by DCU mohlo být konkurenceschopným, dostávalo tvrdé hity od samotných tvůrců. A tak jsme se dostali do bodu, kdy nic v DCU nefunguje, nové filmy (Shazam) prakticky nikoho nezajímají a ruší se (Batgirl), herci jsou vyhazováni (Cavill) a vlastně celková produkce a dramaturgie se rozplynula. A tak vznikl The Flash (tedy alespoň ten v současné podobě). Film, který má vše restartovat a nahodit na novou, pečlivě vybudovanou kolej, kterou dostal na starost James Gunn. A jak to u WB bývá, opět se jim podařilo zmatlat několik věcí dohromady. Jednak film The Flash měl vzniknout už před několika lety, ale kvůli tradičním produkčním váháním se nakonec film dostal do kin až v roce 2023. A nebyla to úplně pěkná podívaná, alespoň pro mě ne. Když zaženete zraněné zvíře do kouta, můžete od něho čekat ledacos, aby se zachránilo. A tak tu máme ze strany WB záchranu v podobě nostalgie. Silné nostalgie. WB se nebálo šáhnout doslova na legendu a ze zaslouženého batmanovského důchodu vytáhlo zpět na denní světlo Michaela Keatona. Jenže ouha, tohle přeci nemůže nikdy stačit. {shortcodeYoutube id="jprhe-cWKGs" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Hlavní marketingový tahák sice dostává v trailerech velký prostor s monumentálním nádechem starého dobrého DC. Realita je ale jako vždy jiná. Spolu s dalšími taháky v podobě překvapivě sympatické Supergirl, znuděného generál Zoda, dostává Keaton bohužel velmi málo prostoru k tomu, aby nový film mohl nějakým způsobem zachránit. Nepomůžou mu v tom ani další Batmani a už vůbec ne dějová linka s multivesmírem. Ten tu funguje zkrátka tak, že "funguje". Snaha o větší vědecké vysvětlení je prakticky odkázána na jednu scénu a tak si autoři mohou dělat, co je napadne a v poslední třetině filmu prolínat různé vesmírné alternativy. Bohužel ale s velmi špatným a mnohdy nechutným CGI bordelem, který vypadá jako z levné počítačové hry. Ostatně digitální (ne)efekty tíží film od prvních do posledních minut. Jistě, jsme v komiksu, ale tvůrci si nedali záležet ani se zjevně jednoduchými záběry a vše svěřili zelenému pozadí. A tak prakticky jediné, s čím nový The Flash přichází je překvapivě funkční filmový vztah Berryho se svoji matkou, kvůli které Berry podnikne velmi odvážný (a hloupý?) návrat do minulosti, kde kvůli shodě okolností uvízne a potká své "mladší" já. Ačkoli představitel hlavního hrdiny Ezra Miller se netěší valné herecké pověsti, tento duální rozkol myslím zvládl výborně a i když se mi to nechce věřit, že to zrovna píšu, ale vážnější polohy Ezrovi sluší a prakticky je to jediné, za co by mohl tento film dostat plusové body. S každou minutou, kdy si Barry uvědomuje, jakou hloupost cestováním do minulosti udělal, je na Millerovi vidět alespoň určitý náznak celkové osudovosti jeho rozhodnutí a případných dopadů na (nejen) jeho existenci. Bohužel ale dramaturgie filmu nepovolí tento rozměr více prohlubovat, protože je prakticky nonstop přerušována trapnými a až někdy velmi vlezlými scénkami, při kterých bychom se měli smát. Cíleně píšu měli, protože si nejsem jistý, kdo je vlastně konzumentem tohoto filmu a jak moc to vlastně funguje. Autoři se tak snaží cílit castingem a různými cameo rolemi na oldschool DC nadšence z minulého století. Trapnohumorem a dialogy ale cílí na školou povinné děti. Výsledkem je tak absolutní nepochopení a film, který sice chce vše, ale nedostane nic. Tento rozkol je vidět hned od prvních vteřin a minut a neopustí nás už po celý film. Přemíra snahy okopírovat marvelovský humor je tu všudypřítomná a velmi, ale velmi otravná. Film se tak snaží dále fanoušky uspokojovat ruznými cameo rolemi, aby bylo vidět, že DCU funguje. Na scéně se tak dočkáme Wonder Woman, Alfreda, nebo třeba i Bena Afflecka. O to více ale bolí pocit, že se jedná jen o pozérskou situaci, kdy WB dávají najevo, jak moc tyto scény měli dopředu promyšlené. Jenže opak je pravdou. Promyšlené není nic a jediné, na co spoléhají jsou diváci, že bude z těchto všech náhodných králíků z klouboků alespoň určitá část spokojena. A zbytek už musí zařídit James Gunn. Jenže ani on a pravděpodobně už asi nikdo nedokáže tento špatně nastavený set-up DCU zachránit. A možná je to dobře. WB by se tak mohlo konečně soustředit na to, v čem jsou opravdu dobří. Zaměřit se na promyšlené psychologické filmy jednotlivých DC postav (Joker) nebo uzavřené krátké kreativní trilogie (Burton, Nolan). Cesta současného DCU totiž nikam nevede.

Recenze: Spider-Man: Across the Spider-Verse

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 09 Jun 23 00:00:00 +0200

Lidská řeč je velmi bohatá a rozmanitá. Dlouhá tisíciletí jsme se ji snažili rozvíjet, abychom v běžné, ale i odborné komunikaci dokázali přesně interpretovat, co vidíme nebo cítíme. Ať už fyzicky, nebo v sobě sama. Po zhlédnutí filmu Spider-Man: Across the Spider-Verse si tím ale nejsem úplně jistý. I tak ale zkusím všechny pocity, které ve mě vyvolal tento film rozepsat. Pojďme si textově a tedy z mé strany určitě limitovaně popsat, jestli se pokračování oscarového filmu Spider-Man: Into the Spider-Verse povedl. I never found the right band. So I started my ownGwen Stacy Spider-Man: Across the Spider-Verse je především neskutečná a šílená jízda. Ostatně od pokračování úspěšného filmu Spider-Man: Into the Verse se nedalo čekat nic jiného. Ale realita předčila snad všechna možná očekávání. I několik dní od zhlédnutí filmu jsem stále v (pozitivním) šoku z toho, co jsem viděl. Respektive stihl vidět. Nový Spider-Man totiž v každém framu nabízí tolik informací, které lidský mozek nemá možnost na jedno zhlédnutí pojmout a interpretovat. Tím jsem si zcela jistý. Absolutní nálož akce, gagů, easter eggů, pocitů, hudby a všeho možného je tak nutno vidět vícekrát, abychom mohli naplno konzumovat tento film. {shortcodeImages id="195,194,196" thumbnailSize="full"} Ideálně ovšem vždy v kině. Nový Spider-Man využívá celou plochu širokoúhlého záběru k prezentaci a vyprávění příběhu, přesně po vzoru komiksu. Není tak ojedinělé, že v jeden moment sledujete stejnou akci v různých záběrech, vyprávění příběhu potom snažíte zachytit skrze hlasové i textové dialogy. Do toho všeho hned několik různých (a trochu bláznivých) realit. Ano, hlava (minimálně) nestíhá, ale o to více vás tento film nutí k dalšímu zhlédnutí. I když jste ale zahlceni (a možná v určitých pasážích přesyceni informacemi), tak ale nejste ztraceni. Autoři si dali záležet na tom, abychom nikdy neztratili hlavní děj a kontakt s hlavními postavami. Nad vším tím chaosem tak pořád vyčnívá pevná a hlavně sebevědomá ruka autorů, kteří velmi dobře vědí, do jakého bodu vás jako diváky chtějí dostat. A věřte, že se vskutku máte na co těšit. A příběhová pouť je to opravdu dlouhá. Nový Spider-Man odvypráví prostřední část svého příběhu v rámci 140 minut. To z něho dělá dosud nejdelší animovaný film v USA. I tak ale příběh našich hrdinů uplyne jak voda. Tento film je neskutečná jízda a divákovi prakticky nedává prostor k nádechu a odpočinku. A pokud ano, tak velmi šetrně a především vždy nenuceně a smysluplně. Nesnaží se za každou cenu diváka rozesmát nebo fanservisovat. A tak chvíle, kdy se během různých akčních scén film zpomalí, jsou skvělou esencí a dodávají filmu hloubku a reálné pocity. Oceňuji velmi pěknou a i civilní linku vztahů, které se v pozadí celého toho chaosu utváří. Vztah Milese, Gwen, jejich rodičů, alternativních Spider-Manů a to napříč různými dimenzemi je velmi dobře vykreslen a hlavně odvyprávěn. {shortcodeYoutube id="shW9i6k8cB0" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Příběh není přehnaně komplikovaný a je pod vším tím informačním boostem skryt, aby se v druhé polovině filmu přepnul do brutální akční a nakonec i emotivní eskalace. Tvůrcům se podařilo skloubit příběh s animací a zvukovou kulisou už od prvních chvil. Prakticky hned od začátku tak vidíte nádhernou symbiózu mezi těmito základními faktory kinematografie, která eskaluje právě v druhé polovině filmu. Nicméně kouzlí velkými momenty po celý film. Ti, kteří milují soundtrack z prvního dílu si tak přijdou na své i zde. Z každého animovaného záběru tak stříkají emoce, energie a postupně i nevyhnutelná osudovost hrdinů. Cestování dimenzemi si pochopitelně žádá úsilí, odvahu, ale i oběti. Je tak možná trochu nešťastné, že úplný závěr tohoto filmu si naplno vychutnáme až v příštím roce. Filmu bych tak jen vyčetl někdy snahu o přehnanou informační zahlcenost, která už byla (pouze) v určitých momentech rušivá a pro mnohé diváky už může být tak sledování filmu velmi nepřístupné. Nehledě na epileptiky či podobně reagující diváky. Spider-Man: Across the Spider-Verse je ale tak silný a sebevědomý film, že tyto menší prvky filmu rád odpustím a raději půjdu ještě jednou do kina. A to byste měli udělat i vy. Tento film vám předá tolik informací, že je budete vstřebávat ještě několik dní, možná i týdnů. P.S. Chci samostatný film/seriál o Gwen a její dimenzi!

Nejbrutálnější Rambo!

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 07 Jun 23 18:14:18 +0200

Rambo byl kdysi synonymem západního (filmového) hrdiny, kterého nikdo a nic nemůže zastavit. Vytvořil si tak silný kult osobnosti, že mnoho fanoušků ho uctívají i v dvacátých letech tohoto století. Mně tento fanatismus (naštěstí) minul, ale i tak mě tato filmová postava neminula. Rambo: First Blood (1982)Jako early náctiletý jsem tento film neměl rád. Nic moc se v něm nedělo. O pár let později, když jsem si dokázal spojit všechny okolnosti dohromady, je First Blood výborný psychologický akční film. Zcela určitě nejlepší z celé série.Film vznikl podle knihy s mnoha zásadními úpravami, které určitě prospěly k tomu, abychom se dokázali jako diváci lépe sžít s hlavní postavou.Někdo může namítat, že změň je tu až příliš a John Rambo tu vyznívá jako ryze kladná postava zahnaná do kouta. Ano i ne. Ne každá volba je sice dobrovolná, ale každá volba mi měla nést svoje následky. A v tom je právě tento první díl pozoruhodný.Nehoní se tu body count. Řeší se tu post válečné syndromy, které v dnešních dnech budou stále všudypřítomné. A to i v naší republice, kde bychom to ještě v době uvedení tohoto dílu nečekali. Svět se mění, i John Rambo se musel změnit. Rambo: First Blood Part II (1985)Americké trauma z prohrané vietnamské války tu bude asi ještě dlouho. A nejen proto vznikl tento druhý díl, který alespoň filmově dává americkým Zeleným baretům náborové šance. A vlastně proč ne. Film je sice účelný, ale po prvním depresivním díle nabízí defantomizaci celé postavy.To, co bylo v prvním dílu jen naznačeno, John Rambo ve Vietnamu ukazuje naplno. Bojuje, podřezává a také umírá pro vlast. Zvládli byste to také? Rambo III (1988)To, co byl pro USA Vietnam, pro SSSR je Afghanistán. A s ohledem na dnešní situaci si můžete dosadit i jinou zemi. Film ukazuje, že odboj není zbytečný a dává naději a také bolest všem, kteří ho podstoupí. A John Rambo neopoští své přátelé, kteří by to pro něj udělali také. Kromě snášení bolesti mu zde jde mnohem lépe kulturistická postava a celkem fajn film. Rambo IV (2008)Další světový konflikt a opět je u toho John Rambo. Tentokrát Barma (v dnešní době Myanmar) a brutální občanská válka s přesahem do genocidy a pár... amerických naivních dobrovolníků. Rambo: Last Blood (2019)Béčkový film, který se vůbec, ale vůbec nepovedl. Tvařme se, že neexistuje.

Film Legends Museum Praha (Opletalova ul.)

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 20 May 23 00:00:00 +0200

Ten svět se nějak nechce zastavit. Pamatuji si, jak jsem celkem nedávno slavnostně psal o tom, že jsem zkompletoval všechny pobočky FLM tím, že jsem konečně navštívil i Film Legends Museum v Českém Krumlově. A nyní o pár měsíců později píši to samé. Zkompletoval jsem všechny pobočky Film Legends Museum (FLM). Jak to? Bohužel majitel frančízy FLM Jan Vlčko byl donucen na konci roku 2022 uzavřít pražskou pobočku a byl nucen hledat nové místo. A jak už to s prostory (nejen) v Praze bývá, tak to nějakou dobu trvá. Nakonec se myslím ale vyplatilo počkat. Nové prostory jsou totiž přímo v centru Prahy přibližně 30 metrů od Václavského náměstí. {shortcodeReviews title="Film Legends Museum" tags="film-legends-museum"} Slavnostní otevírání 8. dubna jsem kvůli lehkému nachlazení (spíše únavě) nestihl, ale dnes už mohu konečně udělat ✔. I tato pobočka měla možnost podrobit se mé návštěvě, oku, fotoaparátu a také recenzi. Takže, jaká je nová pobočka Film Legends Museum Praha v Opletalově ulici? Opletalova ulice? Ano! Nebudu to zbytečně zdržovat. Nová lokalita je super. Teda alespoň pro mě určitě. Potom, co jsem procestoval spoustu hodin do poboček v Českém Krumlově a Kroměříži, je pražská velmi dostupná. Nachází se totiž přímo v samotném centru Prahy, pár minut chůze od hlavního nádraží a dostat se na Václavské náměstí umí snad každý. Prostory jsou akorát velké, drží atmosféru a opět jsou víceúrovňové. Je zde spoustu tematických sekcí a zákoutí zaměřené na horror, sci-fi, fantasy, komiks, seriál, videohry i pohádky. Nechybí tradiční menší shopík, kde si můžete odnést i nějakou tu figurku, sochu nebo jen pěkný hrníček s motivem vaší oblíbené frančízy. Zamrzí (trochu) ale absence kina, které dodávalo původním prostorům filmovější nádech. Nicméně byla zachována podkresová hudba v celých prostorách, která rozhodně neruší a krásně doplňuje atmosféru. Milá obsluha? Jasně! Zmiňuji to u každé pobočky FLM a jsem za to strašně rád, že i v pražské pobočce pracují lidé, kteří se umí usmát, poradit, nabídnou občerstvení, odložení bundy a nic přehnaně nezakazovat. Pořád, pořád to není v českých službách standard a slušná komunikace je pro mě velmi důležitá, abych se v museu cítil dobře. A tady rozhodně ano. Figurky, sochy? Stovky! {shortcodeImages id="166,167,168" thumbnailSize="full"} Nepočítal jsem to, ale dle mě jich v pražské pobočce najdete vyšší stovky. Všude, kam se podíváte najdete v různých velikostech figurky a sochy z každého koutku pop-kultury. Opravdu nemá cenu tu vypisovat všechny prospektivy. Navíc exponáty přibývají každým týdnem nové. Část z nich jsem měl možnost vidět i v jiných lokalitách FLM. Zkusím se alespoň zaměřit na tematické koutky. Jako velkého fanouška DC jsem si hodně užil sochy Jokera, Deadshota a perfektní Harley Quinn. Velmi dominantním se potom staly bysty Aquamana a Jokera. Wow, to se opravdu musí vidět na vlastní oči. Marvel koutek ale taktéž nestrádá. Nelze si nevšimnout parádního Thanose, Stana Lee, Kapitána Ameriku nebo obřího Hulka. Jsem rád, že jsem naživo mohl vidět Jona Snow od Prime1Studio v 1/3 měřítku, na kterého jsem měl určitou dobu zálusk. Z fantasy sekce určitě musíte zhlédnout sochy Saurona, Sarumana nebo Gluma. Nepřehlédnete taky životní sochu Harryho Pottera nebo Nimbus 2000. Potěší také koutek s mimozemskými lovci Predátory a Vetřelci. Zvláště sochy Predátora umí naživo pěkně zapůsobit. Maskovaného Dutche jsem ve FLM ještě neviděl a sekci Transformerů také ne. Škoda ale, že tyto dvě sekce jsou za sklem. Asi bych si je více užil, kdyby dostaly sochy více svěžího vzduchu. Ale chápu obavu majitelů. Trochu mě zamrzelo, že jako gamer jsem tu moc herních skvostů nenašel. Sem tam pár věcí ano, ale nějaká větší sekce by se určitě do budoucna mohla přidat. I když uznávám, jsem ve filmovém museu. Celkově ale pestrost frančíz je v pražské pobočce obrovská. Ať už se vám líbí jakákoli odnož současné ale i uplynulé popkulturní dekády, určitě si tu svoje oblíbené hrdiny (a hrdinky samozřejmě také!) najdete. Návštěva nové pobočky je tak otevřena všem, kteří mají rádi tento druh zábavy. Nehledě na pohlaví, vzdělání ani věk tu najdete svoje vzpomínky. Bohužel pro úplně ty nejmenší tu není dětský koutek (alespoň v době mé návštěvy). I tak je ale vezmete s sebou, ať poznají, jaké pestré světy se skrývají v popkultuře, kterou určitě brzy také navštíví.

Comic-Con Prague 2023

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 21 Apr 23 00:00:00 +0200

Comic-Con Prague letos vstoupil už do svého čtvrtého ročníku. To už je vlastně velmi pěkná tradice. Jaký tedy byl už tradiční Comic-Con Prague? Comic-Con Prague 2023 Prvně, Comic-Con Prague mám rád. Každý ročník pražského Comic-Conu jsem si užil trochu jinak a tak mohu říct, že pro mě všechny předešlé ročníky byly něčím výjimečné a skvělé. A to samé platí i o aktuálním ročníku 2023. {shortcodeReviews title="Ročníky Comic-Con Prague" tags="comic-con-prague,recenze"} Letos jsem na Comic-Conu Prague strávil plné tři dny. A byla to tedy jízda. Nachodil jsem několik desítek tisíc kroků a v tuto chvíli se mi honí hlavou spoustu myšlenek, jaký vlastně nejnovější ročník byl. Zprvu ale patří oprávněná a zasloužená pochvala organizátorům, že se o značku Comic-Con Prague starají a organizují tento důležitý event pro mnoho lidí. Mezinárodní akci s účastí okolo 20 tisíc není žádná legrace a oceňuji, že už každoročně v O2 Universum přestřihávají slavnostní pásku a já jsem letos mohl být u toho. Letošní ročník nabídl z pohledu hostů velmi, ale velmi silná jména. Posuďte sami: Ian McDiarmid, Danny Glover, Dan Fogler, Richard D. Anderson, Josef Dvořák, Graham McTavishm a spoustu dalších. Takže z tohoto pohledu nabito maximálně. Dalšími novinkami překvapili z pohledu organizačních. Prvně, Comic-Con Prague dostal tolik potřebnou mobilní aplikaci. Konečně, že? :-) Dalšími novinkami bylo zvětšení prostor o další místnosti a lokace. A také jsme se dočkali parádních zkratek v podobě schodů, které v prostorách Comic-Conu ušetřili tisíce zbytečných kroků. A k tomu několik dní před slavnostním zahájením pořadatelé ohlásili vyprodanou sobotu. Takže čtvrtý ročník Comic-Conu Prague tak mohl naplno začít. Comic-Con Prague 2023 byl super, ALE... Comic-Con Prague 2023 byl super, o tom žádná. Už je zatím ale takovéto menší ošklivé ALE, které umí být dosti nepříjemné. Vše si postupně povíme. Páteční den pro mě určitě nezačal dobře. Jakkoli jsem se na pátek těšil hodně, protože jsem na této akci ještě nezažil slavnostní zahájení, tak nadšení velmi rychle opadávalo. Vstup do O2 Universa byl vcelku hladký, ale značení šaten pořád chybí a i když víte, že jsou "přece někde tam dole", tak zbytečně ztrácíte čas řešením takto jednoduché a základní potřeby si odložit bundu, zvláště když venku už několik dní nechutně prší a vy přijdete lehce (trochu více) zmoklí. Na podlaze sice najdete šipky, které Vás nasměrují na podpis fotek, ale to je tak asi všechno. Schodiště a nové prostory nejsou nikterak označené, takže je potřeba pokus/omyl, abyste našli tyto nakonec super novinky. Fakt je těžké napsat, kam schodiště vede, případně kde se najdou nové prostory? Polepit samolepkami chodby by snad pořadatelé taky mohli. Nebyl jsem v prostorách ani 10 minut a už jsem se v Comics Centrum naštval ohledně nemožnosti platit kartou. Je rok 2023, nebo ne? A už vůbec nechápu obsluhu, že si stěžuje na to, když zákazníci nosí tisícikoruny a nemají nazpět. Ach jo! Každopádně ale Comics Centru děkuji za nové Želvy Ninja: Poslední Rónin! Knihy (ano, koupil jsem obě) vypadají super, jen ten přístup k prodeji prosím zlepšit. Jinak ale platba kartou fungovala všude (až na šatnu!) a dobře a spolehlivě. Za to palec nahoře. Bohužel pátek se ne a ne začít zlepšovat. Po prvních hodinách vše vygradovala 50minutová čekačka na otevření hlavního sálu na slavnostní zahájení. Nejhorší na tom ale bylo, že to čekání ve stoje za to nestálo. Slavnostní zahájení mě zklamalo a hlavní důvod, proč jsem přijel i v pátek, byl tak velmi nenaplněn. Tady prostě není o čem diskutovat, slavnostní zahájení jsem si představoval výrazně lepší. Bohužel problém s pouštěním do sálu a s obsluhou, která nikdy nevěděla prakticky nic, jsem se potýkal celý víkend. Tohle je dle mě organizační fail, který by už na čtvrté akci neměl být. Občas vás ze sálu vyhnali, někdy zase ne. Obsluha nevěděla, kdy hlavní sál otevřou, jestli a kdy tam vás pustí. No trochu zmatek. Pátek jsem nakonec zakončil opět zmoknutím, takže moje vyhlídky na sobotní program byly opravdu velké. Přijela princezna Mnohem důležitějším a výjimečnějším okamžikem ale pro mě bylo, že jsem na sobotní část programu vzal i svoji malou princeznu. A přiznám se, že jsem byl fakt natěšený, až ji Comic-Con ukážu ve vší parádě. Sobota je totiž hlavní den (i když se tomu pořadatelé divili) a byl taky jak se patří vyprodaný. Takže s vyhlídkami na perný den jsme vstoupili hned v 9 hodin ráno a začali si užívat popkulturní svět se vším všudy. Nebudu se tu rozepisovat o jednotlivých detailech, fakt je, že by to bylo dlouhé čtení. Za půl dne jsme toho spolu stihli opravdu hodně. Chválím opět hernu, kterou jsme dosyta využili. Pohybové Nintendo hry u nás těžce bodovaly, stejně tak jako PS sekce a především hopsací automaty. Wow. To byl nápad. Strávili jsme tam několik hodin skákáním na šipky v různém tempu dle hry. Příště určitě zvětšit prostor a bude to dokonalé. Fronty totiž byly úplně všude a na všechno. {shortcodeSingleReview id="7409"} Celkově chválím i přidání občerstvení na vícero místech. Nestalo se mi, že bych na (předražené) občerstvení čekal více jak několik desítek sekund. Co se mi ale nelíbilo, byl počet míst sezení. Nejen v jídelně, ale celkově nám chybělo více míst na odpočinek. Takto jsme museli kolikrát až potupně sedět na zemi s jídlem a především s menším dítětem je nemožnost odpočinku škoda. Přitom stačí pár menších nafukovacích pytlů a různých kostek a problém je vyřešen. Menších problémů by se asi našlo více - nemožnost si vzít pro dítě zdravou svačinu z domova nepochopím. Hranolky, pizza a ani burgery bych nezařadil ani do výživy pro dospěláka. Chápu, že jsme na festivalu, to ale neznamená, že musíme slevit ze svých standardů a přejít na junk food. Pochválil bych sobotní snahu o kontinuální úklid, který se ovšem v neděli brzy zasekl a vyhodit tak plastový (!) kelímek byl docela obtížný úkol. Přetékající odpadkové koše nebyly zrovna přitažlivé. O spotřebě několika tun plastu ani nemluvě. Zarazilo mě i množství obchodů se stejnou tematikou. Všemu vládlo především anime a hlavně pro mě absolutně bezcenné "cetky" ze všech frančíz. Rozumím, že si každý chce odvést suvenýr, ale na toto téma by stačilo pár obchodů. Připadal jsem si místy jak někde na tržnici. Naopak mi chybělo tradiční Lego. I když mělo svůj velmi malý a skromný stánek, tak přeci jen to bylo pro mě velkým zklamáním. Myslel jsem si, že právě u Lega strávíme delší čas. Jednou z novinek byla i (konečně) mobilní aplikace, která celkem plnila svůj účel. Doporučil bych se silněji zaměřit na nějakou lepší použitelnost v navigaci a především připravit možnost, sestavit si z programu vlastní kalendář, ve kterém by uživatel měl svoje akce v časové posloupnosti, jak jdou za sebou. Neodpustím si ani opět menší povzdechnutí nad opomíjenými komiksovými tvůrci, kteří zde hrají snad až třetí roli. Z festivalu už je teď jasné, že se stává celebrity show ala Karlovy Vary. A to se mi nelíbí. Z CPP se stává (ne/chtěně) jen pozérská akce na nejlepší fotku s hlavními hvězdami a honění lajků na sociálních sítích. Chybí mi tu větší "nerdství", které tak zachraňují občas nějaké zajímavé přednášky ve fanouškovských panelech. {shortcodeYoutube id="ZsBbKtuIGwI" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Všemu tomu nepomáhá ani už určitá recyklace CPP sebe sama. Hlavní program je prakticky stejný se stejnými moderátory, hlavní akce proběhnou ve stejnou dobu a stejných prostorách, dokonce na stejných místech najdete většinu stánků a doprovodného programu. CPP 2023 je vlastně jako jet 4x za sebou na dovolenou ve stejný čas, do stejného hotelu a na stejné místo. Dát si tam vždy stejnou snídani a vidět stejné památky a sem tam potkat někoho slavného. Nejsem si jistý, jestli stálé fanoušky tohle takto může dále bavit. Ano, velké akce prostě o tomto někdy bývají. Větší poptávka pohlcuje tu menší, od toho tu jsou tematicky zaměřené akce (Animefest, FF, atd.) Nicméně předešlé tři ročníky se mi opravdu líbily, tak by bylo škoda, kdybych o tuto moc pěknou tradici do budoucna přišel jen kvůli tomu, že se z CPP stane zaběhlá rutina, ve které se akorát každý rok bude předhánět, jak velká hvězda do ČR přijede. Celkově je tak čtvrtý ročník pro mě určitě nejslabším. CPP se zaměřuje (možná nechtěně) pouze na jednorázovou aktivitu založenou na zvučných jménech a zcela určitě pomalu, za to velmi jistě, ztrácí svůj název. Komiks se stává pouze záminkou, ale už ne účelem. Pořád ale CPP patří velký respekt za to, jak velkou zábavu přináší. A to myslím upřímně! Mnou napsané obavy se samozřejmě týkají jen mého (možná úzkého) pohledu a názoru. Předchozí tři ročníky byly parádní a vlastně budu velmi pěkně vzpomínat i na tento. Přeci jen jsem ho prožil jinak a CPP mi doručil moc pěkné vzpomínky. Díky za to!

Recenze Pharaoh: A New Era

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 30 Mar 23 00:00:00 +0200

Existují pevné konstanty, které se v průběhu let nemění. Jedna z nich je, že budovatelská strategie Pharaoh je i po více jak 20 letech stále skvělou hrou. Bude to ale platit i pro jeho remake Pharaoh: A New Era? Stará láska nerezaví Recenzi začnu jak jinak, než pořádnou dávkou nostalgií. Zrovna u této hry to snad ani nijak jinak nejde. Bylo krátce po strašidelném Y2K a já si nainstaloval na tehdejším PC (už si ale nevzpomenu přesnou HW konfiguraci) strategii, která mi ovlivnila následujících několik let. Strávil jsem s ní snad prakticky každé odpoledne a počet hodin musel jít do vyšších stovek. Whoever lets himself be led by the heart will never lose his way.Egyptské přísloví Pharaoh byl velmi nádherný, romantický, atmosférický pohled na jedno z mých nejoblíbenějších historických období. Hru jsem hltal tak, že pro mě nebylo problém ji hrát opakovaně a vytvářet si i vlastní mise a výzvy. Soundtrack jsem extrahoval a poslouchal i mimo hru. Pharaoh byl prostě skvělý, nebo alespoň tak, jak jen tehdy mohl být. K Pharaoh jsem se vracel i v pozdějším období a stal se po mě natolik srdeční záležitostí, že jsem tuto hru musel nainstalovat i mé (budoucí) manželce. Díky bohům hře propadla stejně jako já a tak máme o jeden společný zážitek více (a rozvod méně) :-) Přiznám se, že jsem vlastně nikdy neměl potřebuju zremakovat jednu z (pro mě) nejlepších budovatelských strategií. Ačkoli se samozřejmě doba pohnula, tak Pharaoh na průměrných monitorech dnes vypadá vcelku ucházejíce. Ale jako tech-maniak jsem samozřejmě hned od ohlášení remaku ve 4K vyskočil radostí, přečkal několik oznámení o odkladu (pro dnešní dobu absolutní standard) a hned v den prodeje koupil a nainstaloval. Takže, jaký je remake starého dobrého Pharaoh? Ta pyramida je nakřivo, nebo ne? Očekávání veliké, ale realita bohužel trochu bolavá. Můj vstup do hry byl hned zkraje trochu rozpačitý. V první základní "tutorial" misi jsem měl bug, kdy se mi mise nechtěla ukončit ani po jasném překonání cílů a tak jsem misi musel hned restartovat. Další mise už mi nabídly sice příjemnější chvíle, ale technických problémů jsem se úplně nezbavil. Především špatná návaznost skriptovaných událostí v jednotlivých misí ze hry dělala špatný zážitek. Nehledě na to, že hra se několikrát začala v určitých částech misí zničehonic sekat a zamrzávat. I po opravných aktualizacích, které si fanoušci vynutili, hra bohužel byla stále a je velmi rozbitá. Mise s pyramidami (ano, těmi velkými) jsem musel restartovat dokonce 3x, abych mohl pokračovat v kampani. Nečekal jsem, že zrovna u takto legendární hry a značky budu muset svoji recenzi začínat takto negativně. Na druhou stranu tyto problémy zmiňuji, protože mi dokázaly první hodiny hry docela znepříjemnit a v průběhu celé hry se občas opakované připomínat. Pevné základy nade vše Naštěstí ale hra stále podle mě těží z pevných základů, které vystavěla už původní hra. A tak počáteční nervozitu nakonec vystřídala kvalitní hratelnost, která ale bohužel nepřináší mnoho nových invencí. Jasně, hra sama o sobě (stále) obstojí, ale přeci jen vývojáři ze studia Triskell Interactive mohli být více odvážní a kreativní. Základem je tedy stále správa města (pokaždé jiného) v rámci starověkého Egypta. Vaším úkolem je plnění misí, díky kterým váš rod postupně hierarchicky stoupá na pomyslném říšském žebříčku. {shortcodeYoutube id="j-OCcNaCCiQ" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Každou misi tak začínáte stejnou rutinou - vykolíkovat parcely, cesty, zajistit jídlo a základní průmysl. Poté vydělávat peníze, vylepšovat město, produkovat zábavu, zajistit dostupnou zdravotní péči a hlavně stavět náboženské chrámy a starodávné monumenty. A nakonec taky ubránit město před vpády cizích armád nebo i vlastních. Tohle vše opět funguje jak má a pokud přijmete tuto základní premisu, kde víceméně jde prakticky vždy o to stejné, tak hra se Vám opět odvděčí v podobě desítek hodin zábavy. Bohužel ale cítím, že tak nějak mohli autoři remaku být mnohem odvážnější. Změn totiž oproti původní verzi mnoho není, což na jednu stranu je určitě fajn, ale zrovna tady je škoda, že Pharaoh: A New Era se neposunul o trochu dopředu, aby zajistil akceptovatelnou hratelnost i za dalších 20 let. Neválčíme! Hra absolutně rezignovala na válčení! To už bylo jako pěst na oko v původní verzi, ale svým způsobem se to dalo přežít. V remaku ovšem vývojáři absolutně rezignovali na jakoukoli snahu toto vylepšit. Místo toho vytvořili jakousi animovanou "simulaci" bitvy, kterou stejně pokaždé kvůli nudě přeskočíte. Pokud vývojáři nestíhali, nebo válčení nechtěli v této jinak velmi poklidné hře mít, mohli hru klidně hru vydat bez této "featury". Například silně konkurenční Nebuchadnezzar vyšel také bez možnosti válčení a hře to nijak neuškodilo. Ba naopak! Neznám nikoho, kdo by Pharaoh hrál kvůli simulaci války. Celková navigace v UI také trápila původní hru, ale šlo si celkem na rozmístění klíčových prvků v podobě filtrů a stavebních kategorií rychle zvyknout. Zde vývojáři opět neprokázali mnoho invencí. UI je přepracované, ale nemůžu říct, že by se jednalo zlepšení. Především mi tu chybí větší provázanost v UI, kdy z jednoho okna (například mapa) se nemáte jak dostat do tematicky blízkých kategorií. Opět je to spíše o zvyku, ale i tak škoda. {shortcodeSingleReview id="4049"} Lehce se zhoršila i navigace a pohyb po mapě, když vývojáři odebrali možnost mini mapy (aby ji v aktualizaci opět přidali) a možnosti si ve 2D zobrazení přepnout kameru. Nevadí mi to, ale toto klidně mohli dát do Nastavení jako volbu pro každého hráče. Také mi chybí větší zoom, abych mohl dostat celou mapu na monitor. Umím si představit i přepínání mezi starou a novou grafikou, ale to by vývojáři museli být opět ... no však víte, odvážní (a nebo na to mít čas). Abych jen (bohužel, opravdu to dělám nerad) nehledal chyby, tak vývojáři z Triskell Interactive přišli s pár vylepšeními. Nový systém "global worker pool" přináší příjemnou změnu tehdy, když máte průmysl daleko od obydlených oblastí a vy tak nemusíte zakládat bydlení v průmyslové oblasti, které prakticky nikdy nemáte možnost vylepšit. Jedna nepříjemná starost z původní hry je tak tedy napravena. Možná ale na druhou stranu po zapnutí této možnosti je hra příliš jednoduchá, protože prakticky hned rozběhnete průmysl i v odloučených oblastech. Nově přibyl i nilometr, takže si v začátcích každé mise může zjistit, kdy se vám sýpky začnou plnit a tím pádem i vaše pokladnice z rozšířených obydlí. Protože spokojený a najedený obyvatel vašeho města je pro vás a váš rozpočet to hlavní. {shortcodeSingleReview id="8388"} A s dalším vylepšením se dostáváme ke grafickému zpracování, které u původní verze patřilo k tomu nejlepšímu. Malovaná a svým způsobem roztomilá a romantická grafika přetrvala stejně jako egyptské stavby desítky let (popravdě více jak dvě desítky let). I dnes má tato grafika co do sebe a je to jedno z největších vylepšení, na které jsem se u remaku čekal. Výsledek je ale trochu (opět) rozpačitý. Pharaoh: A New Era určitě ve 4K prokoukl! Ale chybí mu určitý nádech, kterým by si vás získal. Barevná paleta není zkrátka tak malebná jako v původní hře. Navíc je škoda, že vývojáři nepřišli s ničím více, než jen zajímavé zatmění mapy na základě putujících mraků. Příležitostí by k tomu bylo dost - hýbající se voda v Nilu, město slavící festival, náboženské slavnosti, znečištění města atd. Obdobně na mě působila i hudba. Vývojáři se nechali slyšet, že kvůli remaku museli vytvořit soundtrack kompletně znovu a to pouze na základě odposlechu. Nemohu upřít snahu a výsledek určitě není urážející originál. Moje uši ale postrádají větší živelnost a barevnost zvuků a hlavně hudby. Pharaoh: A New Era tak působí celkem rozpačitě. Nelze tvůrcům vytknout, že by remake urážel původní dílo. Avšak necítím z této hry žádnou energii nebo větší snahu posunout tuto legendární budovatelskou hru někam dále. Ze všeho tak na mě nejvíce působí, že tato verze hry by potřebovala ještě několik dalších měsíců pro její rozvoj technický, ale třeba i obsahový. Remake obsahuje i původní DLC (tehdy ještě datadisk) Cleopatra: Queen of the Nile, ale možná by si stejně jako v případě AoE 2 nebo nextgen verze Zaklínače 3, zasloužil nové oficiální mise nebo dokonce i nové DLC. Příběhů, které by stály za zpracování, nám staří Egypťané naservírovali dosyta.

Nejoblíbenější filmy - Rocky

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 29 Mar 23 00:00:00 +0200

Co k této filmové sérii říct? Prakticky netřeba slov. Italského hřebce Rockyho zná dnes každý. A přiznám se, že Rocky je prostě srdeční záležitostí. It ain't about how hard you can hit. It's about how hard you can get hit and keep moving forward; how much you can take and keep moving forward. That's how winning is done!Rocky Balboa Rocky IVVelkolepý souboj Západu a Východu, který je bohužel stále aktuální a pravděpodobně už navždy bude. V době, kdy James Cameron představil světu Terminátora, Stallone odpovídal čtvrtým dílem Rockyho, který chce pomstít smrt svého kamaráda a přjme zápas, který nemůže vyhrát. Nebo ano? Rocky IKlasika! Po veškeré stránce. Zpracování, dialogy, (ne)herectví Stalloneho, hudba, a hlavně ikonický finální duel. Kdo vyhraje, není důležité. Důležité je dokázat to, Adriano! Creed II(Ne)přímé pokračování čtvrtého dílu. Tentokrát ale v podání další generace. Ne tak dobrý, jako čtvrtý díl, ale přiznám se, že závěrečný souboj mě celkem emočně dojal. A training footage je jedna z nejlepších. Creed ISvižné osvěžení už trochu vyčpělé série. Tentokrát budoucnost zajišťuje další generace v podání nevlastního syna Apolla Creeda. Vydařený restart série. Rocky IIIJasně, je to trochu tupé pokračování. Ale mám ho celkem rád. Rocky je namistrovaný a dostává docela tvrdou životní lekci. Opustil ho trenér a jeho kariéra je se uchyluje ke konci. A z protivníka jde tentokrát opravdový fyzický strach. Rocky IIDruhý díl už nastavuje realistickou podobu Rockyho vítěství. A tím je realita, ve které není pro Jižní tlapu místo. Box je tak jediné (spolu s rodinou), co mu zbylo. A tak nemá na výběr. Díl, který se trochu vleče a to až moc šablonovitě ukazuje tradiční druhý pohled na slávu. Creed IIINepovedené a mnohdy až šablonovité pokračování. Z celého filmu je zapamatovatelný pouze hlavní protivník Jonathan Majors. A to je málo. Rocky VIV podstatě remake jedničky. Díl, který mi nějak nevadil, ale taky jsem ho od premiéry vícekrát neviděl. Není totiž důvod. Předchozí díly jsou všechny lepší. Training footage obstojná, motivace Rockyho chápající, ale provedení trochu nudné. Rocky VNemám rád tento díl. Myslím, že by si Rocky zasloužil lepší zakončení tehdejší pentalogie. Nemá cenu to více komentovat.

Recenze: Komiksová předehra Kingdom Come: Deliverance

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 07 Mar 23 00:00:00 +0100

Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance po 5 letech od svého vydání se nově připomíná s prequelem. Bohužel (ale pro hráče) se jedná o prequel komiksový, ve kterém si opět (ne)hráči mohou připomenout začátek 15. století v České království. Jak se povedla tato historická předehra jedné z nejúspěšnějších her od českých vývojářů? Nutno ze začátku podotknout, že netrpím přehnaným patriotismem v oblasti popkulturní zábavy. Ale na druhou stranu umím ocenit tvrdou a kvalitní práci, kterou ve Warhouse odvedli. Proto si pamatuji na moment, kdy jsem 13. února 2018 držel jako jeden z prvních fanoušků v Pardubicích fyzickou originální kopii KCD a těšil se, až po dlouhých 9 letech vývoje okusím příběh Jindřicha (Henryho) a zachráním České království. Realita byla trochu jiná, ale to by bylo na jiný článek. Důležité je, že i přes hodně utrpení, které mi tato hra někdy doslova fyzicky nadělila, mám stále pozitivní dojmy i po těch letech. I tak bych si ale svých 6/10 stále obhájil. A tak po oznámení komiksového prequelu Kingdom Come: Deliverance se ve mě opět vzbudila rytířská vášeň se znovu dostat do středověku a prožít další příběh a bitvy. Ale cesta k němu nebyla úplně jednoduchá. Komiks Kingdom Come: Deliverance Komiks Kingdom Come: Deliverance nepochází z rukou českých autorů, ale o scénář se postaral Brett Murphy a kresbu Wilson Gandolpho. Českého překladu a vydání se tak ujalo velmi zkušené Nakladatelství Crew, který v den vydání zničehonic a bez vysvětlení fanouškům stáhlo komiks z prodeje. Dle pozdějšího a trochu skrytého vyjádření v diskuzi od Jiří Pavlovského: "Na základě dohody s vydavateli hry se ke knize ještě bude dělat nový přebal. Během tak čtrnácti dnů to bude znova v prodeji.". Chyby se dějí, to je to nejmenší. Přeji, ať se problémy brzy odstraní a komiks se vrátí opět do prodejů. Bylo tak celkem obtížné se dostat k pár výtiskům, které byly na vybraných prodejnách už k dispozici. Naštěstí se ale podařilo a už jsem tak mohl prožít dobrodružství, které je situováno do začátku 15. století v Českém království a odehrává se několik měsíců před hlavním příběhem KCD. Zikmundova vojska drancují České království. Zikmund chce zničit všechny stoupence Václava IV., ale docházejí mu peníze na armádu. Potřebuje tak dobýt Skalici, kde se nacházejí stříbrné doly. Kromě peněz také potřebuje vojáky, kumány a také lapky. A jedním z nich je Prcek. Ano, hlavním hrdinou tak není Jindra, ale hrubý, tvrdý žoldák, který je schopen všeho, aby splnil dobře placenou zakázku od Uherského krále. {shortcodeSingleReview id="91"} Hlavní premisa je tak jasná. Sledujeme, jak se Prcek dostal do popředí. Využívá k tomu opravdu drsné metody. A nejen on. Celý komiks je postaven především na násilí a to na úkor všech ostatních aspektů. Upozaděn je tak dramatický příběh, napětí nebo akce, která se tak soustředí na tupé sekání hlav a končetin. Na úkor těchto sadistických choutek je i scénář a především dialogy, které čpí prázdnotou a hlavně frázovitostí. Nevím, jestli je to českým překladem, nebo už i originál byl takto nudný, ale dialogy považuji za jedny za nejslabší široko daleko. Nezachrání to ani kresba, která ve mně nevyvolala žádné památné momenty. Na hrubost a syrovost si brzo zvyknete a tak už po pár stránkách nemá, co nového nabídnout. Komiks Kingdom Come: Deliverance je tak bohužel dosti průměrnou ... chtěl bych říct zábavou, ale vlastně jsem se u toho ani nebavil. Postavy řeší jednoduché dramatické oblouky a k něčemu většímu není na 104 stránkách místo. Komiks je tak rychlou a průměrnou jednokvaškou. Komiks tak nakonec čerpá především z licence, která si už stihla především v ČR vytvořit hojnou fanouškovskou základnu. Ale to je prostě v komiksové konkurenci málo a hlavně špatně. Neuspokojí ani několik laciných cameí ze hry samotné nebo návštěva známých lokací.

Nejoblíbenější díly v sérii Far Cry

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 19 Jan 23 00:00:00 +0100

Série Far Cry není pro mě tou nejoblíbenější, každopádně hlavní díly jsem si nikdy nenechal ujít. Far Cry 2Změna prostředí, na kterou si v té době ne každý troufl. Afrika je bohužel pro spoustu her opomíjeným prostředím. Připočítejte si k tomu pěknou grafiku (v době vydání), nové mechanismy například v podobě plamenometu a dostanete pěknou pocitovou hru, kterou zbytečně ubíjelo opakované respawny nepřátelských míst a menší zbraňový arsenál. Far Cry 5Nemohl jsem se dlouho prokousat prvními několika hodinami hry, Otevřenost hry mi opakovaně znemožňovala se více a intenzivněji ponořit do hry. Nakonec jsem ale přišel pátému pokračování na chuť (a hlavně systém hry) a bylo z toho celkem pěkné (herní) šílenství. Far Cry 1Revoluce v grafickém podání. Dnes už sice tolik ne (kde je sakryš remaster nebo remake), ale kromě technologického dema jsme dostali celkem fajn ostrovní dobrodružství okořeněné half-life stylem. Far Cry 3 + Far Cry 4 + Far Cry 6Tyto hry ve mně bohužel nedokázaly uchovat více specifických vzpomínek. Nevešlo se: všechna DLC.

Nejoblíbenější díly v sérii GTA

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 19 Jan 23 00:00:00 +0100

GTA je pro mě jedna z těch srdečních záležitostí. Překvapivě ne kvůli velké míře agresivity a násilí, ale především díky svobodě, kterou ve hře opravdu můžete zažít. GTA: Vice CityPláže, plavky, ženy, muži, alkohol, drogy, motorky a mnoho akce a pokleslého humoru. Tento mix v době vydání a dalších několik let mě bavil tak dlouho, že i nyní jsem si s chutí zahrál remaster a stále se u toho lehce pousmíval. Velká pocitovka, která ve mně zanechala pěkné vzpomínky snad na celý život :-)Ano, i po 20 letech v remaku jsem si tento díl neskutečně užíval. Hra neztratila prakticky nic ze svého původního kouzla. Vše funguje stále tak, jako při prvním průchodu. Možná i proto se tvůrci do tohoto města vracejí v šestým díle. GTA VHra, kterou si v současné době můžete zahrát už na třech generacích konzolí, je opravdu skvělým akčním mixem se spoustou zábavy. Nabízí prakticky skvělou vyváženost mezi všemi aspekty stránky her. Zaslouženě stále vede současné žebříčky prodejnosti. GTA 3Ve své době absolutně přelomová hra, která změnila mnoho věcí. Nebýt této hry, tak dnes možná nemáme tak kvalitní 3D akce. V dnešní době samozřejmě už velmi zastaralá, ale svým způsobem je stále okouzlující. GTA 4Přechod na nextgen se nepovedl tak, jak jsme asi všichni čekali. Ačkoli se regulérní čtvrtý díl odehrával v mém oblíbeném New Yorku a oproti GTA 3 je tu dvougenerační rozdíl opravdu znát, tak především příběh a realističtěji pojatá hratelnost byla trochu nudná. GTA: San AndreasJá vím, jak je možné, že legendární San Andreas je až na páté pozici? Přiznám se, že na mě ta hra moc nezapůsobila. Především se mi nelíbila graficky a její silně oranžový nádech spolu se slabší grafikou mi prostě nepřišla tak sexy jako jiné díly. Velikost mapy mě spíše odradila, stejně tak jako dalších milion možností, které ve hře přibyly. Navíc zvuky zbraní mi doslova rvaly uši. Nevešlo se: GTA 1+2 - ikdyž jsem obě hry zkoušel a i v nízkém věku, nikdy mě neoslovily.

Mých TOP 5 komiksových filmů

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 19 Jan 23 00:00:00 +0100

Nedávno se mě ptalo hned několik lidí na to, jaké komiksové filmy jsou moje nejoblíbenější. A vzhledem k tomu, že všude kolem nás jsou zaručené srovnávací žebříčky nejlepších filmů, přispěji do této kategorie i já sám s tímto seznamem TOP 5 mých oblíbených komiksových filmů. Batman Returns (1992, režie Tim Burton) Nemohu začít ničím jiným, než mým oblíbeným DC. Batman Returns osobně považuji za jeden z nejvíce atmosferičtějších snímků vůbec. Tim Burton zde projevil všechnu svoji kreativitu a město Gotham proměnil ve zrůdné místo plné násilí, strachu a zrůdnosti. Film, který rozhodně není pro malé děti, bude strašit i dospělé. Gotham je tu opravdu město zkázy, kterému není pomoci a přesto Batman se snaží Kick-Ass (2010, režie Matthew Vaughn) Film, který jsem si v roce 2010 neskutečně užil v kině. Kick-Ass byla tehdy a stále je neskutečná jízda. Úvodní scéna vás totálně uzemní a už od toho skvělého filmu nemůžete odtrhnout oči až do konce. Za mě naprosto perfektní film o hrdinovi, který je jedním z nás a vlastně i my se jím můžeme kdykoli stát. Asi nebudeme střílet bazukou, ale na občanské úrovni určitě pomoci můžeme. Temný rytíř (2008, režie Christopher Nolan) Přiznám se, nestal jsem se fanouškem hned na první zhlédnutí. Z kina jsem odcházel sice spokojen, ale až čas mi tento komiksový thriller vryl pod kůži. Výkon Ledgera je fenomenální a stále i po 15 letech z jeho chování jde strach. Bohužel ale ostatní aspekty filmu mi nepřišly tak geniální jako právě Ledgerův herecký výkon. Nicméně postupem času a i s uvědoměním, že pokračování je výrazně horší se TDK ve mně uzrálo a proto ho najdete i v tomto seznamu. Spider-Verse Postavu Spider-Mana jsem vždycky mohl. Líbila se mi na něm ta osudovost, se kterou se musel vypořádat. Být superhrdinou chce být každý, ale jen opravdový hrdina se s tím dokáže vyrovnat a tuto roli i unést a zvládnout. Nové animované zpracování mě ale pohltilo natolik, že Spider-Mana nyní přímo zbožňuji. A nejen jeho. Celý jeho nový Spider-Verse. Oba filmy jsou natolik kreativní, inovativní, že nejde snad ani slovy vyjádřit, jaký úchvatný zážitek nabízejí. Asterix Staré, ale stále sakra dobré. Animovaný Asterix sice už nějaké vrásky na vizuálu má, ale z humoru nic neztratil. Přesvědčil jsem se na vlastní oči, když jsme si tyto filmy pustili s mojí malou princeznou. A stále to funguje, tak to zkuste i vy. Nevešlo se: Spider-man 2 (2004, Sam Raimi) Perfektně vyvážený komiksový film se vším všudy. Zcela určitě nejlepší hraný Spider-Man. To je bez debat. Iron Man (2008, Jon Favreau)Ten film zkrátka pořád funguje. A především Marvel se zde držel na uzdě a dobře osciloval mezi realistickým a komiksovým vyprávěním. V for Vendetta (2005, James McTeigue)Vím, že tento film u kritiků propadl. Na mě ale celkem zapůsobil a to především díky hereckému obsazení. Blade (1998, Stephen Norrington)Jo, přiznám se. Jako malý kluk jsem to miloval. Od skvělé úvodní scény až po finálový souboj. Bohužel časem ale tento film především po technické stránce hodně zestárl. I tak ale na něj mám pořád chuť si ho občas pustit. The Batman (2022, Matt Reeves)Ano, nový Batman se povedl. A to hodně. Nebýt trochu slabšího scénaře, tak by to bylo absolutní hodnocení. Pattinson vystoupil ze své upíří role, aby přijal novou netopýří. Jaká to ironie. Každopádně role Batmana mu sedí skvěle. 300 (2006, Zack Snyder)"Třístovce" předcházela asi jedna z nejlepších trailerových kampaní. Škoda, že výsledný film už postrádal dynamiku a epičnost z trailerů. I tak ale nabízí památné scény. The Adventures of Tintin (2011, Steven Spielberg)Mám pro tohoto belgického vyšetřovatele slabost. Jako malý kluk jsem si četl komiksy a tento animovaný film se mi do teď líbí. Velká škoda, že zůstalo pouze u prvního filmu z původně plánované trilogie. Avengers: Infinity War (2018, Anthony Russo, Joe Russo)U mě prostě ten čtvrtý díl vůbec nezarezonoval jako u ostatních a tak nejlepší Avengers je pro mě třetí díl a to ještě s mnoha výhradami. Nakonec ale především díky trojici Rocket - Thor - Groot jsem si tento film oblíbil a je jasně ze všech Avengers nejlepší. Navíc s (ne)překvapivým závěrem. Na rozdíl od čtyřky se tento film nerozpadne v dramaturgii a vlastně celá druhá polovina je naprosto svižná jízda. Man of Steel (2013, Zack Snyder)Pro mě nejlepší Superman. Bez debat. Snyder uchopil nového Supermana konečně jinak a nabídl osobnější a realističtější verzi s ale silným komiksovým (a digitálním) backgroundem.

Analýza Hot Toys releasů (2022)

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 11 Jan 23 00:00:00 +0100

Další rok s Hot Toys figurkami je za námi a tak je na řadě opět krátké a stručné shrnutí toho, co si za rok 2022 Hot Toys pro své fanoušky připravilo. Počet oznámených figurek Hot Toys se letos činilo. Překonalo rekord z minulého roku, když letos oznámilo více jak 100 figurek. Konkrétně jsem napočítal 103 figurek. To je o 28 % více než v roce 2021. To vychází měsíčně na více jak 8 figurek. Když to přepočteme na týdny, tak to vychází průměrně přesně na 2 figurky týdně a to do toho započítáváme i Vánoce a další globální svátky. {shortcodeInteractiveGraph spreadsheetId="1TgrPU4mm4KUts4gnD2Z0x4pXEYdJsiPIzywpfv9JtMY" range="Products - All!A1:F2000" type="line" mode="timeline" dateColumn="ANNOUNCED_DATE" aggregateBy="year" title="Počet produktů Hot Toys" yLabel="Počet produktů" showValues="true" xLabel="Rok" width="900px" filterByParameter="MANUFACTURER" filterByParameterValue="Hot Toys"} Seriály, hry, filmy? Hot Toys tradičně bere licence z filmů, seriálů a nebo digitálních her. V roce 2022 zvítězila kategorie Movie Masterpiece (MMS) s 57 figurkami (55 % ze všech figurek). Na druhém místě s o více jak polovinou méně je kategorie TV Masterpiece (TMS) s 26 figurkami (25 %). Ostatní kategorie jsou v porovnání s těmito velmi zanedbatelné. {shortcodeInteractiveGraph spreadsheetId="1TgrPU4mm4KUts4gnD2Z0x4pXEYdJsiPIzywpfv9JtMY" range="Products - All!A1:I2000" type="bar" mode="groupBy" groupByColumn="PRODUCT_SERIES" operation="count" filterDateColumn="ANNOUNCED_DATE" filterYear="2022" showValues="true" sortBy="value" sortOrder="desc" title="Kategorie" yLabel="Produkty" width="1000px"} Marvel, nebo Star Wars? Nebo snad DC? Každoročně sběratelé pláčou ohledně malého rozsahu licencí. V roce 2022 tomu nebylo naopak. Opět se licence prakticky scvrkly na pouhé tři licence.Tradičně na prvním místě je Marvel s 49 figurkami. To znamená, že skoro 48 % všech figurek bylo z licence Marvel. Na druhém místě je opět nepřekvapivě licence Star Wars. Ty v roce 2022 měly 37 figurek Hot Toys (36 %). Na třetím místě, jak už to tak bývá, je DC licence se 10 figurkami (10 %). Celkově tak tyto tři licence pokrývají 94 % všech figurek Hot Toys. Sběratelé tak mají pravdu. I když letos (oproti jiným ročníkům) se Hot Toys pochlubilo alespoň dalšími 3 licencemi. No, lepší než nic, že? {shortcodeInteractiveGraph spreadsheetId="1TgrPU4mm4KUts4gnD2Z0x4pXEYdJsiPIzywpfv9JtMY" range="Products - All!A1:L2000" type="bar" mode="groupBy" groupByColumn="UNIVERSE" operation="count" filterDateColumn="ANNOUNCED_DATE" filterYear="2022" showValues="true" sortBy="value" sortOrder="desc" title="Kategorie" yLabel="Produkty" width="1000px" filterByParameter="MANUFACTURER" filterByParameterValue="Hot Toys"} Všude samý Spider-man Ty Spider-many už snad nikdo nedokáže spočítat, že? Ale já ano :-) Budete se divit, ale v počtu figurek za rok 2022 se umístil Spider-man až na třetím místě. Celkově jsme mohli předobjednat 7 figurek Spider-manů (7 %). Na první a druhém místě je ale Batman a Iron Man. Obě postavy mají shodně 9 figurek (9 %). Na své si přišli i fanoušci Boby Fetta se 4 figurkami (4 %) nebo třeba Green Goblina a Black Adama. Celkově Hot Toys za rok 2022 připravilo na 64 různých charakterů a to není vůbec špatné. Kolik z nich jste si objednali? {shortcodeSpreadsheet url="https://docs.google.com/spreadsheets/d/e/2PACX-1vS2vaReKpniCkTCAyMKtYG4YHYSUUp0r0P9SCIAoIjp75cCezb0451LNrRKre_7sgipKCAVyIcZGkRl/pubchart?oid=720425553&format=interactive" width="1316" height="700" description="Graf ukazuje, které postavy Hot Toys zvolilo pro své produkty"} A na závěr se podíváme, ze kterého filmu nebo TV seriálu figurky pochází. Na prvním místě je film Spider-Man: No Way Gome. Na druhém místě je druhá episoda Star Wars a také The Batman - oba s 9 figurkami ( 9%). Třetí místo tak zbylo na nejnovější díl se Spider-manem a to 7 figurek s 9% podílem. Své zastoupení si stále našel i Iron Man 2, nový Thor a Dr. Strange. Star Wars licence je potom ještě zastoupena hojně ze seriálů Obi-wan Kenobi, The Clone Wars a Mandalorian. {shortcodeSpreadsheet url="https://docs.google.com/spreadsheets/d/e/2PACX-1vS2vaReKpniCkTCAyMKtYG4YHYSUUp0r0P9SCIAoIjp75cCezb0451LNrRKre_7sgipKCAVyIcZGkRl/pubchart?oid=1667889303&format=interactive" width="1316" height="700" description="Graf ukazuje, z jakých seriálů a filmů produkty Hot Toys pochází"}

Recenze: Můj první komiks: Spider-Man - Velká moc, velká odpovědnost

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 21 Dec 22 00:00:00 +0100

Čas utíká a z malého drobného štěstí se postupem času stala kandidátka na superhrdinku. A pro takovou roli potřebuje moje malá hrdinka i svůj první opravdový komiks. Přesně pro tyto potřeby je tu série Crew Kids, která nabízí dětem první seznámení s komiksy. Už delší dobu máme v oblibě Spider-mana, takže volba pro první dětský komiks byla jasná. Spider-man měl ukázat cestu skrze komiksová políčka a nabídnou větší seznámení s komiksovým žánrem. Ne vše se ale bohužel povedlo na výbornou. Můj první komiks: Spider-Man - Velká moc, velká odpovědnost Velkým problém tohoto komiksu už je jen jeho očekávání, které chceme od tohoto komiksu. Když vezmu v potaz, že by se mělo jednat o úplně první seznámení se s komiksem a vlastně i Spider-manem, tak se obávám, že tento komiks toto nesplňuje. Komiks z názvu celkem dobře láká na origin Spider-mana. Tedy na období, kdy se ze studenta Petera Parkera stane asi nejznámější komiksová postava Spider-man. Bohužel (bohudík?) je ale jeho origin v knize shrnut pouze do úvodních několika odstavců. Malí čtenáři se tak nedozví, jak a kým přesně byl Peter kousnut a už vůbec se nedozví, jak Peterův strýček umřel a předal svému synovcovi jedno z nejdůležitějších (komiksových) poselstvích o moci a odpovědnosti. Ba co víc. Ze všech pěti příběhů není vlastně ani jeden tematicky uchopený a titulek komiksu je tak trochu knižní "clickbait". {shortcodeImages id="99,100,101" thumbnailSize="full"} Sinister Six a ti další Malí čtenáři se tak musí spokojit s několika příběhy, ve kterých vystupují snad všichni známí padouši - Mysterio nebo slavná Sinister Six. Bohužel ale autoři rezignovali na jakýkoli příběh nebo stavění edukačních odkazů pro děti. Je to ale spíše prohra pro čtenáře, protože v pěti příbězích dostávají čtenáři chaotickou (opakovanou) akci, která v každém příběhu bez většího vysvětlení začne celý příběh a nepřekvapivě skončí (ano, dobro zvítězí). Čtenáři tedy nedostávají prakticky žádný detail do příběhu. Není jim vysvětlen důvod činů a už vůbec ne následků. A právě to vidím jako největší překážku a problém tohoto komiksu. Komiks se nesnaží nic vysvětlovat, nesnaží se edukovat, nesnaží se dávat věci do souvislostí. Snaží se jen o tupou, hláškovitou akci. Bez účelu, důvodu či snad jiného kontextu. Pět příběhů je tak sice akčních, ale velmi repetitivních a nakonec i tedy nudných. Komiksu lze ale přičíst body za grafické znázornění, které je přehledné a vcelku pro děti dostačující. Nesnaží se o abstraktní zpracování a panely se tak čtou dobře a přehledně.

James Gunn potvrdil, že Henry Cavill nakonec nebude pokračovat v roli Supermana

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 15 Dec 22 00:00:00 +0100

James Gunn i Henry Cavill dnes oznámili, že Henry Cavill nebude nakonec pokračovat v roli Supermana. Cože? To není možné? Vždyť před měsícem byl Henry Cavill potvrzen v této roli? Těžko se tomu všemu věří. Zvláště poté, co se Henry objevil jako Superman ve filmu Black Adam. A ještě zvlášť poté, co v říjnu tvrdilo vedení WB o návratu Henryho jako Supermana. Těžko se to celé chápe, ale nedá se nic jiného dělat. Ano, tohle je prostě nová koncepce WB, kterou má nyní na starosti James Gunn a Peter Safran. Dle všeho čeká DC(E)U kompletní restart. James Gunn si pro svůj film o Supermanovi přeje mladšího herce. Evidentně ale Henry nebude jediný, který přijde o svoji roli. Spekuluje se o kompletním restartu všech postav včetně Wonder Woman a Aquamana. {shortcodeSingleReview id="8003"} A co bude s Flashem a Batmanem v podání Bena Afflecka? Těžko říct. James Gunn slíbil představit roadmapu své nové vize začátkem roku a dle všeho s nimi nepočítá. Na druhou stranu studio už utratilo spoustu peněz za natáčení filmu Flashe, takže se ho nakonec možná v nějaké (silně přetočené) podobě dočkáme. Celé je to velmi turbulentní a šílené zároveň. WB si tedy připravilo opravdu pěkný vánoční dárek pro své fanoušky. Henry, byl jsi a stále jsi, nejlepší Superman! Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Henry Cavill (@henrycavill)

Hideo Kodžima oznámil na The Game Awards 2022 pokračování Death Stranding 2

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 09 Dec 22 00:00:00 +0100

Konečně jsme se dočkali. Hideo Kodžima odkryl svoje karty a na The Game Awards 2022 oficiálně prezentoval pokračování Death Stranding 2. Zatím je hra označena takto jednoduše, v tuto chvíli nenese nějaký vysvětlující podtitul. Hideo Kodžima v krátkém interview přímo na stagi řekl něco málo detailů o pro mě velmi očekáváném pokračování. Prvně vyzval všechny internetové detektivy, aby se zaměřili na ukázku a podrobili ji detailnímu rozboru. Odměnou jim budou nějaké skryté detaily a zajímavosti, které do traileru ukryl. {shortcodeYoutube id="C8HBmjVHHXs" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Dále Hideo prozradil, že scénář pro pokračování měl napsán ještě před začátkem celosvětové epidemie koronaviru. Ale právě stále ještě někde probíhající epidemická situace ho přiměla celou hru notně upravit. Těžko říct, jestli to je dobře, nebo špatně. Nakonec Hideo potvrdil, že kromě pokračování Death Stranding se věnuje dalším projektům. Na ty si ale budeme muset počkat. Stejně tak jako na Death Stranding 2. Kodžima bohužel neprozradil nic ani o přibližném datumu vydání. Těžko říct, jestli se dočkáme v následujícím roce. Každopádně pro mě osobně, Death Stranding 2 bude alespoň konečně důvod pořídit Playstation nové generace :-)

Film Legends Museum Český Krumlov

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 27 Nov 22 00:00:00 +0100

Sotva jsem zkompletoval čtvrté Film Legends Museum v Kroměříži, majitel museí Jan Vlčko otevřel (shodou okolností na mé narozeniny) další pobočku v Českém Krumlově. Nezbývá tedy, než prozkoumat nové prostory i sochy v jižních Čechách. Jak si tedy vede nejnovější filmové museum zaměřené na popkulturní figurky a sochy? {shortcodeReviews title="Film Legends Museum" tags="film-legends-museum"} Když majitel museí začal hledat nové destinace pro svoje další musea, trochu jsem se bál toho, aby to nebylo moc daleko. To se mi ale (bohužel pro mě) stalo a tak do páté pobočky to mám opět skoro 3 hodiny nedobré jízdy (a další 3 hodiny zpět). Ale ani to mi nezabránilo se do jižní části naší republiky vydat. Hned z kraje je opět třeba připomenout, že vybudovat tolik úspěšných poboček v tak velmi nejisté době chce velkou odvahu, ale také spoustu umu, vytrvalosti a lásky k podnikání. Honza Vlčko dle všeho všechno z toho má, protože pátá pobočka je opět příjemnou podívanou. Ale nepředbíhejme. Film Legends Museum Český Krumlov {shortcodeImages id="145,146,147" thumbnailSize="full"} Pobočka v Českém Krumlově je ze všech poboček Film Legends Museum nejmladší. Otevřena byla v červnu 2022 a sídlí v centru historického jádra v Českém Krumlově. Konkrétně v menším útulném dobovém domečku, který ale lze docela dobře minout. Tak si nezapomeňte s sebou Google Mapy :-) U příchodu do musea kromě tradičně milé obsluhy (jak je v Film Legends Museum už dobrým zvykem) najdete už první exponáty E.T. a Predátora, které vás navedou do přízemí budovy. Zde si můžete prohlédnout (moje oblíbené) 1/6 figurky, pěkné diorámko z Krotitelů duchů a mnoho, mnoho byst. Zaujal mě především parádní Achilles, střihoruký Edward, Darth Maul, Kylo Ren, T-800 i T-1000. Zkrátka pokud máte rádi popkulturu posledních let, tak už jen v přízemí najdete velmi pěkný průlet posledními dekádami. Ale to lepší vás čeká o pár metrů výše, ve druhém patře. Druhé patro je z pohledu sběratele i diváka o dost "našlapanější". Už u vstupu do patra najdete parádně zavěšeného Spider-mana a vstup do předsálí druhého patra upoutá velmi pěkná sbírka Disney postaviček. {shortcodeReviews title="Film Legends Museum" tags="film-legends-museum"} Kde jsem ale strávil největší porci času je hned další místnost, ve které najdete životní sochu Harry Pottera, Kratose, ale i perfektní sochu Saurona a především fantastickou bystu Caesara. Tyto skvosty opravdu umí upoutat pozornost na velmi dlouho a je potřeba je vidět na vlastní oči. V dalších místnostech najdete fragmenty z Vetřelce, Avatara a Jurského Parku. Mě ale mnohem více zaujaly další sběratelské kousky z DC světa. Absolutně perfektní byly sochy s Catwoman, Batmana, Jokera nebo Supermana. Nesmím opominout i perfektní sochu Thanose, Lokiho nebo Groota. Zkrátka na své si přijde každý fanoušek svého universa. Film Legends Museum Český Krumlov je tak příjemné útulné menší místo určené pro všechny fanoušky popkultury. Museum nestranní jednotlivým frančízám, ale zaměřuje se na pěkný průlet celkovou popkulturou. Ideální tak pro celou rodinu včetně mladší i starší generace. Na druhou stranu zrovna v této pobočce mi chyběla nějaká interaktivita, která by trochu celou prohlídku oživila. Zde bych viděl určitě prostor ke zlepšení. Je strašně fajn, že v celém museu lze bez omezení fotit, ale umím si představit, že by zde mohl být nějaký interaktivní fotokoutek, který by mohl rovnou tisknout fotografie a odnést si tak alespoň nějaký suvenýr. Ze všech museí mi právě tady nějaký interaktivní prvek chyběl nejvíce.

Next-gen verze Zaklínače 3 odhalen, zahrajeme si ve 4K nebo 60 FPS

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 23 Nov 22 00:00:00 +0100

CD Projekt RED si dalo tedy na čas. Pouhých 21 dní před vydáním next-gen verze Zaklínače 3 odhalilo první informace a hlavně promo materiály z připravovaného remasteru. Zajímavá marketingová strategie, že? Každopádně jsme se ale na oficiálním Twitchi kanálu dnes od 18 hodin dozvěděli alespoň nějaké základní informace. Fanoušky určitě bude zajímat, co nutno poznamenat bezplatný update vlastně bude obsahovat. Next-gen update Zaklínače 3 {shortcodeYoutube id="nBT2SP21f3Q" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Bezplatný next-gen update pro třetí pokračování Geralta si hráči mohou stáhnout už 14. prosince a to na PC, PS5 a X-box. Fanoušci se mohou těšit na: Ray tracing Podpora DLSS a FSR Fotomód Alternativní kamery Vypínání/zapínání minimapy skrze zaklínačský smysl Lepší filtrace ve velké mapě Dva obrazové módy na konzolích - režim kvality a výkonu Vyšší textury nehledě na vybraný obrazový mód Haptické odezvy na PS5 Nový quest na motivy seriálového Zaklínače Možnost přesunout savy mezi PC a konzolemi Jestli je to hodně nebo málo si musí říct každý sám. Je to především remaster a hlavně zdarma. Osobně jsem čekal grafiku vylepšenou o trochu více. Při prvním zhlédnutí traileru jsem nenarazil na rozdíl od předchozí verze, ale nutno dodat, že toto je vylepšení především pro konzole.

CD Projekt RED oznámilo remake prvního Zaklínače

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 26 Oct 22 00:00:00 +0200

CD Projekt RED dnes oznámil remake prvního dílu The Witcher. Remake hry byl oznámen přesně na den od vydání hry před 15 lety. Autoři si tedy připravili pro fanoušky pěkný dárek na výročí hry. Nicméně na hře nepracuje přímo samotné studio CD Projekt RED, ale vývoj prvního dobrodružství Geralta svěřili do rukou polského studia Fool’s Theory. Ale nebojte se. Nemělo by dojít k podobné situaci jako v případě nextgen verze třetího dílu. V polském studiu se nachází mnoho bývalých vývojářů, kteří se podíleli na vývoji her Zaklínače. Navíc CD Projekt RED bude zajišťovat kreativní supervizi. Ať už to znamená cokoli. “The Witcher is where it all started for us, for CD PROJEKT RED. It was the first game we made, ever, and it was a big moment for us then. Going back to this place and remaking the game for the next generation of gamers to experience it feels just as big, if not bigger.” “Collaborating with Fool’s Theory on the project is just as exciting, as some of the people there have been previously involved in The Witcher games. They know the source material well, they know how much gamers have been looking forward to seeing the remake happen, and they know how to make incredible and ambitious games. And although it will take some time before we’re ready to share more about and from the game, I know it’ll be worth the wait.”Adam Badowski, Head of Studio, CD PROJEKT RED. Remake poběží v nyní populárním Unreal Engine 5 a má obsahovat i prvky z moderních zaklínačských her. Bohužel hra je pouze v rané fázi vývoje, takže fanoušci si musí několik let nechat zajít chuť. Zkrátit čekání by jim snad měla nextgen verze třetího dílu Zaklínače, která by měla vyjít ještě tento rok. Bohužel ale o nextgen verzi jsme už delší dobu neslyšeli a tak je možné, že dostane další odsun. Doufejme, ale že ne a ještě letos si budeme moci letošní Vánoce prožít s Geraltem a jeho dobrodružstvím. Bohužel jsme se nedozvěděli žádné další informace. Neznáme předběžný termín vydání, rozsah úprav, a pro české hráče ani informaci o české lokalizaci. První díl se v české distribuci objevil s českým dabingem a tak bude zajímavé, jestli polští vývojáři si najdou čas a český dabing prvního dílu zanechají. V opačném případě očekávám od moderské komunity zvednutí rukavice :-) We're thrilled to reveal that, together with @Fools_Theory, we're working on remaking The Witcher using Unreal Engine 5 (codename: Canis Majoris)! We want to do this right, so please be patient — it's gonna be a while until we can share more details.⚔️ https://t.co/6VCAokPgXs pic.twitter.com/ERFOXQrUEP — The Witcher (@witchergame) October 26, 2022

Vrátil se! Henry Cavill je zpět jako Superman

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 25 Oct 22 00:00:00 +0200

Henry Cavill je zpět jako Superman. Je to oficiální. Včera 24. 10. 2022 v 15:59:35 našeho času na svém oficiálním účtu na Instagramu Henry Cavill oznámil všem fanouškům, že se oficiálně vrací do role Supermana. Wow! Není, co více dodat. "I wanted to make it official. I am back as Superman. The image you see on this post and what you saw in Black Adam are just a very small taste of things to come. There's a lot to be thankful for, and I'll get to that in time, but I wanted to thank you guys most of all. Thank you for your support and thank you for your patience. I promise it will be rewarded."Henry Cavill Vše podstatné Henry shrnul ve svém videu. Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Henry Cavill (@henrycavill) Nejedno oko fanouška zvlhlo. Zpráva, na kterou mnozí čekají dlouhé roky se zapíše do dějin DC filmů. A já jsem za to velmi rád a těším se na další krásné příběhy nejlepšího filmového Supermana. Díky, Henry!

Recenze: Black Adam (2022)

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 25 Oct 22 00:00:00 +0200

Warner Bros. si poslední měsíce procházejí velkou transformací. A tak fanoušek DCEU to nemá zrovna jednoduché. Jako ale kdyby někdy měl. Každý měsíce se mění potvrzené informace za nepodložené a naopak. A připouštím, že i já se v aktuální situaci někdy hůře orientuji. Fanoušci jsou rozděleni na několik táborů a chytají se každého stébla informací. Nikdo vlastně neví, co z DCEU nakonec bude. WB předhazuje prakticky náhodné postavy bez větší koncepce s vidinou, že se některá z nich uchytne, zazáří a vydělá další vysněnou miliardu zlaťáků. S touto viděnou vstoupil tento týden do kin i nový film Black Adam od režiséra Jaume Collet-Serra. Black Adam byl tak dlouho pro mnohé fanoušky příslibem nového směru, kterým by se mohlo DCEU ubíhat. Slibovali si od něho zajímavého (anti)hrdinu, kupu neokoukaných postav a snad i navazující více dílný příběh. Dwayne Johnson byl do tohoto projektu zapálený už od roku 2007. Tehdy poprvé vyslovil veřejně touhu si Black Adama zahrát. Ano, v době kdy konkurenční MCU byla jen vlhká touha v několika hlavách a komiksové filmy měl zásadně ovlivnit Temný rytíř. O 15 let později tu máme konečně film, který si samotný Dwayne "Rock" Johnson doslova ve studiu WB vydupal. Povedl se ale? Black Adam Ten nudný vývojový úvod je právě u tohoto filmu velmi nutný a podstatný. Roztříštěnost DCEU je vlastně největším limitem samotného filmu. Black Adam je tak bohužel pouhým důsledkem této nekontinuální producentské politiky WB a limituje tím samotného režiséra, scénárisJustice Society of Americaty i samotné herce. Bez jasné koncepční struktury není možné vytvořit nové postavy, děj a ani další souvislejší návaznosti na jiné příběhy DC. I když paradoxně se o to v posledních minutách filmu snaží. Black Adam je tak bohužel obětí nekonzistence celého DCEU a nekonzistenci sám i přináší. Je to vlastně takový extrakt, kompilát ostatních filmů, ze kterých si sbírá nosné prvky. Ve filmu tak divák pozná transformované scény z jiných, ale úspěšných frančíz jako je Pán Prstenů, Marvel, Terminátor, Mumie, westernové kovbojky atd.. Nakonec je tedy z toho velmi průměrný recyklát komiksového ražení, které možná ani nechce překročit klasickou žánrovou komiksovku. {shortcodeSingleReview id="7967"} Jenže je vůbec otázka, jestli je to nutné. Přiznejme si to narovinu. Komiksové filmy jsou nyní spotřební zboží a s ohlédnutím k výše zmiňovanému prostě Black Adam ani jiný být nemohl. Je tedy otázka, jestli je správné nebo špatné kritizovat film za svoji předurčenou existenci. Kdysi dávno před 5 000 lety Příběh filmu je tak vcelku prostý. Black Adam byl před 5 000 lety uvězněn a shodou okolností se dostane v současnosti na svobodu. Jelikož se jedná o tzv. anti-hrdinu, je povolána "nová" organice Justice Society of America, která dohlíží na světový pořádek a jejím úkolem bude Black Adama zastavit a opět uvěznit. To se nově nabyté svobodě Black Adamovi pochopitelně nelíbí a do celé situace se ještě přimotá organizace Intergang. A tak tu vznikl vcelku rychle konflikt, který musí všechny strany řešit. A nutno říct, že všechny strany se nebojí rozdat několik ran. Takže 90 % času celého snímku se tak divák může těšit na pořádnou akční jízdu. Bojuje tu doslova každý s každým a všelijak. Nečekejte zde nějaké emociální a psychologické drama o vzniku Black Adama samotného. Na vývoj postavy je tu vyčleněno několik málo flashbackových minut a pak se divák musí poprat s tím, co ví a nechat už vše na pěstech a blescích superhrdinů. Dialogu tu tím pádem moc nečekejte. Stejně tak žádné herectví. Johnson moc dobře ví, že má pouze dvě pózy a zde si vybral tu vážnější. Ostatní superhrdinové jsou tu spíše do počtu. Film do 2/3 své části odsýpá a baví. Bohužel poslední třetina je vysloveně digi chaos a divák je po více jak hodině pěstních soubojů už unavený a vyčerpaný. Finální třetina tak pro mě byla trochu za trest. Ačkoli se film tváří epicky a vážně, výsledek je spíše příjemná akční dobrodružná jízda s občasnými vcelku vtipnými narážkami. Digi zrno je zde spolu se zeleným plátnem vidět na každém kroku. Hráči videoher to vadit nebude. Realismus tu snad nikdo opravdu nečeká. Naopak. Black Adam zabíjí prakticky napotkání a to se šibalským úsměvem, který všechny zabití relativizuje, takže náctiletá mládež se nemusí o svoje noční můry bát. Alternativní realita Johnsonův Adam mohl být vlastně velmi aktuálním a jak se v Holywoodu říká, i filozofickým filmem. Děj filmu a prostředí přímo vybízí k reflektování a komentování současné společenské situace. Vemte si už jen prostředí, ve kterém se film odehrává. Fiktivní město (oblast) Kahndaq by se hravě dal zaměnit se zeměmi na Blízkém Východě, které jsou nebo byly okupovány světovými velmocemi. To samé platí o mírové organizaci Justice Society of America, která se snaží svět rozdělit na dobré a zlé. Přitom základní problém dobra a zla je jednou z největších filozofických problémů. Jsou hrdinové snad jen kladní fešní týpci, nebo je to spíše ve skutečnosti trochu komplikovanější? Dá se nárokové vítězství dosáhnout jen morální pravdou? Je vlastně vůbec etické pomocí zla ospravedlnit pravdu? Samá těžká témata a s přihlédnutím k aktuálním válečným konfliktům, které se setsakramensky blíží západní společnosti by bylo fajn tyhle otázky začít řešit celospolečensky. Tak proč ne zrovna v Black Adamovi? To vše mohl Black Adam obsahovat a stát se filmem s obsahem pro dospělé. Ale bohužel nechtěl,a stejně jako pokračování Top Gunu, se chtěl zalíbit všem. Proč ne, právo na to má. Ďáblův advokát A vadí to celé vlastně někomu? Komiksové filmy po krátkém vzestupu jsou opět kvalitativně na ústupu a i když existuje několik odboček, kterým se podařilo získat blyštivé ocenění, tak většina pláštěnkových filmů trpí podprůměrností a obsahové prázdnoty. Je tohle ale důvod, proč měl být zrovna Black Adam jiný? Zvláště s přihlédnutím, v jakém stavu je v současné době celé WB a vlastně i celý filmový průmysl? V době války a post covidové společnosti je možná právě tento typ filmu odpovídající realitě nabídky a poptávky. Není kritika tohoto filmu přehnaně reaktivní? Konkurence sice má provázanější příběh a lepší produkční hodnoty. Režijně, filmařsky a obsahově však jsou podle mě blízko průměrnosti, kterou nabízí právě i Black Adam. Proč zrovna Johnsonův projekt měl být něčím výjimečným? Trestat něčí film za přehnané osobní očekávání není správná cesta. Ano, Black Adam toho moc neukázal. Ale věřím, že mnoho milionů lidí pobavil. A to je možná důležitější, než přehnaná ega hnidopichů. Věřím, že navzdory kritikům si tento film fanoušci oblíbí. Stejně jako i já.

Co obsahuje potitulková scéna Black Adama?

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 22 Oct 22 00:00:00 +0200

Potitulkové scény jsou dnes především u komiksů celkem povinností. Už ale dlouho tak nerozvířila internetové diskuze potitulková scéna jako ta z filmové novinky Black Adam. Co tedy obsahovala? (Následující text obsahuje spoilery) Přiznám se, že jsem dlouho těmto informacím nemohl uvěřit a musel jsem s touto novinkou počkat, až si ji na vlastní oči ověřím v kině. V potitulkové scéně uvidíme krátký rozhovor mezi Black Adamem a Amandou Waller (hologram). Amanda sděluje Black Adamovi, že od něho očekává, že zůstane na Kahndaqu. Na to dostane od Black Adama odpověď, že není na Zemi nikdo, kdo by se mu mohl postavit, tak proč by měl Amandu poslouchat? Waller mu odpoví, že zná lidi, kteří nejsou ze Země. Na to vstupuje do rozhovoru tajemná postava, která jde k Black Adamovi a pronese: It's been a while since anyone's made the world this nervous. Black Adam, we should talk.Superman Ano, tou postavou, která bude dohlížet na Black Adama bude Superman v podání Henry Cavilla. Wow! Stále pro mě těžko uvěřitelná informace, kterou se přiznám, už od WB nečekal. Je to tak poprvé od roku 2017 (pokud nepočítáme dotočky do Zack Snyder Justice League v roce 2021), kdy vidíme Henryho opět jako Supermana. Za tímto velkolepým návratem ale nečekejme samotné studio WB. Iniciátorem této události byl sám Dwayne Johnson. "Dlouho mě štvalo, že se miliony lidí ozývají, zajímají a ptají a nikdo se otázkami nezabývá," říká Johnson o Supermanově spánku. "I když jste měli odpovědi, které se třeba lidem nelíbily, vždycky mě štvalo, že... No tak se ozvěte! Někdo promluvte a promluvte s fanoušky, promluvte s lidmi, řekněte jim, jaké jsou plány. A nejen to [...] ale co nás štvalo, bylo to, že máte člověka, který je skvělý Superman a milovaný Superman, člověka, který miluje mytologii a zná postavu tak hluboko, jako Henry Supermana, a pak navíc to nejdůležitější, že ho fanoušci jako Supermana milují... A taky to, že jste se rozhodli, že budete mít někoho, kdo se bude chovat jako Superman. Už pět let je na vedlejší koleji, a nikdo o tom nemluví!," celkem přesně vystihující shrnutí od Dwayne Johnsona. Ano, WB dlouhých 5 let nedělalo nic jiného, než mlžilo ohledně vize s postavou Supermana. Nyní jsme tedy o pořádný krok vpřed, ale mám obavu, aby to nebyl jen malinký krůček, který by nakonec nic nemusel znamenat. {shortcodeSingleReview id="7756"} Johnson o filmu Black Adam snil už od roku 2007. Chtěl ve filmu představit Black Adama, Justice Society of America a také Supermana v podání Henry Cavilla. Dle posledních dostupných informací musel Johnson obejít šéfa DC Films Waltera Hamadu, který nápad zamítl, a musel jít přímo za šéfy WB Michaelem De Luky a Pam Abdy, kteří nakonec souhlasili a WB povolil Cavillovi účinkování ve filmu a potitulkovou scénu v září 2022 natočili. Budoucnost Supermana? Pokračování Muže z oceli bude záviset na mnoha okolnostech. První bude, jak si film Black Adam povede finančně. Bohužel od kritiků sklízí průměrné a někdy i podprůměrné známky. Na druhou stranu fanoušci jsou celkem spokojeni minimálně na úrovni průměrně zábavné komiksovky. {shortcodeSingleReview id="7945"} Pokračování Supermana v tuto chvíli hledá scénáristy a není tedy vůbec jasné, jestli najde nosný scénář, který by postavu začlenil do DCEU, které není stále v dobré kondici. Navíc J. J. Abrams pracuje na jiném Supermanovi, ve kterém si WB představují Supermana s černošským hercem. Navíc není stále dořešený multiverse s Flashem a Aquamanem. Zkrátka si nejsem vůbec jistý, jestli se podaří Cavilla začlenit do současné struktury. Doufejme, že nějakým způsobem ano a že ještě dostane od nového vedení WB více šancí.

Recenze: Pistol 2022

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 17 Sep 22 00:00:00 +0200

Myšák zaútočil na moje city. Na Disney+ se konečně objevil slibně vypadající seriál o zrodu legendárních Sex Pistols, který mapuje jejich celou tříletou existence v tehdy velmi konzervativní britské společnosti. Těšil jsem se už od prvního traileru. Stálo to čekání za to? Věřte, že ano! Mám vždycky obavy, když současná produkce připraví materiál o mých srdcových záležitostech. A to Sex Pistols rozhodně jsou. Ale velmi rychle jsem pochopil, že seriál Pistol bude patřit k těm kvalitnějším, které nejen současná televizní produkce nabízí. Ever get the feeling you've been cheated?Johnny Rotten Začneme od začátku. Seriál mapuje celé 3 roky (a že to byly divoké roky) existence "zakladatelů" punku a to pěkně chronologicky. Příběh je tak krásně vyprávěný lineárně a není tak narušován pro mě ne velmi oblíbenými retrospektivním prvky. Takže děj má lineární kontinuitu a díl od dílu se přibližuje k naší současnosti. Nutno říci, že někdy velmi divoce a trpce zároveň. Takový ale byl přerod britské celkové společnosti. Příběh nás hodí do smutné a zároveň kruté a tvrdé reality sedmdesátých let. Britská společnost je silně konzervativní (a pro mnohé nudná) a stojí na prahu velkých změn. V pozadí toho všeho je několik charakterů, které se skrze někdy šílené události propojí, aby vzniklo punkové hnutí, které určilo podobu nejedné kapely nebo společenských názorů. Začínáme tak celý příběh u kytaristy Steve Jonese, který zakládá kapelu, aniž by uměl hrát. Postupně tak sledujeme především jeho vývoj a problémy, kterého provází celý seriál. Je to tedy jeho postava, na které celý seriál staví a jsou to hlavně poznámky samotného Steva, podle kterých jsou natočené a zrekonstruované dialogy a celkový příběh. {shortcodeYoutube id="-QtyfPxkBqs" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Netřeba ale smutnit, dalších jmen se dočkáme také a v ne malé míře. Seriál je právě silný především v hlavních postavách a skvělém castingu, který se snaží u zásadních postav být i fyzicky přesný. Pokud jste se tedy těšili na karikatury v podobě Sida Viciouse nebo zkažené zuby Johnna Rottena, silně manipulujícího McLarena - tak o ně nebudete ochuzeny. Seriál se nesnaží ale držet jen fyzických kopií postav, ale velmi dobře a dle mě dostupných informací i velmi přesně kopíruje slavné eventy. Plavba po Temži, legendární rozhovor v pořadu Today, násilné i psychické projevy Sida Viciouse - tohle vše a mnohem víc je v seriálu zachováno. Příběh, postavy a casting je super. Co tedy dalšího? Skvělý vizuál. Nečekejte novodobou unilou bezpohlavní (nebrat přesně) paletu barev. Tu zde nenajdete. Místo toho si pro vás seriál připravil až archivní nádech s mnoha perfektními kamerovými střihy. A celé je to okořeněné (dnes už) nestandardním televizním poměrem 4:3. Pamatujete na Zacka Snydera? :-) Ne vážně, vizuál pro mě byl velmi pěkným překvapením, které jsem si maximálně užil. Stejně tak jako všechny herecké výkony, které spolu s britským akcentem dodávají realistické prožitky. Seriálu tak lze vyčíst prakticky jen občas pomalejší tempo, které v posledních dílech zase až možná zbytečně zrychluje a některé situace přeskakuje nebo lepí k sobě. Více mi ale vadila absence většího přesahu a eskalovanějšího filmového napětí. Ačkoli se na plátně (vlastně v TV) dějí neuvěřitelné (ale historicky správné) situace, divák si z toho neodnese větší prožitek. Uvidí tak jen bláznivý příběh několika lidí. Neuvidí ale širší okolnosti, které tyto postavy postavily před ně samotné. A je to škoda. Společnost je utvářena námi a my zase jí. Věčný koloběh. Pro pochopení jednoho potřebuje znát i tu druhou a to se v tom příběhu úplně neděje. Na druhou stranu přijímám fakt, že středobodem jsou Pistole a ne britská společnost. Fair enough a s tím dokážu žít...

Marion Cobretti ze série The Stallone Legacy Collection byl představen, kontroverze však nevymizely

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 03 Sep 22 00:00:00 +0200

Včera v podvečerních hodinách našeho času byla oficiálně představena 1:6 figurka z filmu Cobra - Marion Cobretti. Máme se ale na co těšit? Vlastně těžko říct, protože v pořadí druhá figurka ze série The Stallone Legacy Collection opět budí rozpaky. A to jak už svým (ne)marketingem, tak i svým zpracováním. Pojďme postupně. Nerozumím tomu, že firma pracuje doslova několik let na figurce a neumí ji potom důstojně odpromovat. Prvně "uniklo" video, které bylo hned poté staženo, aby se ještě tentýž den označilo jako oficiálně dostupné. Spolu s tím byla spuštěna webová stránka, na které autoři zapomněli spustit rezervační systém a tak byla i stránka stažena. Až po několika hodinách si autoři figurky dali vše dohromady a oficiálně tedy uznali "launch" figurky za hotový :-) Crime is a disease. Meet the cure. Chyby se dějí každému a skoro pořád, tak tedy pojďme dál. Ve znovu publikovaném videu nám nakonec samotný Sly představil figurku sama sebe v roli drsného policisty Mariona Cobrettiho. Bohužel jsme ale stejně jako v případě představovačky Johna Ramba nedostali žádné detailní záběry na figurku a pro tuto chvíli si musíme všichni vystačit s promo fotografiemi. Ty se v případě Ramba dosti odlišovaly od detailnějších záběrů, takže k výsledné kvalitě figurce Cobrettiho bych byl velmi zdrženlivý. Figurka stojí 290 USD a jelikož jediným oficiálním místem prodeje je slystalloneshop.com, tak případná koupě už nebude levnou záležitostí. O to víc mě mrzí, že si tohle výrobci neuvědomují, a nebo jim je to jedno, a komunikaci celkově nezvládají. {shortcodeYoutube id="9SqpOdh7VNY" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Figurka alespoň zatím z promo fotografií nevypadá zle. Nabízí vcelku pěknou výbavu v podobě několika zbraní včetně granátu a několika sumek, vyměnitelných rukou, policejního odznaku, dosti podivného podstavce a především tmavých brýlí, které by případný horší headsculpt mohly hodně zachránit. Pochopitelně nesmím zapomenout ani na ikonickou sirku. Figurka má na sobě klasické džíny, tričko a tmavou bundu. Nechybí hodinky a náhrdelník. Milovníci a pamětníci osmdesátých let si tedy přijdou na své. Pro ty ostatní to bude těžké rozhodování.

Recenze: Prey 2022

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 06 Aug 22 00:00:00 +0200

Osmdesátkové frančízy to mají těžké. To nejlepší už fanouškům ukázaly, ale producenti neměli tolik odvahy, aby je zaslouženě nechali odpočinout. Jedním z takových smutných příběhů je i Predátor, který měl s filmem Predator:Evoluce oprášit slávu přímo od jeho "zakladatele" Shane Blackea. Dopadlo to ale přinejmenším katastrofálně. Není divu, že další pokračování této frančízy vyvolalo dost obav. A to ještě v trochu netradiční kombinaci, kdy se predátor vydal do 18. století a jeho sparingpartnerem bude indiánský kmen Komančů. A také pro několik mentálně zaostalejších i překážka v podobě hlavní ženské postavy. Každopádně Prey je vcelku milé překvapení. Pokud tedy ale od něho nemáte velké očekávání. Prey je totiž film, který najdete pouze na VOD, a také tak trochu i vypadá. Chybí mu filmový "look" a spousty peněz. I přes to je ale dle mě zdařilejší než Blackův buddy-movie Predator: Evoluce. {shortcodeYoutube id="fCYr0lWvep0" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Režisér Dan Trachtenberg si evidentně nastavil rozumné očekávání (na rozdíl od Blacka) a servíruje poctivý future-western s nejznámějším lovcem lidí. Novému Predátorovi lze vyčíst opravdu hodně. Laciné a levné zpracování, horší filmové vybavení, opravdu laciné a špatné zvířecí CGI záběry a i ten hudební podkres mohl být trochu výraznější. Na druhou stranu Prey umí i dosti zaujmout. Velmi sympatická délka celého snímku vystavuje rychle napínavou atmosféru. Nové prostředí dává prostor k neokoukaným zážitkům. Samotný Predator tu dle mě mohl dostat trochu více prostoru a budování jeho postavy mohlo být lepší, ale nový vzhled není špatný a jsem rád, že si odpustil absolutní hi-tech vymoženosti. Samotná hrdinka nové Predatora je uvěřitelná a dobře zahraná. Škarohlídové a osmdesátkoví zabedněnci by si zbytečnou kritiku mohli odpustit, zde opravdu není, co kritizovat. Naopak je třeba pochválit, že nová hrdinka nabízí svěží vítr do klasických "muscle" řešení. Vcelku potěší i nenápadný fan service, který se nesnaží vykukovat z každého rohu (co ty na to, Disney?), takže tento film umí stát sám o sobě a nesnaží se podlézat původním fanouškům.

Nejoblíbenější filmy série Fast & Furious

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 05 Aug 22 00:00:00 +0200

Moje oblíbená filmová série stale nedojela do svého konce. Fast & Furious (2009) Pro mnohé překvapení, ale čtyřka je pro mě strašně fajn film. Opět vše nakopla tím správným směrem. Především ale není přepálená jako ostatní pokračování. Nevystupuje v ní spousta "zbytečných" postav a drží si velmi střídmou delku okolo 102 minut. Ano, závěr je lehce digitální, ale celkově ten film šlape a setkání Dominica a Briana je tu skvěle podáno. Fast Five (2011) Větší a pro mnohé lepší jak čtvrtý díl. Ano, díl je fajn. Především souboj Diesel vs. Johnson. Navíc se v sérii konečně objevím i můj oblíbený Ford GT 40. The Fast and the Furious (2001) První díl ai dnes stále koukatelný. Tady to vše začalo. Kdo by si nedal sendvič s tuňákem bez kůrky, že? Rychle a zběsile 7 (2015)Kdo se nerozbrečel v kině, ten nemá v žilách benzín. Rozlučka s Paulem Walkerem byla důstojná, stejně jako celý film. Chybíš nám Briane! A to hodně! 2 Fast 2 Furious (2003) Kdysi jsem byl z toho filmu hodně nadržený. Především úvodní honička mi svého času přišla absolutně TOP. Navíc k tomu změna prostředí do mého oblíbeného Miami. Jen tomu logicky chyběla větší surovost a tvrdost, kterou dodával Toretto a taky hlavní záporák, který je tu spíše k smíchu. Stejně jako celá zápletka. Ale film si to vynahradil ikonickým Nissan Skyline R34. Furious 6 (2013) Z prostřední filmové trilogie nejhorší počin. A vlastně nevím, co jiného k tomu napsat. Budu si muset tento díl osvěžit. The Fast and the Furious: Tokyo Drift (2006) Přesun do Japonska se prostě nepovedl a tento díl skoro pohřbil celou sérii. The Fate of the Furious (2017) Ne, že byla celá série brána za seriózní, ale už i já jsem u osmého dílu kroutil hlavou. Přeskoky z mrakodrapů byly sice napínavé, ale celkově už tato řada nabírala obskurních rozměrů, kdy diváci už jen čekali, že se Vin a jeho partička vydá do vesmíru. F9 (2021) Poslední místo a zcela zaslouženě. Celý film je absolutní bizár a už ho nechci nikdy více vidět. Tady je úplně všechno špatně. Nevešlo se: Rychle a zběsile: Hobbs a Shaw (2019), Fast X (2023).

Nejoblíbenější díly v sérii Metal Gear Solid

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 05 Aug 22 00:00:00 +0200

Metal Gear Solid je moje opravdová srdcová záležitost už více jak čtvrt století. Její příběh je kvalitní, ale i komplikovaný. Stejně i jako její tvůrce Hideo Kodžima, který si v každém díle připravil nejedno malé překvapení. Máte rádi Snakea? Ale kterého, že? A co třeba Raidena? Metal Gear Solid nabízí vše, co dnešní filmová produkce. Kvalitní příběh, spoustu sequelů i prequelů a nekonečný počet hlášek. Která nejvíce baví vás? War has changed, but there's one more thing i do. One last punishment i must endure I have to erase my genes, wipe the MEME from the face of the earth. This is my final mission.Solid Snake A jak to máte s díly, které Hideo Kodžima v zastoupení Konami publikuje více jak 25 let? Metal Gear Solid 1 (1998)Není o čem. I když hratelnost je v dnešní době špatná, tak především po příběhové a dialogové části je toto nejlepší díl. Zde se toho děje tolik, že vlastně následující díly se snaží vše vysvětlit. Metal Gear Solid 3: Snake Eater (2004)Třetí větší pokračování je nakonec skoro nejlepším dílem. Příběh se na pozadí opírá o reálné historické milníky a osobnosti a dodává celkové hře perfektní špionážní šedesátkovou atmosféru. Gameplay byl vylepšen o kamuflážní systém a později i přidána (konečně) 3D kamera, která ze hry dělá od předchozích her nakonec velmi odlišnou (a zapamatovatelnou) záležitost. Remake z roku 2025 jen podtrhl, že tato hra je nadčasová a snese přísné měřítko i v roce 2025. Metal Gear Solid 5: The Phantom Pain Velká hra se skvělým gameplayem, ale se slaběji dávkovaným příběhem. První prakticky otevřený svět v MGS mě ale stále baví a po dohrání na PS4 s chutí hraju znovu a znovu na PC. Velká škoda, že ve hře evidentně chybí některé kapitoly, aby příběh mohl být vyprávěn kompletněji než nakonec ve hře vyzněl. Metal Gear Solid: Peace Walker (2010)Milé překvapení. Hra, která vyšla primárně na PSP mě nakonec velmi pobavila až na PS4. Ale stálo to za to a Peace Walker jsem si nakonec užil se vším všudy. Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty (2001)Velký hype a ještě větší "podvod" na hráče. První (kratší) část na tankeru byla naprosto skvělá a škoda, že nebyla delší. Ale změna hlavního hrdiny byla pro mnohé z nás velkým šokem a spolu s velmi monotvárním prostředím byla vlastně i trochu nudná. Metal Gear Solid 4: Guns of The Patriots (2008)Válka jako obchod a stárnoucí Solid (Old) Snake. V trailerech a kampani fungovalo na jedničku. Bohužel ale velmi komplikovaný příběh, který byl až moc přeplněný různým propojováním a vysvětlováním z toho udělalo nakonec trochu zmatkovitý zážitek. Dojem nespravil ani prvoplánový nostalgický návrat do historických lokací a tak jsou z MGS4 pro mě přijatelný vlastně jen první dvě lokace. Nevešlo se: Metal Gear Solid: Portable Ops (2006), Metal Gear (1987), Metal Gear 2: Solid Snake (1990), Metal Gear Solid: Acid (2004), Metal Gear Solid: Twin Snakes (2004), Metal Gear Solid: Ghost Babel, Metal Gear Solid: Rising (2013)

Nejoblíbenější díly v sérii Tomb Raider

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 29 Jul 22 00:00:00 +0200

Tomb Raider je pro mě jednou ze srdcových záležitostí. S hlavní hrdinkou(!) Larou Croft jsem prožil všechny její díly a dobrodružství a vlastně už je to více jak 25 let, co spolu zažíváme a sdílíme lásku k historii a archeologii. A famous explorer once said, that the extraordinary is in what we do, not who we are. I’d finally set out to make my mark; to find adventure. But instead adventure found me. In our darkest moments, when life flashes before us, we find something; Something that keeps us going. Something that pushes us.Lara Croft A nově si její dobrodružství připomínám například v parádních remasterech Tomb Raider I-III Remastered Starring Lara Croft a Tomb Raider IV-VI Remastered. Tomb Raider: The Last Revelation (1999)Egypt, ach ten Egypt. A k tomu Lara. Dát dvě milované věci do jednoho produktu, co tak z toho může vzniknout? Skvělá a velmi dlouhá hra, která má 50 levelů a projdete snad všechny místa ve Starověkém Egyptě. Ideální by byl remake, ale spokojil jsem se i s pardáním remasterem. Děkuji za něj! Rise of the Tomb Raider (2015)Pokračování, které úspěšně a lépe navázalo na restart série z roku 2013. Lara je zde lehce dospělejší, zkušenější a v netradičních lokacích. Tomb Raider Anniversary (2007)Plnohodnotný remake prvního dílu celé série přišel už po 10 letech. Se skvělou grafikou, hratelností a zábavností. Mám ho raději než první díl, který je objektivně dnes už z důvodu špatné grafiky a ovládání (skoro) nehratelný. Tomb Raider (2013)Velký restart a skvělá hra. Zamiloval jsem si trailer z E3, ve kterém byla Lara představena jako mladá teenagerka, která ztroskotá na ostrově a její jediný úkol bude "přežít". Sama, bez výbavy, bez jídla. To vše v parádní (tehdy skoro realistické) grafice. Tohle byl návrat ve velkém stylu. Jedinou kaňkou bylo až příliš soubojů. {shortcodeYoutube id="nFBrgeSjj-0" title=""} Tomb Raider: Legend (2006)Po neúspěšném The Angel of Darkness přišla konečně hra, která byla sice kratší a kvůli koridorům i přímější. Za to ale s dobrou hratelností, grafikou a perfektním soundtrackem. Tuhle hru jsem si užil a vlastně bych si ji klidně zahrál v nějakém remasteru. Tomb Raider II (1997)Benátky, opera, člun. Co více dodat. Kdo zažil, tak ví. Ostatní si musí zahrát. Tomb Raider: Chronicles (2000)"Rozlučkový" díl s Larou a vlastně tak trochu s celou PlayStation 1. Díl, ve kterém čtyři přátelé vzpomínají na dobrodružství s Larou byl vcelku fajn. Především hororový part v Irsku, který bych si opět připomenul v nějakém modernějším zpracování. Tomb Raider (1996)Tady to celé začalo. Revoluce v 3D akčních plošinovkách. Se spoustou nápadů, které převzalo mnoho dalších titulů. Lara není muž, ale žena. Můžeme se podívat do mnoha destinací po celém světě. Prakticky lze říct, co Indiana Jones udělal pro popularizaci archeologie, Lara dokončila. Kdo nechtěl být po dohrání tohoto dílu dědic velkého jmění, který si jezdí po světě vykrádat hrobky? Bohužel ale zub času se na tomto dílu podepsal nejvíce. Naštěstí ale je tu "lehce modernější" remake Tomb Raider: Anniversary, velmi povedený remaster Tomb Raider I-III Remastered a v roce 2026 dostaneme plnohodnotný nový remake pod názvem Tomb Raider: Legacy of Atlantis. Shadow of the Tomb Raider (2018)Velká očekávání. Mělo se jednat o velké zakončení nejnovější trilogie. Výsledek mě ale nepřesvědčil. Nepřinesl mi nic nového a inovativního a dohrál jsem to jen z povinnosti. Tomb Raider: Underworld (2008)Jedna z mála her v této sérii, na kterou si prakticky vůbec nepamatuju. Vím, že se tam dalo potápět, jezdit na motorce se srandovní fyzikou a to je tak všechno. Budu si ale muset tento díl oživit, protože nově bylo oznámeno plnohodnotné pokračování Tomb Raider: Catalyst, které v roce 2027 zavede hráče do Indie a příběhově bude (ne)přímo navazovat právě na Tomb Raider: Underworld. Tomb Raider III (1998)Velká a těžká hra, která nabízela 4 různé lokace i několik dopravních prostředků (kajak, čtyřkolka). Ale její těžkost a velké levely mě prostě nebavily natolik jako jiné díly. Tomb Raider: The Angel of Darkness (2003)Bohužel v době vydání silně zabugovaná a celkově trochu depresivně vypadající hra. Nevešlo se: Lara Croft Go (2015), Tomb Raider: The Curse of the Sword (2001), Lara Croft and the Temple of Osiris (2014), Lara Croft and the Guardian of Light (2010), Lara Croft: Relic Run (2015), Tomb Raider: The Prophecy (GBA, 2002)

Zaklínač: Nářek čarodějnice

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 05 Jul 22 00:00:00 +0200

V pořadí už šesté pokračování Zaklínače od Dark Horse se stala v květnu nejprodávanějším komiksem u Nakladatelství Crew. Je tedy nové pokračování Bílého vlka opravdu skvělým výletem do oblíbené fantasy ságy? Trápí vás někdy vina? Nebo snad jste provedli něco, čeho jste později upřímně litovali? Chybovali jste natolik, že byste dali vše za to, abyste to mohli vrátit zpět? Děsil ses někdy chyb, kterých ses dopustil?Geralt Tak okolo podobných otázek a témat se točí nové Geraltovo dobrodružství. Komiks nás zavede k popravě čarodějnice a Geralta "trápí" výčitky a nejistoty ohledně její smrti. Spletl se? Udělal chybu? Byla čarodějnice nevinná? Nejistota ohledně důsledků "jeho" činů se snaží komiks filozoficky řešit na dalších více jak sto stránek, ve kterých čeká Geralta hledání ztracené dcery místního boháče. Kromě klasického questu ale Geralta čeká quest, na který možná není připraven. Příběh nás postupem zavede do hor, kde Geralt odhaluje kult, který pomáhá od výčitek, svědomí i pocitu viny. Jedná se tak prakticky o jakousi skupinovou terapii, která je složena z pěti kroků: exordium (rozpoznání bolesti), laudatio (skutečný původ bolesti), comploratio (zármutek), consolatio (útěcha) a nakonec exhortatio (morální povzbuzení). Jak se mu to povede už zde poodkrývat nebudu, to už je zase quest pro čtenáře. Vraťme se ale ještě tam, kde samotný komiks začíná. Ona čarodějnice, která je upálena je laima - druh čarodějky, která navštěvuje těhotné ženy a ukončuje početí jejího nenarozeného dítěte. Je ale čarodějnice vina? Nebo je vinen už i ten, kdo takto přemýšlí. Není ale vinný i ten, kdo tomu nezabrání? Kdo je vlastně vinný a za co? Do jaké míry můžeme za hřích a za jeho odpuštění? Příběh, který je nakonec natolik (politicky) aktuální, že otevírá zajímavé otázky pro každého z nás. Jen každý na ně bude reagovat jinak. V době, kdy řešíme společenskou, politickou, ale i pandemickou odpovědnost, je zajímavé, jak nad celým tématem viny přemýšlet. O to víc je zajímavé, že každý z nás dojdeme k úplně jinému závěru. {shortcodeImages id="106,107,108" thumbnailSize="full"} Ačkoli mám osobně rád takto otevřená témata, v tomto komiksu bylo ale trochu komplikované tyto témata konzumovat. Asi největší výzvou bylo "překonat" výtvarnou stylizaci, která určitě nesedne každému. V komiksu jsem zvyklý na spoustu autorských vyobrazení a vlastně to po komiksu i vyžaduji. Šestý díl se ale od předešlých dílů odlišuje opravdu výrazně. Netvrdím, že kresba je špatná. Místy je ale chaotická a přiznám se, že pár "oken" jsem měl problém pochopit, co tím autor myslel. Scény vesměs postrádají detail a vše je v podstatě jedna velká stylizace. Barevně je komiks temný a tonalita barev mi úplně nesedla. Na druhou stranu se komiksu nedá upřít atmosferičnost, která nejednoho čtenáře naprosto pohltí. K samotnému Geraltovi jsem si nemohl skrze celý komiks udělat větší vztah. Geralt je v novém pokračování možná až moc zachmuřený, sprostý, hrubý. Neúplně mi takový Geralt sedl a líbil se.

Recenze: Obi-Wan Kenobi (2022)

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 22 Jun 22 00:00:00 +0200

Obi-Wan Kenobi je nejen dlouho fanoušky očekávaný seriál, ale na tento seriál čekalo několik i let samotné Disney. Jak se povedl návrat tolik ikonického hrdiny a podařilo se Disney získat opět srdce svých fanoušků? Kenobi. Obi-Wan Kenobi. Ben Kenobi. Postava, která vždy patřila ke core charakterům celých Star Wars. Na filmovém plátně se objevila už v 70. letech, poté se vrátila s prequelovou trilogií a nyní se tvůrci rozhodli její příběhy opět oživit a propojit všechny části Star Wars do jednoho velkého příběhu. Opravdu hodně bych chtěl tu napsat, že je to přesně to, kvůli čemu se samotné čekání vyplatilo a Disney našlo ten pravý vybroušený diamant, který například v posledních týdnech objevil Tom Cruise. Zklamu vás hned ze začátku. Seriál Obi-Wan Kenobi je velmi nepodařeným výletem, který chce především těžit z nostalgie a osudovosti. Bohužel ani jedno mu nejde dobře. You’re a great warrior, Anakin, but your need to prove yourself is your undoing. Until you overcome it, a Padawan you will still be.Obi-Wan Kenobi Jen tak mimochodem, dlouhodobě nesdílím fanouškovské ódy na tuto postavu. Přišla mi vždycky málo zajímavá a přehnaně mentorská. Ale jsem schopen si přiznat, že je to prakticky jen můj problém. Přes to všechno jsem se ale na nový seriál velmi těšil a připustil si, že na mě dolehla i menší pre-seriálová horečka. Vědělo se dopředu, že se v seriálu castingově objeví i Hayden Christensen a konečně se dočkáme i hraných inkvizitorů. Brutální kombinace, na kterou jsem se těšil jak za mlada. Ale nevyšlo to. Z mnoha důvodů. Určitě se najdou fanoušci, kteří se nechají rádi oklamat, ale po laciném fanservisu v Mandalorianovu a Bobu Fettovi je toto další zářez od Disney, kdy místo kvality (příběhové nebo režijní) nabízí pár utěšujících epizod v domnění, že fanoušci si na nový trend zvyknou. S tímhle má Disney dlouhodobě problém. Psal jsem o tom v recenzi na druhou sérii Mandaloriana. Disney prakticky netvoří, snaží se jen ukonejšit stávající fanoušky a ždímat z nich peníze. Chce spojovat, ale při tom netvoří. Do budoucna to vidím jako jeden z hlavních problémů celých Star Wars. Svět, ve kterém si můžete vytvořit tisíce příběhů, se snaží Disney přeplácat svými nudnými záměry o sjednocení fanoušků, které svými producentskými vrtochy poštvala mezi sebe. Obi-Wan je stejně jako Boba Fett jen nástroj, jak vyhovět a být opět oslavován. Ono to svým způsobem funguje, ale s každým tímto producentským počínáním přichází Star Wars o něco ze sebe. Přichází o kreativitu, příběhy, o své univerzum a hlavně minulost. Já rozhodně nejsem proti, že v několika dekádách rozvíjený příběh se občas poupraví. Dokonce asi budu jeden z mála, který by klidně čtvrtou epizodu výrazně upravil. Nepříjemný je především fakt, že Disney rabuje z minulosti a přitom velmi chabě buduje budoucnost. Ne svoji, tu má zajištěnou. Ale budoucnost Epizod a především celých Star Wars. Obi-Wan Kenobi {shortcodeImages id="172,173,174" thumbnailSize="full"} Nový Obi-Wan tedy nenabízí nic, co bychom ve Star Wars (ale i jinde) neviděli. Režisérsky je seriál velmi mdlý, nevýrazný a nezábavný. Je bez patřičného drajvu, hlášek a i bez památných scén. I když během šesti epizod dojde na několik světelných soubojů, žádný z nich se nestane kultem. V seriálu neexistuje scéna, kterou bych si pustil znovu a znovu. Obi-Wan toho měl dle tvůrců nabídnout hodně. Roky příprav, ze kterých ale fanoušci dostali jen příběh starce, který je až naivně vylákán na další misi. Během té se ale Disney předhání v až komicky řešených scénách, kdy hlavu a patu nedává vůbec nic. Divák až kolikrát žasne nad tím, jak scénáristicky hloupě jsou řešené některé scény. Tuhle scénaristickou neobratnost se snaží řešit Disney jak jinak než fanservisem. Je fajn, že chce propojovat a já rozhodně vítám, že v hraných verzích SW vidíme střípky z her nebo animáků. Ale divák by přeci neměl odcházet s tímto pocitem, že viděl svoji oblíbenou postavu na pár mikro sekund. Divák by neměl být klamán a hlavně Disney by nemělo klamat. Potenciál SW tu stále ještě je. Seriál nezachraňuje ani technická kvalita. Vše je umělé (ano, já vím, jsme ve SW) a atmosféra se u mě nedostavila. Necítím ze záběrů a z dialogů onu osudovost, kterou se snažilo Disney ve své (docela fajn) kampani prodat. Bohužel Obi-Wan Kenobi opravdu nenabízí nic, s čím by alespoň průměrný divák nebo fanoušek SW mohl být spokojený. Tohle měl být pro fanoušky osudový projekt, který si oblíbil i samotný Ewan McGregor. Ten je asi tak jediný důvod (spolu s Christensenem), proč seriál sledovat. Snaží se svým hereckým uměním seriál táhnout, ale scénáristé mu nikde nedovolí projevit naplno emoce tak, abychom se do jeho utrpení mohli položit naplno. Inkvizitoři jsou tu spíše k smíchu a vůbec nenaplňují svůj potenciál. Na scéně se opět objeví i zázračný "bacta" lék, který jakoby sloužil pro nápravný a záchranný scénáristický systém. Logika a napětí v seriálu kompletně schází, vše je opět kompletně podřízeno scénám samotným bez většího celku. Divák nepřestane zírat, co vše jde vymyslet, jen aby se spatlalo několik scén k sobě. Jediným kusem naděje pro mě bylo ztvárnění Darth Vadera, který tu dostane alespoň trochu prostoru a všechny scény s ním jsou asi to nejlepší, co seriál nabídne. Pokud by tedy Obi-Wan Kenobi měl sloužit jako předehra pro případný spin-off Darth Vadera, nezlobil bych se. Scény Vadera spolu s hlasem James Earla Jonese jsou opravdu jediný, za co dostává tento seriál u mě kredit. Prvně mě mrzelo, že Kenobi je pouze šestidílný. Po zhlédnutí všech dílů je to ale násobně více, než bych chtěl. Je to škoda, takový to projekt se u SW už nemusí opakovat. Disney tak (opět) propáslo velký potenciál ukázat, že umí nabídnou producentsky, režijně i divácky skvělou zábavu i umění v jednom. Tak snad příště, nebo možná už raději ne?

Recenze: Gandalf The Grey - Asmus Toys The Crown Series

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 21 Jun 22 00:00:00 +0200

Po více jak 2 letech jsem se konečně dočkal Gandalfa od Asmus Toys. Nebudu už tak dlouhé čekání dále protahovat. Pojďme se na tuto sběratelskou figurku podívat detailněji. Podíval jsem se na datum objednávky a na Gandalfa jsem nakonec čekal 1 016 dní. Tedy 2 roky a 286 dnů než se dostala tato ikonická postava z fantasy světa Pán Prstenů do mé sběratelské vitríny. A teď je otázka, jestli to čekání za to stálo. All we have to do is decide what to do with the time that is given to us.Gandalf Více jak 2 a půl roku je dlouhá doba na to, aby se leccos změnilo. Kromě společenské, politické a epidemické situace se lehce změnily i poměry ve sběratelství. Hot Toys stagnuje a šanci vycítila firma Queen Studios Collectibles, která představila roadmapu na další roky. A jedním z mnoha produktů je právě i nový Gandalf, který na svém produktovém videu zaujal snad všechny sběratele. Takže Gandalf od Asmus Toys tak dostal poměrně silnou konkurenci. Lehce vtipný je to v tom, jak právě před několika lety zaujal sběratele právě tento Gandalf. Uvidíme tedy, jestli zaujme i mě, nebo dám přednost tomu novému od Queen Studios Collectibles. Krátké video dojmy Pokud vás nebaví číst, vše podstatné jsem shrnul ve videu. {shortcodeYoutube id="ad0YfV6NTP0" title="Recenze: Gandalf The Grey - Asmus Toys The Crown Series" structured="true"} Gandalf 1:6 Asmus Toys The Crown Series Asmus Toys si řeklo, že zlepší svoji pověst a vydá se cestou kvalitnějšího zpracování. Tuto sérii nazvalo The Crown Series a do této kategorie patří i jeho dlouho očekávaná varianta Gandalfa. Série by se měla vyznačovat lepším kvalitním zpracování a bohatým příslušenství. Už teď prozradím, že ne vše se úplně podařilo. Vezmeme to postupně. Už z krabice, ve které figurka dorazila, lze vyčíst, že nepůjde o "obyčejný" release. Trochu bych ji přirovnal k DX (Deluxe) verzím od Hot Toys. Jen s tím rozdílem, že tady je obsah krabice hned třípatrový a figurka není položena v obyčejném plastu, ale tvrzeném molitanu. Po otevření krabice na vás čeká opravdu mnoho, ale mnoho příslušenství. Zde tedy označení The Crown Series je plně v pořádku a pokud máte rádi figurky, které rádi oběsíte všemi gadgety, tak tahle figurka vám to splní. Gandalf The Grey {shortcodeImages id="807,806,805" template="standard" order="asc" thumbnailSize="full"} Samotná figurka Gandalfa je v měřítku 1:6, její velikost je tak 32 cm bez klobouku a podstavce. Tělu samotnému nelze moc, co vytknout. Ostatně je celé skryto pod několika vrstvy oblečení. Jedinou věcí, co bych možná zmínil, jsou trochu uvolněnější zápěstní klouby a trochu levnější materiál, který byl použit na prstech. Nemají patřičnou sílu stisku a tak například hůl může trošku vyklouzávat. Nic ale hrozného. Oblečení je precizně ušito. Je z dobrého materiálu, který zkrátka figurce velmi sedne a sluší. Nejvíce ale každého fanouška a sběratele především bude zajímat, jak vypadá headsculpt. Promo fotky většinou ukážou vysokou kvalitu headsculptu i na té nejlevnější figurce. Navíc, headsculpt u postavy Gandalfa je natolik ikonický, že i jeho tvář dnes zná každý průměrně zainteresovaný fanoušek. Nebudu vás napínat, headsculpt se myslím povedl. Respektive, já jsem s ním spokojený. Oceňuji především dobře ztvárněné vousy a vlasy, které jsou tzv. "routed". S tímto stylem vlasům mám bohužel špatné zkušenosti například u Wonder Woman od Hot Toys. Tady jsou ale rooted vlasy a vousy naprosto v pořádku a jejich zpracování bych označil za precizní. Vypadají přirozeně a hlavně jsou přesně dle předlohy. Tady zaslouží Asmus velkou pochvalu. Jedinou výtku bych opět přeci jen měl. Týká se to jeho očí, které mi přijdou trochu studené a "mrtvé". Na druhou stranu jsou oči polohovatelné, takže si je můžete jako v případě Deluxe edice u Hot Toys natočit dle požadované celkové pózy figurky. Klobouk Tak tady je to jeden velký omyl. Opravdu, nepřeháním. Klobouk je zdaleka největší slabinou celé figurky. V čem je problém? Klobouk nemá bohužel výřez pro hlavu, takže když dáte figurce klobouk na hlavu, tak vrchní část hlavy se nemá kam zasunout. Navíc magnet, který je všitý v klobouku, aby držel s druhým magnete v hlavě, tak v mém případě byl všit nakřivo, takže magnet vůbec nefunguje a pouze překáží. Jediné řešení je klobouk "vykuchat" a udělat v něm díru, aby do hlavy zapadl. Nerozumím tomu, jak tohle mohl někdo do produkce vůbec poslat. Navíc i samotné Asmus Toys v podstatě uznalo, že klobouk jaksi neodpovídá kvalitě a na svém e-shopu si budete moci koupit nový, upgradovaný. Bohužel ale ne samostatně, ale s nějakou figurkou ze světa LOTR. Takže majitelé této figurky mají prakticky smůlu. Vylepšený klobouk bude dodáván už pouze s novými objednávkami. Naštěstí figurka obstojí i bez klobouku, ale je to velká škoda a výtka zároveň. You cannot pass! I am a servant of the Secret Fire, wielder of the Flame of Anor. The dark fire will not avail you, Flame of Udun! Go back to the shadow. You shall not pass!Gandalf Podstavec Konečně trochu změna a oproti nudným sterilním podstavcům od Hot Toys je v případě Gandalfa na podstavci vidět alespoň trochu kreativity. Konkrétně je podstavec zasazen do úvodní části filmu, tedy do Hobitína. Bohužel ale zpracování některých částí především “dřevěných” sloupků by mohlo být kvalitnější a přesnější. Například poštovní schránka mi nešla vůbec nasadit. Také stojánek mohl být kvalitnější, respektive Asmus zde mohl zvolit lepší provedení uchopení figurky. Jak to jde elegantněji vyřešit ukázalo nyní Queen Studios, když představovalo “svého” Gandalfa. Do noh mu umístily magnety a tak figurka vlastně nepotřebuje svůj stojánek, ale drží na magnetech. Pěkné elegantní řešení, snad bude i funkční. Příslušenství Jak jsem psal, figurka je opravdu bohatá na své příslušenství. Zaujme především moc pěkně zpracovaný meč, který (pozor!) není plastový. Za to opravdu chválím. Dále k figurce dostanete 2 hole, dýmku, cestovní tornu přes rameno, deník Morie a Gandalfův šedý plášť. Pokud všechno tohle příslušenství na figurku navěsíte, tak dostane opravdu ultimátní fantasy postavu, která je věrnou kopií Gandalfa Šedého.

Recenze: Lara Croft The Lost Valley - Tomb Raider Statue 1/4

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 28 May 22 00:00:00 +0200

Wow, tak to jo. Tak tohle byla moje první reakce, když před více jak rokem Weta Workshop představilo parádní sochu Lary Croft. Jenže rok uplynul, mezitím se objevilo spoustu nejistot a kontroverzí ohledně zpracování a z prvotního totálního nadšení se spíše objevila mrazivá nervozita. Každopádně socha Lary dorazila a vy si tak můžete přečíst, jestli cena i více jak roční čekání stálo za to. Capturing a split second of action is always a challenge and Lara fighting the raptors was just that. Creating believable poses in such a confined space needed a thoughtful composition, so I looked to classical renaissance statues for inspiration.Gary Hunt - Sculptor, Weta Workshop Herní sérii Tomb Raider asi nemá cenu představovat. Tuto sérii hraju střídavě na Playstationu a PC už od roku 1999. Laru jsem si nezamiloval kvůli jejím fyzickým přednostem, jak si mohou lidé myslet. Ale Lara a její herní série Tomb Raider mě uchvátila tehdy v hratelnosti, rozmanitosti a celkově skvělém adventurně-akčním zážitku. S Larou jsem měl jako malý kluk možnost procestovat a objevovat celý svět. A tohle na této sérii miluji i nyní. Ačkoli se jedná o poměrně silnou (ženskou) postavu, její zpracování v popkulturním sběratelství je zastoupeno prachbídně. Prakticky neexistuje kvalitní oficiální 1:6 figurka a zastoupení v sochách je takové všelijaké. Když se tedy objevil minulý rok v dubnu prototyp sochy od Weta Workshop, tak jsem zbystřil. Konečně se objevilo něco, co by důstojně reprezentovalo tuto úspěšnou herní sérii. Weta Workshop přišlo s nádhernou dynamickou akční sochou, kterou připravilo k 25. výročí prvního díly Tomb Raider. Ten vyšel 25. října 1996. Ano, Lara už je tu s námi více jak čtvrt století a stále vypadá dobře :-) I když nesbírám sochy, tady jsem nakonec neodolal a Laru jsem předobjednal. Za ty léta, které jsme spolu strávili, si to zasloužila. Většinou mám u soch problém s konečnou pózou a tak mnoho soch nechávám ostatním. Ale tady mě ta dynamická póza bavila hned od prvního zveřejnění prototypu. Lara s dvěma raptory z oblíbené pasáže The Lost Valley. Více nebylo potřeba. Po roce a jednom měsíci čekání mi včera zazvonil pošťák a Laru až z Nového Zélandu přivezl. Lara Croft: The Lost Valley Socha, kterou Weta pojmenovalo jako Lara Croft: The Lost Valley, je zpracována na motivy remaku prvního dílu Tomb Raider: Anniversary, který vyšel v roce 2007. Konkrétně si socha vypůjčila scénu z úrovně Lost City of Vilcabamba, kde Lara narazila v Peru na dva raptory. Jestli je porazila, nebo ne, je pochopitelně bezpředmětné :-) Pojďme si sochu trochu blíže představit: 1:4 měřítko limitace 950 kusů celosvětově vytvořena z vysoce kvalitního polystonu 80 cm vysoká, 35cm široká a hluboká váha 12,61 kg Socha Samotná socha je pečlivě zabalená a skládá se jen ze 3 částí a podstavce. Navíc samotná Lara je ukotvena do raptora, který tak nese nejen svoji váhu, ale i váhu Lary. Doufám, že toto Weta otestovalo a raptor s tím nebude mít v budoucnu problémy. Headsculp Ze začátku jsem psal o kontroverzi, která se objevila v průběhu výroby sochy. Bohužel se před pár měsíci objevily velmi nekvalitní fotky headsculptu, na kterém Lara vypadala velmi špatně. Konkrétně její přední zuby. I mě v tu chvíli zachvátila panika. Na prototypu tento problém nebyl. Nicméně na výsledné soše je to trochu znát. Zuby, které nejsou kvalitně zpracované a divně napaintované prostě Laře ubírá body. Je to strašná škoda, protože jinak je socha skvělá. Na druhou stranu, jelikož se jedná o dynamickou pózu, tak zuby v pootevřené puse nejsou tolik vidět a musíte si najít přesný úhel, abyste zuby přes lehce otevřené rty viděli. {shortcodeYoutube id="_Jvsj9I4yI8" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Póza Skvělá. Už ji tu zmiňuji několikrát. Mám rád dynamické a akční pózy. Kvůli nudným pozám jsem už nekoupil spousty soch, ale tady vše hraje, jak má. Lařin skok, nebo spíše odraz, od raptora s propnutým atletickým tělem, jejími dvěma typickými pistolemi a skvělými raptory je něco, co se mi moc líbí. Pokud jste hráli hru, tak tahle póza jakoby ze hry vypadla. Painting Tady budu zase trochu hejtit. Na prototypu vše vypadalo trochu živější a reálnější. To se bohužel ale nepodařilo úplně dostat do produkčního kusu. Opět na druhou stranu, především raptoři, mi přijdou perfektně napaintovaný a vlastně jsem spokojený i s paintem na tělu Lary, která je pokrytá prachem, blátem, má krvavé šrámy i odřené lokty a zamazané oblečení. Ale painteři si mohli dát mnohem více práce s headsculptem, který je tu prostě až na druhé koleji, protože co vynikne nejvíc, tak je celková šroubovitá póza. Podstavec Docela macek, který má za úkol držet hlavní sousoší. Oproti kolegům, tak jsem měl štěstí na panty, protože mě perfektně sedí a neměl jsem žádný problém se zasunutím pantů do podstavce. Ten je docela dobře zpracovaný. Drží krásnou pyramidovou strukturu a nepřijde mi ani nijak přeplácaný. Například v porovnání s novým Predátorem od P1Studio, které svůj podstavec až moc vyzdobilo. Podstavec tak v případě Lary neodvádí pozornost a jen dokresluje peruánskou atmosféru.

Nejlepší historická exkurze s Assassin's Creed?

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 07 May 22 22:12:53 +0200

I když jsem velký fanoušek historie, tak série Assassin's Creed mě vždy tak nějak obcházela. Většinou jsem se vždycky lekl její velikosti a i faktu, že její hratelnost a hlavně kvalita her je velmi proměnlivá. I tak jsem si ale několik dílů zahrál. Assassin's Creed OriginsAsi není třeba větších diskuzí. Prvně mám velmi rád historický Egypt a vše, co s ním souviselo. A pak také, že tento díl byl fakt super. Zhltl jsem ho na posezení a to i spolu s DLC. Mapa byla sice obrovská, side questy byly nudné a hratelnost později velmi zevšednila, ale bavilo mě to vlastně od začátku do konce. Assassin's Creed IV: Black FlagDalší moje oblíbené období. Mám načtenou celou historii pirátského řemesla a tak jsem jen čekal, kdy se objeví takto skvěle zpracovaná hra. Ano, námožní bitvy a možnost si tunit vaši loď jsou to, co pohání celou hru dopředu. I když se hratelnost okouká a souboje jsou nudné, tak pocit volnosti v Karibiku je úžasný. Velmi se těším na remake, který má přijít v roce 2026. Assassin's Creed OdysseyOpět moje oblíbené historické období. Starověké Řecko a antika. Super. Jen příběhově mě to trochu nesedlo a zavedlo do až moc vesmírných dimenzí. Jestli mi jako rozumíte :-)Graficky už to taky trochu selhávalo a mapa byla obří. Navíc přesuny lodí po jednotlivých ostrůvcích zevšednily velmi rychle a například bitvy byly až k smíchu. Přesto tento díl byl hodně fajn. Assassin's Creed MiragePříjemná oddychovka a atmosferická věc. I když je to opět klasický "Assasin", tak jsem si celkem užil fajn atmosféru a jedno moc pěkné město. Vzpomínka na dobu, kdy hry byly místem odpočinku a ne maratonem. Assassin's Creed ValhallaTento díl hraji už několik let. Ne proto, že by byl tak skvělý, ale spíše nudný. Vikingové jsou další pro mě oblíbené období, které tu je ale strašně nudně zpracované.I když to docela dobře vypadá, tak hratelnostně je to pořád to samé už od první minuty. Navíc prostředí Anglie asi není to, co jsem úplně chtěl dostat. Ve zasněžené Skandinávii nevydržíte tak dlouho, abyste nabrali správný vikingský přízvuk. Nevešlo se: To ostatní :-) Sice jsem hrál první díl, ale nepamatuji si z něj mnoho. Mám v plánu dohrát ještě druhý a třetí díl, ale ostatní hry už dohrávat nebudu. Něco mi říká, že to bude vše velmi podobné. Počkám si na jejich případné remaky.

Comic-Con Prague 2022

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 29 Apr 22 00:00:00 +0200

Třetí Comic-Con Prague je za námi a jelikož je to už třetí akce tohoto typu za poslední 3 roky, tak už se nabízí i menší meziročníkové srovnání. Prvně ale k letošnímu ročníku, kterému se nevyhlo už trochu klasické odsunutí kvůli špatné hygienické situaci. Doufejme, že již snad naposledy a další ročníky a podobné akce už nebude potřeba odsouvat. {shortcodeReviews title="Ročníky Comic-Con Prague" tags="comic-con-prague,recenze"} Zde opět patří pořadatelům zasloužená pochvala. Opět asi nebylo nic příjemného organizovat takto velkou událost v době, kdy nevíte, jestli vůbec proběhne. Díky za to a cením si toho, že i přes objektivní překážky se povedla uspořádat skvělá společenská akce. Respekt! Comic-Con Prague 2022 Třetí ročník prakticky začal tam, kde ten druhý skončil. A ten skončil poměrně nedávno. Kvůli pandemii druhý ročník byl odsunut na říjen 2021, tedy pouze 6 měsíců před letošním. {shortcodeImages id="139,140,141" thumbnailSize="full"} Tady byl u mě právě trochu problém. Z druhého Comic-Conu jsem si přivezl opravdu perfektní porci zábavy a vzpomínek, které se mě držely ještě letos. Proto jsem možná nebyl tolik natěšený a svoji účast jsem zvažoval doslova do posledního dne. Bohužel mě letos nepřesvědčil program. Rozumím, že ne každý ročník (a zvláště v této smutné době, kdy jedna krize stíhá další) vždy přinese nejlepší program. Každopádně ten letošní mě nějak nepřesvědčil natolik, abych lístky kupoval s předstihem. Jistě, do Prahy přijelo spoustu zajímavých jmen a především Bernard Hill svým jménem doslova lákal k letošní povinné účasti, ale já osobně na hollywoodské herce moc nejsem. Z komiksových tvůrců se taky našlo pár pěkných jmen - David Lloyd, Lee Sullivan, Michal Suchánek, James O'Barr, ale upřímně sales breaker to pro mě nebyl. Nakonec mě k letošní účasti zlákala jedna příhoda. Říká se, že vše špatné je pro něco dobré, tak i v tomto případě zatím stál smutný příběh. Na internet “unikla” pirátská verze adventury Polda 7 a jelikož jsem ji měl předplacenou, bylo mi opravdu smutno z toho, jak se zase dostáváme do digitálního pravěku. Petr Svoboda a jeho malý tým na této hře nechal tisíce hodin a když jsem se dozvěděl, že na Comic-Conu bude mít přednášku, chtěl jsem ho podpořit alespoň účastí a poslechnout si detaily z celého vývoje. (A taky nechat podepsat hry :-)) No a jelikož mnou letos plánovaný polský Comic–Con stále nevypsal svůj jarní termín (nedivím se, řeší důležitější věci), tak letošní cesta do Prahy dostala zelenou. {shortcodeYoutube id="z9_HCxbc2kQ" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} O2 Universum Samotná akce už probíhala poměrně standardně. Prostory O2 Universum opět odvedly dobrou práci. Bylo už znát, že třetí ročník je v organizaci poměrně silný a není třeba se obávat nějakého maléru. Stánkové prostory doznaly menší změny k lepšímu, takže průtočnost byla lepší. Také obsluha v restauraci byla oproti minulým ročníků znatelně lepší a rychlejší. Občerstvení do pár desítek sekund a místa na stání a k sezení k dispozici. Super zlepšení. Celkově jsem se tak na třetím Comic-Conu cítil skoro jako doma. Problém nastal, když jsem po dvou předešlých ročnících začal hledat “něco nového”. Pár menších věcí by se určitě našlo (ukázka dabingu), ale celkově jsem měl velké "Déjà vu" z minulého roku. Letošní ročník mnoho wow efektů nenabídl. Netvrdím, že je to vždy potřeba, ale možná do budoucna pro pravidelné návštěvníky by teoreticky být problém mohl. Pokud bych se zaměřil na konkrétní věci, které mě zklamaly, tak to byl především rozhovor s Bernardem Hillem. Čtení otázek bez nějaké struktury - mno nevím nevím. Mně se to prostě nelíbilo. Tradiční ucpání průchodu během focení všech cosplayerů by taky mohlo být lépe vyřešeno. Respektive bych uvítal, kdybychom si je mohli taky vyfotit. Taky jsem zaznamenal nezávisle na sobě od několika blízkých lidí jejich nespokojenost s chováním hostů. Pokud tomu opravdu bylo, tak je to velká škoda, kdyby sem nakonec zahraniční hosté přestali jezdit. {shortcodeImages id="142,143,144" thumbnailSize="full"} Cosplay, kam se podíváš Samotnou kapitolou jsou potom stále ještě originální cosplaye. I když na závěrečné sobotní show už byl jakýsi náznak, že stabilní Zaklínač jistojistě začíná pohlcovat a možná i přesycovat. Jinak ale pořád perfektní práce od všech, kteří si museli dát velkou práci se svým kostýmem. Fanouškovský program Fanouškovský program byl opět skvělý. Je fajn, že byly posluchárny celkem zaplněné a přednášky byly svižné i vtipné. Bohužel se mi ale spoustu přednášek krylo, takže jsem musel docela složitě vybírat, kterou upřednostním. Comic-Con Prague Celkově tři ročníky pražského Comic-Conu ale stály za to. Z každého mám trochu jiné vzpomínky a zážitky. Od prvotního velmi pozitivního šoku, přes super zábavný druhý ročník až ke třetímu stabilnímu zážitku, během kterého jsem potkal skvělou partu sběratelů a strávili spolu několik hodin zábavy a dojmů. Díky za to! Velmi rád budu na další ročníky jezdit, jen možná už ne tak pravidelně, jako v těchto jeho začátcích. Uvidím, s čím dalším pořadatelé přijdou. Vše asi bude záležet na (komiksových) hostech, kteří se nebudou bát do Prahy přijet. Velkých (nejen) komiksových jmen je opravdu hodně a Praha stále ještě bezpečná. Další Comic-Con Prague 2023 se bude konat 14. až 16. dubna 2023, takže organizátoři se opět vrátí na roční opakování. A to je dobře. Akce tak bude o to vzácnější. Nicméně roční čekání organizátoři zpestří prvním ročníkem Comic-Con Junior, který se zaměří primárně na malé děti a jejich rodiče. Ten proběhne 22. a 23. října 2022 na Výstavišti v Brně. Doufám, že se na příštím pražském Conu dočkám mnohem více na komiksových autorů. Jak jsem psal minule, nechtěl bych tady druhý festival Karlovy Vary, i když zcela chápu, že i zahraniční Cony to tak mají a jsou živy z účasti lidí, kteří si koupí vstupenku kvůli hercům.

Film Legends Museum Kroměříž

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 22 Apr 22 00:00:00 +0200

Konečně jsem doplnil rest a navštívil Film Legends Museum Kroměříž. Trvalo to docela dlouhou dobu. Pamatuji si, jak jsem chtěl v zimě 2020 tuto pobočku navštívit. Čekal jsem ale tak dlouho, až musea kvůli pandemické krizi stát uzavřel. Důvody odkladu u mě byly jednoduché. Kroměříž je prostě ode mě více jak 2 a půl hodiny nepříliš příjemné cesty autem. {shortcodeReviews title="Film Legends Museum" tags="film-legends-museum"} Každopádně tento velikonoční prodloužený víkend jsem se konečně dočkal a zkompletoval tak (prozatím) všechny současné pobočky Film Legends Musea. Film Legends Museum Kroměříž Jak jsem psal, Kroměříž je ode mě celkem vzdálená a na mapě filmových museí je opravdu velmi vzdálena od ostatních. To ale neznamená, že by tato pobočka byla nějaký způsobem upozaděna. Hned po vstupu nás přivítala opět velmi milá obsluha. Chtěl bych říct, že je to už ve službách standard, ale bohužel není. Proto mě vždycky mile překvapí, když se tak stane. Je vidět, že ve filmových museí pracují lidé, které to baví a potom to baví i ostatní. {shortcodeImages id="148,149,150" thumbnailSize="full"} Pojďme ale dál do vnitřku prostor Film Legends Musea Kroměříž, kde na vás už čeká to, pro co jste sem přijeli. Sochy, bysty a figurky všech velikostí. Najdete tu vyvážený mix všeho a vlastně i ze všeho. Úvodu vévodí životní maketa Batmana a Deadpoola, bysta Iron Mana a také opravdu nádherná bysta Wonder Woman. Určitě se jedná podle mě o nejlepší zpracování WW v celém museu. Na své si přijdou i příznivci čar a kouzel. Hlavního hrdinu Harryho Pottera zde najdou v životní velikosti spolu s Dobeym a také Mlokem. Kromě toho zde v úvodní části najdete plno skvělých soch ze světa Marvelu, DC i Predátorů. Do další části otevřeného prostoru už musíte sejít po několik schodech, které otevřou ještě větší a bohatší část musea. Popravdě, takto pěkně otevřený prostor jsem nečekal. Co ale můžete čekat v těchto prostorech, tak jsou life size sochy Indiana Jonese, Wonder Woman, Jokera, Terminátora a perfektního Kratose. Skvělou kompozici tu má i "vetřelčí" koutek. Nechybí ani pořádná "stěna" s Hot Toys figurkami, kde jsem už spoustu figurek poznával :-) Je toho zkrátka mnoho, co v kroměřížské pobočce najdete. Zapomněl jsem na perfektní sochy z Warcraftu, hororový koutek, nebo nádherné bysty Gandalfa a Myerse. Skvělá byla i sbírka mečů, které byly proslaveny v mnoha filmech. Neměl bych zapomenout i na menší dětský koutek s roztomilým starým arkádovým automatem. Takže retro fanoušci si zde taky najdou své :-) Nechce se mi úplně srovnávat tuto pobočku s ostatními, přeci jen každá je svým způsobem jiná a unikátní, ale kroměřížská pobočka mi hodně evokovala tu poděbradskou. Obě jsou takové pěkně útulné a nabízejí sbírku zaměřenou převážně pro velkou většinu zákazníků. Nicméně Poděbrady mi sedly trochu více především konkrétními vystavenými modely - Poison Ivy, více DC kousků atd.

Recenze temného komiksu Batman: Dvojník

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 19 Mar 22 00:00:00 +0100

Jaro 2022 patří Batmanovi. Po skvělém filmu The Batman vydalo Nakladatelství Crew prakticky současně s celosvětovým vydáním komiks Batman: Dvojník. V novém komiksu v Gothamu řádí Batmanův dvojník, který porušuje jedno z nejhlavnějších Batmanových pravidel - nezabíjet. Podaří se Batmanovi své čerstvě nabité jméno očistit? People hate rats. There are scared because there are small. Move quick. Long faces. Teeth, a tail. Synonymous with diseases. I get it. But dogs can be small. Move quick. Long faces. Teeth, a tail. Dogs carry diseases. Dog more likely to hurt you than a rat ever will. Dog can kill you. But we love dog.Ratcatcher Jedná se o další komiks z řady dospělejší série DC Black Labelu. Navíc pod scénářem je podepsaný i scénárista nového filmu s Pattinsonem - Mattson Tomlin. Ten zasadil Batmana do velmi podobného období jako ve filmu. Batman je zde ve své roli sotva rok a už musí řešit poměrně těžký úkol, který by ho zaskočil i jako mnohem zkušenějšího. V Gothamu totiž není sám, ale objevil se Dvojník. S jedním, ale zásadním rozdílem. Dvojník zabíjí. Obdobně jako ve filmu, ani tady neznáte identitu Dvojníka a Batman bude muset využít všech svým sil, aby Dvojníka odhalil a hlavně dopadl. {shortcodeImages id="179,180,181" thumbnailSize="full"} Komiks nabízí skvělou atmosféru s perfektní kresbou. Tu má zde na starosti Andrea Sorrentino a vykresluje Gotham v absolutně ponuré atmosféře zahalené do intenzivního coloringu. Spolu s detaily obličejů a především kreativně rozmístěnými panely se tak jedná o vizuálně úchvatné čtení. Svoji temnou a někdy i nekonkrétní stylizací budete trávit minuty nad každou stránkou, které jsou opravdu úchvatné. Kresba mi sedla jako snad nikdy. Díky Batmanově mládí a jeho chybovosti a možná naivitě tak dostáváme velmi citlivého a zranitelného Batmana. Batman zde krvácí a ztrácí půdu pod nohami. Jeho identita se otřásá a on musí všem dokázat svoji nevinu. Tohle mě prostě baví. Dozvíme se mnoho o jeho psychických problémem v mládí a na scéně se objeví i několik známých postav, které ale hlavní linku nikterak neohrozí. Ta patří především ústřední dvojici (skrytý vtip). Ačkoli je především v ČR prezentován komiks jako preguel/sequel filmu The Batman, tak se mi to moc nezdá. Oba Batmani mají hodně společné - jsou mladí, ve své profesi nezkušení. Jejich Gotham je bolavé temné místo. Ale jinou návaznost se mi nepodařilo vypátrat. To ale nevadí. Film i tento komiks jsou skvělými počiny a DC fanoušek může být zase po delší době spokojen. Komiksu bych snad vytkl jen možná malinko jednoduchý a přímočařejší scénář, který z komiksu dělá rychlou jednohubku. A u některých panelů (především soubojových) bylo temnoty přeci jen trochu více. To jsou ale spíše jen malé vady na kráse. Já si tento komiks opravdu užil a věřím, že si ho užijete i vy.

Recenze: The Batman 2022

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 19 Mar 22 00:00:00 +0100

Jedna z bezesporu největších komiksových událostí tohoto roku je konečně tady. Ano, je řeč o jednom z nejznámějších maskovaných hrdinů všech dob - Batmanovi. Jako velký fanoušek právě této postavy jsem poslední tři měsíce urputně čekal, až uvidím konečně nové ztvárnění Batmana. Stálo čekání za to a je Pattinsonův Batman ten nejlepší? Na finální hodnocení si počkejme na konec recenze. Pojďme nyní postupně rozkrýt, jaký je nový Batman vlastně film. Zastavme se ještě chvilku před samotným filmem u jeho marketingu. Vše, co studio vypustilo, tak fungovalo. Tři geniální trailery se skvělou hudbou, akcí a emoci. Samostatné soundtracky fanoušci přijali taky skvěle. Plakáty a vůbec grafické materiály byly perfektně navržené, zapadaly do celkového vyznění filmu. Riddler jako sériový vrah. Batman hledající pravdu a především pomstu. Prostě nádhera a po dlouhé době marketing, který opravdu uměl nalákat do kina. Stačí to ale k dokonalému filmu? Stala se někde chyba, nebo nám Matt Reeves naservíroval desítkový film? The Batman Nový Batman toho opravdu nabízí hodně. Na celkové délce tří hodin zažijeme s Batmanem jedno z nejatmosferičtějších, ale zároveň i nejreálnějších dobrodružství. Batman je ve svém povolaní teprve krátce, nezná ještě dobře svoje schopnosti a limity a přitom musí čelit opravdu děsivému teroristovi, který zabíjí bohaté a zkorumpované politiky. Do toho všeho není stále ještě vyrovnaný se svým údělem. {shortcodeImages id="93,94,95" thumbnailSize="full"} Matt Reeves se rozhodl (a v celku správně), že nebude dělat další nudný origin Batmana a místo toho nám ukáže chybujícího mladého emočně ne úplně vyzrálého gothamského prince. Netrvá tak dlouho a hned po několika minutách filmu se Batman objeví na scéně a velmi rychle divákovi ukáže, co od něho může čekat. Se svými protivníky nesmlouvá a místo toho volí sílu, agresi, nátlakový strach. Batmanův nástup do filmu je jedním z velkých pozitiv celého filmu. Nemusíme čekat dlouhé desítky minut nebo snad hodiny, Pattinson ukazuje hned od začátku, že se do role hodí a s nikým o tom smlouvat nebude. Postupně Reeves servíruje jedny z opravdu hutných a vizuálně sice nádherných, ale pro běžného diváka velmi náročných scén. V kombinaci s dlouhou stopáží, děsivé atmosféry a barevné palety se z filmu stává těžká podívaná. Snahy Warner Bros. o dvou miliardový trhák po vzoru nového Spider-Mana nebudou naplněny. Film v kinech se tak bude muset spokojit s výrazně nižšími příjmy na úrovni několika stovek milionů dolarů. Výměnou za to jsme ale dostali opravdu parádní filmové zpracování a perfektní filmařské řemeslo. Audiovizuálně film vypadá autorsky a už jen kvůli tomu byste měli navštívit kino, ideálně IMAX nebo Atmos. Zvukové a grafické zpracování je na maximální úrovni a spolu s tím i herecké výkony. Co tomu tedy do absolutoria chybí? Film trpí klasickým neduhem. Obsahuje na jeden film až moc materiálu a i když zde měl režisér tři hodiny k odvyprávění celého příběhu, tak tento koncept nemusí sednout každému. Mnohem lepším a klasičtějším konceptem by bylo ubrat na postavách (a tím pádem i na stopáži) a obsah si pošetřit do případných dalších pokračování. Tříhodinová délka s opravdu někdy těžkými záběry nenechá mozku odpočinout a dříve nebo později budete s filmem bojovat. Ne všichni, ale většina určitě. Detektivní linka, která táhne celý příběh, bohužel není natolik pevná a souvislá. Stane se tak, že vyprávění vázne a film se tak začne točit v kruhu. Navíc hlavní postavy dělají logické chyby a začnou dělat divné postupy. Upír, nebo netopýr? To bylo řečí ohledně nového představitele Pattinson, že nezvládne přerod z teenagerovské role do temného rytíře. A výsledek? Pattinson je jako Batman naprosto ultimátní. Zamiloval jsem si jeho minimalistické hraní pohledem, ze kterého šel strach, ale i touha po jeho pomstě. I přes jeho masku pouze skrze oči můžete sledovat, co se mu děje v hlavě a číst jeho myšlenky. Scény, kdy se tak děje, jsou pro mě naprosto bezkonkurenční a Pattinson spolu s Reevesem zde odvádějí maximální možnou filmařinu. Pokud tedy někdo měl strach, že Pattinson v takto významné roli vyhoří, tak jeho obavy byly zcela zbytečné. Pattinson od dob Stmívání a Harryho Pottera udělal opravdu velký progres a netvrdím, že Batman je/bude jeho vrcholem, ale zcela určitě v Batmanovi ukazuje, že je to perspektivní kvalitní herec. Fear is a tool. When that light hits the sky, it’s not just a call. It’s a warning. For them.Batman Druhá strana věci je potom Bruce Wayne, který (a to především kvůli scénáři) tolik v podání Pattinsona nevynikne. Scénář mu to prostě nedovolí. Kdo je vládcem Gothamu? Jinými slovy, je Reevesova vize lepší jak Nolanova nebo Burtonova? Hodně těžká a vlastně zároveň i trochu nefér otázka. Burton, Nolan, Schumacher a vlastně i Snyder měli hned několik příležitostí, jak vybudovat Batmanovu image. Reeves měl zatím pokus jen jeden, i když tedy zase v rámci jednoho filmu nejdelší. Reeves se rozhodl, že udělá Batmana, který tu ještě nebyl. Mladého, chybujícího, realističtějšího. Ano, Reevesova vize jde podle mě ještě za určitou hranu realističnosti, kterou jsme mohli vidět u Nolana. Batman je zde opravdu reálný a jelikož není zatížený nesmyslnými gadgety, tak i uvěřitelný. Neumí v podstatě ani létat, nemá za sebou celé technologické oddělení, ale žene ho pomsta. Má vlastní problémy, které ho stále tíží a musí se s nimi vypořádat. Sám. Proti němu stojí v Gothamu reální nepřátelé, které koneckonců známe z našeho reálného života. Nikdo z nich nemá nadlidské schopnosti, ale svoji hrůzu nahání inteligentem, výhrůžkami, penězi, mocí a i terorem. A jestli je Pattinson lepší jak Bale? Troufnu si říct, že zatím ne. Pattinson by potřeboval dostat ještě mnohem více (smysluplného) prostoru jako Bruce Wayne, abychom poznali kompletní charakter hraný Pattinsonem. Jestli se ale dalšího pokusu dočkáme, není stále v tuto dobu jisté. Ale nový Batman nabízí velký potenciál. Konečně by mohl opustit filmové záporáky a mohl by představit některé méně známé, ale o to více a kreativněji uchopené jedince. Black Mask, Kloboučník, Poison Ivy, Firefly, Scarecrow by do reálněji pojatého Gothamu mohli zapadnout. Obavu mám jen, aby Reeves nepodlehl nátlaku fanoušků a studia a v případě participace i na dalších dílech si uchoval své autorské zájmy. Konec filmu mě o tom moc nepřesvědčil. Smíchu už bylo hodně.

Recenze: Peacemaker 2022

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 12 Mar 22 00:00:00 +0100

DPo celkem svižné a vtipné komiksové týmovce The Suicide Squad dostal svůj seriálový spin-off jeden z přeživších Projektu Starfish. Tím je (možná pro někoho) mírotvůrce Peacemaker. A důvod? Peacemaker by měl především zabíjet a bavit. Ale daří se mu to? One of the most important things about killing someone, to me, is a fucking dove of peace on the weapon.Peacemaker Seriálový Peacemaker naštěstí navazuje tam, kde film The Suicide Squad skončil. Zvěsti o prequelu se nepotvrdili a diváci tak mohou pokračovat v příběhu Peacemakera. Tohle rozhodnutí určitě kvituju. Jednak nemusí omlazovat perfektně na roli pasujícího Johna Cenu, ale především máme možnost se dozvědět i něco o Peacemakerovi samotném i jeho možném přerodu ve vážněji pojatém hrdinovi. The Peacemaker Hlavní hrdina Christopher Smith aka Peacemaker se na začátku seriálu nachází v nemocnici. Proč se tam dostal, na to se podívejte právě ve filmu The Suicide Squad. Důležité je, že Peacemaker přežil. To není spoiler, ale postkreditová informace a tak nějak očekávatelný fakt, když sledujete seriál s jeho jménem. {shortcodeImages id="182,183,184" thumbnailSize="full"} Hodnotit seriál je pro mě obtížné a to z mnoha důvodů. Ten hlavní je, že vlastně sám stále ani po několikadenním odstupu nevím, jak seriál The Peacemaker uchopit a hodnotit. Seriál obsahuje prakticky vše, co lze. Komedii, tragédii, výchovné i politické agitky, akci, smutek, napětí a hlavně vtip. Na poměrně krátké sérii tak dostanete takovou bonboniéru, kdy každých 10 minut ochutnáváte něco jiného. Ze začátku mi to přišlo jako super věc, ale postupem času mě právě tato nevyrovnanost celkem štvala. Týmové problémy Jak jsme si už řekli, seriál začíná tam, kde postava Peacemakera ve filmu skončila - v nemocnici. Hned v ní se seznámíme i s celým týmem, který nejde jinak pojmenovat než stereotypně papírově vytvořený. Tvůrci si hodily nejklasičtější šablony postav na papír a dle nich sháněli herce. Jak byste si představovali klasického ajtáka, američanku, femme fatale, kung fu maniaka, vyšetřovalku FBI? Uff, teď mě máte asi za klasického toxického parchanta, ale věřte mi, že tohle je přeci strašný oldschool, ne? Sestavovat tým dle vnějších znaků je pro mě osobně prostě pod určitou úrovní a nechutností. Neberu nikomu právo na slávu, ba naopak, ale přeci svět není tak černobílý. A jestli někdo složil takto tým jen kvůli tomu, aby mohl následně moralizovat a agitovat, tak to se zrovna nepovedlo. Pojďme raději dál, ať se dostaneme k samotnému seriálu. Ten hned zkraje dělá jednu věc. Přetvoří Peacemakera z celkem (v rámci možností) vážné postavy na komediální. Takový klasický Homer Simpson v nejlepších letech dalo by se říct. Především v prvních třech dílech je Peacemaker vylíčen jako naprostý hulvát a magor a v tu chvíli seriál totálně boduje. Takto skvělou superhrdinskou ujetou komedii jsem dlouho neviděl. Může za to režisér celého seriálu, ale především oněch třech dílů, James Gunn, který dostal od DC hodně volnosti. Obdobně tak jako ve filmu The Suicide Squad tu Gunn ukazuje, že mu daná volnost svědčí a užívá si ji prakticky v každém díle, který režíruje. {shortcodeSingleReview id="57"} Bohužel po prvních dílech Peacemakerovi dochází komediálně dech a snaží se o vážnější notu. A zde prostě seriál neumí pracovat s vícero tématy. Kromě serióznějších rodinných témat (ano, je to v tomto ohledu klasický americký seriál) se snaží stále o komediální prvky, které už ale nesnesou silné měřítko a především vystavování emociálních oblouků je jedna velká fraška. Silné emociální momenty nakonec ale přijdou, i když asi ne tolikrát, jak autoři čekali. A také ne u těch, které bychom čekali zase my a určitě také v omezenější formě. Seriálu zde chybí lepší timing nejen na vtip, ale i právě na vážnější emoce. Mnohdy se snaží během stejné chvíle emocionálně šokovat a přitom bavit a to se seriálu krutě nedaří. Seriál jako by se neuměl rozhodnout, čím vlastně chce být. Chce být vše, ale zároveň není nic. Jako by se bál projevit a ukázat naplno, co je vlastně zač. Je to škoda, protože to zbrzdění v druhé polovině seriálu je velké a seriálu vysloveně škodí. Seriál tak dále táhne prakticky jen John Cena, který jako by se pro roli Peacemakera narodil. Vysoce upoutává na sebe všechnu pozornost a z týmu nenechává vyniknout žádnou jinou (lidskou) postavu. Tým, který je kolem něho vystaven, působí uměle a i když pomocí spousty netradičních dialogů se snaží o určitou chemii, tak se mu dlouho nedaří tým propojit.

Recenze: The Book of Boba Fett

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 10 Feb 22 00:00:00 +0100

Máme to (opět) za sebou. Už každoroční seriálové pozdvižení ze světa Star Wars právě skončilo a tentokrát nám nabídlo příběh nájemného lovce jménem Boba Fett. Dozvěděli jsme se něco nového o tomto ikonickém lovci a je směr, kterým se Disney vydává správný? Začneme prvně u Boby Fetta. Do teď jsem osobně nepochopil, kde se vzala jeho ikoničnost a fanouškovský zájem o tohoto lovce. Když se minulý rok objevil v seriálu The Mandalorian, tak to bylo příjemné překvapení, ale s nečekaným vyústěním. A tím bylo vlastní seriálové pokračování nájemného lovce. I am not a bounty hunter. Jabba ruled with fear. I intend to rule with respect.Boba Fett Jak už plyne z textu, nejsem jeho nějaký velký fanoušek, ale na druhou stranu ani odpůrce. Seriál jsem bral jako opět zajímavý vhled do podsvětí, které docela dobře fungovalo v seriálu The Mandalorian a do seriálu jsem vstupoval vlastně s velkými očekáváními. Přeci by jen Disney nepřipravilo seriál, který by neměl nic vyprávět. Nebo snad ano? The Book of Boba Fett {shortcodeImages id="176,177,178" thumbnailSize="full"} Z technického hlediska seriálu nelze nic vytknout. Drží si velmi dobrou vizuální kvalitu i hudební motiv. Epizod je sice jen sedm, za to ale na rozdíl od Mandaloriana jsou delší a drží si kontinuálně stejnou délku. Bohužel si ale nedrží kontinuitu ve svém žánru. Boba Fett se snaží být nejen akčním westernem, ale i fantasy nebo třeba kyberpunkem. Jeho nejednoznačnost ho provází ve všem. Největším problémem seriálu je však ten, že vypráví hned 2 příběhy. Jeden retrospektivní a druhý v přítomnosti a ne zcela je to dobře režijně a dramaturgicky zpracované. Vlastně mi přijde, že seriál nemá žádný dramaturgický záměr. V prvních epizodách tak dostáváme ne dobře vedenou dvojí linku, kdy se přenášíme do minulosti (a to dokonce i na chvilku dvojí) a zároveň ukazuje současnost. Problém je, že od všeho něco a vlastně nic pořádně. Disney chtělo (a vlastně i potřebovalo) zároveň odpovídat fanouškům na otázky, jak mohl Boba přežít, a zároveň chce vyprávět dál. Proč ne, ale šlo by vymyslet lepší záměr, než používat noční můry, kterých se nemůže Boba zbavit? Uvedu jeden příklad za všechny - Boba Fett bojuje, je zraněn a musí se jít během přestřelky vyléčit a střih. Hned tu máme jeho minulost. Nešlo seriál rozdělit na několik oddělených částí s jasně definovanými záměry a postupnou a ucelenou gradací? {shortcodeYoutube id="rOJ1cw6mohw" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Problém je prostě v tom, že více než přítomnost, kde je příběh strašně, ale strašně plytký a slabý, tak diváka pochopitelně zajímá především "zázračné" přežití smrti hlavního hrdiny v Sarlaccově chřtánu. Nejednoznačnost a nekontinualita vyprávění seriálu strašně škodí a přistihl jsem se, že vícekrát jsem se opravdu musel přemáhat, abych jednotlivé díly dokoukal. A to se bavíme o světě Star Wars. Smutné. Navíc nový příběh Boby Fetta staví ty předešlé do ranku zbytečných a resetuje tak snahu některých dřívějších rozhodnutí. Pokud jsem napsal, že seriál vypráví 2 příběhy, tak jsem tím myslel tři, vlastně čtyři. Ne, myslel jsem jich pět. Nezbláznil jsem se, jen prostě seriál (přestože má jen 7 epizod) se snaží nevyprávět pouze příběh Boby Fetty, ale hned nakousává (po vzoru Marvelu) další příběhy, které někdy i přebírají hlavní děj seriálu. Boba Fett je tak minimálně upozaděn, ne-li úplně eliminován. Samotná postava kdysi nebezpečného a tajemného zabijáka Boby Fetta je tu vykreslena dosti podivně. Ačkoli si snaží získat u svých nepřátel a fanoušků opětovnou reputaci, tak se mu to prostě nedaří. Jeho snaha je úsměvná, komická a někdy trapná. Strach, tajemno a síla nájemného zabijáka opustila v Sarlaccově chřtánu a tam podle mě měl taky zůstat. {shortcodeSingleReview id="3587"} Problémem seriálu je, že evidentně Disney rezignovalo na vymýšlení nových příběhů a stačí ji točit se v kruhu. Přitom Star Wars jsou dle mě nevyčerpatelnou studnicí příběhu. Svět, kde existuje skoro všechno a zároveň každý, nám tak Disney servíruje (časově) omezené postavy. Nerozumím tomu. Opravdu se bojí odvrátit směr od stávajícího proudu a zabrousit do úplně nových příběhových vod? Je to škoda. Takto budeme dostávat recykláty a spojovače staré, původně, současné trilogie v kombinaci s animovanými seriály na základě jednoho časového bodu? Kde jsi Stará Republiko, když tě potřebujeme? Vše pro fanoušky Disney musí buď trápit svědomí, nebo spíše chtějí dohnat finanční ztráty. Míra fanservisu je totiž v seriálu už neúměrná a hlavně otravná. Každé rozhodnutí hlavního hrdiny je podřízeno fan servisem. A to prakticky všudy přítomným. Hrdina potřebuje novou loď? Tak se použije ta, kterou pilotoval nejznámější Sith. Hrdina obsadí město, tak alespoň ukážeme příbuzné padouchů, které jsme zabili v trilogii. Hrdina potřebuje protivníky, tak použijeme oblíbenou rasu atd. Prostě Disney recykluje své postavy a dává jim jen jiná jména. Recykluje, ale nevytváří. Nevytváří příběhy, ale jen alternativy minulosti. Nudné a smutné zároveň. Fan servisu pochopitelně napomáhají dvě věci. Disney si vybírá ve Star Wars takové oblasti, které jsou fanouškovsky vděčný. Tatooine a jeho nudné písky (bohužel) přitahují stále mnoho zarytých fanoušků, kteří se spokojí i s několikavteřinovými záběry, které rozbíjejí základní komplex . A to je právě problém cykličnosti celých Star Wars. Kde je poptávka, je i nabídka a dokud tento kruh funguje, těžko se dočkáme něčeho nového a možná i lepšího a zábavnějšího. Takto musíme přetrpět další série Mandaloriana a malého mužíčka, který nyní definuje úspěch předaleké Galaxie.

Recenze: Hot Toys VGM 41: Harley Quinn

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 05 Feb 22 00:00:00 +0100

Tak jsem se konečně dočkal po delší době Hot Toys figurky. Trvalo několik měsíců než se z Hongkongu dostala ke mně další licencovaná figurka 1/6. Tentokrát je to jedna z nejvíce signifikantních postav z celého DC univerza Harley Quinn. You´re gonna pay for what you did to my puddin, and you you see him in the afterlife, tell him Harley sent ya!! Nenechte se zaskočit vzhledem, tohle opravdu není Harley Quinn v podání vtipně ujeté Margot Robbie. Hot Toys VGM 41 představuje Harley Quinn ze skvělé herní série Batman: Arkham Knight, kde stála po boku Jokera a v jednom z DLC se stala i hratelnou postavou. Toto ztvárnění tak ocení nejen herní, ale i komiksový fanoušci. A to je i jeden z důvodu, proč jsem si tuto figurku pořídil i já. Hot Toys VGM 41: Harley Quinn První otevření moc pěkného artboxu mi hned dalo najevo, že se jedná o velmi zajímavou figurku. Pojďme si ji popořadě představit. V balení najdete klasicky figurku s jednou hlavou, stojánek a opět spoustu příslušenství. Hot Toys VGM 41 je tak další figurkou, ke které by bylo nejlepší hned 2 těla. Tolik příslušenství totiž nedokážete na jednu postavu najednou navěsit. Takže vás čeká velmi těžké rozhodování. Ale k tomu se dostaneme. Harley Quinn {shortcodeImages id="743,744,745" thumbnailSize="full"} Nebudu vám tady popisovat charakter postavy. Harley Quinn každý komiksový čtenář určitě zná. Pokud ne, tak vám doporučím buď komiks, film, animovaný seriál, nebo třeba skvělou herní sérii Batman: Arkham. Figurka Harley je tedy ve velikosti 1/6, takže celková výška je kolem 29,5 cm a má 28 pohyblivých kloubů. Na figurce na první pohled zaujme několik věcí. Prvně je to moc pěkně zpracovaný korzet. Ten se skládá z především černě zbarvené sukně s krajkou a také bílé košile s nabíranými rukávy a moc pěknými límečky. Přezky na korzetu jsou kovové, což samozřejmě potěší. Na záda potom můžete umístit speciální úchyt, který zaháknete na řemeny. Úchyt slouží pro basebalovou pálku, kterou tak můžete Harley zavěsit na záda. Headsculpt je dělaný podle videoherní adaptace, takže nelze srovnávat s realistickou podobou. Prošel jsem videa a zkusil jsem srovnat, ale ten výsledný pohled tam tak úplně nevidím. Chybí mi v jejím pohledu ztřeštěnost, drzost i vtipnost a možná i nějaké šrámy. Nesmím zapomenout na zpracování dolní části figurky. Tady chválím zpracování bot na podpatku včetně moc pěkných detailů tkaniček. Co se moc nepovedlo jsou potom trochu nevýrazné kalhoty, které alespoň mají "stříbrné" diamantové vzory. Kde mám ale trochu problém s figurkou je její paint. Pochopitelně není špatný, ale vlastně ani nějak výrazně nepřekvapí. Velmi je to vidět především na vyscupltovaných vlasech a také na dekoltu a rukou. Na vlasech je to podle opravdu velmi odfláknuté a celkově působí velmi splaskle a i barevně nepěkně. Těžko se to popisuje, ale dělá to Harley starší, než ve hře byla. {shortcodeYoutube id="laj8fvZ2apc" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Paint v dekoltu mohl být alespoň trochu vystínovaný. Takto to celkově působí jako levné silikon tělo bez jakýkoliv úprav. To samé platí o rukou. Žádný náznak paintu a ani nehty nejsou zvýrazněné. Příslušenství Je ho hodně. Ne sice jako v případě Hot Toys TMS 15: Mandalorian & Grogu, ale i tak stojí za to, si pořídit druhé tělo. Začnu asi tím nejvýraznějším a tím je kulomet s růžovými kostkami a fotkou Jokera, kterou uvidíte pravděpodobně na většině fotek této figurky. Zbraň je dobře zpracovaná, ale je tu už vidět, jak Hot Toys místo propracovanosti se snaží dělat věci na kvantitu. Chybí mi zde nějaké pohyblivé části, které jsem dříve byl zvyklý vídat u zbraní. Namátkově si vzpomenu například na super zbraně u Nea nebo Terminátora. Další "palnou" zbraní je pistole, která ale neoplývá nějakou větší detailností. Opět bez hybatelných částí a celkově mě moc nezaujala. Mnohem zajímavěji vypadá palice. Ta je opravdu masivní. V manuálu se dočtete, že by ji měla figurka držet oběma rukama. Palice jinak má moc pěknou dřevěnou "texturu" zabarvenou tónově do komiksového vzhledu. Kovové přezky na palici jsou ale bohužel z plastu. Celkově ale palice vypadá velmi dobře, i když by mohla mít určité známky weatheringu. K Harley Quinn patří nerozlučně ještě jedna "zbraň" a tou je basebalová pálka. Tu najdete i v tomto balení, ale nějak výrazně mě nezaujala. Místo dřevěného paintu je zde pálka zabarvena do komiksových barev červené a černé. Potěšilo mě ale, že pálku lze zavěsit na záda figurky. A pak v krabici najdete ještě dvě malé pěkné doplňky. Prvně je to vystřelovací šašek z krabice. Tady je vlastní první a možná jediná interakce s příslušenstvím. Krabice má otáčecí kličku a otevírací víko, takže šaška můžete naaranžovat do otevřené krabice. Docela povedené. A tím dalším už je jen barva se štětcem, která dokresluje celkový komiksovo/herní vzevření. Samozřejmostí je i stojánek na figurku. Ten designově zapadá do Hot Toys série o Arkhamu, takže krásně zapadne k Jokerovi a Batmanovi.

Recenze: Geralt z Rivie od McFarlane Toys

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 26 Jan 22 00:00:00 +0100

Poslední dobou mám nějaké "witcherovské" období. Kromě toho, že stále čekám na jednou už odložený Witcher 3 v nextgen grafice, tak se snažím do té doby dohrát původní díly. A jelikož moje oblíbené 1/6 figurky se kvůli stále probíhající světové krizi zasekly někde na výrobním pásu, tak jsem se rozhodl vyzkoušet menší figurky, konkrétně od firmy McFarlane Toys, které se specializují na 18cm vysoké figurky především z DC světa, ale ve svém portfoliu mají i frančízu Witcher. There's nothing behind me. I'm a witcher, I'd have heard it. Just like I can hear your heart. Which is pounding . . . like a liar's.Geralt of Rivia Krátké video dojmy Pokud vás nebaví číst, vše podstatné jsem shrnul ve videu. {shortcodeYoutube id="GBme_wg5F9Q" title="Recenze: Batman Fortnite Bod Nula" description="Recenze na komiksový crossover Batman/Fortnite: Bod Nula. " publish_date="2021-07-25" thumbnails_url="https://www.collectorboy.cz/wp-content/uploads/2021/07/batman-fortnite_news-thumbnails_alternative.jpg"} Geralt z Rivie (The Witcher 3) Vybral jsem si jak jinak figurku Geralta z populárního třetího dílu herní ságy The Witcher. Sehnat ji v CZ se ale ukázalo, že není až tak snadné. Nakonec po delším hledání jsem ji objevil až v obchodu madgamer.cz (česká verze slovenského obchodu estelacnejsie.sk, se kterým mám dobré zkušenosti), který mi ji doručil za méně jak 24 hodin od objednání. Skvělý výkon a právem si zaslouží se o tom zde zmínit. Figurka Samotná figurka je tedy 18 cm vysoká, ideální tedy pro mé fotografování. Jedná se o základní verzi - tedy bez speciálního armoru. Líbí se mi na figurce celkový paint, především na zbroji a headsculptu. Na to, jak je je figurka velká (tedy spíše malá), má mnoho detailů - zaklínačský přívěsek, hák, přezky na opasku a zádech, pažní chrániče a také chrániče prstních kloubů, obličejové jizvy atd. Klouby u figurky nebyly volné ani tuhé a tak se narozdíl od figurek Neca dala snadno pozicovat. Ale narazil jsem na pár problému. První byl s prsty na rukou, protože pro vložení meče jsem musel použít docela dost horkého vzduchu, abych prsty rozehřál a "rozpohyboval". Hybnost hlavy omezují delší vlasy a také Geralt neumí (respektive mně se nepodařilo) sevřít meč oběma rukama zároveň. K figurce jsou i dva jeho meče - ocelový a stříbrný. Bohužel právě toto je absolutně nejslabší místo na celém balení. Meče jsou pochopitelně plastové, ale vypadají opravdu velmi lacině a bez větší snahy o propracovanost či realičnost. A na figurce je to prostě znát. Navíc se velmi špatně nasazují do Geraltových rukou. Hlava vlkodlaka a podstavec V balení u figurky ještě najdete i hlavu vlkodlaka, která mi přijde povedená. Paint, detaily - vše je dobře zpracované. Samotná hlava vlkodlaka je přichycena na poutko, které můžete dát Geraltovi do ruky a společně napózovat do trofejní pózy. A nakonec ještě zmíním podstavec, který není u takto malých figurek častý. Za to zaslouží McFarlane Toys pochvalu. Figurku tak můžete do podstavce upevnit a nemusíte složitě dokupovat jako v případě Neca figurek.

Kolik je rytířů Jedi a Sithů v České republice?

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 24 Jan 22 00:00:00 +0100

V České republice proběhlo v roce 2021 jako při každém začátku nového desetiletí sčítání lidu. Kromě hlavní kategorie jsme mohli vyplnit i vedlejší. A jednou z nich je i pro někoho citlivé téma náboženství. To se samozřejmě postupně vyvíjí a dnes již lidé věří doslova všemu nebo každému :-) . A tak mě zajímala informace, kolik lidí v České republice označilo jako svoji hlavní víru Jedi a Sith. Začneme tím nejhlavnějším údajem. Na jaře 2021 měla Česká republika celkem 10 524 167 obyvatel. Obyvatel, kteří se přihlásili k nějakému náboženství, bylo 1 374 285 (13 % obyvatel). Největší zastoupení má Církev římskokatolická, ke které se přihlásilo 741 019 věřících (53 % všech věřících). A teď to nejhlavnější pro nás. Počet obyvatel, kteří jako svoji víru označili Jedi, bylo 21 023 (2,8 % všech věřících). Sithů je v ČR o poznání méně - jen 516 (0,04 % všech věřících). Nejvíce rytířů Jedi je pochopitelně v Hlavním město Praha (5 057 rytířů Jedi). Poté je Středočeský kraj (3 007) a na třetím místě s počtem rytířů Jedi je Jihomoravský kraj. Nejmenší základna Jedi je na Vysočině (604). Počet obyvatel Celkem obyvatel Celkem věřících obyvatel Jedi Sith Hlavní město Praha 10 524 167 150 694 5 057 118 Středočeský kraj 1 415 277 115 568 3 007 72 Jihočeský kraj 631 801 75 580 946 29 Plzeňský kraj 581 445 47 467 1 030 33 Karlovarský kraj 279 100 19 088 424 15 Ústecký kraj 789 153 39 554 1 287 41 Liberecký kraj 435 254 28 652 833 16 Královehradecký kraj 538 333 49 755 970 22 Pardubický kraj 510 036 61 583 875 20 Vysočina 497 517 103 776 604 14 Jihomoravský kraj 1 197 731 230 654 2 539 65 Olomoucký kraj 619 807 89 593 931 18 Zlínský kraj 564 374 155 475 767 17 Moravskoslezský kraj 1 162 850 206 846 1 753 39 Celkem 10 524 167 1 374 285 21 023 516 Oproti předchozímu sčítání z roku 2011 je nárůst Jedi o 5 953 věřících (o 40 % více). V roce 2011 totiž vyplnilo jako svoji víru Jedi 15 070 osob.

Povedený návrat do Film Legends Museum Poděbrady

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 20 Jan 22 00:00:00 +0100

Nedávno jsem viděl zajímavý rozhovor s Janem Vlčko, který popisoval mj. i založení všech svých muzeí. Vzpomněl jsem si, že je to už nějakou dobu, co jsem nebyl v jeho poděbradské pobočce, kterou mám nejblíže. A jelikož se mi nechtělo jet samotnému, přizval jsem k tomu výletu i moji malou princeznu, která pomalu, ale jistě dorůstá pro věk, kdy poznává svět popkultury. Film Legends Museum Poděbrady Koukl jsem se zpětně do archivu a poprvé jsem v této pobočce byl v roce 2016. Od té doby jsem tam byl sice ještě párkrát, ale poslední návštěva v poděbradské pobočce už je taky několik let zpátky. Nebylo tedy na co čekat a vyrazit na pěkný sobotní výlet ve dvou. Vstup do Film Legends Museum Poděbrady se od mé poslední návštěvy vůbec nezměnil. U pokladny byla opět velmi milá a vstřícná obsluha, takže nám nic nebránilo si návštěvu skvěle užít. {shortcodeReviews title="Film Legends Museum" tags="film-legends-museum"} Prvně vítám skvělý a přitom jednoduchý a funkční nápad dát při vstupu v zimním období odkladiště na bundy a kabáty. Takže celou návštěvu se tak můžete přeci jen lépe hýbat a více si prohlídku užijete. Zmiňuji se zde o tom proto, že například kina toto ještě nepochopila :-/ Samotné museum ale prošlo od minulé mé návštěvy menším updatem. Hlavní devízou muzea je stále hlavní místnost rozdělena na několik tematických částí. K ní je přidružen menší výklenek. Změnou je nový hororový koutek. Pro dospěláka asi nic lekavého, ale pro malé princezny je to perfektní zpestření. Sebrat odvahu a odhrnout závěs, ze kterého se linou podivné zvuky, všude vidíte pomalované a posprejované stěny a v dály vidíte siluety několika byst z hororových filmů. Příjemné osvěžení a zpestření. Nové exponáty Osvěžením je i menší proměna exponátů. Velká část zůstala, ale i méně všímavý opětovný návštěvník si všimne nových exponátů. Zaujala mě především 1/4 Poison Ivy od P1Studio. Nádherná socha. Stejně jako několik "realistických" byst terminátora, mého oblíbeného Batmana, slizkého Voldemorta, a především Ality. Ačkoli se mi její film nelíbil, tak její zpracování bysty je dechberoucí. {shortcodeImages id="151,152,153" thumbnailSize="full"} Potěší také (podle mě nová) výstava mimozemšťanů nebo předměty ze světa Harryho Pottera a Fantastických zvířat. Nových exponátů by asi bylo více, ale nakonec musím zmínit především perfektní bystu Caesara z filmu Planeta opic. Tak skvěle propracovanou a zpracovanou bystu jsem dlouho neviděl. Nádherný kousek. Prakticky už jen kvůli ní stojí muzeum navštívit. Muzeum pro nejmenší Dříve jsem vybíral víkendové aktivity podle sebe nebo partnerky. Nyní musím, ale hlavně chci, vybírat aktivity, které se hodí pro 4leté dítě. Dlouho jsem váhal, jestli ji do mého oblíbeného muzea vzít. Jestli ji to nebude nudit a vydrží pozornost po celou dobu a nebude chtít po 10 minutách odejít. Nakonec musím uznat, že jsem udělal dobře. V muzeu jsme strávili skoro 2 hodiny a oba jsme si to perfektně užili. Máme hromadu vzpomínek, fotek a perfektní společný zážitek. Je to dáno několika věcmi. Jednak jsme přes Vánoce celkem stihli nakoukat několik zásadních animovaných pohádek a v poděbradské pobočce najdete mnoho figurek a sošek právě z frančízy Disney. Kromě toho je také v muzeum menší dětský koutek, kde se moje princezna sama zabavila a tak jsem měl možnost si trochu užít muzeum i na chvíli o samotě. A také jsme měli štěstí na pěkné cosplaye v podobě Medvídka Pú. Co zlepšit? Mnoho asi nepůjde. Prostory jsou pevně dané a jsou dle mě vytěženy na maximum. Obdobně jako u Muzea her, tak i zde bych uvítal nějaký typ permanentky, abych se mohl vracet častěji. Přeci jen jednorázové vstupné není nejlevnější a i když dostanete 20% slevu do jednoho měsíce na další muzea, tak bych uvítal celoroční permanentku do všech muzeí. Cosplaye jsou fajn a dle všeho to lidi kolem mě bavilo. Chtělo by to ale případně udělat nějaký fotografický koutek a případně ještě se zeleným plátnem, kde bych si mohl odnést nějakou pěknou fotku. Obdobně jako na Comic-Conu Prague. P.S. Ještě jednou děkuji za milou a přátelskou obsluhu. Možná jsem měl jen štěstí, ale při příchodu i odchodu jsme byli mile přivítáni a i rozloučeni. Nestává se mi to totiž v poslední době ve službách často. Fotogalerie Fotografie nakonec pouze z iPhonu. Nestihl jsem držet zrcadlovku a 4leté dítě najednou :-) {shortcodeGallery id="22" title="" limit=""}

Recenze: Batman ’89 #4

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 10 Dec 21 00:00:00 +0100

Další díl komiksu Batman ’89 je tu a mohu říct, že čekání se vyplatilo. Komiks se konečně rozjel na vícero linkách a začíná být konečně zajímavý a napínavý. Ačkoli to už vypadalo, že po třetím dílu nad touto komiksovou sérií zlomím hůl, tak čtvrté číslo je pořádně napěchované událostmi a postavami z DC. A za to jsem fakt rád. {shortcodeReviews title="Komiks Batman ’89 " tags="batman-89"} Pojďme ale od začátku. Čtvrtý díl si dal pořádně načas, kdy byl dle všeho 2x odsunut a místo v listopadu vyšel až začátkem prosince. Každopádně to za to čekání opravdu stálo. Robin: Where are you taking me?Bruce Wayne: I´m gonna chain you to the wall for twenty years...Robin: You ever want to be normal?Bruce Wayne: Yeah. Sometimes. Ve čtvrtém pokračování se představí hned několik hlavních postav DC, které dostanou svůj prostor. Na scéně tak vidíme Harvey Denta, Bruce Wayna, Robina, Batmobil, Selinu Kyle, Barbaru Gordon i komisaře Gordona. Nechybí ale také Alfréd, který nám představí trochu blíže historii rodiny Waynových. Několik zmínek padne i ohledně děje a postav z filmu Batman Returns z roku 1992. Takže především fanoušci Burtonova Batmana budou z tohoto sešitu nadšeni.

Muzeum Her Cibien's Corner Game World #ocsestka

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 13 Nov 21 00:00:00 +0100

Za poslední rok se změnilo hodně věcí. A jednou z těchto věcí bylo i přestěhování Muzea her z pražských Holešovic do Obchodního centra Šestka. Podařilo se přestěhováním najít lepší prostory a dopřát tak (retro) gamerům větší zážitek? Muzeum Her Cibien's Corner Game World Pro ty, kteří neví, o co jde, tak Muzeum Her Cibien's Corner Game World je unikátní muzeum videoher a všelijakých automatů, na kterých se kdy hrály hry. Celkově v Muzeu Her najdete více jak 200 herních zařízení. OC Šestka Nové Muzeum Her Cibien's Corner Game World tedy nyní najdete na Praze 6 v Obchodním centru Šestka. Na rovinu se přiznám, že obchoďáky moc rád nemám, ale v tomto případě jsem udělal výjimku a obchodní centrum s radostí navštívil. Nutno tedy poznamenat, že jsem nebyl sám, ale vzal jsem s sebou svoji malou princeznu, abych ji ukázal, na jakém hardwaru a stylu zábavy jsem vyrůstal kdysi já. A nutno říci, že jsem udělal dobře. Návštěva ve dvou (nebo dokonce ve více lidech) je pro tento druh muzea vlastně prakticky nutností. A proč? Muzeum Her je totiž koncipované pro společné hraní, a i když jsou zde automaty a hry pro single zábavu, o dost více si návštěvu užijete s kupou přátel. {shortcodeSingleReview id="2215"} Zpět ale k novým prostorám, které byly mým primárním úkolem zmapovat. Naposledy, když jsem Muzeum her navštívil, tak muzeum sídlilo ještě v Holešovicích a právě tam prostory nebyly ideální. To se ale přestěhováním mění. Nové prostory nabízí vše, co minule chybělo. Větší (dokonce spíše velký) prostor, lepší vzduch díky kvalitnější klimatizaci, velmi pěkné atmosférické nasvícení a podle mě mnohem více automatů a herních konzolí. Navíc OC Šestka nabízí pohodlné a dostatečné parkování. Celkově tak nové prostory nabídnou jen samá pozitiva a jistoty. Nebo ne? Co jde vylepšit Jako vše, tak i zde by byl menší prostor pro vylepšení. Prvně je to vstup a s tím i vstupné. To už nebylo nejmenší minule, ale uvítal bych nějaký gamepass pro opakované návštěvy, případně něco obdobného. Jednorázové ceny mi přišly trochu vyšší, ale zase v Muzeu můžete strávit celý den. Samotný vstup by mohl být řekněme příjemnější. Personál je v současné době velmi těžké sehnat, ale přeci jen by to ve mně zanechalo lepší dojem, když by se obsluha u vchodu usmála a případně mi dala i nějaké doporučení. Druhý bod je čistě osobní. Novými prostorami přišlo toto skvělé pařeniště o jakýsi "game cave". Snad mi rozumíte. Zkrátka stále máte dojem, že jste v "obchodáku" s náhodnými kolemjdoucími, než se zarytými (retro) gamery. Nicméně chápu, že pokud se mělo Muzeum finančně zachránit, přestěhování do OC Šestka je logický krok, který bych pravděpodobně udělal i já. P.S. Dle všeho Čeněk s vybíráním nových prostor nekončí a část své sbírky chce ukázat i v Plzni a šušká se i o dalších místech. Přeju hodně sil a to už jak fyzických, tak i finančních. Já, nyní vlastně už my, si určitě přijedeme zahrát.

Recenze: Batman ’89 #3

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 03 Nov 21 00:00:00 +0100

Další číslo šestidílného komiksu Batman ’89 vyšlo a dostáváme se tak přesně do poloviny celého příběhu. Jak komiks pokračuje a stojí zůstat s touto sérií? {shortcodeReviews title="Komiks Batman ’89 " tags="batman-89"} Příběh komiksu začíná pomalu nabírat směr. Do popředí se dostaly 2 výrazné postavy DC - Bruce Wayne a Harvey Dent. U příběhu vidím právě trochu problém. Ačkoli se snaží komiks trochu překvapit své čtenáře, tak nakonec se příběhově stočí do určité rutiny zažitého dějství DC komiksů. A to je škoda. Když už nedokázal komiks navázat na vynikající atmosféru Burtonových filmů, mohl alespoň vymyslet zajímavější alternativu celého příběhu. This coin has no power. I´m fixing it. You need two possible outcomes. Yes, no. Good, bad. Black, white...Harvey Dent Na druhou stranu třetí díl nabídne i zajímavější a zábavnější party než ten předchozí. Uvidíme reakci Bruce Wayna na to, když se z něho (ne Batmana) stane hrdina a dočkáme se i zajímavých komiksových scén s Catwoman. Těchto situací je ale bohužel málo. Komiks se stále odehrává především během slunných dní a evidentně nemá zatím ambice zabrušovat do temných atmosférických nádechů a lokalit. Komiks je tedy přesně v polovině příběhu a i když každé číslo má přes 20 stran, tak na nějaké výraznější zrychlení tempa to moc nevidím. Zatím se toho příběhově moc neodehrálo a nejsem si jistý, jestli autoři představí nějaké výrazné zlepšení. Přiznám se, že ačkoli Burtonovy filmy pro mě představují asi nejlepší komiksové zpracování, tak tento komiks pro mě přestal být trochu zajímavým a další díly budu dočítat už jen ze setrvačnosti a budu se těšit na případné překvapení, v které tak nějak potají doufám, že stále přijde.

Recenze Batman/Fortnite: Foundation

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 28 Oct 21 00:00:00 +0200

Batman se dostal do světa Fortnite a byla z toho událost celosvětového ohlasu. Povedlo se v pokračování Batman/Fortnite: Foundation navázat na solidní akci i vážnější momenty z prvního dílu? Batman/Fortnite Spojení nejznámějšího komiksového hrdiny s oblíbenou akční hrou slavilo úspěch. A to i v Česku, kde se musel zvýšit náklad a první díly se dokonce dočkaly dotisku. Vše bylo ještě umocněné faktem, že u každého sešitu jste dostali speciální kódy aplikovatelné ve hře Fortnite. {shortcodeSingleReview id="5639"} Několik týdnů po vydání všech 6 dílů bylo oznámeno pokračování, které je ale pouze jednosešitové. Není to škoda? Batman/Fortnite: Foundation Určitě je. Nové pokračování Batman/Fortnite: Foundation je rozvrženo pouze do jednoho 40stránkového sešitu a je to málo. Na druhou stranu zápletka pokračování není alespoň uměle nastavovaná a tak si ji vcelku užijete. O co tedy jde? Nad Gothamem a Metropolis se otevírají trhliny a Justice League se snaží je uzavřít, aby se do nich nedostali žádní padouši. Do toho na scénu přicházejí Foundation, jedna ze slavných postav Fortnite vesmíru, a geniální Batman, který se směje. Zápletka je tedy jasná, ale jak to celé funguje dohromady a vypadá? Co zaujme na první pohled od minulého dílu je kresba, která je méně detailní a barevně méně sytá a celkově neodpovídá návaznosti kresby z prvního dílu. Pro jistotu jsem si prošel znovu první díly a ten rozdíl je opravdu velký. A nutno říct, že z mého pohledu je horší. Příběh jako takový mi nepřišel nijak zdařilý, určitě ne napínavý. A chybělo mi v něm něco více zapamatovatelného jako například v prvním díle pěkná romance s Catwoman. Na případné pokračování bych tedy byl opatrnější, ale vlastně se na něho i těším. Podle mě z příběhu není ještě vše odvyprávěno, ačkoli je trochu cítit, že je to na sílu.

Comic-Con Prague 2021

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 20 Oct 21 00:00:00 +0200

Letošní ročník si dal načas. A není divu. Po všech problémech, kdy byl Comic-Con Prague 2021 dvakrát odložen, jsem velmi rád, že organizátoři to nevzdali a připravili fanouškům druhý ročník Comic-Con Prague. Jak se nakonec povedl? Ubrala stále trvající epidemiologická situace Comic-Conu na kvalitě? Ještě než budu pokračovat, tak chci poděkovat organizátorům za jejich snahu, že i v takto složitých podmínkách dali do toho vše a nevzdali to. Mohli se vymluvit na mnoho objektivních důvodů, ale oni pravděpodobně řekli Ne. Jdeme i tak do toho. Respekt. Vím, jak těžké je pořádat akce, proto znovu Respekt! {shortcodeReviews title="Ročníky Comic-Con Prague" tags="comic-con-prague,recenze"} Ne, není to formalita. Opravdu si cením a vážím organizátorů, že letošní ročník zvládli, a že po všech těch útrapách, které se v posledních měsících na nás řítili, přinesl Comic-Con Prague 2021 mnoho zábavy, kterou jsem (možná nejen) já opravdu potřeboval. A to je přesně to, co si z tohoto ročníku budu pamatovat nejvíce. Druhý ročník U druhého ročníku se obecně čeká, že bude větší, delší, bohatší. Prostě bude lepší. To ale v současné době už z principu nemohlo být. I tak ale rozhodně nemám pocit, že by šlo o menší akci než první ročník. Vlastně bych řekl, že šlo o absolutně srovnatelnou akci, ale na to nemám žádná čísla, jen moje pocity. Účinkující Letos mi bylo opravdu jedno, kdo (ne)přijede. Jel bych, i kdyby snad nikdo nepřijel a byl tam sám. Ale je tedy škoda, že Jason Aaron nepřijel, ale za to to vyvážil Michael Biehn. Takže za mě spokojenost, jen doufám, že příště se podaří sehnat více komiksových tvůrců než těch filmových. Nerad bych z toho měl vedlejší ročník Karlových Varů, kam lidé jezdí pro fotky a podpisy filmových herců. Kreslíři mi tak vůbec letos přišli trochu zapadlí. Přišlo mi, že o ně moc lidí nemá zájem a raději byli na hlavním podium kvůli filmovým hvězdám. Trochu škoda. Gamer sekce Na tu jsem se těšil nejvíce, ale převážilo spíše zklamání. Nintendo sekce bylo fajn, ale celkově mi v herně chybělo více her pro dva nebo pro skupiny. Na VR se neměl člověk šanci se dostat, stejně tak jako na Predator monitory. Potěšily staré automaty, ale retro sekce mohla být bohatější. {shortcodeSingleReview id="1288"} Prodejní stánky Super jako minule. Jen by to chtělo trochu lépe rozestavit některé prodejce tak, aby u nich nevznikaly fronty, které zablokují celý průchod. Například u prodejce Jabadaba, který vystavoval sošky, se každý zastavil a tvořila se podle mě zbytečná fronta, kdy nebylo možné projít dál. To samé třeba u prodejců, kde se předpokládá větší zájem (Crew) by to chtělo větší stánky. Zkrátka průtočnost nebyla nejlepší. Přednáškový program Letos jsem si dal za cíl navštívit více přednášek. A to i na úkor hlavních hostů. A ačkoli hned první přednáška musela být zrušena, když se přednášející nedostavil, tak nakonec všechny přednášky byly super. Je fajn, že byly přednášky krásně tematicky seskupené a mohl si každý vybrat opravdu jen ty, které ho zajímaly. Cosplay Cosplay není souhlas a jsem rád, že se to vcelku velmi dobře podařilo odkomunikovat a nevšiml jsem si, že by s tím někdo měl problém. Jinak ale patří velký respekt i cosplayerům, jejichž cosplaye byly naprosto famózní. Jen škoda, že se nenašlo nějaký koutek pro kvalitní focení cosplayerů. {shortcodeSingleReview id="4971"} Chyby se staly Jako každé akce, tak se nějaké chybky nevyhnuly ani aktuálnímu ročníku. Naštěstí pro mě nic zásadního, ale pokud by se to podařilo odstranit do dalšího ročníku, byl bych spokojenější. Prvně opět byly špatně značeny šatny, kde jsem sice byl z minulého roku poučen, kde jsou, ale ostatní návštěvníci ne. Takže jsem několik z nich musel navigovat, když hledali šatny úplně v nejvyšším patře. Stačí dát šipky na zem, hm? Určitě by bylo fajn dříve zveřejnit hlavní program, který se ale pravděpodobně upravoval do posledních minut. Takže chápu, ale i já jsem si potřeboval naplánovat okolo toho spoustu věcí. Také by bylo fajn rozmístit programy jednotlivých přednáškových sálů na jedno místo (problikávající LED obrazovka s programem a prodejem lístků bylo o nervy). Případně co vytvořit aplikaci, kde si program naklikám a budu dostávat upozornění, hm? {shortcodeYoutube id="rxpcpvoTb2U" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Samostatně hodnotím přístup pracovníků (agentury) O2 Universa, protože s tím těžko organizátoři mohou něco udělat, ale za zmínku to určitě stojí. Co mi vadilo nejvíce, je určitě nemožnost platit kartou na takto velké akci. Respektive výpadek plateb nastal bohužel přes oběd, kdy byly fronty největší. Další věc je cenová relace základních potravin jako je voda. To mi přišlo ryze odporné. Větší zručnost obsluhy by taky neškodila. Odporné byly také jednorázové plastové příbory (bezpečnost nade vše, vím), kde se potom vše vyhodí do jednoho koše, který nikdo neodnáší. Opět nechutné. Doporučuji návštěvu například Marketing Festivalu, kde tyto neduhy jsou odstraněny. Comic-Con Prague 2022? Ano, další ročník Comic-Con Prague proběhne už zkraje příštího roku - konkrétně 18. až. 20. února 2022. Přiznám se, že jsem nečekal, že se do toho organizátoři pustí takto brzy. Pravděpodobně tedy už nějakou dobu paralelně připravovali dva ročníky. Snad bude situace v únoru stále příznivá pro pořádání velkých akcí. Moc bych si to přál. Už jen kvůli tomu, že tato akce (narozdíl jiných) nerozděluje, ale spojuje. A to nyní potřebujeme nejvíce. A pokud to bude pomocí Popkultury, tak proč ne. Snad budou mít fanoušci a návštěvníci letošního ročníku znovu chuť se ponořit do této akce tak brzy po tomto ročníku.

Kdo ve skutečnosti byl Bolševický čaroděj?

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 12 Oct 21 00:00:00 +0200

Batman oslavil nedávno své 82. narozeniny a jako dárek dostal od DC Comics velmi pěknou antalogii Batman: Svět. V té najdete poprvé příběh i od českých tvůrců Štěpána Kopřivy a Michala Suchánka. Ti zasadili příběh Batmana do Prahy roku 1984. Tedy do doby, kdy probíhala Studená válka a Československo bylo stále v hluboké normalizaci. Nejzajímavější na tom je, jakého antigonistu autoři Batmanovi vybrali. Stal se jím doc. František Hudec aka Bolševický čaroděj. Kdo ale byl reálnou předlohou pro Bolševického čaroděje? {shortcodeSingleReview id="6228"} Bolševický čaroděj Může se to zdát jako fikce nebo scenérie z nějakého sci-fi béčkového filmu, ale opravdu v druhé polovině minulého století se na území Československa dělaly pokusy, jak ovládnout telepatii a transformovat ji do účinné zbraně. Jedním z hlavních propagátorů této myšlenky se stal bývalý ministr školství František Kahuda. Ten si pro svoje přesvědčení a politickou příslušnost získal přídomek "Bolševický čaroděj". František Kahuda Prof. RNDr. PaedDr. František Kahuda, CSc. se narodil 3. ledna 1911 na Šumavě. Po studiu na gymnáziu v Českých Budějovicích (1934) pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích (1937) nastoupil do svého prvního zaměstnání jako učitel matematiky a fyziky. Jeho vědecká a politická kariéra začíná až v 50. letech minulého století. Mentiony existují, protože dosud nikdo nedokázal opak.František Kahuda V roce 1952 obhájil disertaci z fotoniky a získal doktorát z přírodních věd. O dva roky později se stává ministrem školství (a kultury). V této funkci vydržel až do roku 1963. Poté ve vysoké politice zůstal jako náměstek ministra. V roce 1970 se stal ředitel Psychoenergetické laboratoře (PEL) Fakulty chemického inženýrství VŠCHT v Praze. Vědeckou společnost zaujal Kahuda objevem tzv. "mentionů". Mentiony jsou malé částice mentální energie (podobné například elektronům), které při myšlení létají lidem z hlavy. Potvrzení a existenci mentionů Kahuda "dokázal" svým výrokem: "Mentiony existují, protože dosud nikdo nedokázal opak". Po tomto objevu se snažil získat důkazy, aby přesvědčil (nejen) akademickou obec. Do svoji práce dal všechno. Vyhledával lidi, které by mohly mít zvláštní schopnosti. Představa, že by mohl svoji teorii převést do praxe, byla velká. Vzrušení, že by právě on mohl zkonstruovat novou zbraň, která by se stala determinující zbraní v další válce, bylo velké. Nebyl ale sám, který se na celém světě do podobného výzkumu ponořil. Podobné pokusy nezávisle na sobě se dělaly v USA i tehdejším SSSR. {shortcodeSingleReview id="53"} V květnu 1973 nechal Kahuda pozvat několik vědců a vládních úředníků k experimentu. Při tom experimentu senzibil na dálku roztočil tzv. Crookesův mlýnek. Kahuda přišel s vysvětlením, že strojek se točí díky nárazům částic, které právě vznikají při myšlení v mozku. Přitom tyto částice vyletují ven a právě senzibil je dokáže svoji vůlí koncentrovat do svazku, který strojek rozpohybuje. Příčinou rotace byly podle Kahudy mentiony a samotná rotace zase potvrzovala existenci mentionů. Následně v červnu 1973 se konala v Praze 1. mezinárodní konference o psychotronice, na které se většina pozvaných delegátů od Františka Kahudy zcela distancovala. Postupně se od psychotroniky začaly odklánět důležité vládní instituce a Kahuda měl dokonce zakázáno publikovat. Po jeho smrti v roce 1987 převzal jeho místo v PELu Valdemar Grešík. PEL fungoval ještě do začátku 90. let 20. století, kdy byla poté zrušena. Od té doby nikdo v ČR nepřišel s podobným seriózním výzkumem v oblasti psychotroniky.

Recenze světového komiksu Batman: Svět

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 11 Oct 21 00:00:00 +0200

18. září oslavil Batman už své 82. narozeniny a DC Comics mu připravilo podle mě moc pěkný dárek - antologii Batman: Svět, ve kterém povídku poprvé v historii napsali i čeští tvůrci. Batman: Svět Je to tak. Letos dostal Batman k narozeninám nový 184stránkový sborník Batman: Svět, ve kterém se nachází 14 krátkých povídek od 14 autorů z různých zemí. A ne ledajakých autorů. Za USA jsou to Brian Azzarello a Lee Bermeo (Batman: Zatracení, Joker), dále jsou to například Nicola Mari (Dylan Dog), Piotr Kowalski (Zaklínač: Prokletí vran), Jae-Kwang Park (Conan z Cimmerie: Lidé černého kruhu) a další. A vedle těchto velkých jmen přispěli do sborníku i český spisovatel Štěpán Kopřiva a kreslíř Michal Suchánek. Obdivuhodné a zároveň poprvé v historii, kdy čeští tvůrci mohli oficiálně přispět do Batmanova příběhu. Gratuluju. Tento experiment 14 různých světových spisovatelů a kreslířů tak dává unikátní možnost nahlédnout do ztvárnění nejznámějšího komiksového hrdiny napříč různými pohledy kultur a přístupů. A na jednotlivých příbězích je to vidět hned na první pohled. Různé, ale stále stejné příběhy {shortcodeImages id="102,103,104" columns="3" thumbnailSize="full"} Celá antologie je tedy rozdělena do 14 kapitol, které jsou propojeny tím, že v každé kapitole je hlavní postavou Batman. Ten je vyobrazen právě na základě každého autora trochu jinak a dává na první dobrou velmi dobré rozlišnosti v přístupu ke psaní i kresbě. Bohužel ale je zde ono na první dobrou. Velká část příběhů je ze své podstaty stejná a tak jediné, co je odlišující, je právě ta kresba. Americká je plná eposu, Francie si zase hraje se siluetami, Japonsko nahodí svůj typický černobílý styl atd. Hlavní jádro příběhu je ale stále stejné. Vše se točí kolem Batmana jako typicky akční komiksové postavy současnosti. Tomuto problému určitě nepomáhá fakt, že každá kapitola má k dispozici pouze 10 stran, takže stavět hlubší příběh by nemělo cenu. I tak ale je škoda, že autoři a vlastně především DC Comics nebyli odvážnější. Takto je valná většina příběhů jak přes kopírák a mnohdy jsem si připadal jako v brožuře cestovatelské agentuře, která se snaží na pár stránkách nastínit místní kolorit dané země. Navíc se nedaří udržet ani linii Batmana samotného. V jednom příběhu říká, že má rád cestování a že si chce odpočinout od Gothamu, aby v zápětí v hned dalším příběhu toto dementoval a tvrdil, jak moc cestování nesnáší. Vím, jsou to detaily, ale ty ve stejně stavěných příbězích prostě vyniknou. Rusko vede, Polsko zklamalo 14 příběhů má výhodu v tom, že si každý může najít ten svůj oblíbený. Po scenáristické stránce se mi nejvíce líbil ruský příběh, který se snažil vykreslit Batmana jiným než tradičním způsobem. I na pouhých 10 stránkách tak dokázal předat něco, co si budu pamatovat z této antalogie asi nejvíce. Zajímavý a vlastně smutný byl i příběh ze Španělska. Bavila mě Francie, Čína i Turecko. Naopak mě hodně zklamalo Japonsko a Polsko, od kterých jsem čekal zajímavější příběhy. Víc než v příběhu, tak je jinakost celé antalogie vidět v kresbě, která vždy vychází a reflektuje původ autora. Každému sedne určitě něco jiného, ale podle mě objektivně nelze v žádném případě zpochybnit, že Lee Barmejo je totální bůh a jeho detailní a propracovaná kresba je na jiném levelu než zbylí kreslíři. To není nějaké povyšování nebo snižování kvalit ostatních, ale ten rozdíl je tu vidět tak markantně, že si toho nelze nevšimnout. Český Batman A jak je na tom český příběh? Ten je situovaný možná trochu (ne)čekaně do hluboké totality roku 1984. Tedy do doby, kdy ještě naplno probíhá Studená válka mezi SSSR a USA a Československo se nachází v hluboké normalizaci. Batman je na stopě nebezpečnému telepatovi, který se ukrývá v Praze. Zajímavostí je, že inspirací byl tehdejší ministr školství František Kahuda, který se snažil prosadit výzkum telepatie a říkalo se mu "bolševický čaroděj". {shortcodeSingleReview id="4"} Asi je logické a možná pro naši zemi stále ještě trochu příznačné, že autoři zvolili období komunismu a tak ji prezentovali celému světu. Mně osobně zasazení trochu mrzelo a čekal jsem příběh spíše ze současnosti. Co rozhodně je na skvělé úrovni, tak to je perfektní kresba od Michala Suchánka, která určitě v celé knize nezapadla a velmi dobře se na ni koukalo. Celkově bych řadil "českého" Batmana do mírného nadprůměrného z ostatních příběhů. Umím si představit od českých tvůrců klidně celou knihu nebo další příběh a rozhodně bych se na ni těšil.

Recenze: Batman ’89 #2

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 17 Sep 21 00:00:00 +0200

Po měsíci konečně vyšlo druhé sešitové pokračování komiksu Batman ’89. V prvním díle této šestidílné řady jsme měli možnost se seznámit s komiksem, který navazuje na filmy Tima Burtona a volně pokračuje v jeho příběhu. {shortcodeReviews title="Komiks Batman ’89 " tags="batman-89"} Ve druhém díle Batman ’89 se začíná příběh sice trochu otevírat, ale přeci jen o dost pomaleji, než bych u šestidílné série čekal. Převážná část se točí okolo Harvyho Denta a jeho vzestup moci. Na druhou stranu Batman je zde v útlumu a řeší spíše osobnější věci. Město Gotham se tak dostává do ještě větších problémů. We all known there are two Gothams... and I can tell you it's true, because I've lived in both.Harvey Dent Bohužel atmosféra, kterou jsem postrádal u prvního dílu, se stále nedostavila. Chápu, že většina děje se v druhém pokračování odehrávala přes den, kdy je těžší vykreslit atmosféru z Burtonových filmů. I tak je to ale škoda a stále se nemohu do komiksu lépe ponořit. Pomalejší děj ale osvěžuje vystoupení hned několika hlavních postav DC. Závěr komiksu tak láká na pokračování trochu tradičním a očekávaným cliffhangerem, který děj komiksu posune dopředu.

Recenze: Hot Toys TMS 15: Mandalorian & Grogu

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 28 Aug 21 00:00:00 +0200

Seriál Mandalorian si nyní dává pauzu a celkem zaslouženě. Druhá série skončila velkým úspěchem a minimálně skalním fanouškům se seriál velmi zavděčil. Na řadu tak konečně přichází se podívat i na kvalitu zpracování různých sběratelských předmětů. A dnes to bude konečně akční figurka Hot Toys TMS 15: Mandalorian & Grogu. Povedla se? I’m a Mandalorian. Weapons are part of my religion. Postavu Mandaloriana asi netřeba pro skalní fanoušky Star Wars představovat. Jedná se o hlavní postavu stejnojmenného seriálu, kterým se snažilo Disney zalátat trhlinu mezi novou a starou trilogii. A nutno říct, že celkem úspěšně. Minimálně seriál nabídl pro skalní fanoušky kvalitnější materiál, než představovala nová trilogie. {shortcodeSingleReview id="3587"} Bylo tedy otázkou času, kdy se licence chopí Hot Toys a představí nám svoje zpracování. A jelikož Mandalorian se stal vcelku úspěšným lákadlem, tak nás v budoucnu čeká mnoho a mnoho dalších sběratelských předmětů. Celé fanouškovské šílenství má ještě jednu rovinu. Kromě určité filmové kvality nabídl asi nejroztomilejší stvoření na světě. Zapomeňte na roztomilá koťátka. Novým miláčkem fanoušků všech pohlaví se stal malý zelený Grogu, o kterého se Mandalorian v seriálu musí starat. Takže nejen samotný Mandalorian, ale především Grogu se dočkal a dočká dalších verzí. Hot Toys TMS 15: Mandalorian & Grogu Pořídil jsem si jednu z prvních verzí od Hot Toys, konkrétně verzi TMS 15 v Deluxe verzi. Jak jinak, že? :-) Je to první zpracování s Beskar zbrojí. Figurka vychází z první série seriálu. A moje první dojmy po rozbalení byly velmi pozitivní. Vše si podrobně rozebereme, ale čekejte spíše kladné reakce. Tohle skoro rok a půl dlouhé čekání na figurku opravdu stálo za to. Mandalorian aka Din Djarin Hlavním lákadlem celého objemného balení je bezesporu 30cm vysoká figurka Mandaloriana. V seriálu známa pod jeho civilním jménem Din Djarin. {shortcodeImages id="749,748,747" thumbnailSize="full"} Figurka i díky brnění, které je bohužel plastové, působí velmi robustně. Začněme ale od hlavy, která není odnímatelná a tak se v této verzi figurky nedozvíte, jak Din Darin vypadá. Na to si budete muset pořídit Hot Toys TMS 52. Zde mi to ale nevadí, Mandalorian stejně má 99.99 % v seriálu helmu nasazenou a tak nějak mi to u něho přijde už přirozené. U hlavy oceňuji snadnou hybnost, takže není vůbec žádný problém s hlavou hýbat. Hruď pokrývá brnění z beskaru - v Hot Toys podání je to ale již zmiňovaný plast. Přes hruď vede velmi důležitý pásek, na který můžete uchytit sledovací zařízení nebo také několik nábojů do hlavní pušky. Ty lze vyndat a do pušky vložit. Opět jsou to detaily, na které jsem u Hot Toys zvyklý. Na zádech "vlaje" Mandalorianovi plášť, který ale má bohužel uprostřed zad výstřih pro uchopení pušky. Nevím, jestli to tak bylo i v seriálu, ale moc se mi to nelíbí. Vlastně moje první reakce byla, že jsem omylem při rozdělávání "prostřihl" figurku sám. Nakonec je to ale již "vyrobeno" od Hot Toys. I když je to na zádech, tak mi to celkem kazí trochu dojem. Výstřih není ani olemovaný a trochu se obávám, aby nedošlo k nějakému párání. Brnění naleznete dále na stehnech a předloktí, na které lze přichytit plamenomet a vystřelovací lano. Líbí se mi také pevné boty, díky nim má potom figurka celkem pevnou stabilitu. Ke stabilitě je také dodáván klasický stojánek s vyznačením stop, do kterých ideálně vložit paty figurky. Stojánek je u figurky objímkový, takže uchytnete figurku v pase. To má výhodu, pokud děláte akčnější pozice. Na druhou stranu, musíte vyřešit na zádech místo, protože se na zádech uchytává nejen objímka stojánku, ale také plášť, Jetpack nebo puška. Zde by se prostě hodila obyčejná nožička do rozkroku. Grogu Jelikož jsem si pořídil toto balení v Deluxe verzi, tak jsem dostal ne jednoho, ale hned dvě figurky Groga. Obě dvě jsou skvěle napaintované a obě verze mají i pohyblivou hlavu. To je bohužel jediný kloub, se kterým lze hýbat. Takže ani u jedné figurky nelze hýbat s rukama. To není úplná vada na kráse, ale především u nevajíčkové verze to trochu zamrzí. Zamrzí i to, že verze Groga ve vajíčku je vlastně polovičatá. Nemá nohy a lze ji použít pouze v jedné poloze do vajíčka, kde je uchycena na silný magnet. Samotné vajíčko, ve kterém se Grogu pohybuje, je dobře zpracované. Můžete mít opět dvě verze - odkryté vajíčko s Grogem, nebo plně zakryté. Vajíčko má svůj vlastní stojánek na průhledné umělé tyčce, která ale slouží ke svému účelu dobře. Možná jen, že musí být zapíchnuta do stojánku s hlavní figurkou. Ale asi není velký problém si dodělat vlastní nástavec a umístit si vajíčko ve vitrínce do vzdálenější polohy. Problém totiž bývá, když dáte figurce více vybavení do rukou, nebo ji nastavíte akčnější pózu, tak vajíčko se nevejde hned vedle figurky. A jelikož nemá svůj oddělený podstavec, nepůsobí to dobře. Příslušenství Co dále zdobí tuto figurku je její příslušenství, které je opravdu bohaté. Deluxe edice je tu opravdu znát a velmi pravděpodobně budete mít s množstvím dodaného příslušenství problémy, s čím a jak figurku napozicovat. Ostatně pokud uvažujete o Hot Toys TMS 52, tak toto je jen zahřívačka :-) Vezmu to postupně. K Mandalorianovi neodmyslně patří zbraně. Hodně zbraní, jak by řekl klasik. Takže začneme jeho blaster puškou s odnímatelným zaměřovačem. Ten je opravdu odnímatelný i tady, takže obdobně jako v seriálu, tak i figurce můžete dát do ruky samotné hledí. Puška se dá připnout a zavěsit na Djarinovi záda, respektive na jeho popruh. Především připínání do již zmiňovaného výstřihu na zádech chce hodně trpělivosti. Kromě absence diecastu nemám co pušce vytknout. Obdobně je na tom ruční blaster. Ten by taky snesl kvalitnější materiál. Jinak mu nelze nic upřít. Zkrátka jednoduchý blaster, který docela dobře padne Dinovi do ruky. Zajímavým doplňkem je "Camtono". Nevím, jestli to má oficiální český překlad, každopádně je Camtono zajímavě zpracované. Můžete si do něho vložit cihličky beskaru a zapnout LED osvětlení. Mandalorian potom vypadá trochu, jako kdyby nesl lucerničku. Bohužel ale přepínač na osvětlení je opět trochu špatně dostupný, takže nějaké časté svícení asi nebude. Trochu mám strach o otevírací mechaniku, kde nevypadá materiál úplně nejpevněji. Jinak se ale jedná o pěkný doplněk, který v seriálu hrál docela významnou úlohu. Další ikonickým rozšíření je Jetpack. K němu jsou dodány dvě trysky. Celé se to potom celkem elegantně nasazuje magneticky na záda figurky. Problém je samozřejmě, že když chcete mít figurku maximálně vytuněnou. Jetpack se velmi špatně nasazuje, když máte připnutou i pušku. Ale to je už problém toho, že k figurce je opravdu mnoho příslušenství a musíte si celkem pečlivě vybrat, co na figurku osadíte. Kromě tohoto příslušenství potom dostanete v balení ještě mnoho menších. Nesmí chybět nůž, který je ale velmi obyčejný plast. Pokud jste někdy měli figurku od ThreeZero, tak přesně takový laciný. Na předloktí můžete připnout plamenomet a na rameně vyměnit kus brnění. Do ruky můžete umístit jeden kus beskaru, sledovací zařízení, hologram s brněním nebo Grogovi pověsit na krk medailonek. Jak vidíte, možností je mnoho a najít tu pravou pozici bude chvíli trvat.

Recenze: Batman '89 #1

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 20 Aug 21 00:00:00 +0200

Nostalgičtí fanoušci Batmana se konečně dočkali. Na trh konečně doputoval první sešit šestidílného komiksu Batman '89, který se odehrává ve světě Tima Burtona a jeho zpracování Batmana z přelomu 80. a 90. let minulého století. Povedl se návrat do burtonovské atmosféry a s čím nebo kým se musí Batman utkat tentokrát? {shortcodeReviews title="Komiks Batman ’89 " tags="batman-89"} Burtonův Batman Bez většího nátlaku se přiznávám, že Burtonův Batman je pro mě jedním z nejlepších komiksových filmů. Mám tedy na mysli jeho pokračování Batman se vrací z roku 1992 a to především díky hororové atmosféře, na kterou by se neměli rozhodně dívat mladší diváci. Proto neskrývám nadšení, když někdo na tuto atmosféru chce navázat. With your backing, Bruce... We’re going to take down Batman.Harvey Dent Komiks si z burtonových filmů vypůjčuje vše podstatné. Tedy nejen příběh a zasazení do Gothamu, ale především vizuální zpracování Batmanova obleku, Batmobilu a i například Harveyho Denta na motivy jeho původního představitele Billyho Dee Williamse. Pokud jste tedy fanoušci Burtona, tak tento komiks je přímo pro vás. Navíc komiks vychází v době, kdy Michael Keaton dokončil své scény ve filmu The Flash. Pěkné načasování. Aby pomyslná kontinuita komiksu s filmem zůstala zachována, tak se scénáře ujal Sam Hamm, který spolupracoval i na scénáři k filmu Batman z roku 1989. Dalším potěšujícím faktem je, že autoři záměrně vynechali filmy Batman navždy a Batman a Robin. Batman vs. Dent O co vlastně v celé šestidílné sérii vlastně jde? Po událostech z filmu Batman se vrací panuje v Gothamu chaos, který je důsledkem války mezi gangem zločinců inspirovaných Jokerem a skupinou strážců převlečených za Batmana. Okresní prokurátor Harvey Dent je odhodlaný vyčistit ulice a přísahá, že zneškodní skutečného Batmana, kterého považuje zodpovědného za inspiraci těchto napodobitelů. Také chce odstranit policejního komisaře Jima Gordona, který s Batmanem tajně udržuje úzké kontakty a představuje možnou překážku v Dentově cestě stát se generálním prokurátorem. Se zneškodněním Batmana požádá o pomoc Bruce Wayna a pro odstranění Jima Gordona chce využít svoji snoubenku Barbary Gordon, která má se svým otcem napjatý vztah. Atmosféra se (zatím) nedostavila Jakkoli jsem tu zmiňoval, že se autoři snaží navázat na filmovou atmosféru, tak alespoň v prvním sešitě se mi nepodařilo naladit na tuto notu. Je fajn vidět kostým Batmana i Batmobil z původních filmů opět v akci, ale průměrná kresba a především špatná barevná paleta coloringu mě prostě do původní filmové verze Gothamu nevtáhla. Zde bych opravdu ocenil hororovější a temnější paletu barev tak, jak je známe z obou filmů. P.S. Další mínus, které ale nezapočítávám do celkového hodnocení je fakt, že další díl vychází až za měsíc a tedy se vydání komiksu protáhne na skoro celý půlrok :-(

Recenze: The Suicide Squad (2021)

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 13 Aug 21 00:00:00 +0200

Sebevražedný oddíl je tu. On už tu tedy vlastně byl. Svoji filmovou premiéru si už odbyl v roce 2016 a nepředstavil se zrovna v dobré formě. Vlastně, dle mě je to jeden z nejhorších komiksových filmů tohoto tisíciletí. Film o bandě antihrdinů, kteří musí zachránit celý svět, sice představil tolik toužebné komiksové postavy (Harley Quinn, Deadshot atd.) na filmové plátno, ale tím veškerá pozitiva končí. Film trpěl prakticky na všechny možné aspekty. Do toho přišly (U Warner Bros. už klasické) zásahy producentů a pohroma byla na světě. U WB si asi řekli, že případné pokračování už dopadnout hůře nemůže a rozhodli se pro remake/pokračování. Absolutně volnou ruku dostal "marvelácký" režisér filmů Guardians of the Galaxy, který se jeví jako ideální volba pro komiksovou bláznivou týmovku. Nebo taky ne? I cherish peace with all my heart. I don't care how many, men, women, and children I need to kill to get it.Peacemaker The Suicide Squad (2021) Ano, film se jmenuje naprosto stejně jako ten z roku 2016. Žádná číslovka navíc nebo podtitul. Zkrátka u WB si jedou svůj vlastní marketing a taky to tak vypadá. Pokud jste tedy viděli původní film (a nebo neviděli), tak je to vlastně jedno. Film funguje sám o sobě a až na pár nuancí se tu nic z předchozího dílu neřeší. Nutno poznamenat, že naštěstí. James Gunn tak pro svůj DC film z původního filmu použil jen základní torzo - antihrdinové s různými motivacemi zachraňují někdy (ne)dobrovolně svět. A oproti původní verzi navýšil počet komiksových postav na sedmnáct. {shortcodeSingleReview id="43"} Ano, film láká především na kvantitu postav, které se Gunn sice nebojí využít na plakátě, ale už trochu vázne jejich využití ve filmu. Zde je totiž pro mě jako DC fanouška první a asi největší problém. Je jasné, že při takto velké obsazenosti se nedostane prostor ke každé postavě, ale proč je nutné oživovat komiksové postavy kvůli pár minutám bez větší potřeby? Přiznám se, že tohle marketingové pozérství mě na tomto filmu štve zdaleka nejvíce. Mám rád DC postavy a ačkoli netvrdím, že každá zmiňovaná postava by si zasloužila svůj vlastní film, minimálně ale trochu úcty ano a neměla by sloužit jako potřebné maso do mlýnku. Je fajn, že Gunn není zatížený nějakým větším příběhem a přesahem do DCU (existuje to vůbec?), na druhou stranu tak ale Gunn trochu podřezal větev pro další případné pokračování. Je to vlastně trochu paradox. Tam kde Snyder se snažil o co největší provázanost, tak Gunn vystavuje (účelně?) stopku. Vraťme se ale k filmu. Mluvím tu teď o příběhu, od kterého jsem nečekal vůbec nic a je to vlastně dobře. Tenhle film není (naštěstí) o příběhu. Tady opět čekejte zkrátka sebevražednou misi, která má (opět) zachránit svět. Pro diváka ale není ani tak důležité před čím. Toho bude spíš zajímat, jak a kdo ten svět vlastně zachrání a kdo umře. {shortcodeImages id="186,187,188" thumbnailSize="full"} Hlášky, furt samé hlášky K tomu je tu už mnohokrát zmiňovaný Suicide Squad aka Task Force X aka Sebevražedný oddíl. Po prvotní čistce (neříkejte, že jste ji nečekali) se vcelku dobře vykrystalizuje funkční tým, který má kromě záchrany světa ještě jeden úkol. Hláškovat a bavit. James Gunn přišel (a zase se vrátí) z Marvelu, kde jeho specialitou byla ztřeštěná nahláškovaná akce. A zde je to přesná kopie. Přeživší tým Suicide Squad se snaží překonat limit počtu hlášek, které ale ne vždy fungují dobře. Ale to už je dle v kusu každého z nás. I když jsem ze začátku tvrdil, že spoustu postav zůstalo nevyužito (a zatím si stojím), tak hlavní skupinka antihrdinů se nakonec velmi povedla. Jak rozmanitostí postav, tak především castingem. Zejména King Sharka si zamilujete nejen pro jeho skvělý dabing (Sylvester Stallone), ale především i pro jeho emociálnější chvilky. Stejně tak překvapila pro mě neznámá herečka Daniela Melchior (Ratcatcher 2), která je jakýmsi spojovatelem celého oddílu. Idris Elba je tu klasicky charismatický a Margot Robbie už trochu otravná. Její komiksovou postavu mám rád, ale chtělo by to už trochu svěžejší scénáristický přístup. Celkově je vlastně celý tým herecky dobře poskládaný a je radost vnímat celou chemii týmu. {shortcodeSingleReview id="6931"} Celkově nelze filmu upřít autorský záměr Jamese Gunna, který je zde maximálně využit. Je vlastně skvělé sledovat, jak Warner Bros. rezignovalo na nějaký ucelenější propletenec svých filmů a tím se zbavili jistých omezeních a dali do každého filmu autorský vjem režiséra. U Jokera to bylo oscarové představení Phoenixe, u Snydera jeho DCU vize, u Wonder Woman feminičtější a rodinné pojetí, Reevesova detektivka a nyní je tu James Gunn a jeho nadupaná týmová jízda. Fanoušci DC tak aspoň u pár filmů nedostávají sterilní pojetí a škatulkování jako u Marvelu, ale mohou si užít i svěžesti autorských nápadů. Kino, VOD = sebevražedná mise Jenže ty bohužel nenesou peníze. Po prvním víkendu utržil film celosvětově pouze 71 milionu USD. Důvodů je hned několik. Od prapodivného marketingu se stejným názvem filmu a nevýraznou kampaní, po erkový rating, až po stále trvající covidovou situaci, ale především až k problému, kdy bylo možné film paralelně sledovat i přes službu VOD. Prostor pro pirátství je tak obrovský. Doufám, že ale producenti při sčítání tržeb nebudou klást vinu na režiséra a kvality filmu, ale spíše se přikloní ke špatné celosvětové situaci. Byla by totiž škoda, kdyby Warner Bros. uhlo a začalo se opět vracet ke generickým filmům. Autorské filmy plné volnosti a nepřístupnosti jsou dle mě jedinou šancí, jak uspokojit DC fanoušky, když už nemají svůj fungující svět.

Proč Stan Lee vložil pomlčku do názvu Spider-Mana?

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 10 Aug 21 00:00:00 +0200

Batman, Superman, Iron Man, Spider-Man. Velcí hrdinové komiksového světa, kteří mají nejen odlišné super vlastnosti, ale jejich sousloví se i odlišně píše. Ptáte se proč? Odpověď je až triviálně jednoduchá. Když Stan Lee (spolu s Steve Ditko) vytvářel postavu nejznámějšího pavoučího muže, nechtěl, aby se jeho jméno pletlo se Supermanem. Proto vložil pomlčku do jeho názvu a oficiálně se tedy Spider-Man píše s pomlčkou. V roce 2010 napsal Stan Lee na Twitter: Spidey’s official name has a hyphen—‘Spider-Man.’ Know why? When I first dreamed him up I didn’t want anyone confusing him with Superman! Stan Lee Jednoduché, že? Jiné zdroje uvádí, že se Lee chtěl vyhnout jakékoli podobnosti se Supermanem pro možné zažalování ze strany DC Comics.

Recenze komiksového crossoveru: Batman/Fortnite: Bod Nula

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 18 Jul 21 00:00:00 +0200

Tak jsme se dočkali jednoho z největších crossoverů. Batmana pohltil Fortnite a fanoušci vzali toto spojení dvou největších současných ikon přímo útokem. Povedlo se sloučit nejznámějšího komiksového hrdinu s nejhranější multiplayer akcí? Já to tady zbožňuju! Můžu se prát a převlíkat! A prát se! A umřít! A zase se zvednout a zopáknout si to! A vypadat přitom úžasně! Všecko to bojování a naprostá ztřeštěnost tohoto ostrova ... Tohle je něco pro mě! Tady jsem doma!Harley Quinn Krátké video dojmy Pokud vás nebaví číst, vše podstatné jsem shrnul ve videu. {shortcodeYoutube id="g-unTvyusfQ" title="Recenze: Batman Fortnite Bod Nula" description="Recenze na komiksový crossover Batman/Fortnite: Bod Nula. " publish_date="2021-07-25" thumbnails_url="https://www.collectorboy.cz/wp-content/uploads/2021/07/batman-fortnite_news-thumbnails_alternative.jpg"} Batman a Fortnite, proč? Přiznám se osobně, že když Crew ohlásili toto trochu netradiční spojení, tak jsem neoplýval nadšením. Crossovery mám rád, ale ne za každou cenu. Na druhou stranu mě myšlenka Batmana ve světe Fortnite i trochu lákala a něčím podvědomě dosti zajímala. Nemám příliš v oblibě Fortine, Apex i Warzone. Jsou to hry, u kterých se dostatečně nebavím a nenaplňují mě novými kvalitními zážitky. Ale respektuju jejich produkční hodnoty a velkou členskou základnou. Na tomto spojení mě spíše zaujal nápad ředitele Epic Games Donalda Mustarda a scénáristy Christose Gage, jakou připraví zápletku pro tento neobvyklý crossover. {shortcodeYoutube id="O--d0QThAKY" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} A evidentně jsem nebyl sám, koho nejznámější komiksový detektiv ve světe Fortnite zajímal. I hned poté, co Crew ohlásilo vydání šestidílného komiksu, byly předobjednávky vyprodány. Bohužel se později ukázalo, že spoustu výtisků se dostalo do rukou překupníků, kteří nabízely na aukčních portálech prodeje komiksu po stovkách kusech za několikanásobné ceny. U komiksu (nejen, ale především) pro děti toto absolutně odmítám a nemám s tímto druhem nenažraných přeprodejců slitování. Shame on you, parchanti. Zpět ale ke komiksu, který se nakonec dočkal úspěšného dotisku, který měl už pokrýt všechnu poptávku. Batman/Fortnite: Bod Nula (v originále Batman/Fortnite: Zero Point) byl unikátní nejen svým propojením dvou světů, ale připíše si mj. i další dva unikáty. Prvně každý výtisk obsahoval speciální kódy ke stažení různých tematických skinů do hry. Důležitějším milníkem je ale fakt, že komiks se v České republice začal prodávat ve stejný den jako v USA. Stalo se tak úplně poprvé, kdy komiks v ČR a USA vycházejí souběžně. Díky za to! {shortcodeImages id="735,736,737" thumbnailSize="full"} Tajemná bouře v Gothamu Zápletka hlavní příběhu je vcelku prostá a účinná. Hned na úvodní stránce vás komiks nešetří a vrhne Batmana do hlavního problému. Do Gothamu přišla velmi silná bouřka a spolu s ní nevysvětlitelné jevy. Komisař Gordan se snaží Batmana upozornit, že je tu pár jedinců, kteří míří přímo k místu bouře. Po krátkém prozkoumání situace Batman narazí na Harley Quinn a nakonec je bouře oba dva pohltí a teleportuje na neznámé místo. Zde však nikdo nemůže mluvit a navíc se Batmanovi a ostatním na neznámém místě každých 22 minut resetuje paměť. Jediné, co ale Batmanovi zbylo, je jeho inteligence, detektivní dedukce a schopnost se prát. Bude mu to stačit, aby přežil a odhalil, na jakém místě se nachází a jak se z něho dostat zpět do svého Gothamu? Na to vám samozřejmě odpovídat nebudu. Jak vidíte, náčrt příběhu je to velmi prostý. Jedná se prakticky o takový survival úvod. Ale na tomto principu jsou postaveny všechny battle royal hry - přežít jako poslední. {shortcodeSingleReview id="5040"} Přiznám se, že mě komiks bavil především v první polovině, kdy Batman vyšetřuje a odhaluje tajemství nového místa, na kterém se nachází. Druhá polovina je již vysoce akční záležitostí a prakticky klasická týmovka s velkým počtem nových i starých postav. Co mě ale nesmírně bavilo je na pozadí tohoto příběhu několik moc pěkných linek, které zde nebudu prozrazovat, ale například konec prvního sešitu dokázal nabídnout i dospělejší emoce, které prostupovalo celým komiksem. Tyto pasáže jsem si opravdu užíval a je to něco, co mě na tomto komiksu asi bavilo nejvíce. Co mi ale trochu rozmělnilo zážitek této v podstatě ryze akční týmovky je potom konec, který už trochu po vzoru filmových corssoverů, trochu kombinuje a příliš natahuje jednorázovou akční jízdu a tak pokud se vám toto spojení líbilo, další díly pravděpodobně přijdou. Případně se dočkáme nějakého dalšího propojení Batmana s Fortnite světem. {shortcodeYoutube id="iwqXE300Vio" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Celkově tak celá šestidílná série působí svěže, dynamicky a díky i kresbě, která je na skvělé úrovni, komiks i velmi dobře vypadá. Nejsem zvyklý na sešitové vydání, ale papír je velmi kvalitní a velmi dobře se čte a drží. Pokud tedy máte rádi Batmana nebo Fortnite, komiks se vám bude líbit.

Nové Nintendo Switch představeno, bohužel se nejedná o PRO verzi

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 06 Jul 21 00:00:00 +0200

Nintendo představilo novou verzi své velmi oblíbené herní konzole Nintendo Switch. Bohužel se ale nejedná o žádnou "PRO" verzi. Nová verze nabídne především větší OLED displej. Nová verze se začne prodávat 8. října 2021 za cenu 350 USD. V ČR vypadá, že se bude prodávat za 9 300 Kč. Mezi její největší novinkou je tedy nový 7palcový OLED displej, který bude nabízet lepší kontrast i barvy. Dále přibude integrovaný dok s LAN portem, větší interní uložiště (64 GB), vylepšené audio a konečně vylepšený stabilnější stojánek. {shortcodeYoutube id="4mHq6Y7JSmg" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""}

Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 26 Jun 21 00:00:00 +0200

Pokračování legendární hry Metal Gear Solid bylo vcelku úspěšné. Hra s názvem Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty vyšla v roce 2001 a přinesla s sebou několik kontroverzních věcí. Jednou z nich byl pro spoustu hráčů až příliš filosoficky zaměřený příběh. Ten si museli hráči v ČR dlouhou dobu vychutnat pouze v angličtině. Až po několika letech, kdy hra vyšla i na PC, se dočkala amatérského překladu. Pokud si tedy chcete připomenout příběh, nebo naopak si nastudovat detailněji LORE ohledně série Metal Gear Solid, níže videa vám mohou přijít vhod. Připravil jsem sestřih všech animací a důležitých scén z celého průběhu příběhem Metal Gear Solid 2. Tanker {shortcodeYoutube id="oGZuZvTNlQA" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Big Shell {shortcodeYoutube id="uy3mC62eKh0" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""}

Metal Gear Solid V: Ground Zeroes

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 25 Jun 21 00:00:00 +0200

MGS V: Ground Zeroes je sice krátká, ale pro lore MGS důležitá vsuvka. Připravil jsem video s češtinou, takže si nyní příběh můžete vychutnat na 100%. Backstory {shortcodeYoutube id="CqVEhg5ASIU" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Intro {shortcodeYoutube id="QRcbxXXlvZA" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Záchrana Chica {shortcodeYoutube id="TPvirTqvHgI" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Záchrana Paz {shortcodeYoutube id="5xSurnrWlJY" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} {shortcodeYoutube id="Z8iQ1ltZXvs" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Ending {shortcodeYoutube id="NMIecSwh8BQ" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""}

Hororový zážitek v Aliens vs. Predators Experience Museum

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 20 Jun 21 00:00:00 +0200

Říká se třikrát a dost. To ale neplatí pro Honzu Vlčka a jeho sběratelsko-budovatelské plány. Po filmových muzeí v Praze, Poděbradech a Kroměříži přidal čtvrté speciální filmové muzeum v Kutné Hoře zaměřené na Vetřelce a Predátory. Zkrátka Aliens vs. Predators Experience Museum. Museum bylo o víkendu 12. a 13. června slavnostně otevřeno a já měl to štěstí, že jsem byl prvním oficiálním zákazníkem :-) Takže jsem si mohl užít museum jako úplně první veřejný návštěvník. {shortcodeReviews title="Film Legends Museum" tags="film-legends-museum"} Aliens vs. Predators Museum mělo být otevřeno už koncem minulého léta, ale stavební úpravy se protáhly a poté nemilosrdně nastoupila epidemie a spolu s ní bezpečnostní opatření, která zavřela všechna muzea. Takže k otevření Aliens vs. Predators Experience Museum došlo až nyní. {shortcodeImages id="154,155,156" thumbnailSize="full"} Povedlo se? Asi nemá cenu chodit kolem horké kaše a tak mohu už teď zkraje mých dojmů prozradit, že to čekání stálo rozhodně za to. Pojďme ale popořádku 200+ exemplářů Jak jsem zmiňoval, museum nabízí franšízy Aliens, Predators. Několik předmětů najdete i z Terminátora nebo hororových filmů. Dohromady v museu najdete více jak 200 exemplářů různých velikostí, výrobců a typů. Najdete zde nejenom klasické Hot Toys figurky, ale i různé sochy, sošky, busty i makety. Výsledný mix je namíchaný natolik, že Vás po celou dobu návštěvy nepřestane překvapovat. Noční můry Nevím o tom, že by museum bylo od určitého věku. Každopádně já z preventivních důvodů navštívil museum bez dětského doprovodu. Kromě samotných exponátů, které jsou mnohdy natolik věrné a tím pádem děsivé, nahání strach i místo, ve kterém se museum nachází. V přízemí musea najdete klasické vitríny s exponáty. Velmi podobné jako u ostatních filmových museí. Čím se ale vetřelčí a predátoří museum trochu odlišuje, jsou podzemní prostory. Museum se nachází v Kutné Hoře, kde není sice o pěkné klenuté podzemní prostory nouze, ale dle slov majitele, našel tyto prostory až na šestý pokus. {shortcodeImages id="157,158,159" thumbnailSize="full"} A nutno říct, že hledání prostor se vyplatilo. V podzemí si dovolím říct, že najdete zajímavější část prohlídky připomínající trochu kutnohorskou Kostnici. Zde ale místo skutečných lebek najdete makety, sochy a sošky nejznámějších xenomorfů. Nejlepší představu dostanete z fotogalerie níže. Atmosféra Co z fotogalerie nejde úplně poznat je celková atmosféra návštěvy. Právě díky sklepním prostorám, dobře vytvořenému přítmí a spolu s podkresovou hudbou a zvukem z filmových scén je iluze a atmosféra na maximum.

Batman dostal svůj sborník Batman: Svět, jeho příběh napíše i český spisovatel

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 27 May 21 00:00:00 +0200

Mezinárodní Batman Day 2021 se opět blíží a nejznámější komiksový hrdina dostane speciální dárek, na kterém se budou podílet i čeští tvůrci. Tím dárkem bude unikátní 184stránkový batmanovský sborník Batman: Svět, na kterém se bude podílet tvůrci ze 14 zemí světa včetně České republiky. Poprvé tak nastane událost, kdy příběh Batmana napíše český spisovatel. Tím bude scénárista Štěpán Kopřiva, který má za sebou několik úspěšných projektů - kriminálky Rychlopalba, sci-fi Asfalt nebo komiks Nitro. Kresbu potom obstará kreslíř Michal Suchánek, který je autorem alternativní obálky Wonder Woman v sérii Znovuzrození hrdinů DC. Dalšími spisovateli jsou: Mathieu Gabella (writer)/Thierry Martin (artist) – France Paco Roca (writer/artist) – Spain Alessandro Bilotta (writer)/Nicola Mari (artist) – Italy Benjamin von Eckartsberg (writer)/Thomas von Kummant (artist) – Germany Stepan Kopriva (writer)/Michal Suchánek (artist) – Czech Republic Tomasz Kolodziejczak (writer)/Piotr Kowalski, Brad Simpson (artists) – Poland Ertan Ergil (writer)/Ethem Onur Bilgiç (artist) – Turkey Alberto Chimal (writer)/Rulo Valdés (artist) – Mexico Carlos Estefan (writer)/Pedro Mauro (Artist) – Brazil Inpyo Jeon (writer)/Jae-kwang Park, Kim Jung Gi (artists) – Korea) Xu Xiaodong, Lu Xiaotong (writers)/Qiu Kun, Yi Nan (artists) – China Kirill Kutuzov, Egor Prutov (writers)/Natalia Zaidova (artist) – Russia Okadaya Yuichi (writer/artist) - Japan A o čem děj knihy bude? Batman se pochopitelně podívá do světa. Kromě České republiky by měl navštívit USA, Francii, Španělsko, Itálii, Německo, Rusko, Polsko, Turecko, Mexiko, Brazílii, Čína, Koreu a Japonsko. V České republice se příběh bude odehrávat v komunistickém období. Batman: Svět vyjde po celém světě ve stejný den a to konkrétně 14. září 2021, tedy 4 dny před Batman Day 2021.

Kdo se vleče, neuteče. Bulánci jsou zpět! Na Startovači za pár hodin vybrali přes 900 tisíc korun

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 17 May 21 00:00:00 +0200

Retro hráči dnes slaví. Jedna z nejvíce legendárních klasik nultých let se vrací po 20 letech. Ano, řeč je o multiplayerové polštářové bitvě Bulánci z roku 2001, kterou v době největší slávy pařil každý školák nebo zaměstnanec. Za obnovou Bulánků stojí původní tým SleepTeam, který nabízí v nové verzi nejen přepracovanou 3D grafiku, ale také nové i staré mapy, novou kampaň, kterou bude možno hrát sólo i kooperativně. Bulánci se také dočkají expanze z PC na všechny dostupné konzole a zařízení. Přibude proměnlivé počasí, dobývací mód, rozšířen bude i příběh. Bulánci vsadili na finanční pomoc od komunity (obdobně jako Polda 7). Na Startovači spustili kampaň, kde potřebovali autoři projektu vybrat 500 tisíc korun za 30 dní. Netrvalo ani 2 hodiny a požadovanou částku se podařilo vybrat. V současné době už mají vývojáři vybráno přes 900 tisíc korun. Obdivuhodné. {shortcodeYoutube id="LEwQQUUzu9A" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Jako odměny si mohli jednotliví přispěvovatelé vybrat samotnou hru, předběžný přístup, sběratelské figurky Bulánků, Bulánčí dort, párty s autory projektu, stolní hru i karty a další. Odměn je spoustu a je nutno uznat pestrou variabilitu. Datum vydání není přesně známo. Dle všeho by noví Bulánci mohli být hotoví příští rok 2022. Vývoj původní hry započal už v roce 1999. První verze hry vyšla těsně před koncem roku 2001. Na jejím vývoji se podíleli pouze 3 vývojáři. Od té doby bylo dle autorů staženo více jak 16 milionu kopií hry. Hra byla až do roku 2005 pravidelně aktualizována o nové mapy a nakonec i o editor map, díky kterému tak mohli hráči až do dnešních dnů udržovat hru aktivní.

Historie Batman Day

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 30 Apr 21 00:00:00 +0200

Batman Day je každoroční celosvětová událost pořádaná k oslavě a propagaci Batmana. Víte ale, kdy byl první ročník Batman Day a kolikrát se už slavil? První ročník Batman Day se slavil docela nedávno a to konkrétně 23. července 2014. Tehdy to bylo přesně na 75. výročí prvního vystoupení Batmana v DC komiksu. Tento den byl vybrán tak, aby se shodoval s konáním Comic-Con v San Diegu. Druhý ročník Batman Day byl stanoven na sobotu 26. září 2015 a doprovodilo ho vydáním několika speciálními batmanovskými publikacemi. V komiksových obchodech a na dalších místech se také sešli známí tvůrci, kteří pracovali na komiksu Batman - například Scott Snyder, Jim Lee, Brian Azzarello a dokonce i Grant Morrison. Od té doby se Batman Day stal každoroční událostí. Přesné datum však není nikdy stejné, protože obdobně jako spoustu jiných významných dní je Batman Day plovoucím svátkem. Slaví se vždy třetí sobotu v září. Ročník Datum 2014 23. 7. 2015 26. 9. 2016 17. 9. 2017 23. 9. 2018 15. 9. 2019 21. 9. 2020 19. 9. 2021 18. 9. 2022 17. 9. 2023 16. 9. 2024 21. 9. 2025 20. 9 2026 19. 9. 2027 18. 9. 2028 16. 9. 2029 15. 9. 2030 21. 9.

Lara Croft dostala k 25. výročí sochu

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 20 Apr 21 00:00:00 +0200

Lara Croft a spolu s ní značka Tomb Raider slaví letos kulaté výročí 25. výročí od vydání prvního dílu Tomb Raider. Společnost Weta Workshop připravila k jejím kulatinám nádhernou sochu v měřítku 1/4. Socha (recenze) nese podtitul Lara Croft: The Lost Valley. Vysoká je 80 cm, váží 12,61 kg. Její cena je na oficiálním e-shopu 1 244 euro a limitace je 950 kusů celosvětově. Motiv sochy pochází z úplně prvního dílu, kdy se Lara Croft dostala do Ztraceného města Vilcabamba. Právě zde jí čekal nečekaný souboj s velociraptory a nakonec se samotným T-Rexem. Právě tento souboj se stal hlavním motivem pro tuto sochu. Nic lépe nepopíše sochu jak níže přiložené video a oficiální promo fotografie. {shortcodeYoutube id="gpzBprC6bzU" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Video Making of the Lost Valley {shortcodeYoutube id="-wDkZjcrwLQ" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Oficiální fotografie {shortcodeGallery id="12" title="" limit=""}

Remake Tomb Raider II má nové záběry z Lařina sídla

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 19 Apr 21 00:00:00 +0200

Po dlouhých 4 letech jsme dostali nové video ze zatím velmi slibně vypadajícího remaku Tomb Raider II, který nese podtitul The Dagger of Xian. Za remakem stojí pouze jediný vývojář s přezdívkou Nicobass. Ten o svém projektu bohužel moc neinformuje. Poslední zmínka na jeho webu pochází z roku 2017. Nyní se ale na jeho Youtube kanálu zničehonic objevilo nové video, ve kterém se Lara Croft prohání po svém sídle na čtyřkolce. Žádné další informace bohužel Nicobass nezveřejnil. Takže jedinou hratelnou ukázkou stále zbývá velmi povedené demo z roku 2017, které si můžete stáhnout zdarma na stránkách projektu. {shortcodeYoutube id="TgL-bkz8nUQ" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""}

Recenze: Little Nightmares II TV Collector's Edition

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 18 Apr 21 00:00:00 +0200

Švédské herní studio Tarsier Studios v roce 2017 nadělilo hernímu světu sice krátkou, ale velmi hutnou hororovou adventuru Little Nightmares. Po 4 letech přichází očekávané pokračování, které sice neatakuje nejvyšší bodová hodnocení, ale nabízí novou hratelnou postavu a především delší hrací dobu. A spolu se hrou autoři hry nezapomněli vydat zajímavou edici Little Nightmares II TV Collector's Edition. A ptáte se, jak se povedla? Krátké video dojmy Pokud vás nebaví číst, vše podstatné jsem shrnul ve videu. {shortcodeYoutube id="dgMEqu6_RmQ" title=""} Little Nightmares II TV Collector's Edition Ač je Little Nightmares vcelku nenápadnou hrou, nečekal jsem, že bude tak velký až přímo obrovský zájem o tuto speciální edici. Sehnat ji oficiálně v Česku nebylo snadné. Nakonec se mi ale poštěstilo a PS4 i PC edici jsem sehnal. Už z promo obrázku výše je vidět, že edice rozhodně nešetří na obsahu. V docela malém balení dostanete kopu věcí: Samotnou plnou hru na Blu-ray Disku Little Nightmares II soundtrack na CD a digitální verze Artbook Steelbook Sběratelské balení Speciální dioráma Little Nightmares II nálepky Digitální wallpaper a Tataři Digitální artbook Tajná místnost s hádankou, za kterou dostanete speciální klobouk Na PS4 speciální pozadí Pojďme si to postupně rozebrat. Ohledně samotné hry je škoda, že PC edice obsahuje v krabičce pouze digitální kód. Přiznám se, že jsem počítal s fyzickým DVD nebo Blu-ray nosičem, proto po vybalení PC edice přišlo trochu zklamání, za které ale uznávám si mohu sám, když jsem si špatně prohlédl doprovodné promo materiály. Stejně ale trošku nechápu, proč se postupně k tomuto kroku spousta sběratelských edic uchyluje, když konzolové verze fyzickou verzi hry obsahují, ale PC verze nikoli. {shortcodeYoutube id="MlX3kh1Y7Cg" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Pojďme ale na to nejdůležitější, kvůli čemu si sběratelskou edici pravděpodobně pořídíte. Řeč je samozřejmě o pěkně zpracované sběratelské sošce, na které hlavní hrdina Mono vytahuje z televize hlavní postavičku prvního dílu Six. Tato poloha je absolutně skvělá a jsem rád, že místo nudných vertikálních pozic zvolili autoři hravější a akčnější pozici. Samotné sošce nejde nic vytknout. Je velmi pečlivě zpracovaná ve všech ohledech. Barva, materiál a vše ostatní odpovídá ceně. Z dalších věcí stojí za zmínku pěkně zpracovaný steelbook, ve kterém najdete soundtrackové CD. Zcela určitě taky zaujme artbook i samolepky. Pokud upřednostňujete digitální obsah, tak pro Vás je tu speciální PS4 pozadí, wallpaper i artbook. {shortcodeImages id="750" thumbnailSize="full"}

Scénarista Justice League Chris Terrio: Jsem strašně naštvaný, hodně to bolelo

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 14 Apr 21 00:00:00 +0200

Oscarový scénárista Chris Terrio se celých pět let nevyjadřoval na konto kvalit filmů Batman vs. Superman a Justice League. A to i přes vlnu kritiky, která se snesla na jeho odvedenou práci na těchto filmech. Pro server Vanity Fair však poskytl obsáhlý rozhovor, ve kterém objasnil svoji účast na obou filmech. Popsal, jak studio Warner Bros. zasahovalo do jeho práce a jaký vliv to mělo na celkový sestřih obou filmů. Vyjádřil se také k nové verzi Justice League od Zacka Snydera. Liga spravedlnosti Zacka Snydera je nyní venku. Jaký z ní máte pocit? Jsem velmi šťastný a ulevilo se mi, že všichni mohou vidět, jakou práci odvedl Zack, herci, řemeslníci a umělci a že nyní všichni mohou vidět jejich práci. Je to něco jako dárek, který jsme dostali od HBO Max, protože ještě před několika lety by to nebylo možné. Můžete ukázat na něco konkrétního? Na něco, na co jste osobně rád, že se objevilo v nové verzi? Na postavu Willema Dafoe v příběhu Aquamana. Dále taky postavu Iris West a celkově Raye Fishera. Pro mě byl vždy srdcem celého filmu. To je na této verzi dobré, že nic zde není provedeno cynicky nebo kvůli vydělání více peněz nebo pro navýšení prodeje hraček v Happy Mealu. Bylo to opravdu osobní pro mě, ale i pro Zacka a pro mnoho herců. Je pravda, že jste byl z natáčení Ligy spravedlnosti vykázán? Neřekl bych, že jsem byl vykázán. Postoj [studia] byl takový: "Odtud to převezmeme." Byl jsem upřímně šokován, když jsem viděl Snyderův sestřih a viděl jsem, kolik z původního scénáře bylo natočeno. S drobnými úpravami scénář natočili a chápu, že to pro Zacka někdy byla bitva. Jak jste vnímal verzi, kterou Joss Whedon připravil poté, co Zack Snyder opustil projekt Justice League? Když byly z filmu ve verzi z roku 2017 odstraněny moje osobní prvky, mlčel jsem, protože jsem k tomu nemohl nic říct, ale samozřejmě to bolelo. Zůstala jen dinosauří kostra něčeho, co bývalo velkým, dravým zvířetem. Mohla to být velká, nezkrotná bestie a samozřejmě to má čtyři hodiny a film je maximalistický a je operní a, jistě, je trochu šílený, ale myslím, že ten film je šílený v tom nejlepším slova smyslu. Začněme ale od začátku. Pracoval jste na filmu Batman vs. Superman. Byla to pro Vás dobrá zkušenost? Předpokládám, že ano, když jste potom pracoval se Zackem i na dalším projektu? Zavolal mi tehdy Ben Affleck ohledně práci na novém filmu o Supermanovi, ve kterém měl hrát i Batman. Zeptal se mě, jestli bych si přečetl scénář a trochu ho nepřepracoval. Především chtěl upravit charaktery hlavních postav. Takže vlastně už bylo tehdy rozhodnuto, že se Batman bude snažit Supermana zabít a že Batman půjde temnější cestou. Co od Vás Ben Affleck přesněji chtěl? Mým úkolem bylo vytvořit příběh, ve kterém by byl Batman, který se dostane do bodu, kdy bojuje se Supermanem na život a na smrt. Jaký jste zvolil přístup? Přišel jsem s tím, že jediný způsob, jak by to mohlo celé fungovat, je tragédie pomsty. Přemýšlel jsem, jak vytvoříme příběh, ve kterém je Bruce Wayne traumatizován válkou Kryptoňanů o Zemi a nakonec vstoupí do boje se Supermanem? Z Batmana se stal takový kapitán Achab, který nebude poslouchat ostatní názory. Nebude poslouchat ani Alfréda. Bude tím úplně posedlý. Film byl tedy ze své podstaty velmi temný. Když jsem na filmu pracoval, připadalo mi, že je to obraz toho, co jsem cítil na zemi, což se možná projevilo až v určité šílenství a rozdělení, které přineslo poslední prezidentství. Napadlo mě, že by tento superhrdinský film mohl být o tom, jak se dostat do naší nejhorší povahy, ale pak se z ní zase vykoupit. Chtěl jste se něčemu vyhnout? Určitě jsem z toho nechtěl dělat sitcom o tom, že se Batman i Superman snaží navzájem zabít. Řekl jsem si, že pokud budu na tomto filmu pracovat, bude to temné a nepříjemné. Zack a já máme velmi odlišné přístupy k filmové tvorbě, ale Zack se mi okamžitě zalíbil. On není tak cynický jako já. On má srdce na správném místě. Já na rozdíl od něho jsem cynický vždy a všude. Jak potom práce pokračovala? Napsal jsem námět filmu Batman vs. Superman, který se mimochodem nenazýval Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti. Neměl jsem vlastně pro něho žádné pojmenování. Až z internetu jsem se dozvěděl jako ostatní fanoušci, jak se film bude jmenovat. Rozhodně jsem ho nechtěl pojmenovat Batman vs. Superman. To byla Zackova volba? Nevím přesně, kdo ten film takto pojmenoval. Mám podezření, že to bylo studio. Abych byl upřímný, vidím za tím marketingové oddělení. Mohl to být první krok k vytvoření určité nevole vůči filmu. Myslím, že máte pravdu. Název filmu nebyl u fanoušků dobře přijat. Když jsem ho slyšel, říkal jsem si: Zní to tak důležitě a zároveň i trochu bezradně. Hlavním záměrem filmu bylo udělat něco zajímavého, temného a komplexního. Ne z toho udělat zápas Batmana vs. Supermana někde v Las Vegas. [gallery size="full" link="none" ids="4833,4834,4832"] Jak jste vnímal první vydanou verzi BvS? Byl jsem hrdý na scénář, když jsem ho dokončil. Ukázalo se ale, že když odstraníte 30 minut, které dávají postavám motivaci k celkovému vyvrcholení filmu, tak film prostě nefunguje. To jsme mohli vidět v pozdějších dvou verzí Justice League. Nemůžete proste přeskočit postavu a myslet si, že se diváci spokojí s VFX efekty a budou se skvěle bavit. Toto bylo naštěstí později obnoveno v rozšířené verzi filmu. Myslím, že se ji říká ... Ultimátní edice, která byla remasterována a znovu promítána na HBO Max tento březen. Takže motivace toho střetnutí mezi dvěma americkými hrdiny nakonec neměla vůbec smysl. Co však bolelo nejvíce, byla kritika, že scénář nebyl soudržný. Když jsem ale scénář předával studiu (a oni s ním byli spokojeni), dával scénář smysl. Jaký byl váš vztah se Zackem? Celkově dobrý. Nemohu o Zackovi říci cokoli špatného. On má mnohem lepší vizuální dovednosti, než mám já. V tomhle má nakažlivou vlastnost. Když popisuje scénu, nedokáže se téměř ovládnout a chce ji vždy nakreslit a namalovat. Zack se ke mně nikdy ani na vteřinu neotočil zády. Nikdy nepochyboval o mé práci. Po tom, co šel BvS do kin, se mnou mnoho mých hollywoodských přátel se přestalo bavit. Mysleli si, že mám nějakou spoluvinu na neúspěchu BvS. Poměrně rychle tak zjistíte, kdo jsou vaši skuteční přátelé a kdo tzv. "hollywoodští" přátelé. Zack mi nemohl být větší oporou. Nikdy nepřestal věřit, že spolu vytvoříme tento velký epický DC svět. Jak jste se cítil, když tato vaše cesta s Justice League předčasně skončila? Když mi byl film odebrán a přepsán, dostal jsem se do určité deprese. Ale neměl jsem pocit, že bych měl být v depresi. Zack a Debbie se potýkali s jejich rodinnou tragédií. Proti tomu je ztráta filmu, který jste napsali, nic. Ale bolelo to. Bolí mě, když pomyslím, že mi na těchto postavách tolik záleželo. Máte pocit, že zkrácení a název filmu nějak způsobilo u fanoušků, že neocenili věci, které fungovaly v BvS? Přesně tak. Publikum musí vědět, že je v dobrých rukou. V okamžiku, kdy je ztratíte z hlediska příběhu, vytratí se u nich touha vidět film velkoryse. Jakmile kritici rozhodnou, že film je nekoherentní, je to potom útok ze všech stran. Na začátku filmu je například scéna, kdy Lois Lane říká jednomu vojákovi: "Nejsem dáma, jsem novinářka." Jeden recenzent to vzal jako důkaz o mé hlouposti a neschopnosti napsat postavu Lois Lane. Ale v tomto případě byla postava Lois Lane ve filmu inspirována skutečnou novinářkou Marie Colvin, který byla zabita v Sýrii. Podle mě byla jedním z nejohroženějších novinářů, kteří kdy žili. Na Vanity Fair je o tom článek "Soukromá válka Marie Colvin". Citace, kterou Lois Lane říká, je přesně ta, která byla v tomto článku. Jeden čečenský válečník ji řekl, že ji nepodá ruku, protože je to žena. Na to Marie Colvin odpověděla: "V této místnosti není žádná žena, pouze novinář." Tuto linku jsem tam napsal jako poctu. Ale je to pak chápáno, že nerozumím ani ženám, ani novinářům, ani lidem a že jsem špatný spisovatel. {shortcodeYoutube id="8AO19XY2rqc" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Zní to, jako byste cítil, že jste nevěřil, že film bude úspěšný? Bylo to náladou, do které film upadl. Všechno bylo každým napadeno a recenzenti zpochybňovali motivy celého filmu. A vlastně jim to ani nevyčítám. Marketing slíbil bezduchý bojový film a pokus o cokoli skutečného nebo komplikované se setkalo jen s hněvem kritikl a diváků. Další stížností bylo, že Snyderovy DC filmy byly ponuré a těžké. Vinil jste se za to? Zdálo se, že studio toto stanovisko, že moje psaní bylo příliš temné, zaujalo po vydání BvS. Ale co už nezmiňovali, že celý koncept filmu BvS vyvinulo Warner Bros. Byl to jejich návrh, který mi byl předán, když jsem se zapojil do psaní scénáře. Batman nejenže ve filmu cejchoval zločince, ale celý film zakončil scénou s cechováním Lexe Luthora. Ostatně, tento konec byl bodem, který jsem znovu a znovu chodil připomínkovat do studia. Tvrdil jsem, že Batman nemůže takto ukončit film. Ne tímto chováním, které se rovnalo prakticky mučení. Jaký byl váš argument? Jedna věc je, když film začíná s temnou vizí Batmana. Ale Batman sám musí vidět svoje chyby a chtít je napravit. Na konci filmu musí být už tím Batmanem, kterého známe. Musí být připraven vytvořit Ligu spravedlnosti. Ve filmu byla scéna, kdy Superman zachrání Lois z africké země zvané Nairomi. Přidali jste tam scénu, ve které vystupuje Kahina Ziri? Ta byla svědkem celé bitvy Supermana se žoldáky a nakonec svědčila až ve Washingtonu, D.C. Její svědectví nutí diváky a vlastně i Clarka Kenta přehodnotit jeho činy. Ano, tu scénu jsem později přidal. "Sestoupil dolů a potom začala palba". Ten příběh, který Kahina Ziri vypráví (alespoň ve scénáři), je o tom, že on destabilizoval celý region a poté vládní síly pobili celou vesnici. To byla optika, která už ve filmu byla, myslel jsem si, že mým úkolem je klást otázky a říkat: "Co tím vlastně myslíme?". Proti některým scénám se ohrazujete a říkáte. že studio tedy tyto scény chtělo, ale také jste musel přesvědčit Zacka, že? Když jsem mluvil se Zackem o těchto věcech, tak si myslím, že to pochopil. Brzy jsme zjistili, že tuto scénu vidíme podobně a že se do této myšlenky scény v Kongresu, kde africká žena vypráví svůj příběh, zamiloval. Takže Zack byl k těmto věcem docela otevřený a myslel jsem si, že také studio. Proč nebyly? Později, když jsem zjistil, že bylo hodně zápletek vystřiženo, začal jsem si myslet, že asi tento druh zápletky nechtěli. Když se snažíte film sestříhat, tak poslední co vystřihnete jsou drahé kaskadérské a CGI scény. Věci, které jsou vystřihovány, jsou často ... Menší nuance? Ano. Scény, které ve skutečnosti dávají význam těm velkým akčním scénám. Myslím, že to není problém jen u tohoto filmu. [gallery size="full" link="none" ids="4395,4394,4393"] Proč jste se přihlásil do projektu Justice League? Souhlasil jsem s napsáním Justice League, protože jsem chtěl tyto postavy napsat s láskou a nadějí poté, co si prošli temnotou v BvS. Konec mé verze BvS zahrnuje Bruce, který pochopil svoje chyby a sliboval především nápravu svých chyb. Je to návrat svědomí po noční můře. A v Justice League si už Bruce vede lépe. Po vydání BvS byly kritiky negativní, tržby v kinech docela nízké. Jaká byla tehdy atmosféra? Studio ovládlo strach. O tom není pochyb. Můj dojem byl, že potom začali lidé v zasedacích místnostech rozhodovat o hodně věcech. A ta jejich rozhodnutí byla založená na libovolných metrikách, která mnohdy neměla nic společného s vyprávěnými příběhy. Co Vás k tomu vede? Těsně před vydání BvS jsem byl požádán, abych se zúčastnil určité události v New Yorku, kde jsem měl spolu s herci přesvědčit investory v Time Warner Center, že jejich peníze jsou v dobrých rukách. Co se tam stalo? Byli tam chlápci, kteří měli na starost peníze. Dělali velká rozhodnutí. Opravdu velká. Nemyslím tím filmové manažery, ale velké kluky z Wall Streetu. Přišel je mně jeden chlápek, stáhl mě stranou a začal mi říkat a radit, jak psát postavu Batmana. Jak toto celkové napětí mělo vliv na vaše psaní? Přepsal jsem Justice League, abych trochu odlehčil náladu. Stala se z toho Zack Snyder Justice League. To je o něco lehčí a méně hustá verze scénáře, s níž jsem byl nakonec spokojený. Zack Snyder tedy natočil vaši verzi scénáře. Co se stalo poté, co ho jeho rodinná krize vedla k opuštění projektu a společnost Warner Bros. přivedla Josse Whedona, aby přepsal a přetočil Justice League? Když mi byl film odebrán, cítil jsem se, že to přichází od lidí, kteří nejsou ani filmaři a ani ti, kteří by měli film rádi. Přišlo mi to, že je potřeba film natočit za dvě hodiny bez ohledu na to, co film opravdu potřeboval. Chtěli film zesvětlit a přidat více vtipných scén. Zack mi řekl, že to byl příkaz tehdejšího prezidenta Warner Bros., který prosazoval, aby film byl pod dvě hodiny a obsahoval více komediálních scén? Ano, taky jsem to slyšel. Ale nikdy jsem s ním neřešil nic napřímo. Pokud vím, tak on rozhodl o pořadí filmů. Na můj názor o pořadí filmu jsem nebyl nikdy dotazován a to ani přes to, že jsem psal Justice League. Prostě se odhodlali a řekli, že prvně bude BvS, pak Wonder Woman, Justice League a pak Aquaman. Před vydáním prostě řekli: Dodržujte tento plán. {shortcodeYoutube id="3cxixDgHUYw" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Jak to zkomplikovalo práci? Když jsem psal Justice League, scénář pro Wonder Woman nebyl ještě hotový. Takže jsem neměl žádné podklady k Wonder Woman. Themyscira například ještě ani neexistovala. Nevěděl jsem například, jestli lidé mohou pod vodou mluvit. To byla věc, na kterou jsem se musel ptát, protože jsem nevěděl, jestli mohu dělat podvodní scény s Aquamanem a Atlanťany. Muselo se to napsat od nuly, protože nebyly natočeny žádné sólovky. Justice League tedy potřebovala ustanovit tři postavy; musela se pro DC Universe vytvořit dlouhá mytologie. Musel být vzkříšen Superman, protože na konci posledního filmu byl mrtvý. Jen nevím, jak by se to všechno dokázalo odvyprávět za méně než dvě hodiny. Možná vydání z roku 2017 dokázalo, že to vlastně vůbec nejde. Jaký byl váš vztah s prezidenty studia Geoffem Johnsem a Jonem Bergem? Geoffa obdivuji jako spisovatele komiksu DC. Byl ke mně vždy milý a měli jsme opravdu pěkný vztah. Myslím, že je zázrak, že Zack natočil tolik [mého] scénáře, kolik natočil, protože vím, že byl neustálý tlak na to, aby se to zjednodušilo, změnilo, udělalo cokoliv, co studio chtělo. Ozývaly se hlasy, že tuhle verzi nechtějí. Měl jste hodně interakcí s herci? Na natáčení jsem nebyl pozván, ale samozřejmě znám Bena a poznal jsem i Raye Fishera. Kyborga jsme vyvíjeli společně. Ray chodil ke mně do bytu v East Village, chodili jsme spolu na dlouhé procházky a povídali si o Cyborgovi a zodpovědnosti za uvedení prvního černošského superhrdiny DC na plátno. Byla to velká zodpovědnost, kterou jsme oba chápali a brali ji velmi vážně. Nezapomeňte, že to bylo ještě před Černým panterem. V průběhu let se samozřejmě objevilo několik černošských superhrdinů, ale žádný nebyl ztvárněn s takovým rozpočtem a v takovém měřítku a v takovém mainstreamu. Cyborg je jediná postava, která se nedokáže maskovat. Žije ve své kůži. Jeho jinakost je trvalou skutečností jeho života. A to podle mě - a s Rayem jsme o tom mluvili - vypovídá o tom, jak být černochem v Americe. Nemůžete odstranit jinakost, kterou vám lidé vnucují. A proto nám Cyborg - když se stane hrdinou, kterým vždycky měl být a měl být - připadal jako něco opravdu silného, co jsme chtěli, aby svět viděl. A co na to další herci? Konzultoval jste s nimi? Po telefonu jsem mluvil s Jeremy Ironsem. Také jsem si dopisoval s Gal Gadot, která mi napsala a řekla, když bylo něco s její postavou v nepořádku. Nebála se mi to říct. Když Snyder opustil projekt, byl to vlastně i váš konec u projektu Justice League, že? Ano, byl. Občas se ke mně dostala nějaká zpráva a novinka o přetáčkách. Neuvědomil jsem si ale, že bude tolik materiálu přetočeno, nebo úplně zničeno. Když jsem o tom mluvil přímo s herci, tak už mi bylo jasné, že dochází k přetočení filmu ve velkém. Neslyšel jsem od nikoho z nich, že by to byl příjemný zážitek. Slyšel jste něco o Jossu Whedonovi a jeho stylu? Pravděpodobně bych se k tomu neměl moc vyjadřovat. S Jossem jsem se nikdy nesetkal. Neznám ho. Snažil jsem se ho oslovit na začátku tohoto procesu, ale neozval se mi. To ale není neobvyklé. Kdy jste viděl jeho verzi Justice League? V té době jsem byl v Los Angeles. Pracoval jsem tehdy na Star Wars: The Rise of Skywalker. Byl jsem na západní straně LA a pracoval s J.J. Abramsem. Pamatuji si, že jsem jel do studia, posadil jsem se a sledoval Whedonovu verzi Justice League. Bylo to několik týdnů před premiérou. Okamžitě jsem zavolal svému právníkovi a řekl mu, že chci okamžitě odstranit své jméno z toho filmu. Právník potom zavolal Warner Bros. Proč jste to neudělal? Film byl už připraven k distribuci. Letáky byly vytištěny. Kopie už byly vylisovány. Odstranění jména by mohlo film zpozdit. Byl by to mezinárodní skandál a pořádná novinka. Držel jsem hubu a veřejně se k tomu nevyjadřoval. {shortcodeSingleReview id="4889"} Co se stalo potom? Nebyl jsem pozván na premiéru a už jsem ten film nikdy znovu neviděl. Proč jste nedokončil váš požadavek o odstranění vašeho jména? Myslím, že by to vyvolalo celou vlnu negativní publicity, která by podle mě ještě celou situaci zhoršila. A to i pro všechny herce a řemeslníky, kteří na filmu pracovali. Jsem ale velmi šťastný, že Zack Snyder's Justice League je ta verze, která má na IMDB lepší hodnocení. Trápilo Vás to? Ano, uškodí to vaší celkové reputaci. Ale hlavně Vám to otravuje mysl a sebevědomí. Především, když víte, že ta druhou verzi nikdo neviděl. A teď, když už je nová verze k dispozici? Lidé mají s touto verzí problémy. Hádají se o délce filmu, o způsobu, jak byly některé postavy napsány. To ale mohu uznat, protože je to skutečná kritika mé práce. Měl jste někdy pocit, že z vás záměrně udělali obětního beránka, studio? Jsem hluboce paranoidní člověk, takže vždycky předpokládám, že na mě všichni něco mají. Liga spravedlnosti, verze Zacka Snydera, je kromě Arga jediný scénář, na kterém mám výhradní autorský podíl. Opravdu jsem ho vyvíjel. Takže si za touhle verzí můžu stát, ať už ji miluju, nebo nenávidím. Na čem nyní pracujete? Na co se můžeme těšit? Zatím o tom nemohu moc mluvit, ale je to malý film, který dělám pro Amazon. Vracím se do menších světů, kde nemám žádné franšízové problémy, s nimiž bylo v minulosti těžké se vyrovnat. To mi připomíná, proč filmové psaní mám rád.

Jak by mohla vypadat nová hra se Supermanem?

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 13 Apr 21 00:00:00 +0200

Mnoho fanoušků čeká už několik let na to, aby si mohli zahrát "tříačkovou" hru, ve které by byl v hlavní roli Superman. To se až do dnešních dnů stále nikomu nepovedlo. A tak několik fanoušků připravilo modifikaci, na které vidíme, že by to vlastně nebyl špatný nápad. Vývojáři této modifikace využili pro tento účel hru GTA 5, která je jednou z nejrozšířenějších her současnosti. Především je ale známá pro svoji lehčí modifikovatelnost. Jak modifikace, ve které se Supermanem můžete létat, vypadá, vidíte v několika velmi působivých videí. Škoda, že se žádné velké studio nechystá přivést Supermana jako hlavního hrdinu do herní podoby. Potenciál by to rozhodně mělo. {shortcodeYoutube id="EGOv-4G5tSY" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} {shortcodeYoutube id="WmSDvE9TcRM" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""}

Jak se vyhnout podvodníkům a falešným inzerátům?

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 06 Apr 21 00:00:00 +0200

Bazarové prodeje jsou stále více a více populárnější a vzhledem k celosvětovým událostem se celý bazarový systém přemístil více do onlinu. Jak ale nakoupit bazarové zboží, abyste byli s nákupem spokojeni? {shortcodeArticles title="Sběratelský manuál" tags="sberatelsky-manual"} Známe to všichni, nebo jsme o tom alespoň slyšeli či četli. Objednáte si z online bazaru či aukčního portálu zboží a ono buď nedojde, nebo dojde v hrozném stavu. Prodejce nereaguje a vám nezbyde než se s tím smířit. Existuje pár tipů a pravidel, jak takto nekorektnímu prodejci a celkově špatnému prodejnímu zážitku předejít. Levná cena Dlouho hledáte předmět a najednou se ukáže s až nepřirozeně nízkou cenou? V tom případě si většinou nechte zajít chuť. Korektní prodejce většinou zná velmi dobře cenu svého zboží a už jen pro své vlastní dobro nebude prodávat za zlomek původní ceny. Ano, mohou se najít výjimky. Prodejce potřebuje ihned peníze pro nějaké účely a tak obětuje výdělek za okamžitou hotovost. Z vlastní zkušenosti se toto ale děje minimálně a příliš levná cena by vás měla zbystřit. Marketingové fotografie Asi jste to už taky viděli, prodávané zboží obsahuje pouze oficiální marketingové fotografie. Prodejce si nedal ani dost záležet na prezentaci svého prodeje a narychlo stáhnul první fotky, které Google poskytl. Už to svědčí o případné další spolupráci. Někdy chtějí prodejci zamaskovat nějaké vady nebo chyby produktu, proto zvolí vymazlené marketingové fotografie. Pokud tedy u nabízeného produktu uvidíte pouze marketingové fotografie, opět zbystřete. Vždy si u kupujícího produktu vyžádejte dostatečný počet fotografií. Dnes chytrý telefon s fotoaparátem vlastní v podstatě každý a není tam pro prodávajícího žádná výmluva pro neposlání fotografií. Tam kde si nejste stále jistí, vyžádejte si i video. Na fotografiích se dá skrýt několik chyb, na videu už hůře. Úroveň komunikace To, jak na druhé působíme, je ovlivněno i kvalitou komunikace. Pokud prodejce není tzv. responsivní a odepisuje velmi pomalu, nebo skoro vůbec, pokud má ve svém psaném projevu velmi špatné a neurčité chyby, je opět dobré zbystřit. Na druhou stranu, každý z nás máme jinou latenci k rychlosti komunikace, tak tento bod je velmi subjektivní. Recenze prodejce Každý aukční portál sbírá recenze o prodejci i nakupujícím. V případě nutnosti si u prodejce vyžádejte jeho předchozí zkušenosti s prodejem. Platba dopředu Není dnes úplně neobvyklé, že prodejce chce peníze zaplatit dopředu. Minimálně za poštovný. Chce se tak chránit, že předmět kupující opravdu vyzvedne a zaplatí. Ani kupující nejsou totiž vždy féroví. V případě platby dopředu si vždy promyslete, jestli na vás prodejce působí dobře, má dobré reference a celkově mu věříte natolik, že mu pošlete peníze předem. Pokud by se jednalo o větší částku a chcete být tzv. "kryti", tak využijte nějakou blokační finanční službu. Například PayPal, ale umí to i Aukro.cz. V jednoduchosti to funguje tak, že se domluvíte na obchodu, vy pošlete na prodejcův PayPal účet peníze. Ty se mu ale připíší na účet až potom, co on zásilku odešle a napíše číslo balíku do PayPalu. PayPal nabízí i případné vrácení peněz, kdyby se vám zásilka ztratila.

Kdo jsou členové Suicide Squad 2?

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 05 Apr 21 00:00:00 +0200

Tento týden jsme se dočkali dvou nových trailerů na pokračování filmu Suicide Squad. Druhý díl Sebevražedného oddílu režíruje James Gunn a pokud situace dovolí, film bychom měli vidět v kinech v srpnu 2021. Tento týden fanoušky komiksových filmů nadchly hned dva nové trailery na očekávaný film The Suicide Squad. Druhý díl, který slouží spíše jako částečný restart série než přímé pokračování, si vzal na starost režisér James Gunn. Ten je proslulý především svou úspěšnou prací na Strážcích Galaxie u konkurenčního Marvelu a jeho jedinečný rukopis plný černého humoru, násilí a bizarních postav je z ukázek více než patrný. Pokud složitá situace ve světě dovolí a kina zůstanou otevřená, film bychom měli vidět v kinech v srpnu 2021. {shortcodeTOC element="h2" title="V článku si přečtete o..."} Už původní Sebevražedný oddíl z roku 2016 od režiséra Davida Ayera nabídl kromě hvězdné Harley Quinn i velký počet nových a především pro běžné filmové fanoušky neznámých antihrdinů. James Gunn ve svém pojetí jde v tomto ohledu ještě mnohem dál a sahá po těch nejpodivnějších postavách, jaké komiksové sešity nabízejí. V novém pokračování se tak představí neuvěřitelný počet 17 postav tvořících nechvalně proslulý 'Task Force X'. Ačkoliv se několik známých tváří vrací, drtivá většina soupisky jsou naprostí nováčci. Pro většinu těchto postav to bude jejich historicky první velké filmové ztvárnění. Jména jako Polka-Dot Man, Savant, TDK nebo Weasel jsou totiž velkou neznámou i pro mnohé čtenáře komiksů, natož pro běžného diváka. Filmoví diváci by mohli ztratit přehled, a tak si pojďme připomenout, jak (nejen) nové postavy zapadají do DC Universe. Tento přehled se bude hodit o to víc, že sám režisér varoval fanoušky, aby se na žádnou z postav příliš neupínali – název 'Sebevražedný oddíl' je třeba brát vážně a mnoho členů svou misi nepřežije. Harley Quinn {shortcodeImages id="620" thumbnailSize="full"} Pravděpodobně pro fanoušky DC netřeba tuto postavu představovat. Harley Quinn, vlastním jménem Harleen Quinzel. Bývalá psychiatrička v Arkham ústavu, kde se zamilovala do největšího záporáka (nejen) DC univerza – Jokera. Tím se změnil kompletně její život, který následně naplnila kriminalitou a zlem. Později se stala členkou Suicide Squad. Harley Quinn Věk 30 Alias Harleen,Harleen Quinzel První zmínka Batman: The Animated Series “Joker’s Favor (září11, 1992)” Herec Margot Robbie Rick Flag {shortcodeImages id="621" thumbnailSize="full"} Objevil se už v prvním díle Suicide Squad, kde vedl oddíl proti Enchantress. Plukovník Rick Flag Věk 30+ Alias Captain Rick Flag Jr.Richard Rogers FlagAnthony Miller První zmínka The Brave and the Bold #25 (září 1959) Herec Joel Kinnaman Bloodsport {shortcodeImages id="622" thumbnailSize="full"} Bloodsport je spojencem Lexe Luthora a tak tedy jeden z dalších nepřátel Supermana. Toho Bloodsport obviňuje ze zranění svého bratra ve Vietnamu a proti Supermanovi použil kryptonitové projektily. Nemá žádné speciální schopnosti, je ale zkušeným veteránem z vietnamské války. Bloodsport Věk 30+ Alias BloodsportAlexander Trent První zmínka Superman vol. 2, #4 (April 1987) Herec Idris Elba Peacemaker {shortcodeImages id="623" thumbnailSize="full"} Hrdina, nebo spíše antihrdina, který chce dosáhnout světové míru jakýmikoli prostředky. Peacemaker Věk 30+ Alias The PeacemakerWorld's Biggest DouchebagDouchey Captain America První zmínka Fightin' 5 #40 (November 1966) Herec John Cena Captain Boomerang {shortcodeImages id="624" thumbnailSize="full"} Už dle názvu postavy lze odhadnout mnoho. Captain Boomerang pochází z Austrálie a jako svoji oblíbenou zbraň používá - bumerang. Captain Boomerang Věk 30+ Alias George "Digger" Harkness První zmínka The Flash #117 (December 1960) Herec Jai Courtney The Thinker {shortcodeImages id="625" thumbnailSize="full"} Jeden z nejstarších padouchů DC Comics, v komiksu debutoval už v roce 1943. Jeho přednosti nejsou svaly ani zbraně, ale telekineze. Díky ní dokáže velmi dobře ovládat své nepřátelé. The Thinker Věk 40+ Alias Clifford DeVoeCliff CarmichaelDesmond ConnorGaius Grieves První zmínka All-Flash #12 (Fall 1943) Herec Peter Capaldi Sol Soria {shortcodeImages id="626" thumbnailSize="full"} Postavu Sol Soria v komiksu nenajdete. Ve filmu Suicide Squad 2 bude Alice Braga hrát ženskou verzi postavy Juana Sorii. Ten je velmi šikovný hacker a mluví hned několika jazyky. Sol Soria Věk 30+ Alias Volunteer 529 První zmínka Suicide Squad Vol 5 #33 (March, 2018) Herec Alice Braga Savant {shortcodeImages id="627" thumbnailSize="full"} Velmi kontroverzní postava. V civilu známý pod jménem Brian Durlin, který zdědil velké jmění. Svoje peníze však použil v boji proti Batmanovi. Savant je velmi chytrý a umí to s moderními technologiemi. Savant Věk 30+ Alias Brian Durlin První zmínka Birds of Prey #56 (August, 2003) Herec Michael Rooker Blackguard {shortcodeImages id="628" thumbnailSize="full"} Padouch, kterého najdeme většinou v Metropolisu. Nemá žádné speciální superschopnosti, ale vyrobil si oblek, který využívá temnou energii. Blackguard Věk 30 Alias Richard HertzDick Hertz První zmínka Booster Gold #1 (February, 1986) Herec Pete Davidson Polka-Dot Man {shortcodeImages id="629" thumbnailSize="full"} Jeden z dlouholetých Batmanových nepřátel. Jak už jeho název napovídá, jeho síla je v jeho obleku. Každý jeho puntík se může přeměnit v jakýkoli užitečný předmět. Polka-Dot Man Věk 35+ Alias Abner Krill První zmínka Detective Comics #300 (February 1962) Herec David Dastmalchian Mongal {shortcodeImages id="630" thumbnailSize="full"} Mongal je mimozemskou bojovnicí, který pochází z planety Warworld. Je dcerou tamějšího vládce Mongula staršího. Na Zemi bojovala například proti Supermanovi. Mongal Věk 25+ Alias Mongal První zmínka Showcase '95 #8 (September, 1995) Herec Mayling NG TDK {shortcodeImages id="631" thumbnailSize="full"} TDK má jednu mimořádně šílenou super schopnost. Umí si amputovat svoji končetinu a použít ji jako zbraň. TDK Věk 35+ Alias The Detachable KidT.D.K. První zmínka Secret Origins #46, Arm-Fall-Off-Boy Herec Nathan Fillion Ratcatcher 2 {shortcodeImages id="632" thumbnailSize="full"} Nástupce původní postavy Ratcatcher bude mít pravděpodobně stejné schopnosti. Ratcatcher 2 by tedy měla ovládat krysí jedince i celá jejich společenstva. Ratcatcher 2 Věk 25+ Alias Otis FlanneganRatcatcher 2RatatouilleLittle idiot První zmínka Detective Comics #585 (April 1988) Herec Daniela Melchior King Shark {shortcodeImages id="633" thumbnailSize="full"} Napůl člověk, napůl žraločí bůh. Byl vytvořen mýtickým Bohem Žraloků Megalodonem. Je to jeden z nejnebezpěčnějších nepřátel Flashe a Aquamana. Kromě Suicide Squad je i členem dalších týmů jako jsou Secret Six nebo Secret Society of Super-Villains. King Shark Věk ? Alias Nanaue První zmínka Superboy #0 (říjen 1994) Dabing Sylvester Stallone Weasel {shortcodeImages id="634" thumbnailSize="full"} Padouch, který po studiu práv na americké univerzitě se dal na dráhu zločinu. Po boji s Firestormem umřel, ale vrátil se v animální podobě velmi blízké druhu lasice. Weasel Věk 25+ Alias John Monroe První zmínka The Fury of Firestorm #35 (August 1985) Herec Sean Gunn Javelin {shortcodeImages id="635" thumbnailSize="full"} Atlet, přesněji oštěpař, německého původu, který se po konci své sportovní kariéry vydal na dráhu zločinu. Především se proslavil jako soupeř Green Lanterna. Javelin Věk 25+ Alias Javelin První zmínka Green Lantern Vol 2 #173 (February, 1984) Herec Flula Borg Amanda Waller {shortcodeImages id="636" thumbnailSize="full"} Členka několika vládních organizací - Checkmate, The Agency a také Cadmus, který využívá mutanty, metalidi pro prospěch státu. Založila a řídí skupinu Suicide Squad. Amanda Waller Věk 45+ Alias Amanda Blake WallerBlack KingMockingbirdWhite QueenThe Wall První zmínka Legends #1 (November 1986) Herec Viola Davis

Který prsten vládne kinematografii?

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 29 Mar 21 00:00:00 +0200

Historii filmografie trápí několik otázek. ...no a mezi nimi je i věčný souboj, který film z Pána prstenů je nejlepší. Přiznám se, že já to mám vcelku jednoduchý. The Lord of the Rings: The Fellowship of the RingPrvní a z celé řady filmů jednoznačně nejlepší. Nemusí se tu brečet a ani mít několik konců. V prvním díle se toho děje mnohem více. A především po režijní stránce je tento díl naprosto před ostatními. Jako by ho snad ani netočil Peter Jackson :-)První díl nabízí velmi poutavé vtáhnutí do děje a spoustu režijních, dramaturgických, kamerových nápadů, které další díly nebyly schopny překonat. Velká škoda, že další filmy už se staly rutinní filmařskou podívanou. The Lord of the Rings: The Return of the KingOpravdu velkolepé zakončené celé trilogie (sextalogie), které nabízí opravdu mnoho epických (digitálních) momentů. Nicméně v samotném důsledku nepřekonává a nenabízí mnoho nového. Ač to fanoušci LOTR série neuslyší rádi a nebudou souhlasit, třetí díl je prakticky jen zakončení a pokračování toho, co rozehrál první díl. Ano, výpravnost je tu maximální, ale to z něho nedělá nejlepší díl celé série. The Lord of the Rings: The Two TowersDramaturgicky a režijně nejnudnější díl, který extrémně trpí na špatný střih. Epická bitva o Helmův žleb je sice skvostná, ale kvůli střihu u ní bohužel nedokázal udržet tempo, které by si zasloužila. The Hobbit: The Battle of the Five Armies The Hobbit: The Desolation of Smaug The Hobbit: An Unexpected JourneyCo k Hobitovi napsat? Nepamatuji si z něho skoro nic. Je to jedna velká digitální slideshow, která kdyby nevznikla, tak se co? Nic nestane. Možná přeháním, ale jen trochu. Nerozumím tomu, jak Jackson jen za několik málo let se proměnil v opravdu řemeslně nešikovného filmaře.To, co jsem měl rád na prvním díle, zde není ani v náznacích. Není tu vlastně nic nového, jen digitální a ateliérové filmaření obohacené o do oka kontrasně bijící záběry z Nového Zélandu.

Recenze: Zack Snyder's Justice League

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 26 Mar 21 00:00:00 +0100

A mám to za sebou! Uff! Konečně jsem viděl film, na který (nejen) fanoušci DC čekali několik let a který především jejich zásluhou jsme mohli vidět přesně tak, jak si režisér přál. Stálo to ale za to? Vyplatilo se čekat? Stane se Zack Snyder's Justice League vytouženým symbolem a precedentem pro všechny budoucí nepovedené projekty? Prolog Pojďme ale od začátku a ponořme se na úvod trochu do historie, alespoň té filmové. Pro znalce a pamětníky doporučuju přeskočit na další sekci. V roce 2006 se měl konat velký filmový návrat Supermana na filmové plátno. Bohužel se Bryanu Singerovi, který měl už zkušenosti s úspěšnými X-meny, film Superman se vrací moc nevydařil. Komornější pojetí filmu se nezamlouvalo jak kritikům, tak ani skalním fanouškům. I don't care how many demons he's fought in how many hells. He's never fought us. Not us united.Batman O restart této ikonické komiksové postavy se tak měl postarat Zack Snyder, za kterým stály komiksové projekty 300: Bitva u Thermopyl nebo Strážci - Watchmen. V rámci žánru se určitě jednalo o nadprůměrné filmy. V roce 2013 jsme tam mohli vidět restart Supermana ve filmu Muž z oceli. V hlavní roli Supermana tehdy získal ne úplně známý Henry Cavill. Tímto filmem tak odstartovala kariéra Zacka Snydera v DC Universe (DCU). Po Muži z oceli přišlo v roce 2016 kontroverzní "pokračování" Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti, které v jeho kino verzi bylo kritiky i fanoušky velmi zkritizován. Reputaci si film do jisté míry "zachránil" až jeho režisérskou verzí, která je o 30 minut delší. {shortcodeImages id="732,733,734" thumbnailSize="full"} Snyder nicméně nic nevzdával a připravoval pro DC ojedinělý projekt Justice League, ve kterém měl představit nové postavy a směry, kterými by se filmové DCU mělo vydat. Bohužel ale Snydera zasáhla během natáčení Justice League velká osobní tragédie, když jeho dvacetiletá dcera Autumn spáchala sebevraždu. Událost, která by zasáhla prakticky kohokoli, vyústila v to, že Snyder ohlásil, že nemůže film dokončit i přes to, že skoro všechny scény byly natočeny a zbýval "pouze" finální sestřih. Dokončení filmu dostal na starost režisér Joss Whedon, který do té doby stál na opačné straně "barikády". Natočil první dva díly Avengers a o úspěchu Justice League tak bylo dle producentů Warner Bros. postaráno. Bohužel ale konečné dílo, pod kterým se už podepsal Whedon (ale především producenti Warner Bros.), u fanoušků a kritiků neuspělo. Neuspělo tak moc, že se z Justice League stala ukázka filmu, jak nedělat komiksovou týmovku. None are taken Back from the Darkness, Not without Giving one up in Return.Arthur Curry Navíc rok po premiéře Justice League filmový svět zaskočil velmi povedený film Avengers: Infinity War a jeho netradiční zakončení filmu. V tu chvíli pomyslný souboj měl u fanoušků jasného vítěze. Poté ale fanoušci Snyderovy verze Justice League začaly doslova masírovat producenty DC a požadovaly vypuštění tzv. Snyderova Cutu (verze). K této globální kampani se poté přidal i na sociálních sítích sám Snyder, kdy fanoušky, ale i producenty filmu, dráždil Snyder ukázkami ze své verze. Nicméně v té době vypuštění Synderova verze bylo stále jen zbožné přání, než realita. Přeci by si jen producenti připustili, že podlehli tlaku veřejnosti, která jim celou dobu naznačovala, že jejich vedení filmové DC univerza není správné. {shortcodeYoutube id="ui37YKQ9AC4" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Výše napsané platilo až do 20. května 2020, kdy Warner Bros. oznámilo, že režisérský sestřih Justice League od Zacka Snydera vyjde v březnu 2021 na HBO Max. Fanoušci se tak možná poprvé v historii novodobé kinematografie stali přímo hybnou silou k vydání speciální verze filmu. Zack Snyder dostal tedy prostor, aby svoje dílo, které byl nucen kvůli osobní tragédii, dokončit. Dostal k tomu nejen prostor (vysílací stanici HBO), ale také finanční prostředky na dotáčky a dopracování CGI. Mluví se neoficiálně o až 70 milionech dolarů. Kritik, nebo fanoušek? Tento nudný a velmi popisný úvod zde zmiňuji proto, že je podle mě na film Zack Snyder's Justice League potřeba koukat trochu jinou optikou než na většinu klasických filmů. Nejde o to, že se jedná o komiksový film. Na to je již dnes publikum vcelku zvyklé, možná až přesycené. Původní myšlenka filmu Justice League se ale rodila dříve jak v roce 2017. Troufnu si odhadnout, že ještě před filmem BvS. Hodnotit tak dnes už více jak 5 let starý film prostě nejde. Nejde to ani z důvodu, že zde nehodnotíme klasickou režisérskou verzi filmu. Hodnotíme tu verzi, která byla vzkříšena samotnými fanoušky a sestřihaná pro ně režisérem, který chtěl předat svoji poslední vizi. Navíc s délkou stopáže, která přesahuje klasický rámec a řadí se spíše do seriálových vod. Lze tedy na tento typ filmu, který svým způsobem nemá v novodobé kinematografie žádný precedens, použít stejné kritické techniky a způsoby, jako na současné blockbustery? Každý si určitě vybere svoje kritérium pro tento film. Přiznám se, že sám jsem dlouho nevěděl, jak k této verzi přistoupit. Na jednu stranu pohled striktního DC fanouška, který je rád za každý nový záběr Afflecka, Cavilla i Gadot. Na druhou stranu je tu čtyřhodinová verze člověka, který nezná meze a dovede svým egoismem zastínit celý film. Zack Snyder's Justice League Ať už k tomuto filmu chcete přistupovat jakkoli, je fakt, že nová Snyderova verze je oproti té původní velké vylepšení. Snyder prakticky servíruje stejný příběh, ale s velmi odlišným stylem vyprávěním a konečným vyzněním. Whedonova verze trpěla skoro na vše. Chybělo především souvislejší vyprávění, ve kterém chyběly důležité motivace jednotlivých postav. Naopak z dřívějších projektů si režisér původní verze Whedon přenesl trapné hláškování, nelogické a bezmotivační chování hlavních postav a celkové vyznění původního scénáře. Každý fanoušek by chtěl slyšet, že toto vše je v nové verzi odstraněno a vylepšeno. Z velké části ano, ale i tak se najdou scény a momenty, u kterých se Snyder a jeho tým mohl více soustředit. Pojďme ale postupně. Lepší příběh s více postavami Snyder zcela určitě a bez debat zpevnil příběh a vylepšil vývoj charakterů. Konečně tak všichni členové Ligy mají smysluplný účel a svoji pozici v týmu. Především však mají svoji zásadní úlohu pro finální střetnutí se Steppenwolfem. Ten kromě nového brnění dostal konečně i pochopitelnější motivaci pro celý film. Obdobně jako v Avengers, tak i zde víme dost na to, abychom jeho (v původní verzi celkem bezdůvodné) chování logicky odůvodnili. A možná i v určitých okamžicích soucítili. Ale nebojte se, Thanos jako arcizáporák stále vyhrává. Největší změnou ve vývoji charakteru dostal v původní verzi nejvíce opomíjený Cyborg. Nyní se z něho stala jedna z hlavních postav celého filmu. Netvrdím nijak, že mi to v původní verzi vadilo. Origin Cyborga mi nepřišel tolik zajímavý, jako například oživení Supermana. Snyder ale ukazuje, že Cyborg měl v jeho verzi neodmyslitelné pevné místo v týmu. Velmi podobně bych se mohl rozepsat i o dalších postavách. Wonder Woman je tu konečně tou, kterou bych si představoval. Tedy tvrdší a ne kompromisnější hrdinkou. Flash ukazuje svoje schopnosti, které oproti původní verzi dostaly mnohá vylepšení a bude velmi zajímavé sledovat ho v jeho samostatném filmu. Bezpochyby pro mě osobně se stal nejzajímavější postavou celé Ligy. Batman si tu odehraje svoje, smířil se s rolí jakého si manažera v důchodu. Trochu opomíjenou postavami jsou ve Snyderově verzi Aquaman, ale i Superman. Oba tu dostanou patrně nejméně prostoru. Jako velký fanoušek Cavilla je to pro mě zklamání, které napraví snad jen pokračování Man of Steel. Já vím, jsem trochu naivní. Ale to občas DC fanoušci jsou a musí být. {shortcodeSingleArticle id="22"} A tady se dostáváme k prvnímu většímu problému. Snyder bohužel nezůstal jen u těchto postav. V podstatě vyhodil z celého filmu veškerý kompars a trochu na sílu tam přidal postavy, které dle mě nebyly ani v původní verzi zpracovány. Především některé scény s novými postavami jsou zde naroubovány na sílu a mnohé nové scény to evidentně kazí. Celkově tak ale Snyder z hlediska příběhu dokázal zacelit a spojit všechny tři filmy do (celkem) funkční trilogie. Není to bezchybné, ale když vezmu v potaz u WB zcela chybějící postavy Feigeho, tak se tato trilogie alespoň z části připomíná určitou kontinuitu. Snyderova verze Snyderova verze nespočívá jen v lehce pozměněným příběhu a úpravě charakterů. Svoji verzi představil společně i se svojí technickou kvalitu filmu, která může zaskočit mnoho diváků. Těmi nejvýraznějšími je čtyřhodinová verze filmu rozdělená na kapitoly a také formát filmu 4:3. Snyder tedy nenechal ve střizně mnoho nevyužitých záběrů a naservíroval fanoušků ultimátní čtyřhodinový sestřih a to především s vědomím toho, že na to budeme koukat v pohodlí svých domovů, kdy si spousta diváků může po každé kapitole udělat pauzu. Ostatně dlouho jsme nevěděli, jestli dostaneme jeho verzi v jednolité podobě, nebo rozdělené do několika epizod. Dal jsem jeho verzi na jeden zátah. Nenudil jsem se, ale přiznám zcela bez mučení, že ke konci jsem musel dávat velký pozor, abych se stále soustředil na film. Na druhou stranu se Snyder nemůže na nic vymlouvat. Do tohoto sestřihu dal vše, co chtěl. Snyder už v mnoha projektech před tím ukazoval, že se nebojí digitální postprodukce a tzv. "digi bordel" použil ve velké míře i tady. Ostatně v komiksovém filmu by to asi nešlo. Každopádně některé scény vypadají prapodivně. Svoje zde sehrál především časový tlak, kdy musel spoustu scén dodělat za pouhý rok. V mnoha případech mi to přípománalo videoherní průmysl, takže nemám s CGI v tomto filmu výrazný problém. Ale pro spoustu diváků to problém být může. Především CGI, které zasahují do mytologických scén náramně připomínají bitvy v Lords of the Rings, ale s horší postprodukcí. Další trademark Snydera, kterého jsem se asi bál nejvíce, jsou jeho typické "zpomalovačky". Pamatujete na 300: Bitva u Thermopyl? Naštěstí se dají přežít, není jich tu tolik a většinou jsou pouze v první polovině filmu. Pokud by Snyder k nim použil trochu vhodnější hudbu a odpustil si i nějaké výslovně cringe detaily, tak by mi ani nevadily. Takže ano, Snyder se tu nezapře a pokud máte rádi jeho vizuální a technický styl, tak si tuhle verzi vysloveně užijete. V opačném případě se pravděpodobně na tento film nebudete koukat, protože tento film je natolik autorský, že pokud trpíte averzí na jeho osobu, tak se koukat nedoporučuju. Málo akce I když se jedná o čtyřhodinový komiksový film, opravdové akce se tu dočkáme snad jen ve dvou větších scénách. Ty nejsou vyloženě špatné, ale bohužel nenabízí žádný epický moment ani režisérské nápady. V celém filmu tak podle mě existuje snad pouze jedna scéna, kvůli které bych si film pustil. A to je samozřejmě na akční komiksový film velmi málo. Snyder nepřichází s ničím novým. Nepřinese do svého díla moment, kvůli kterému byste vyhledávali fanouškovské sestřihy na Youtubu. A to je od tolik autorského a vizionářského autora vyloženě zklamání. Stejný materiál, jiní režiséři, jiná verze Snyder se v mnoha rozhovorech pochlubil, že nepoužije ani minutu Whedonovy verze. Tohle pravděpodobně nejde ověřit. Neznáme všechny materiály, které Whedon dotáčel. Nicméně je to podle mě škoda. Ačkoli Whedonova verze byla horší než Snyderova, i tak obsahovala několik dobrých scén, které mi u Snyderova verze chyběly. Hned z úvodu mi chyběl skvělý song Everybody Knows od Sigrid, scéna Aquamana s lasem pravdy, vzájemné řečnění mezi Wonder Woman a Batmanem, ale postrádal jsem i hlášku Supermana "Do you bleed?". Tady se otevírá prostor, ve kterém vidíme, jak dva režiséři s velmi podobným materiálem dokážou sestříhat film, který ve výsledku má jiné vyznění. Vezměme si scény, které Whedon dost nepochopitelně přetáčel. Když jsem nyní viděl původní Snyderovy verze, divil jsem se, co tím Whedon vlastně chtěl říct. Scény, kdy spolu mluví Lois a Clark po jeho obživení tu pro Whedona nevyznívají zcela dobře. Na obranu Whedona, bylo by velmi zajímavé, kdyby měl Snyder sestříhat jeho verzi do dvouhodinové verze. Jde to vůbec? Spoustu scén bylo přetažených, ale dovolím si odhadnout, že aby film dával trochu smysl by se se střihem pod tři hodiny nedostal. Tento film si toho ukousl moc, opravdu moc. Precedens režisérských edicí? Snyderova Justice League není pochopitelně první verze, která spatřila světlo světa a dramaticky se odlišuje od původní kinoverze. Filmová historie je pochopitelně psána už několika příběhy, kdy režiséři si nerozuměli s producenty a naopak. Za všechny případy stojí za zmínku například třetí pokračování Vetřelce, Alexander Veliký, Superman II nebo třeba Suicide Squad, který se taktéž pokouší o release své původní verze pod kampaní #ReleaseTheAyerCut. Může se tedy stát release Snyder Cutu předzvěstí a vlastně i obhajobou pro všechny režiséry, kterým se nepovede kino sestřih? {shortcodeSingleArticle id="21"} Rád bych se pletl. Přeci jen bych vždy uvítal režisérské verze bez jakéhokoli zásahu "vyšší" moci, ale opakování Snyder Cutu u jiného projektu tu nějakou dobu neuvidíme. Proč? Prvně by nikdo nechtěl uznávat, že se mýlil. Za druhé (ačkoli se to nezdá) je pro Snyder Cut nejvhodnější doba. Pandemie Covidu upoutala na pohovky desítky až stovky milionů lidí na celém světě. Tzv. služby VOD (Video on Demand) jsou na prudkém vzestupu a přetahují se prakticky o každého diváka. Multimediální zábava v roce 2020 a 2021 prudce narostla. O diváka se přetahují nejen filmové VOD služby, ale také velmi úspěšně roste herní průmysl spolu s dalšími streamovacími službami (například podcasty). Pro Warner Bros. bylo tedy svolení vydání Snyder Cutu spíše dobře naplánovanou PR akcí. Za třetinový peníz dostali Warneři tolik fanouškovského zájmu, jako kdyby produkovali celý nový film. Více tedy než o zájmy fanoušků se opět jednalo o zájmy vlastní. Ano, na tom není nic špatného. O peníze jde vždy v první řadě. Zvláště v této dosti složité a nepředvídatelné době. SnyderVerse Špatné je to opět pro fanouška komiksu. A Snydera pochopitelně. Ten dle mě nepochopil, že svůj release dostal k dokončení jen kvůli zdařilé PR akci. V domněnce, že jednou nátlak vyšel a dle reakcí se zavděčil mnoha fanouškům po celém světě, do svého releasu vměstnal tolik rozpracovaných vizí, že by z toho bylo minimálně dalších pět projektů. Bohužel. Ano, mluvím tu o jeho vizi Justice League nejen z roku 2017, ale především jeho vizi Justice League roku 2021. Snyder si neodpustil své egoistické manýry a musel do svého filmu vecpat nové scény, které na jedné straně hypují fanoušky na absolutní maximum (ano, i mě), ale na straně druhé je Snyder vlastně otáčí proti svému bývalému chlebodárci. Warneři jsou si dle mě plně vědomi, že tento krok, který naznačuje Snyder ve filmu, nemohou udělat. Už jen proto, že by v tuto chvíli velmi egoistickému Snyderovi těžko vysvětlovali, že by neměl stoprocentní volnost a musel by své kroky konzultovat s nimi. A to už tu jednou bylo. Neumím si představit, že Snyder po egocentrickém zahleděním do sebe samotného dosahuje takové reflexe, že by další film točil s pokorou a s kolegialitou ke svému zaměstnavateli. Při představě nových podmínek, které by ze stran Snydera nebyly malé (dlouhá stopáž, rozpočet, herci atd.), Warnerům vlastně nedává šanci na spolupráci. Přiznejme si ale, že je to strašně velká škoda. Nejen pro fanoušky, ale pro Warnery samotné. Ti se snaží celou dobu o jediné - nějakým způsobem zachytit komiksovou vlnu a profitovat na tom. Tam kde má Marvel Feigeho, tak tam mají Warneři ... nikoho. Teda ještě v roce 2017 to byl samozvaný Snyder, který představil vizi, kterou jsme mohli vidět v tomto filmu a přihodil si tam ještě několik scén, aby v tom vizionářství mohl pokračovat i v roce 2021. (Mimochodem Snyder načrtl vizi, která kdyby se stihla dokončit, předstihla by svým nápadem poslední dva Avenger filmy!) Warneři už ale nejsou v roce 2017, kde jejich levá ruka nevěděla o té pravé. Mají nové vedení, které je sice benevolentnější, ale vždy rozhodují peníze. Respektive spousty peněz. A ty těch není dostatek nikde. Svěřit budoucnost, kterou si mezitim Warneři vyprofilovali pokračováním Wonder Woman, novým Batmanem, uvažováním o změně Supermana, do rukou egoistického a nezastavitelné a nezvladatelného Snydera se jim pravděpodobně nebude chtít. Ono pravděpodobně je tu více než kdy jindy na místě. Styl Warnerů byl vždy o tom, nabízet filmy, které se líbí především divákům. Je tu samozřejmě určitá šance, že pokud by měl ještě nový Snyder Cut velký pozitivní dopad, snaha o zadostiučinění se fanouškům by tu podle mě mohla být.

Snyder Cut nebyl první, znáte historii sestřihu Richard Donner's Superman II?

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 25 Mar 21 00:00:00 +0100

Stále ještě rezonují dozvuky Snyderovy čtyřhodinové verze Justice League. Převážné většině fanoušků se nová verze líbí, ačkoli ji neoznačují za nejlepší film, co kdy viděli. Oživení Snyderovy verze je označováno jako velmi unikátní projekt, který se zrodil především díky fanouškům. Věděli jste ale, že nejde o první takto výraznou filmovou předělávku? Shodou okolností se jedná také o DC projekt. V březnu roku 1977 v Anglii bylo zahájeno natáčení Supermana s hlavním představitelem Christopherem Reevem a pod režijní taktovkou Richarda Donnera. Spolu ale s natáčením prvního dílu se natáčel souběžně i díl druhý. Už záhy po začátku natáčení režisér Donner přešvihl rozpočet a práce na druhém dílu tak musely být pozastaveny. Původní plán souběžně natáčet oba filmy tak vydržel doslova jen několik měsíců. V říjnu 1977 tak bylo z druhého dílu Supermana natočeno přibližně 75 % záběrů. Zbývalo dotočit scény se Zodem a jeho následné řádění po Americe. Donner se tak po ukončení prací na sequelu musel pochopitelně soustředit především na dokončení prvního dílu. Ten se nakonec do kin zvládlo dostat v prosinci 1978 a sklidil zasloužený úspěch. {shortcodeYoutube id="cGwv6qaOfBU" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Jak to bývá, po úspěšném filmu producenti neváhají a začnou chystat pokračování. Ten už ale v tomto případě měli přeci skoro natočený, že? Ano, ale producenti se rozhodli, že upraví scénář druhého dílu a dotočení filmu svěří jinému režisérovi. Konkrétně Richardu Lesterovi. Ten spoustu scén buď přetočil, nebo úplně odstranil. Nicméně film úspěšně dokončil a poslal do kin v roce 1980. Roky běžely dál. Christopher Reeve si stihl mezitím zahrát ve dvou dalších o hodně méně úspěšných pokračování a na původní scénář k druhému Supermanovi se pozapomnělo. Ale až do začátku nového milénia, kdy v roce 2001 byly objeveny nepoužité Donnerovy záběry druhého dílu. A ne jen několik záběrů. V Anglii se našlo celkem 6 tun záběrů. {shortcodeYoutube id="0KamQhYFZ2U" title="" description="" publish_date="" thumbnails_url=""} Donner spolu se střihačem Thauem a Mankiewiczem (a především po naléhání fanoušků na producenty, kteří s dokončením následně souhlasili) začali znovu pracovat na filmu, který se začal točit v roce 1977. Tady se dostáváme prakticky do stejné situace, jako byl Snyder minulý rok. Bohužel Donner to měl stížené o několik podmínek. Tou největší byl fakt, že hlavní představitel Supermana Christopher Reeve byl mrtvý a bylo tak nemožné dotočit chybějící scény. Donner tak musel velmi improvizovat. Dokonce musel použít i záběry z kamerových zkoušek, které Lester natočil v roce 1978. Jednalo se o jednu z klíčových scén mezi Clarkem Kentem a Lois Lane.V jiných záběrech musel původního představitele Supermana nahradit dvojníkem. Vše se nakonec podařilo dát dohromady a film si odbyl premiéru 2. listopadu 2006. Divácké ohlasy se po těch letech různí. Jedni říkají, že jde prakticky o nový film. Jiní pořád tvrdí, že se kvalita nezlepšila. Názor si můžete udělat sami. DVD a BluRay verze filmu vyšla ještě v ten samý rok jako premiéra filmu.

Proč je Zack Snyder's Justice League natočen v poměru 4:3?

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 25 Mar 21 00:00:00 +0100

Fanoušci se dočkali. 18. března 2021 konečně vyšel tolik jimi očekávaný a vyprošený Zack Snyder's Justice League. Spoustu fanoušků ale byla u filmu překvapena nezvyklým poměrem stran. Proč je Zack Snyder's Justice League natočen v poměru 4:3? Poměr stran 4:3 (v přepočtu 1.33:1) odpovídá co nejvíce IMAX formátu, který je v poměru stran 1.43:1. Zack Snyder chtěl svůj film distribuovat primárně práve pro IMAX kina. A jelikož chtěl svůj release naservírovat fanoušků přesně tak, jak prvně zamýšlel, rozhodl se použít tento trochu neobvyklý formát i pro distribuci na HBO. Ostatně v červenci 2020 řekl na Justice Con Snyder toto: "Mým záměrem bylo nechat film, opravdu celý film, v gigantickém 4:3 poměru stran pro IMAX obrazovky. Superhrdinové jako postavy mají tendenci být méně horizontální. Možná Superman, když letí. Jinak ale stojí spíše ve vertikální pozici."

Nebuchadnezzar - recenze budovatelské strategie z Mezopotámie

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 26 Feb 21 00:00:00 +0100

České herní studio Nepos Games si vytyčilo nesnadný cíl. Navázat na legendární budovatelské strategie Caesar a Pharaoh. Podařilo se českým tvůrcům navázat na klasiku a ze samotného Nebuchadnezzara klasiku vytvořit? Caesar III a následně Pharaoh patří dnes už k legendám v oblasti budovatelských strategií. Jsou zapamatovatelné především pro svoji jednoduchost, chytlavost, roztomilou kreslenou grafiku, ale hlavně pro svoji atmosféru a svoje historické zasazení. Ještě dnes si pamatuju chytlavý hudební podkres, stavění pyramid, čekání na záplavy nebo na stavění chrámů pro široký panteon bohů. Těch několik stovek hodin, které jsem strávil vládou na starověkým Římem a Egyptem, se přeci jen do paměti muselo nějak propsat. Bohužel už je to až moc velká doba, co vyšlo nějaké přímé nebo nepřímé pokračování těchto klasik, do kterých lze započíst i Zeus: Master of Olympus a Emperor: Rise of the Middle Kingdom. České studio Nepos Games ve složení jen dvou vývojářů se rozhodlo toto změnit a (nejen) z nostalgie nabídlo fanouškům Nebuchadnezzara - budovatelskou strategii na motivy výše zmíněných her. Tentokrát ale z tolik opomíjené historické doby - starověké Mezopotámie. Then Nebuchadnezzar came near to the mouth of the burning fiery furnace, and spake, and said, Shadrach, Meshach, and Abednego, ye servants of the most high God, come forth, and come hither. Then Shadrach, Meshach, and Abednego, came forth of the midst of the fire.Bible (Old Testament) Kdo byl Nebuchadnezzar? Je pravda, že Mezopotámie bývá v hodinách dějepisu upozaděna. Navíc nemá pro mnoho lidí tolik "sexy momentů" jako ostatní starověké civilizace. Možná také někoho překvapí, že jméno Nebuchadnezzar není název lodě ze sci-fi filmu, ale Nebuchadnezzar byl historický panovník babylonské říše ve 12. století před naším letopočtem. Dle dostupných informací vládl více jak 20 let. Do historie se zapsal především obnovení vlády na rozsáhlým územím po vytlačení elamských nájezdníků. Kromě toho zavlekl Babylonii do dlouhodobého sporu s Asýrií. Pravděpodobně budete znát jeho známějšího jmenovníka Nebuchadnezzara II., který vládl o 600 let později. Jeho postava se objevila v Bibli - nechal zbořit Šalomounův chrám a vypudil Židy do exilu. Nechal také postavit jeden ze sedmi divů světa - Visuté zahrady Semiramidiny v Babylonu. Toliko k historii, která ne vždy musí bavit jako tato hra. Nebuchadnezzar je tu proto, abychom si připomněli jednu z velkých civilizací prostřednictvím nostalgické hratelnosti a grafiky. Pharaoh v Mezopotámii? Velmi zjednodušeně a trochu nepřesně by se mohl Nebuchadnezzar popsat jako Pharaoh v Mezopotámii. Částečně by to byla pravda, ale jen částečně. Nebuchadnezzar sice vychází ze základních principů z Pharaoh, ale spoustu jich vynechává a dokonce i přináší vlastní. Nebuchadnezzar se nechce proslavit jen kopií klasických titulů v tomto žánru, ale chce na tradičních základech stvořit dobrou a hlavně funkční zábavní hru. Základ celé hry tvoří vcelku přímočará kampaň. Vaším úkolem je projít historií Mezopotámie a dovést svůj lid až na konec Vaší éry. Ačkoli se může zdát, že počet misí je malý a hlavně z počátku hraní budete plnit úvodní mise velmi rychle, někdy kolem páté mise převezmete celou kontrolu nad vladařením a plnění jednotlivých misí se už protáhne z desítek minut na hodiny. Přesněji řečeno na hodně hodin. Nečekejte, že byste tak hru dohráli během jednoho odpoledne nebo večera. Celkově jsem v klasické kampani strávil okolo 40 hodin. A to je už slušná porce zábavy. Pokud se bavíme o zábavě, tak ano, hra je zábavná, ale u her tohoto typu nastane občas pocit repetetivnosti. Tak to prostě je. Problém je, že jsem už u šesté mise měl problém s inovacemi, které hra přestala nabízet. Mechanismus skvěle pracuje, ale to nemusí vždy stačit. Navíc když je mechanismus trochu ošizený. Abychom si rozuměli, hra vychází ze základních principů her budovatelských strategií, ale neobsahuje všechny jejich mechaniky. Ve hře tak nenajdeme vojenství, náboženství, pohromy, záplavy a především výběr daní. Takže jediným způsob ve hře, jak vydělávat, je obchod s ostatními městy. A prakticky každou misi začnete s tím, že není vaším cílem mít velké a bohaté obyvatelstvo, abyste ho následně mohli pěkně zdanit, ale otevřít si alespoň jednu obchodní cestu. {shortcodeSingleReview id="28"} Těch vrstev, které ve hře chybí, je nakonec docela dost a hře to ubírá trochu na vrstevnosti zábavy, kdy Váš jediný cíl ve hraní je otevřít zmiňované obchodní cesty, postavit monument a vylepšit několik obydlí. Neříkám, že je to málo, ale těšil jsem se na větší, ale spíše pestřejší budovatelskou výzvu. Na druhou stranu autoři slíbili, že do hry přidají i své vlastní nápady a mechaniky. A opravdu se tak stalo. Asi největší změnou je přidání systému karavan a lokálních prodavačů a nosičů, kterým musíte zadávat manuálně jejich tzv. waypointy. Na první pohled se může jevit tato úprava jako skvělým strategickým pomocníkem. Určíte si sami, které domy se budou obsluhovat jako první a naopak jako poslední. Ale po určitém čase se tento způsob obrátí tak trochu proti vám a začne vás trochu omezovat v plánování staveb a nutnosti "vždy si naklikat potřebné cesty". Další změnou, která sice nemá vliv na hlavní mechaniky hry je možnost si vytvořit vlastní monumenty. Ne tedy doslova samozřejmě, ale můžete si hlavní monumenty upravit. Nečekejte tedy to, že byste si v Mezopotámii postavili sfingu nebo koloseum. Ne tedy alespoň v hlavním příběhu hry. Hra je totiž účelně navrhnuta dle slovy autorů jako jedna velká modifikace. Takže zruční a nápadití modeři mají bránu otevřenou pro svoje nápady, s trochou štěstí se třeba staveb pyramid dočkáme v nějaké modifikaci. 2D ve 4K Mezopotámii Další věc, co autoři slíbili, je líbivé grafické zpracování hry. A taky se tak stalo. Nebuchadnezzar vypadá opravdu velmi pěkně. Má krásně malovanou stylizovanou 2D grafiku, kterou si můžete užít skvěle i ve 4K rozlišení. Hra je velmi plynulá i na velmi starých počítačích a při celkovém pohledu se na hru velmi dobře kouká. {shortcodeYoutube id="vI2YNVkMLNo" title=""} Vyzdvihl bych jednotlivé mikroanimace pracovníků, které krásně dokreslují celkovou grafickou atmosféru. Škoda trochu nižší kvality grafiky při úplném zazomování. Je to vidět především při hraní ve velkém rozlišení. Celkový podkres historické exkurse podtrhuje soundtrack, který se sice do historie nezapíše, ale taky neuškodí. Svůj účel plní podle mě dobře. Totéž by se dalo říci o zvucích. Hra mi ani jednou nespadla, působí velmi stabilně, plynule a nevšiml jsem si nějakého většího bugu, který by mi znesnadnil hraní nebo dokonce neumožnil dokončení nějaké mise. Za tohle zaslouží autoři velkou pochvalu. Historická kampaň Kampaň bohužel není nikterak interaktivní. Prakticky na několika misích hra textově odvypráví stručný, ale výstižný historický výklad starověké Mezopotámie, za který byste se rozhodně nemuseli stydět při hodinách dějepisu. Je proto škoda, že hra zasazení jednotlivých misí nijak nereflektuje na grafickém zpracování domů a průmyslu. Po celou kampaň se prakticky nemění zevření jednotlivých budov, jen pouze v každé nové misi přibývají nové možnosti staveb. Také by neuškodilo v kampani experimentálnější začátky misí. Začínat (skoro) vždy na holé louce se postupem času stává rutinou, do které se Vám nebude vždy chtít jít. První hodiny misí musíte vždy postupovat stejně a dále v misi postupujete jen proto, abyste se dostali k novým typům budovám a průmyslu. Jediné zpestření v tomto ohledu je mapa, která nabízí občas různé zeměpisné zasazení. Nebuchadnezzar nebo (nový) Pharaoh? Pravděpodobně tomu chtěla náhoda, ale rok 2021 se stane návratem nejen Nebuchadnezzara, ale také klasické hry Pharaoh, která letos oslaví 23 let od svého vydání novým remakem celé hry včetně datadisku. Bude tak nesmírně zajímavé sledovat, jak tento historický střet dopadne.

Jak poznat falešný inzerát?

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 24 Feb 21 00:00:00 +0100

Projíždíte bazarové nabídky a zaujal vás inzerát, který vypadá tak lákavě, až tomu nechcete věřit? Dříve než na inzerát odpovíte, tak si zkuste projít těchto několik bodů, abyste zjistili, že se nejedná o falešný inzerát. {shortcodeArticles title="Sběratelský manuál" tags="sberatelsky-manual"} Podezřele nízká cena Všichni chceme při koupi narazit na inzerát, který není předražený a levný. Ale každé zboží má svoji cenu a pokud narazíte na inzerát, u kterého je podezřele levná cena (například o 40 % a více) tak zbystřete. Jen málokdy potřebuje prodávající jít takto pod cenou. Napadá mě snad jen nečekaná životní a finanční situace, která samozřejmě může přijít u každého. Podezřele nízká cena ale bude spíše evokovat, že se nejedná o reálný prodej a bude se snažit nalákat na levný prodej pro zisk vašich kontaktů. Další možností, proč jde prodejce pod cenou, je aby se zboží rychle "zbavil". Ať už je zboží kradené, nebo nalezené. Moje zkušenost s takto nápadným inzerátem je několik dní stará. Prodejce prý z důvodu rušení svého obchodu prodával "nedostupné" zboží v podobě PS5 za 8 tisíc a grafickou kartu GeForce 3070 za 8 900 kč. No nekupte oboje hned, že? Buďte tedy opatrní na takovéto "výprodeje". Pouze produktové fotografie U inzerátu najdete pouze oficiální produktové fotografie. Vždy ale dbejte na to, abyste před samotnou koupí dostali autentické fotografie produktu. Pokud vám bude prodejce posílat pouze produktové fotografie, je tu velká možnost, že prodávající produkt ani nevlastní. Telefonní číslo Na inzerátu není uvedeno žádné telefonní číslo, nebo má telefonní číslo "nečeskou" předvolbu. V tom prvním případě to nemusí být vždy podmínka, sám jsem už nakoupil mnohokrát pouze přes e-mail, ale i tak bych doporučil být ostražitý. Telefon může být takovým identifikačním číslem, kde si ho můžete přes Google docela dobře prověřit. V druhém případě už je ale šance, že se jedná o podvod vysoká. Telefonní číslo s neznámou předvolbou evokuje klasický problém s falešným inzerátem z ciziny. Rychlost dodání Prodávající se vymlouvá, že kvůli práci nemá nyní čas poslat produkt a pošle ho do několika dní. Zjistětě si, jestli prodávající opravdu produkt vlastní. Je tu totiž možnost, že prodejce přeprodává zboží z jiných obchodů. Typicky čínského Aliexpressu nebo Ebay a vy budete muset čekat několik týdnů, než se k vám produkt dostane. Špatná čeština Ne každý umí a musí umět pravopis na jedničku. Základní principy bychom ale měli znát všichni. Pokud tedy najdete inzerát psaný caps lockem, nebo ignorující základní pravidla pravopisu tak, že se vám z toho dělá špatně, tak opět zbystřete. Neznamená to automaticky, že prodejce klame, ale pravděpodobně s ním budete mít zhoršenou komunikaci. Těchto několik bodů byste podle mě měli vždy dodržet, než se pustíte do finální potvrzení koupě. Setkal jsem se už s tím, že i když vykazuje inzerát výše uvedené problémy, že není vždy falešný. Proto dejte vždy na vlastní úsudek a nepodléhejte sběratelskému pudu. Přeji hodně kvalitních nákupů.

Recenze John Rambo III od ThreeZero

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 14 Feb 21 00:00:00 +0100

Konečně mi dorazila jedna z velmi očekávaných figurek roku 2020. Spousta sběratelů už mohla tuto figurku zrecenzovat v prosinci minulého roku a nešetřila superlativy. Je opravdu tak skvělá? Moussa: You're not with military, not mercenary - what you are? Lost tourist?John Rambo: I'm no tourist. John Rambo John J. Rambo je pro dnešní třicátníky jeden z nejvíce ikonických hrdinů 80. let. Má za sebou velmi zajímavou a náročnou historii. Jako mladík si prošel vietnamskou válkou, při návratu do USA byl zatčen a odsouzen. Poté byl znovu vyslán do Vietnamu, kde osvobodil americké válečné zajatce. Připletl se i do války v Afganistánu, aby vysvobodil plukovníka Trautmana ze sovětského zajetí. A právě z tohoto období patří i tato figurka. ThreeZero: John Rambo III {shortcodeImages id="759,757,758" thumbnailSize="full"} Oznámení figurky si pamatuju, jako by to bylo včera. Vcelku nepěkné přijetí od fanoušků, kteří kritizovali především provedení vlasů, hlavy a také ramenní klouby. Pak ovšem ThreeZero ukázalo první finální fotografie a fanoušci otočili a začali se na figurku těšit. Mnozí z nich měli to štěstí, že k nim figurka dorazila už na konci minulého roku. Já to štěstí neměl a musel jsem si počkat až do února. Celou dobu jsem tedy četl pochvalné příspěvky, recenze a spoustu fotografií s touto figurkou. Je ale figurka Johna Ramba od ThreeZero opravdu tak skvělá? Colonel Zaysen: Are you insane? One man against trained commandos... Who do you think this man is? God? Colonel Trautman: No. God would show you mercy. He won't. Podle mě ne. Figurka není špatná, má mnoho plusových bodů, ale celkově je vidět, že figurka by potřebovala kvalitnější materiály a trochu lepší péči. Pojďme ale popořadě. Hlava Na prefinálních fotografiích byla hlava nejdiskutovanějším podnětem, který se sběratelům zrovna moc nezamlouval. Výsledek ale dle mě není vůbec špatný. Zcela jistě jde na této figurce poznat výraz Stalloneho. I jeho specifické vlasy jsou v rámci možností dobré. Tělo Dalším velkým tématem u figurky jsou její ramenní klouby a celkově materiál. Nemám tak ani problém s rameny jako mnozí jiní, ale spíše s materiálem, ze kterého je vyrobena kůže. Na můj vkus je až příliš měkký a při rotaci ramenního kloubu se opotřebovává. Zcela určitě zde mohli výrobci zvolit kvalitnější materiál. {shortcodeSingleReview id="6028"} Oblečení Figurku si můžete obléci na tři způsoby. Buď ji necháte nahou a dáte tak vyniknout muskulatuře, nebo můžete figurku obléci do tílka a případně ještě do vojenského kabátu. Především kabát vypadá parádně a velmi věrohodně. Navíc svým weatheringem dokresluje atmosféru války a Afganistánu. Příslušenství Co figurka ztrácí na materiálu, dohání v počtu příslušenství. Nechybí samozřejmě několik párů vyměnitelných rukou, dále ještě v balení najdete luk se 5 šípy, toulec, survival nůž včetně pouzdra, samopal AK s M203 granátometem, RPG-7, výbušninu C4, dýku, vojenskou tašku, hodinky a talisman na krk. Co do počtu příslušenství si není na co stěžovat a je to především příslušenství, co určitě zvedá hodnotu této figurky. Ale i zde je vidět, že kvalita materiálu například u nože by mohla být lepší. Velkým přáním by bylo je udělat diecastové, ale to by figurka musela mít jinou cenovou relaci. Bohužel jak je už u ThreeZero zvykem, chybí podstavec. Každopádně díky příslušenství v kombinaci s oblečením lze figurku napózovat do několika desítek poloh. A to určitě nepřeháním. Variabilita poloh u této figurky je skvělá a je vlastně velmi těžké vybrat pouze jednu polohu. Až lituju, že mám pouze jednu verzi, protože hned bych si ji vystavil v několika pozicích.

Osobní PlayStation statistiky za rok 2020

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 12 Feb 21 00:00:00 +0100

Rok 2020 je už za námi a společně s tím přicházejí i různé statistiky. Své statistiky o hraní na platformě PlayStation si můžete zkontrolovat na adrese https://www.wrapup.playstation.com/. Jediné, co k tomu budete potřebovat jsou PSN údaje. Po přihlášení Vám služba vygeneruje alespoň základní statistiky za uplynulý rok. Já jsem nedopadl ještě nejhůře. Čekal jsem, že jsem strávil hraním na PlayStation mnohem více času. Však posuďte sami: Počet her, které jsem odehrál: 26 Nejoblíbenější hry: Days Gone (47 hodin)The Last of Us Part II (27 hodin)The Witcher 3 Wild Hunt (25 hodin) Nejoblíbenější žánr: Akční adventura (173 hodin) Celkový počet odehraných hodin: 187 hodin Počet hodin lokálně: 185 Počet hodin online: 2 Počet hodin ve VR: 0 Počet dnů v roce 2020, kdy jsem hrál: 124 dnů Nejoblíbenější den v týdnu: Pátek večer Celkový počet získaných trofejí: 101Platinové (1x)Zlaté (3x)Stříbrné (14x)Bronzové (83x) Počet stažených her z PS Plus: 3 Nejoblíbenější online hra: GTA V (2 hodiny)

Recenze: TMNT II: Super Shredder

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 07 Feb 21 00:00:00 +0100

Pokračování prvních filmových Želv Ninja je pro mnoho diváků už nekoukatelným sequelem. Přiznám se, že patřím spíše do té menšiny, pro kterou je film přijatelný především pro jeho odklon od vážněji pojatého prvního dílu a líbí se mi na něm dětinský infantilní želví humor. Proto mi neunikly figurky dvou záporáku Tokka a Rahzara. Původního Trhače už jsem měl a o toho vylepšeného Super Trhače jsem neměl zájem, jenže když se figurka objevila v české distribuci, moc dlouho jsem s koupí neváhal. The battle is yours, but the war is far from over. Not so long as i possess this. Krátké video dojmy Pokud vás nebaví číst, vše podstatné jsem shrnul ve videu. {shortcodeYoutube id="wGTuZUxZZjg" title="Neca TMNT - Super Shredder (CZ Recenze)" description="Rychlé dojmy na sběratelskou figurku Neca TMNT Super Shredder od Neca" publish_date="2021-02-12" thumbnails_url="https://www.collectorboy.cz/wp-content/uploads/2021/02/NECA-TMNT-2-Deluxe-Super-Shredder-008.jpg"} Super Trhač Věděli jste, že vůbec existovala super verze Trhače? Ano, sice pouze na několik filmových minut, ale i tak krátký čas dal firmě Neca důvod vyrobit figurku Super Trhače. Konkrétně se Super Trhač objevil v pokračování filmu TMNT II: The Secret of the Ooze (Želví nindžové 2: Tajemství kapaliny) z roku 1991, přesněji v jeho absolutním závěru. Nebudu Vám případně kazit důvod, proč se z obyčejného Trhače stala jeho vylepšená verze, ale asi nebude překvapení, když prozradím, že v tom hrála roli kapalina TGRI. Neca Super Shredder {shortcodeImages id="784,785,786" thumbnailSize="full"} Přiznám se hned, že figurka mě tolik neoslovila jako jiné sběratele. Pořídil jsem si ji prakticky jen ze dvou důvod. Chtěl jsem zkompletovat figurky vydané k TMNT II a z důvodu, že se figurka objevila i v českých obchodech (narozdíl od Tokky a Rahzara) a nemusel jsem ji prakticky vůbec složitě shánět. A proč mě figurka neoslovila? Prvně design Super Trhače je podle mě zvláštní. Ale chápu, že toto je silně individuální. Především ale figurka má velmi špatnou ohebnost (horký vzduch pro rozhýbání každého kloubu je u této figurky opravdu nutností). "Fialový" paint figurky mi přijde jako z laciné videohry. Nelíbí se mi na něm stínování a celkově ten fialový odstín paintu není moc líbivý. Vypadá trochu jako z "cartoon" verze. Na druhou stranu má figurka i pozitiva. Předně je to látkový plášť, zajímavě zpracovanou přilbu a figurka má velmi dobrou stabilitu. Z příslušenství potom figurka nabídne několik párů vyměnitelných rukou, kopí a ampuli s tekutinou TGRI.

Recenze: TMNT II: Tokka a Rahzar

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 30 Jan 21 00:00:00 +0100

Dnes vám představím jednu exkluzivitu od firmy Neca. Je jím dvojice "záporáků" z druhého hraného filmu Želví nindžové II: Tajemství kapaliny natočeného v roce 1991. Tedy pouhý jeden rok od prvního dílu. Záporáci se jmenují Tokka a Rahzar a jejich figurky jsou určeny výhradně pro US trh. V Evropě je tedy uvidíte velmi zřídka. Shredder: They are stupid!Perry: They're not stupid, they're infants! ... OK, they're stupid infants. Neca vcelku dobře pokryla svými figurkami všechny hlavní postavy z prvního filmu. Nyní jsou tedy na řadě postavy z pokračování, které na rozdíl od prvního filmu opustilo vážnou notu a vsadilo všechno na pubertální želví humor. A vcelku úspěšně. Druhý díl možná nemá tolik ikonických momentů, za to se ale nesnaží vnášet vážná sociální témata a ukazuje spíše mnoho zábavných momentů a postav. A jedněmi z těchto postav je dvojice mutantů Tokka a Rahzar. Tokka a Rahzar Potom, co se objevili prvně v druhém hraném filmu, se oba mutanti objevili i v animovaném seriálu Želvy Ninja z roku 1987 - byť pouze v jedné epizodě v sedmé sérii v roce 1993. Dále je můžete vidět v komiksech, seriálech i počítačových hrách. A jak a z čeho vlastně Tokka a Rahzar vznikli? Výzkumný vědec, prof. Jordan Perry, byl donucen Trhačem použít substanci z TGRI (Techno-Global Research Industries) na dvě zvířata - želvu (Kajmanka supí) a vlka. Cílem bylo vytvořit velmi nebezpečné mutanty, které by mohly porazit kohokoli - především ale tolik Trhačem nenáviděné Želvy ninja. Jak to s nimi ve filmu dopadlo zkuste zjistit sami, teď se podíváme na to, jak se povedly obě figurky. Tokka {shortcodeImages id="776,777,778" thumbnailSize="full"} Tokka je velmi robustní figurka s velmi roztomilým výrazem a se spoustou detailů. Začněme od hlavy, na které zaujmou krásně vypoulené oči, zobák, ale hlavně otevíratelná pusa. Je to podle mě poprvé, co na TMNT figurkách udělala Neca nějaký element hybatelný. Moc pěkně jsou také zpracované ruce, náloketníky a hlavně skvěle napaintovaná hruď. Co ale Tokku opravdu zdobí je jeho nádherný ostnatý krunýř, který je fantastický. Každý osten, kterých je na krunýři více jak šedesát, je perfektně zpracovaný a působí opravdu realisticky. Ačkoli je krunýř monstrózní, tak figurka má díky předsunutému krku a větším rukám překvapivě dobrou stabilitu. Popravdě jsem to nečekal, ale i bez stojánku stojí vcelku bezpečně. S ohebností jednotlivých kloubů jsem maximálně spokojený. Není zde problém velké zatuhlosti (jako například u filmového Casey Jonese), ale ani naopak měkkých kloubů. Figurka se tak celkově velmi příjemně hýbe a lehce se s ní manipuluje. Rahzar {shortcodeImages id="780,781,782" thumbnailSize="full"} Rahzar je sice trochu vyšší než Tokka, ale působí kvůli absenci krunýře trochu střízlivěji. Zaujme určitě jeho vlčí hlava a především krásné modré oči. Stejně jako Tokka, tak i Rahzar má hybatelnou čelist. Na svém těle má také mnohem více zbroje (na ramenou, hrudi, předloktí, stehnech, kolenou), které jsou bohužel standardně zpracované. Ostny na zbroji jsou měkké a nevýrazné. Figurka je stabilní, stojí pevně a jistě a to i když ji vybavíte štítem a kusem dřeva. Bohužel celkově Rahzar nevynikne tolik jako Tokka. Může za to i to, že odstíny jeho srsti jsou trochu nevýrazné a figurka nemá wow efekt jako krunýř u Tokky.

Čemu se ve sběratelství říká "Shipper?

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 24 Jan 21 00:00:00 +0100

Shipper je kartónový obal, většinou hnědé barvy, který chrání tzv. artbox. Artbox je potom krabice, ve které už najdete figurku nebo sochu. Na shipperu bývá většinou uveden název, logo, číselné označení produktu i číslo limitace, pokud figurka nějakou má. {shortcodeArticles title="Sběratelský manuál" tags="sberatelsky-manual"}

Vychází speciální edice Nintendo Switch – Mario Red & Blue Edition k 35. výročí Super Maria

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 16 Jan 21 00:00:00 +0100

Nintendo oznámilo vydání nové speciální edice k 35. výročí Super Maria. Edice pojmenovaná Mario Red & Blue Edition vyjde 12. února 2021 za cenu okolo 9 000 Kč. [facebook_iframe id="https://www.facebook.com/NintendoCzSk/posts/10157483190585836" width="" height="750"] Ve stejný den vychází také nová hra Super Mario 3D World + Bowser’s Fury, která se připomněla v novém traileru. {shortcodeYoutube id="ppkX8epoD9g"}

Zahrajte si remake hry Tomb Raider:10th Anniversary Edition

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 07 Jan 21 00:00:00 +0100

Na internet unikly soubory z nedokončeného remaku hry Tomb Raider:10th Anniversary Edition. Hra byla vyvíjena v letech 2005 a 2006 a jak pod titul remaku vypovídá, hra měla vyjít 10 let od vydání prvního dílu z roku 1996. Autory remaku bylo studio Core Design, tedy autoři legendárního prvního dílu. Remake měl vyjít na tehdejší PS2 a PSP. Jenže z neznámých důvodů tento remake nakonec nevyšel a místo něho jsme si mohli zahrát velmi povedený remake od Crystal Dynamics s podtitulem Tomb Raider: Anniversary v roce 2007. Nedokončenou hru Tomb Raider:10h Anniversary Edition si můžete nyní sami vyzkoušet. Na webu tomb-of-ash.com najdete přesný postup instalace. Pokud se vám nechce hru trochu složitěji instalovat, můžete se podívat na videa níže. Po krátkém hraní je vidět, že hra by pravděpodobně nedosahovala kvalit TR: Anniversary. Nicméně těžko soudit pouze z alfa verze. {shortcodeYoutube id="cNcN3yvaR-c"} {shortcodeYoutube id="Gf2_0L6rRzs"} {shortcodeYoutube id="cqNZ7yXf7M8"} Neoficiální remake Tomb Raider II Pro připomenutí sem dávám i informace o neoficiálním remaku druhého dílu Tomb Raider, který vytvořil uživatel Nicobass v Unreal Engine 4. Remake si můžete stáhnout a sami zahrát na této adrese tombraider-dox.com/. {shortcodeYoutube id="tRb_mFd5D4U"}

Recenze: The Mandalorian (2. série)

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 26 Dec 20 00:00:00 +0100

Druhá série hraného seriálu ze světa Star Wars skončila. V první sérii pro nás v Disney připravili Baby Yodu. Co si tvůrci připravili do druhé série? Podařilo se jim navázat na vcelku úspěšný start do nového seriálu? Recenze je bez spoilerů. He is strong with the Force, but talent without training is nothing. I will give my life to protect the Child... Není třeba chodit kolem horké kaše, druhá sezóna je dle mého názoru lepší jak ta první a většina fanoušků určitě byla (bude) spokojena. Nutno podotknout, že šlo ale o lacinější způsob ukájení, než o nějaký propracovanější sofistikovaný přístup tvůrců. Ale nepředbíhejme. {shortcodeImages id="169,170,171" thumbnailSize="full"} Druhá sezóna seriálu The Mandalorian začíná tam, kde končí první série a Mandalorian (hraje opět skvělý Pedro Pascal) má za úkol dopravit Baby Yodu do rukou rytířů Jedi. Opět po vzoru první série se tak ocitne ve spirále úkolů a problémů, které mu tento úkol znemožňují. A zde narážíme na první problém seriálu. Cesta, kterou Mandalorian musí urazit, se skládá z menších epizodických questů a spíše to připomíná hraní třetího Zaklínače než seriálovou dramaturgii. V kombinaci s "nudnou" epizodičností a opět krátkou stopáží jednotlivých epizod se první polovina sezóny topí v nepříliš přesvědčivé látce. A to je škoda. Zvláště po první epizodě, která zaujala velmi bohatou výpravou a epičností. Na tento seriál možná až trochu nečekaně. Další velký problém nastává zhruba po polovině sezóny, kdy je scénář zatížen snahou rychle dostat Mandaloriana do určitých situacích nehledě na jakékoli logické uvažování našeho hlavního hrdiny. Vše je tu podřízeno scénáři, který řídí předem načrtnuté scény v námětu. To samozřejmě potom působí nepřesvědčivě a mechanicky. Scénář tak lehce vystavuje kostru příběhu, který v druhé polovině seriálu eskaluje zbytečně rychle. Snaha splnit předem dané cíle pro celou sérii je tak silná, že mnohdy zůstanete jen kroutit hlavou nad situacemi, do kterých se tak zkušený Mandalorian dostane rychleji než malé dítě a Vám nezbude jen to opětovné kroucení hlavy. {shortcodeYoutube id="eW7Twd85m2g"} Jistě, v seriálu který má 8 epizod, pravděpodobně omezený rozpočet a epizody chudé na stopáž asi nejde rozehrát nějaké větší dramaturgické divadlo. Na druhou stranu větší schopnosti scénáristů o logičtější rozhodnutí hlavního hrdiny by neuškodily. Lepší vizuál i atmosféra Co ale potěší je určitě vizuál, který pocitově od minulé sezóny určitě trochu více dospěl a v mnoha případech mi přišel vizuálně kvalitou na úrovni filmové trilogie (zhlédnuto ve 4K). The Mandalorian sice pokračuje spíše ve studiovém vyznění, omezeném počtu herců, ale na příkladu hned prvního dílu je vidět odvaha i trochu větší rozpočet oproti první sérii. A to je fajn. Nicméně i tak vyznění seriálu je spíše komorního charakteru, než pulzující a fungující galaxie. Ale od toho tu máme hlavní epizody, aby nám naservírovaly to nejlepší. Kde ale seriál najde své plusové body je v postupném rozkrývání imperiálního rozmachu a vykořisťování. V hlavních epizodách jsme vždy dostali to nejhlavnější - boj světlé a temné strany a až na výjimky byl život v galaxii pod imperiálním útlakem upozaděn. The Mandalorian, nejen jeho druhá série, nabízí pohled do pozadí a zákulisí běžného života obyčejných lidí, ale také obyčejných vojáků Impéria. {shortcodeSingleReview id="6869"} Dostali jsme pohled do světa, kde sice to největší zlo bylo poraženo, ale tak jak jsme z historie zjistili, tak i zde zlo pokračuje v pozměněné formě dále. Vidíme zde postupné obnovování republikového řádu i na těch nejvzdálenějších planetách a i to, že několik let po pádu tyranie nemusí být svět automaticky v pořádku. Obyčejný život lidí pod útlakem obyčejných vojáků dává nahlédnout do civilnějšího pojetí, které mnohdy epizodám (možná) chybělo. A toto je jeden z důvodů, proč by měl tento seriál obstát i u Vás. Rozšiřuje svět a oblasti tam, kde jsme měli jen z komiksů a počítačových her náznaky, a seriál bez diskuze propojuje do světa Star Wars tím nejemociálnějším možným propojením. Pro někoho emočně vyčerpávající, pro někoho levné, laciné a možná i nechtěné. Jedno je ale jisté. Propojení Mandaloriana a hlavní linie Star Wars je dokonáno. Plně propojený svět Propojování tu není jen v roli časové, ale i symbolické. Seriál The Mandalorian ukazuje až moc velkou zoufalost fanoušků a tvůrců zároveň, kdy jedni jsou neukojeni a nespokojeni z nových epizod a druzí zase nechtějí přijít o staré a někdy ryze zaryté fanoušky Star Wars. Vždyť právě díky (a nebo kvůli) těmto fanouškům se dostaly Star Wars tam, kde jsou nyní. A dle všeho si to Disney začíná uvědomovat. Svědčí o tom i potvrzení třetí sezóny ještě před startem této druhé, ale také ohlášení vlastního spin-offu pro Boba Fettu. To, že Disney to myslí se svými hardcore fanoušky vážně, můžeme sledovat i na vývoji celkového příběhu Mandaloriana a jeho zeleného přítele. Oba představují svůj určitý záměr, ale i reprezentují svůj původ i přístup v přijímání a chápání celého Star Wars univerza. Není těžké uhodnout, kdo představuje co. Spíše jde o jejich vzájemné propojení. Budování vztahu mezi Mandem a Grogem je tak skvělou eskalací nového a původního fanouškovského přístupu a jejich následné inkluze. Od Disney je to vlastně skvělý tah, ale nemohu se zbavit dojmu, že jde jen o velmi laciné divadlo. Každopádně jsem za propojení seriálů s hlavní linií Star Wars velmi rád. O to stále zamrzí fakt, že jde jen o hašení požáru, než o nějaké sofistikovanější marvelovské produkování. Tedy alespoň zatím.

Stallone představil dvě nové sběratelské figurky, jednou z nich je i Marion Cobretti

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 28 Nov 20 00:00:00 +0100

E-shop Sylvestera Stallone dnes představil na svém Facebooku dvě nové figurky s postavami, které ve filmech ztvárnil Sylvester Stallone. A o jaké 2 filmové role se jedná? [gallery columns="2" size="large" link="none" ids="3378,3379"] První zveřejněná figurka je zcela jasná - jedná se o postavu z filmu Cobra (1986), kde Sylvester Stallone ztvárnil postavu policisty Mariona Cobbretiho. U druhého figurky se rozpoutala diskuze, zda se jedná o Johna Ramba z prvního dílu dnes už pětidílné filmové série o válečném veteránovi. Odpovídala by tomu délka vlasů i "mladistvý" vzhled Stalloneho. Obě figurky budou ve velikosti 1/6 a Sylvester Stallone obě figurky osobně schválil. Do prodeje budou uvolněny v následujícím roce 2021. Byl zveřejněn také tým umělců, kteří na těchto figurkách pracoval: Artist Direction: Fabio Varesi 3d Head sculpt: Vimal Kerketta 3d Accessories design: Sean Dabbs Master Paint: Dario Barbera

Chronicle Collectibles nekomunikují s Prime 1 Studio

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 13 Nov 20 00:00:00 +0100

Chronicle Collectibles začátkem října 2020 oznámilo na Facebooku své finanční problémy. Bohužel od té doby Chronicle Collectibles neoznámili žádné novinky ohledně jejich finanční situace a především, jestli dostojí svým závazkům a dodají objednané zboží, nebo případně budou vracet předobjednávkové zálohy. Mnoho sběratelů a hlavně předplatitelů je tak stále v nejistotě. Tento týden Prime 1 Studio na svém blogu oznámilo, že už s nimi půl roku Chronicle Collectibles nekomunikují. Nejsou tak z pochopitelných důvodů dále rezervovat produkty pro Chronicle Collectibles. Nevypadá to tedy s Chronicle Collectibles vůbec dobře a je jen na škodu, že mlčí a své fanoušky, předplatitele a obchodní partnery neinformují.

Kde v ČR koupit Star Wars: The Black Series?

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 08 Nov 20 00:00:00 +0100

Ve sběratelských skupinách se poslední dobu objevují dotazy, kde v ČR sehnat sběratelské figurky Star Wars: The Black Series. {shortcodeArticles title="Sběratelský manuál" tags="sberatelsky-manual"} Star Wars: The Black Series Star Wars: The Black Series jsou 6palcové sběratelské figurky od firmy Hasbro, které se zaměřují na postavy, vozidla a další produkty ze světa Star Wars. Nejedná se jen o filmovou licenci, ale také do SW: TBS spadají i licence knih, komiksů a videoher. V současné době je vydáno několik set figurek s licencí SW: TBS. Sesbírat tak všechny figurky vyžaduje už opravdovou znalost, trpělivost a vášeň do sbírání. Kde v ČR koupit Star Wars: The Black Series? Ačkoli je série figurek SW: TBS velmi známá i oblíbená, v ČR se velmi špatně shání. Nelze (až na pár výjimek) zajít jednoduše do hračkářství a vykoupit ho, ale budete muset trpělivě shánět kolekci po jednotlivých kusech. Pár figurek vždy prodávají nejznámější prodejci jako jsou JediShop, Figures, SvětKomiksu a občas i Figurky-brno.cz. Několik figurek najdete i na webu minotaur.cz a emp-shop.cz. Ale počty kusů na jejich skladě by se mnohdy daly spočítat na prstech jedné ruky. V kamenných obchod potom můžete sehnat například v hračkářství Dráčik, kde když budete mít štěstí na výprodej, tak pořídíte i levně. Bohužel i zde mají velmi omezený výběr a většinou tam najdete ne moc vyhledávané postavy. Pokud byste se spokojili s figurkou, kterou už někdo vlastnil (a vlastně vám nic jiného nezbyde), tak se budete muset obrátit na bazar. Ne často, ale občas se objeví zajímavý inzerát ve Facebook Skupinách Sběratelské figurky a Pop Culture Collectors CZ/SK. Dobré je vyzkoušet také klasické bazary Aukro, Bazos a Sbazar.

Recenze: Neca 7" Casey Jones

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 19 Oct 20 00:00:00 +0200

Neca zásobuje sběratelský trh jednou novinkou za druhou . A co se týká Želv Ninja, tak ten zásobuje přímo parádně. Po skvělé figurce April O’Neil konečně dorazila i druhá vedlejší postava univerza TMNT - Casey Jones. Nechte mě být, vy marťanští spratkové. Nejsme marťané hochu, jsme docela obyčejné Želvy Ninja. A je v tom vůbec nějaký rozdíl... Krátké video dojmy Pokud vás nebaví číst, vše podstatné jsem shrnul ve videu. {shortcodeYoutube id="-969WiRjoVw" title="Casey Jones" description="Recenze sběratelské figurky Neca Casey Jones" publish_date="2021-02-07" thumbnails_url="https://www.collectorboy.cz/wp-content/uploads/2020/10/casey-review-thumbnails.jpg"} Kdo je Casey Jones? Je možné, abyste postavu Caseyho Jonese neznali? Určitě. Postava patří do vedlejších v rámci univerza TMNT. Objevil se v seriálu z roku 1987 v pouhých 5 epizodách (z tohoto seriálu čerpala Neca licenci pro tuto figurku) a objevil se také v hrané podobě ve filmech z roku 1990 a 2016. A o koho že to jde? Casey je černovlasý pouliční rváč nosící hokejovou masku. Proti nepřátelům nepoužívá klasické zbraně, ale tradiční sportovní nářadí jako jsou hokejky, basebalové a kriketové pálky a golfové hole. Případně používá vše, co mu příjde do cesty - kladiva, lyžařské hůlky nebo dokonce na nepřátelé hází ledničky :-) Neca 7" Casey Jones {shortcodeImages id="787,788,789" thumbnailSize="full"} Abych tu nemluvil jen z nostalgických vzpomínek, tak jsem si pustil několik dílů, ve kterých vystupoval Casey Jones a až mě překvapilo s jakým detailem Neca vytvořila figurku dle postavy z animovaného seriálu. Věrnost figurky je takřka 100%. Maska, kalhoty, popruhy, dokonce i tkaničky vypadají stejně jako v animované předloze. Pokud tedy dbáte na autentičnost figurky, budete určitě spokojeni. Spokojeni budete i s celkovou výbavou figurky. K postavě Caseyho dostanete docela slušný "arzenál zbraní" - 2 hokejky, basebalovou pálku, kladivo, tyč a k tomu moc pěkný vak. Navíc ještě troje páry rukou. Kdo by čekal sundavatelnou helmu, tak ho musím zklamat. Ale pokud se nepletu, tak svoji masku nesundal ani v seriálu. Ačkoli jsem teď figurku vynachválil, musím se zmínit i o nepříjemnějších věcech. Jedna z nich je trochu rychle se odrolující se painting. Klasicky se to stává na madlech zbraní, které měníte a dáváte do Cayseho rukou. Takže to nepotěší ty, kteří si s figurkou rádi hrají a mění její polohy a vybavení. To není sice úplně můj případ, ale i tak mě už při třetí výměně zarazilo, jak painting jde lehce dolů. A ta další je opět ryze ala Neca - tuhé, nebo naopak velmi měkké klouby figurek. Klasicky ramena nešla skoro ohnout a na druhou stranu kotníky povolily velmi rychle tak, že musím dávat pozor, aby figurka stála. Navíc figurka má na zádech vak plný sportovního náčiní, o to více zamrzí, že kotníky neplní stoprocentně účel. Zkrátka Neca kvalita v dobrém i špatném. A nakonec ještě zmíním obdobný "problém" jako u April O’Neil. Casey Jones se prodává pouze v double packu s vojákem klanu foot. Takže samostatnou figurku Caseyho není možné legálně pořídit a to je podle mě škoda.

Recenze: Neca TMNT 7" April O'Neil

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 11 Oct 20 00:00:00 +0200

Dorazila mi konečně dlouho očekávaná figurka April O'Neil od firmy Neca. Nutno říct, že po několika releasů Želv Ninja je tato figurka velmi příjemným zpestřením. Přeci jen se Neca začíná trochu cyklit. Nemám ji to za zlé, ale univerzum TMNT není zas tak malé, aby se soustředili právě jen na samotné Želvy Ninja. Tolik úvodního povzdechnutí nad současnou situací a pojďme rovnou k figurce. Krátké video dojmy Pokud vás nebaví číst, vše podstatné jsem shrnul ve videu. {shortcodeYoutube id="f1E51K7TIEc" title="Neca TMNT April O'Neil" description="Dorazila mi konečně dlouho očekávaná figurka April O'Neil od firmy Neca. Nutno říct, že po několika releasů Želv Ninja je tato figurka velmi příjemným zpestřením. Přeci jen se Neca začíná trochu cyklit. Nemám ji to za zlé, ale univerzum TMNT není zas tak malé, aby se soustředili právě jen na samotné Želvy Ninja. Tolik úvodního povzdechnutí nad současnou situací a pojďme rovnou k figurce." publish_date="2020-10-11" thumbnails_url="https://www.collectorboy.cz/wp-content/uploads/2020/10/apriel-review-thumbnails.jpg"} Kdo je April O'Neil? April O'Neil je newyorská reportérka stanice Channel 6. Je jednou z mála ženských hrdinek v univerzu TMNT a vůbec první ženskou kamarádkou Želv Ninja. Její postava se poprvé v komiksu objevila už v roce 1984, kde Apriel pracovala jako počítačová programátorka. Poté vystupovala (už jako reportérka) v animovaném seriálu z roku 1987, ze kterého čerpala Neca licenci pro tuto figurku. Dále jsme ji mohli vidět ve filmech z roku 1990, 1991 a 2014 a 2016. Neca TMNT 7" April O'Neil {shortcodeImages id="844,845,846" thumbnailSize="full"} April O'Neil ve zpracování od Neca je vysoká 15 cm a nabízí docela zajímavé příslušenství. K figurce dostanete 2 mikrofony, diktafon a moc pěknou videokameru s logem stanice Channel 6. Navíc v balení je ještě 1 pár vyměnitelných rukou. To myslím je vcelku uspokojivá výbava, především v porovnání s konkurenčními výrobci. Samotná figurka je skvělá. Má celkově dobrý painting, ohebnost a stabilitu. Figurka je dostatečně výrazná a umí krásně zpestřit celou sbírku Želv Ninja. Svojí vizáží figurka velmi dobře zachycuje nejen postavu Apriel z animovaného seriálu, ale také retro 80. léta. Stačí se podívat na její oblečení a účes a hned vás přepadne nostalgie (nebo naopak stud). Těžko hledat na této figurce negativa. Snad jen zpracování rukou mohlo být lepší, nebo spíše přesnější. Některé příslušenství mi do nich úplně nepasovalo. Ale dost možná jsem měl jen špatný odlitek. Trochu mi dále vadí , že tahle figurka není prodávána samostatně. Pokud budete chtít si tuto figurku pořídit, budete si muset ji zakoupit v tzv. double packu spolu s vojákem klanu Foot. Takže pokud máte doma již nějaké vojáky, tak vám trochu nechtěně přibude další.

Chronicle Collectibles jsou ve finančních potížích. Budou rušit předobjednávky?

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 03 Oct 20 00:00:00 +0200

Pár týdnů už se kolují rumory o možných finančních problémech Chronicle Collectibles. Dnes velmi brzy ráno evropského času firma na svém facebookovém profilu zveřejnila dopis, ve kterém tyto finanční problémy potvrzuje. Bohužel už ale blíže nespecifikuje, jak tyto finanční problémy ovlivní další chod firmy a především, jak se budou týkat předobjednávek. Dá se předpokládat, pokud jste měli předobjednávky přes prostředníka, tak je tu velká šance na vrácení peněz. Pokud jste si objednali své zboží přímo u nich, nelze v tuto chvíli přesně říci, jestli své peníze, nebo zboží dostanete. Je to velká škoda, sám jsem měl předobjednaného Barbara Conana ve velikosti 1/6. Naštěstí přes český e-shop. Každopádně Chronicle Collectibles nabízeli zajímavé produkty a byla by škoda, kdyby ze sběratelského trhu zmizeli. A to ještě za takto nepříjemných okolností. {shortcodeIframe iframe=""}

Proč prodejci vybírají zálohy?

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 25 Sep 20 00:00:00 +0200

Mnoho sběratelů, především začínajících, nerozumí tomu, proč by měli zaplatit zálohu za zboží, které má přijít až za několik měsíců nebo v krajním případě i roků. Proč tedy prodejci vybírají zálohy a kolik chtějí předem? {shortcodeArticles title="Sběratelský manuál" tags="sberatelsky-manual"} Je třeba rozlišovat prodej předmětu, který je skladem, a který je tzv. v předobjednávce. U produktu, který je skladem, prodejci nehrozí při prodeji prakticky žádná ztráta. Kupující zboží zkrátka objedná, zaplatí a dle časových možností přepravce i zboží brzy dostane. A pokud kupující nevyužije vrácení produktu do 14 dní, tak obchod úspěšně a rychle proběhl. Předobjednávky Pak je tu druhý případ, kdy výrobce oznámí do prodeje svůj produkt, ale než se dostane do přímého prodeje, může to trvat i několik měsíců. A jelikož prodejce nemá fyzicky přímo na skladě, tak musí učinit tzv. předobjednávku produktu. A jelikož kupující nejsou vždy spolehliví ve vyzvedávání svých předobjednávek, tak se prodejce museli uchýlit k zálohám za /před)objednaný produkt. Kolik je záloha? V praxi záloha bývá 20 % z celkové ceny. S tím jsem se alespoň setkal zatím u všech českých obchodů. Takže pokud chcete si předobjednat produkt, který sice byl oznámen, ale zatím ještě nevyroben, tak budete muset složit zálohu. Předobjednávky se také dělají z důvodu, aby výrobci znali počet kusů, kolik jich mají vyrobit. Lze se záloze vyhnout? V případě, že jste s vaším oblíbeným e-shopem velmi zadobře, tak vám může zálohu odpustit. Zálohu taky většinou nemusíte platit, pokud je produkt prodávaný za nízkou cenu a prodávajícímu by tak nevznikla velká škoda v případě odmítnutí koupě. Vše ale záleží, jaké podmínky si stanoví konkrétní e-shop. Já nakupuji už delší dobu ve vybraných e-shopech, kde i když mám s nimi dobré zkušenosti, tak vždy zálohu platím. Nutí mě to vždy rozmyslet, které figurky a sochy doopravdy chci a také si alespoň vždy splatím 20 % ceny. Není nic horšího, než když vám přijde v jeden měsíc několik objednávek a vy nemáte zaplaceno z celkové částky ani korunu.

Sony oznámilo ceny a datum vydání PlayStation 5

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 16 Sep 20 00:00:00 +0200

Sony na dnešní konferenci PS5 Showcase Event konečně potvrdilo finální cenu za obě konzole Sony PlayStation 5. Nebudu Vás napínat, verze bez diskové mechaniky stojí 10 790 Kč. Verze s diskovou mechanikou, kterou já osobně preferuji, stojí 13 490 Kč. PS5 PS5 DE Xbox Series S Xbox Series X 13 490 Kč 10 790 Kč 7 999 Kč 12 999 Kč $499.99 $399.99 $299 $499 €499.99 €499.99 €299 €499 £449 £359 £249 £449 ‎¥49,980 ‎¥39,980 ‎¥32,980 ‎¥49,980 Termín prodeje je 12. listopadu 2020. Do ČR pak dorazí konzole o týden později 19. listopadu. Dále byly zveřejněny i ceny periférií. Ovladač DualSense bude stát 1 899 Kč, HD Camera 1 599 Kč, sluchátka Pulse 3D budou stát 2 690 Kč, ovladač médií za 90 Kč a stejnou cenu bude stát i nabíječka ovladače DualSense. Kromě této velmi podstatné informace pro mnoho hráčů, Sony představilo hned několik nových her: Final Fantasy XVI Hogwarts Legacy Marvel’s Spider-Man: Miles Morales Resident Evil Village Call of Duty: Black Ops Cold War Fortnite Oddworld: Soulstorm Five Nights At Freddy’s: Security Breach Devil May Cry 5 Special Edition Demon’s Souls God of War: Ragnarok Připomenu jen, že Sony už dříve oznámilo Gran Turismo 7, Horizon Forbidden West, Demon’s Souls, Ratchet & Clank: Rift Apart.

Pharaoh se vrací po dlouhých 22 letech, tentokrát v kompletním remaku

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 28 Aug 20 00:00:00 +0200

Skvělá zpráva pro všechny fanoušky retro budouvatelských strategií. Jedna z nejlepších strategií se vrací v plnohodnotném remaku. Ano, řeč je o hře Pharaoh, která letos oslavila už 22 let od svého vydání. Nová hra ponese název Pharaoh: A New Era a její datum vydání je naplánováno na příští rok. Hra bude ve 2D, nabídne podporu 4K a bude obsahovat i původní datadisk Cleopatra: Queen of the Nile. Zatím byl Pharaoh: A New Era oznámen pouze na PC. {shortcodeYoutube id="qD_GPOljd0Q"}

Kdo jsou noví hrdinové herního DC světa?

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 26 Aug 20 00:00:00 +0200

Batman je mrtvý. Alespoň v nové hře Gotham Knights, která byla před pár dny oznámena na DC Fandome 2020. Ve druhé oznámené hře Suicide Squad se dle všeho Batman také neukáže. Dle DC nejspíše Batmanův čas na nějakou dobu vypršel a je třeba, abychom se seznámili i s dalšími (anti)hrdiny ze světa DC. Problém může nastat, pokud nemáte načteny původní knižní předlohy (komiksy). Nových postav je opravdu hodně a tak si pojďme připomenout, jak postavy zapadají do DC Universe. [obsah chapters="Batgirl,Nightwing,Red Hood,Robin,Mr. Freeze,Superman,Harley Quinn,Deadshot,Boomerang,King Shark"] Batgirl {shortcodeImages id="958,959,960" thumbnailSize="full"} Vlastním jménem Barbara Gordon. Ano, správně. Je to dcera známého komisaře Jima Gordona. Po střetu s Jokerem byla upoutaná na vozík. Tehdy spolupracovala s Batmanem pod jménem Oracle jako hacker. Její znalost počítačových systému je dokonalá. Dokáže se nabourat do všech systémů. Po chirurgické operaci, která ji pomohla vrátit na její vlastní nohy, se stala Batgirl, která kromě počítačových znalostí ovládá velmi dobře bojové umění a všechny možné bojové styly. Ve hře Gotham Knighs je její otec po smrti. Jak Jim Gordon umřel, ale nevíme. Musí tedy spolu s ostatními chránit Gotham před nepřáteli - už ale bez Batmana a komisaře Gordona. Batgirl Věk ? Alias Oracle, Barbara Gordon První zmínka Batman #139 (duben 1961) Nightwing {shortcodeImages id="961,962,963" thumbnailSize="full"} Původní, první Robin. Vlastním jménem Richard "Dick" Grayson. Poté, co dospěl, se vydal na vlastní dráhu boje se zločinem. Dick vyrůstal v cirkusové rodině, která celá bohužel zemřela před jeho očima. Dicka se poté ujal Batman, který v něm viděl částečně svoji paralelu s osudem svých rodičů. Ve hře by měl působit jako zkušený bojovník se zločinem. Je velmi schopný v akrobacii a má přirozenou schopnost vůdce. Nightwing Věk 20+ Alias Nightwing, Rick, Robin, Agent 37, Dick Grayson První zmínka Robin - Detective Comics #38 (duben 1940)Nightwing - Superman #158 (1963) Red Hood {shortcodeImages id="964,965,966" thumbnailSize="full"} V pořadí už druhý Robin. Vlastním jménem Jason Peter Todd. Oproti Nightwingovi neměl RedHood takové nadání pro detektivní činnost ani akrobacii. Spíše používal svůj hněv a agresivitu. S Batmanem řešili mnohé spory ohledně disciplíny a nadužívání síly a agrese proti nepřátelům. Red Hood mnohdy bývá vyobrazen jako antihrdina. Je to především proto, že velmi často jeho jednání ovlivněno silnými emocemi, které se mu nedaří občas zadržet. Spíše lze chápat Red Hooda jako postavu, která bojuje se zločinem drsnějším a agresivnějším způsobem. Red Hood Věk 19 Alias Jason Todd, Robin, Wingman První zmínka Jason Todd - Batman #357 (březen 1983)Robin - Batman #366 (prosinec 1983)Red Hood - Batman: Under the Hood (únor 2005)Wingman - Batman Incorp. (vol. 2) (červenec 2012) Robin {shortcodeImages id="940,941,942" thumbnailSize="full"} Třetí, poslední a nyní aktuální Robin. Vlastním jménem Tim Drake. V novějších komiksech známý také jako Red Robin. Je velmi mladý. Jeho velké detektivní schopnosti a vysoký intelekt dokázaly odhalit identitu předchozích Robinů a po sledu několika událostí se stává oficiálním Robinem po boku Batmana, který si ho dokonce adoptuje jako vlastního syna. Robin Věk 17 Alias Robin, Red Robin, Drake První zmínka Tim Drake - Batman #436 (August 1989)Robin - Batman #457 (December 1989) Mr. Freeze {shortcodeImages id="943,944,945" thumbnailSize="full"} Vlastním jménem dr. Victor Fries. Jeho speciální zbraní je chlad, led, zima. Jako jeden z mála není jeho hlavní touhou peníze nebo moc, ale láska. Láska k jeho manželce Noře Fries, která je smrtelně nemocná, zamražená v ledu. Mr. Freeze tedy hledá zázračný lék, kterým by svoji manželku uzdravil. Při jeho hledání ale mnohdy překročil zákon a stal se z něho tak zločinec pod názvem Mr. Freeze. Mr. Freeze Věk 20+ Alias Victor Fries, Mr. Zero, Doktor První zmínka Mr. Zero - Batman #121 (únor 1959)Mr. Freeze - Detective Comics #373 (březen 1968) Superman Nejznámější komiksový hrdina. Vlastním jménem Kal-El. Pochází z planety Krypton, která zanikla a Supermanovi rodiče ho těsně před zánikem planety poslali pomocí rakety na planetu Zemi. Raketa přistála v malé americké vesničce Smallvile, kde ho našli jeho pozdější adoptivní rodiče Marha a Jonathan Kentovi. Malému miminu dali jméno Clark Kent. Clark postupem časem zjistil, že jeho tělo je speciálně silné v novém prostředí a postupně se z něho stane nejsilnější člověk na Zemi. Ve hře Suicide Squad: Kill The Justice League vystupuje zatím velmi nejistě. V poslední scéně upálí člověka. To se velmi odporuje s klasickou povahou Supermana, který vždy upřednostňuje dobro před zlem a raději by umřel, než ublížil člověku. Bude proto tedy záhadou, jak si tuto scénu interpretovat. Superman Věk 35+ Alias Kal-El, Clark Kent, Muž z oceli První zmínka Action Comics #1 (červen 1938) Harley Quinn {shortcodeImages id="946,947,948" thumbnailSize="full"} Vlastním jménem Harleen Quinzel. Bývalá psychiatrička v Arkham ústavu, kde se zamilovala do největšího záporáka DC univerza - Jokera. Tím se změnil kompletně její život, který následně naplnila kriminalitou a zlem. Později se stala členkou Suicide Squad. Harley Quinn Věk 30 Alias Harleen,Harleen Quinzel První zmínka Batman: The Animated Series "Joker's Favor (září11, 1992)" Deadshot {shortcodeImages id="949,950,951" thumbnailSize="full"} Profesionální zabiják, který nikdy nemine svůj cíl. Velmi si oblíbil odstřelovací pušku. Byl vojákem, který strávil mnoho let mimi svoji zemi. Po návratu začal mít post traumatické příznaky, které zapříčinily v kombinaci s alkoholem rozpad jeho rodiny. Deadshot Věk 35 Alias Floyd Lawton První zmínka Batman #59 (červen 1950 ) Boomerang {shortcodeImages id="955,956,957" thumbnailSize="full"} Boomerang je proslulý australský bankovní lupič a žoldík. Je velmi častý nepřítelem Flashe. Jeho specialitou jsou typy bumerangů. Má pověst velmi dobrého lupiče. V Austrálii prý vyloupil každou banku minimálně dvakrát. Boomerang Věk 40 Alias Captain Boomerang, George "Digger" Harkness První zmínka The Flash #117 (December 1960) King Shark {shortcodeImages id="952,953,954" thumbnailSize="full"} King Shark Věk ? Alias Nanaue První zmínka Superboy #0 (říjen 1994)

Robert Pattison se představuje jako The Batman v prvním teaseru

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 23 Aug 20 00:00:00 +0200

DC FanDome 2020 je v plném proudu a fanoušci DC mají další důvod k radosti. Byl zveřejněn první teaser k filmu The Batman s Robertem Pattisonem v hlavní roli. Film bude mít premiéru v roce 2021 a prý ho uvidíme pouze v kinech, tak snad to vyjde. {shortcodeYoutube id="NLOp_6uPccQ"}

Recenze: 1/6 ThreeZero Jon Snow (Season 8)

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 21 Aug 20 00:00:00 +0200

Přiznám se, že na tuhle figurku jsem se dlouho těšil. Po mnoho měsících v předprodeji a poté ještě odložena kvůli světové pandemii. figurka konečně dorazila. Jaké jsou dojmy z této figurky? I'm tired of fighting. It's all I've done since I left home. I've killed brothers of the Night's Watch. I've killed wildlings. I've killed men that I admire. I hanged a boy younger than Bran. I fought and I lost. Ačkoli nejsem velký fanda seriálu Game of Thrones, a to především kvůli jeho nevyrovnané kvalitě, Jona Snow jsem si ale oblíbil. Jednak kvůli jeho charakteru, který mu vtiskl herec, tak především pro jeho komplikovaný příběh. Nebudu nějak komentovat to, co s ním udělali scénáristé v posledních 2 sériích. Každopádně Jon byl jako jeden z mála charakterů, kterým jsem fandil od samého začátku. Proto tato postava nesměla chybět v mé osobní sbírce. Jenže ono to tak lehké není. Ačkoli byl seriál mimořádně úspěšný a oblíbený, tak se licence neujmula firma Hot Toys, která je známá pro svoji kvalitu, ale firma ThreeZero, u které je velice proměnlivá kvalita zpracování. Takže koupě Jona byla trochu loterie. A to opravdu nepřeháním. ThreeZero už stihli před Jonem vydat několik dalších figurek z univerza GoT, které se kulantně řečeno nepovedly. Proto jsem byl celou dobu trochu nervózní, jestli svoje peníze neodevzdávám do špatných rukou. Jon Snow Naštěstí mohu říci, že figurka jako taková se povedla. Není bez chyb, ale moje obavy byly hned po rozbalení utlumeny, ale nikoli všechny. Začnu pěkně chronologicky. {shortcodeImages id="753,754,755" thumbnailSize="full"} Nejsem krabicový typ, takže krabici hodnotím tak nějak průměrně s pěkným tvrzeným vzorem Vlka a nápisem Winter is coming. Mě vždycky ale zajímá hned to, co krabice ukrývá. Samotnou figurku a příslušenství. Figurka Figurka jako taková je přesvědčivě zpracovaná a tak není těžké k ní přiřadit jednoho z hlavních postav Game of Thrones, přesněji z její osmé řady. Figurka obsahuje podle mě velice dobře zpracovaný headsculpt, kterému není moc co vytknout. Pohled Jona Snow prostřednictvím Kita Haringtona je dobrý a uvěřitelný. Zvednutý palec si figurka zaslouží za detaily a painting oblečení. Počínaje jeho outfitem Strážce Severu, chráničů předloktí, opasků, pásků, pochev na meče a dýku. Zkrátka zde ThreeZero zabodovalo. Navíc celou jeho výzbroj halí takový zvláštní "dirty" painting, který k vojákovi patří. Nesmím ani zapomenout na jeho ikonický kožich, který se přes hruď pomocí přezkami zapíná na zádech a dotváří Jonovu charakteristiku. Příslušenství Ačkoli se samotnou figurkou jsem víceméně spokojen, největší zklamání přichází s příslušenstvím. Především ve zpracování zbraní. Jonův meč Longclaw (původně z valyrijské oceli) je v tomto případě vyroben z toho nejlevnějšího plastu. Diecast zbraně nedělá ani Hot Toys, ale takto špatně a hlavně lacině zpracovaný meč shazuje celou figurku o pár bodů níže. To samé se koná i s dýkou. Co dále nepotěší je fakt, že figurka je dodávána bez stojánku. Na druhou stranu si alespoň ThreeZero nenárokuje stejnou cenu jako Hot Toys, kde je cena vykoupena kvalitou. Ale ani ThreeZero nenasazuje stejnou cenu jako například Kaustic Plastik, kteří své nelicencované figurky ženou dokonce i nad cenu Hot Toys. A ti další? Jak jsem psal, ThreeZero vydalo už několik dalších figurek ze světa GoT - namátkově Night King, White Walker, Brienne of Tarth, Bran Stark, Joffrey Baratheon, Arya Stark a další. Ovšem jejich kvalita je proměnlivá a velice váhám, jestli se této sérii dále věnovat. Pravděpodobně to dopadne tak, že zkusím sehnat alespoň největšího antagonistu GoT Night Kinga a dále uvidíme. Je škoda, že se této série neujali trochu jistější výrobci.

Muzeum Her - Cibien's Corner

jsem@collectorBoy.cz — Tue, 04 Aug 20 00:00:00 +0200

Jako velký fanoušek retro her a hardwaru jsem si pochopitelně nemohl nechat ujít jedinečné Muzeum Her v Praze. Stojí videoherní muzeum i za Vaši návštěvu? Už přibližně 2 roky si v Praze můžete zajít v pražských Holešovicích do Muzea Her, ve kterém najdete více jak 70 různých systémů retro hardwaru. Za tímto projektem stojí Čeněk Cibien, který je vášnivým sběratelem herních konzolí, počítačů, automatů a samotných her. Minimálně to poslední máme společné :-) {shortcodeYoutube id="u6l1dUNTk9A"} Čeněk se rozhodl, že svoji sbírku ukáže i ostatním nadšencům a tak i já (samozřejmě i vy) si můžete do Prahy zajet, abyste navštívili jedno z největších videoherních muzeí v Evropě. A nejen navštívil, ale hlavně si každý vystavený hardware mohl sami pořádně otestovat. Ano, výstava není jen pasivní procházkou s klasickým textovým (nudným) podkresem, ale především si můžete libovolně na jednotlivém stroji zahrát. A věřte mi, že i když nejste milovníkem retro her, tak si jednotlivé kousky zamilujete a užijete spoustu legrace. Muzeum Her není o pasivní prohlídce, ale o aktivní zábavě, kterou si užijete spíše ve více lidech. Ano, single návštěva určitě nezklame, ale opravdovou zábavu si užijete až s partou stejně naladěných lidí, se kterými si budete moci zahrát multiplayer na těch nejstarších videoherních přístrojích. A věřte mi, je to zábava, u které mizí čas stejně tak rychle, jako u těch nejnovějších her. Není zde prostor na to, abyste řešili, jestli grafika s fyzikou dosahují ty nejlepší výkony, kolik to potřebuje výkonu, jaké má rozlišení monitor, ale zaměříte se na ty elementární vlastnosti videoher - bavit se. A já se tedy bavil velmi dobře. A na čem si vlastně tu zábavu můžete vyzkoušet? V muzeu najdete více jak 70 různých systémů. To je myslím dostatečná relevance pro všechny typy návštěvníků. Nechybí tu pochopitelně všechny konzole od Sony PlayStation a Xboxu, ale také tu najdete Game Boy, Saturn, Game Gear, Dreamcast, Amiga, Atari, PC, arkádové automaty s volanty nebo dokonce motorkami. {shortcodeImages id="256,257,259" thumbnailSize="full"} Samozřejmě se najde několik výtek a neúplně malých. První a největší výtkou je ohledně velikosti prostor, ve kterých se Muzeum Her nachází. Nejsou velké, respektive jsou, ale ne s ohledem na počet vystavených automatů, konzolí, počítačů a monitorů. Navíc se k tomu přidává hluk a teplo, které tento retro hardware vyprodukuje a vznikne Vám ne úplně komfortní místo pro pařanské radovánky. Není to tak hrozné, přežít se to pochopitelně dá, nicméně větší prostory by ale určitě muzeu prospěly a celou návštěvu zpříjemnily. Další negativa je lepší brát jako mé osobní pocity než fundované argumenty. Psal jsem tu, že muzeum sází spíše na pocity a zábavu než textové informace. To je pravda, ale nemohu si odpustit to, že zde chybí určitá "edukace", tolik typická pro muzea. Nejsem si úplně jistý, že nezasažený člověk dostane nějaký ucelenější obraz o historii video herního hardwaru. Takhle by se Muzeum Her dalo označit spíše za retro hernu než muzeum. Vstupné není nejmenší a určitě bych tu ocenil jakoukoli retenční službu pro opakované návštěvy. Na webu je sice zmíněna snížená cena pro člena klubu, ale k tomuto dni nebyla aktivace účtu zprovozněna. Škoda. Trochu mrzení je s parkováním, ale to je dnes už typické skoro pro každé frekventované město nebo místo. Abych ale skončil s pozitivy, které ve mně návštěva zanechala - oceňuji možnost se do muzea v ten samý den vrátit, takže si pohodlně můžete od hraní odskočit na oběd nebo vyřídit pracovní hovor a zase se vrátit ke hraní. Za to palec nahoru.

Star Wars: The Black Series 1.1" The Child

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 08 Jul 20 00:00:00 +0200

Nejroztomilejší věc za poslední rok se konečně dostala i do České republiky? Že nevíte o koho jde? Tak potom jste minulý rok pravděpodobně nesledovali první hraný seriál ze světa Star Wars. Disney se totiž podařilo vcelku úspěšně a překvapivě zatajit přítomnost velice roztomilého stvoření, které komunita pojmenovala jako "Baby Yoda". Disney potom začalo používat příhodnější název - The Child. Such a large bounty for such a small package. What are your plans for it? How uncharacteristic of one of your reputation. You have taken both, commission and payment. Vtipný je, že bohužel nikdo neví více podrobností o tomto malém stvoření, ale to nikterak neupírá na jeho popularitě. Pravděpodobně je tu nějaká určitá spojitost s rasou mistra Yody, která není ve světě Star Wars oficiálně pojmenována. Každopádně po překvapivé účasti tohoto "mrňouse" v seriálu The Mandalorian, se konečně dostala do produkce i verze od Hasbra, která se zaměřuje na tzv. Star Wars: The Black Series. A Hasbro si připravilo rovnou 2 verze - vysokou 6" a verzi, která respektuje 6" jako hlavní měřítko. Dnes se zaměříme na jeho menší verzi. {shortcodeYoutube id="9Miu5ebRzaU" title="Star Wars: The Black Series 1.1″ The Child" description="Celkem povedená zmenšenina Baby Yody v klasickém provedení od Hasbra. Jediné výtky jsou spíše na dodané příslušenství, kde mi určitě chybí jeho klasická “skořápka”. " publish_date="2020-07-20" thumbnails_url="https://www.collectorboy.cz/wp-content/uploads/2020/07/baby-yoda-news-thumbnails.jpg"} Star Wars: The Black Series 6" The Child Jelikož výsledná figurka je opravdu velmi velmi malinká (měří necelé 3 cm, měřítko 1/12), tak rozhodně nečekejte velké balení. I balení papírových kapesníků se mi zdá větší, než tato licencovaná figurka. Balíček tak obsahuje prakticky pouze: samotnou figurku žábu malou misku malou kouli The Child Samotná figurka je opravdu velmi malá. Na výšku má opravdu jen 3 cm. A vzhledem k její velikosti ji opravdu nedoporučuji pořizovat malým dětem. Více než jinde tady opravdu hrozí vdechnutí. I přes její velikost má figurka poměrně dost detailů a pěkný painting. Zvláště hlava a oči se povedly. Oceňuji i znázornění spodních končetin, které například u 6palcové verze od Hasbra chybí. Zkrátka figurka jako taková je ke svým rozměrům absolutně v pořádku. Ohebnost je přímo úměrná velikosti. Našel jsem 3 ohebné klouby - obě ramena a krk, takže si můžete figurku zajímavěji pozicovat. Ačkoli na focení tohoto prcka budete potřebovat trochu solidnější makro objektiv. Příslušenství Tady toho moc popisovat ani nejde. Žába je super, ty ostatní věci méně, ale především mi chybí jeho ikonická "skořápka". Je to škoda. Takto figurka působí trochu hole. Celkově je figurka Baby Yody fajn záležitost - ideální samozřejmě pro všechny jeho fanoušky. Zvláště pak pro ty, kteří se zaměřují na celou Black Series, kam Baby Yoda skvěle zapadne. Pokud ale Hasbro nemáte rádi a chtěli byste něco zajímavějšího, tak doporučuji Baby Yodu spolu s Mandalorianem od Hot Toys, kde jejich celý balíček je o dost zajímavější.

Sony představilo dvě finální verze PlayStation 5

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 12 Jun 20 00:00:00 +0200

Sony včera večer evropského času představila na své konferenci finální podobu PlayStation 5. Vlastně dokonce dvě zařízení - jedno s Blue-ray mechanikou a druhou bez určenou pouze pro digitální distribuci. Takže tedy, podívejte se sami, jak finální verze velmi očekávané konzole vypadá: {shortcodeYoutube id="RkC0l4iekYo"} Design celé konzole následuje dle očekávání design již dříve představeného ovladače DualSense. Pro někoho odvážný, pro někoho zastaralý design. Hlavní je, že již známe finální podobu, která se už do prodeje nezmění. Sony kromě samotné konzole ještě ukázala i doprovodné periferie: DualSense Charging Station - dokovací (nabíjecí) stanice pro dva bezdrátové ovladače DualSense. PULSE 3D wireless headset - bezdrátová sluchátka podporující 3D zvuk s 2 mikrofony s technologií potlačení okolního hluku. HD Camera - kamera s rozlišením 1080p s 2 objektivy. Media Remote - dálkový ovladač s mikrofonem. Vše sladěné v designu hlavní konzole. Bohužel jsme nedostali žádnou informaci o ceně nebo o datumu vydání. Co ale známe jsou hardwarové specifikace konzole, kterou Sony již představilo dříve.

Kde nakupovat sběratelské figurky a sochy?

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 31 May 20 00:00:00 +0200

Pokud jste začínající sběratel, nebo jen fanoušek, který si chce u své TV koupit vystavit oblíbenou sošku, určitě budete chtít nakoupit z českého obchodu, který zákazníkovi zajišťuje poměrně velký komfort. Sám jsem měl ze začátku trochu problém se v tom vyznat. {shortcodeArticles title="Sběratelský manuál" tags="sberatelsky-manual"} Nakupujeme v Česku V České republice je hned několik možností, kde můžete sběratelské figurky a sošky sehnat. Každý e-shop se trochu zaměřuje na něco jiného. Pokud vám jde o cenu, tak ta je v každém e-shopu trochu jiná. Je velmi reálné, že jeden produkt se bude v několika e-shopech v ceně rozcházet i o více jak 10 %. Proto nemám vyhraněný e-shop a tento seznam jsem seřadil abecedně. FateGate.com Oblíbený e-shop u mnoha sběratelů. Nákupem zde chybu neuděláte. Jen je potřeba si přivyknout na trochu starší webdesign, nemožnost mobilní verze a trochu špatné navigace na webu. Figures.cz Pěkný, vcelku přehledný e-shop, který má v sortimentu velký záběr. Seženete zde busty, sochy, figurky i sběratelská autíčka. V krabici najdete vždy několik samolepek a děkovný dopis. Figurky-brno.cz Pěkný, přehledný e-shop. Rád zde nakupuji. Navíc obchod nabízí i těžko sehnatelné produkty. Sice si na ně pár týdnů počkáte, ale co slíbí, to dodají. Za mě spokojenost. JediShop.cz Opět kvalitní obchod, objednával jsem zde převážně Star Wars merchandise. E-shop je v rámci možností přehledný, ikdyž filtrace produktů by mohla být více UX friendly. Tento obchod určitě mohu doporučit. StatueCollectibles.cz Pokud se bavíme o sběratelství v ČR, tak nemohu vynechat tento obchod. Prvně tento obchod vlastní Jan Vlčko, který mj. v ČR má největší sběratelskou frančízu Film Legends Museum. A za další je Honza jedním z nejaktivnějším ve sběratelské komunitě. Proto nákupem v tomto e-shopu neuděláte chybu. Pokud byste navíc chěli vidět, jak figurky a sochy vypadají v praxi, určitě navštivte jedno z jeho muzeí po celé ČR. {shortcodeReviews title="Film Legends Museum" tags="film-legends-museum"} SvětKomiksu.cz Opět pouze pozitivní zkušenosti. Předobjednávám zde především figurky TMNT od Neca, popřípadě Hot Toys. Mohu doporučit. Xzone.cz V Xzone kromě her seženete nově i herní merch. Pokud jste tedy závsilí gameři, jako já, tak v Xzone seženete steelbooky, herní sběratelské edice, trička, čepice, hrníčky a mnoho dalšího herní merche. Kromě e-shopu mají i sympatickou prodejnu v Praze. EsteLacnejsie.sk Toto není sice český, ale slovenský obchod, takže poštovné bude malinko dražší. Nicméně ho zde zmiňuji z důvodu, že tento obchod mi už párkrát sehnal vyprodané věci. Takže pokud vám unikne nějaká předobjednávka, tak se zkuste obrátit na tento shop a třeba budete mít štěstí a zboží se podaří sehnat. Mohu s klidným svědomím dále doporučit i další e-shopy, ale nenakupoval jsem u nich tolik. Nicméně mám dobré zkušenosti s kupkomiks.cz (seženete nejen figurky, ale i hooodně komiksů:-)), HerníCentro.cz, Super-Hracky.cz (jeden z mála, kde seženete Hasbro) a mnoho dalších. Fyzicky si můžete sběratelské předměty koupit například ve Film Legends Museu v Praze a v Poděbradech. Případně na jejich e-shopu statue.cz. Pár figurek i soch seženete v pražském ComicsPointu. Věřím ale, že je najdete i v nějakých dalších specializovaných prodejnách. Aukční portály a bazary U sběratelství platí jedna věc, kdo dřív přijde, ten dříve vystavuje. Takže pokud něco nestihnete objednat včas, "horkotěžko" se to potom shání. Naštěstí od toho jsou tu bazary a aukční portály. Zde ale platí jistá (ne)psaná pravidla. Připravte se na to, že cena na bazarech může být (ale nemusí) někdy o desítky procent vyšší, než byla původní v prodeji. Především pokud sháníte starší kousky. Nicméně je to daň za to, že jste dříve neobjednali. Také nepočítejte s 2letou záruční lhůtou nebo 14denním vrácením zboží. V ČR mohu doporučit facebookové skupiny, ve kterých se inzeruje od jednotlivých sběratelů. Doporučuji například: Sběratelé figurek, soch & replik, Sběratelské figurky, Hot Toys - Prodej/Výměna, nebo Steelbooky - sběratelské předměty. Občas se může objevit zajímavá položka i na českém aukčním portálu Aukro.cz, Bazos.cz nebo Sbazar. Evropa a ostatní světadíly Většinou se stane, že pokud hledáte nějaké starší "vzácnější" kousky, v českém prostředí je prostě nedohledáte. Buď jsou vyprodané, nebo do Čech ani nedorazily. Nic se neděje. Od toho je tu Ebay a Amazon. Amazon Netřeba představovat, jeden z největších e-shopů na světě. Proto tu seženete téměř cokoli. Daní za objednání je tu trochu vyšší poštovné, než jsme zvyklí u nás, ale není to nic hrozného. Já zde nakupuji především figurky Hasbro, které jsou v ČR těžko sehnatelné. Ebay Prvně si pojďme říct, že tohle může být někdy pěkná loterie. Mnoho sběratelů se tomu vyhýbá a chápu je. Nicméně pokud budete trochu obezřetní a nekoupíte hned první věc, kterou na těchto portálech uvidíte a máte "selský" rozum, tak v minimálně 95 % případů se transakce povede a zboží dorazí v pořádku. {shortcodeSingleArticle id="19"} Základem je si vždy pečlivě a několikrát přečíst detail produktu. Mnoho sběratelů potom "nadává", že dostali figurku nekompletní atd. Na Ebayi seženete totiž někdy i samotné figurky bez obalu, rozprodávané na náhradní díly atd. Takže dávejte velký pozor na to, co přesně kupujete. V případě nejasností raději prodávajícímu napište, co zásilka bude obsahovat. Dále si ověřte, kolik doopravdy stojí poštovné. To se totiž může u aukcí měnit v závislosti na konečné ceně a lokalitě. Pokud objednáváte mimo zemí EU, připočtěte si k ceně ještě clo a dph a poplatek za proclení. Délka dodání se pochopitelně odvíjí od země, ze které je prodávající. Setkal jsem se už, že mi zboží přišlo z Japonska za 5 dní, na jinou zásilku jsem čekal více jak měsíc. Chce to holt trpělivost. Velký pozor si dejte na to, abyste nekoupili falešné napodobeniny originálních produktů. Zvláště pokud bude nakupovat z asijských zemí. Vždy si s prodejcem ujasněte, že se jedná o originální produkt, abyste potom nebyli nemile překvapeni. SideShow.com Evropa je pro distribuci sběratelských předmětů až za USA a Asií. Pokud tedy spěcháte na novinku, můžete si ji objednat přímo od SideShow. Výhody jsou jasné - rychlejší distribuce a velmi rychlá doprava zásilky. Moje zásilka mi dorazila 6. kalendářní den od objednání. To mi přijde jako velmi dobrý výkon, když vezmete v potaz, že figurka musí ze skladu se dostat prvně do LA a potom letecky do Evropy a po silnici do mé malé střediskové vesničky v Pardubickém kraji. Nevýhody jsou bohužel taky jasné - cena za dopravu (můžete ale vychytat dopravu zdarma na vybrané produkty) a poté musíte platit clo a dph. A samozřejmě se zárukou to bude taky trochu komplikovanější. Zahraniční Facebook Skupiny/Marketplace V celku zajímavá alternativa nakupování v zahraničí je využití Facebook Skupin, případně Facebook Marketplace. Máte to hned několik výhod. Jednak obdobně jako na Aukro.cz nebo Ebay.com můžete u prodávajícího vidět hodnocení, ale především na Facebooku můžete o prodávajícím dohledat více věrohodných informací. Také se tam dá mnohem rychleji s prodávajícím domluvit napřímo pomocí Facebook Messengeru. Takže opět je komunikace více osobnější a přesvědčivá. Nevýhodou může být pro některé to, že pro převod peněz je mnohdy vyžadován PayPal, kde mi prostě nepřijde nejlepší kurz. Ale to už nechám na každém z Vás. Kde nekupovat? Těch obchodů, kde bych nákup nedoporučil, by se pravděpodobně našlo více. Ale kde bych rozhodně nedoporučil nákup sběratelských předmětů s licencí jsou obchody typu Aliexpress.com, Wish.com, Temu.com. Jednak nepodporuji subjekty, které mají za cíl obchodně zničit Evropu. A hned v další řadě je to pochybná kvalita a nejistota ohledně licence. Mnoho lidí tyto obchody nalákají na velmi lidovou cenu, ale věřte mi, že Hot Toys figurka se opravdu nedá koupit za několik set korun včetně dopravy zdarma přes půl světa. Opravdu velmi zvažte, jestli v těchto obchodech nakupovat cokoli. Většinou totiž obdržíte velmi lacinou falešnou napodobeninu, která mnohdy může být vyrobena z nebezpečných materiálů a barev.

Jaké popkulturní předměty sbírat?

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 31 May 20 00:00:00 +0200

V dnešní době si ke své oblíbené značce (ať už herní, filmové nebo knižní) můžete koupit mnoho sběratelského merche. Zkusím vám poradit, jak se v tom vyznat a co sbírám já. {shortcodeArticles title="Sběratelský manuál" tags="sberatelsky-manual"} Sběratelské figurky Tady se jedná pravděpodobně o nejrozšířenější variantu pro většinu sběratelů. Najdete zde prakticky zastoupení každé větší značky - od Star Wars, Marvel, Predator, Aliens, DC a další. Sběratelské figurky jsou na rozdíl třeba od soch pohyblivé a méně náročné na místo a peníze (záleží samozřejmě na velikosti). Na druhou stranu je o figurky lépe pečovat, nevystavovat je přímému slunečnímu světlu a vlhkému prostředí. Figurky se vyrábějí nejčastěji ve velikosti 1/6 (přibližně 30 cm), 1/4 (přibližně 45 cm), 1/10 (přibližně 18 cm), 1/12 (přibližně 15cm). Samozřejmě jsou potom různé atypy, nebo figurky bez přesného měřítka. Nejkvalitnější firmou, která vyrábí figurky převážně ve velikosti 1/6 a výjimečně 1/4, je hongkongská firma Hot Toys. Je třeba také dodat, že jednou z nejdražších. Za průměrnou figurku ve velikosti 1/6 od Hot Toys zaplatíte okolo 6 500-7500 CZK. Pokud je figurka vyprodaná, tak se její cena může zvýšit v aukcích až jednou tolik. Oblíbenou frančízou (alespoň v poslední době) u Hot Toys je Marvel, Star Wars, DC a až poté ostatní. Více přístupnější (alespoň co se týká cenou) je firma Neca, která se specializuje především na měřítko 1/10. Neca se vyznačuje širokým záběrem (ikdyž zaměření na Aliens a Predator frančízu ji nelze upřít), dobrou přístupnou cenou a poměrně dobrou kvalitou. Existují samozřejmě další firmy, ze své zkušenosti mohu zmínit například Hasbro, ThreeZero, Sideshow Collectibles, LimToys, DamToys, Star Ace, Chronicle Collectibles a další. U těchto firem ale nejsou jejich produkty vždy dle oficiální licence a kvalita produktu může být někdy horší. Sochy Dalo by se říct prémiová kategorie, alespoň co se týká kvality zpracování a peněz. Nemám s nimi tolik zkušeností, přeci jen upřednostňuji pohyblivé figurky, ale i tak napíšu pár tipů k nim. Pokud chcete sbírat sochy, tak kromě peněz budete potřebovat i hodně místa. Sochy jsou totiž nejvíce vyráběny ve velikosti 1/4, 1/3 a v poslední době hodně v 1/2. Pravděpodobně nejkvalitnější zpracování v současné době nabízí firma Prime 1 Studio nebo třeba Sideshow Collectibles (především jejich Premium formáty). Sochy od těchto dvou firem začínají od 12 tisíc až do 100 tisíc. Záleží na materiálu, měřítku a kvalitě zpracování. Firem, které vyrábějí sochy je samozřejmě více, ale zmíním ještě velmi známé firmy DC Collectibles, Diamond Select, Iron Studio a Kotobukiya, které se zaměřují na menší sošky v měřítku 1/10 a 1/6. Sběratelské herní edice Především v poslední době každá větší hra se neobejde bez své speciální edice. U AAA her je herních edic více. Většinou bývají označovány jako "Collector’s Edition", "Deluxe Edition","Special Edition", "Limited Edition", "Celebration Edition" atd . V těchto herních edicích najdete pochopitelně samotnou hru, steelbook, někdy OST, sběratelský tematický předmět, art book, mapu a u těch raritnějších edic i herní sošku. Cenově se potom herní edice pohybují od 2 000 CZK výše. Záleží, jak moc raritní a exkluzivní edici si koupíte. Například hra Assassin's Creed: Odyssey měla 5 různých sběratelských edic. V ČR bohužel bývají tyto edice rychle vyprodané, proto je třeba si tyto edice předobjednat s předstihem. Funko Pop figurky Malé, pro někoho roztomilé, pro někoho odpudivé figurky, které jsou extrémně populární (nejen) v ČR. Seženete je v každém online, ale i kamenném obchodu s popkulturní tematikou. Nezaberou mnoho místo a nezrujnují váš rozpočet. Navíc Funko Pop figurky mají velké plus v podobě mnoho licencí. Repliky Tato kategorie je trochu pro fajnšmekry, ale i ti jsou mezi námi :-) Sbírka replik zbraní, nožů, zbroje, kostýmů se spíše vidí někde na hradě nebo v muzeu, ale dnes si ji můžete udělat i doma. Oblíbené jsou především repliky slavných mečů a nožů, ale koupit si můžete i kouzelnické hůlky, bysty, kostýmy, prsteny, masky. Ostatní merchandise Sbírat můžete v podstatě cokoli. Dnešní merchandise produkce je velmi široká a je na vašem zájmu a fantazii, co chcete sbírat. Menší inspirací může být například sběr plyšáků, stavebnic Lega, sklenice, hrnky, podtácky, ručníky, hodinky, světla, plakáty, obrazy, trička, mikiny, čepice, placky atd. Hlavní je, aby zakoupené předměty měly oficiální licenci a nebyly falzifikáty a levnými kopiemi (především čínské "Aliexpress" padělky).

Jak se vyhnout falzifikátům a padělkům?

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 31 May 20 00:00:00 +0200

V tomto článku vám zkusím poradit, abyste za své peníze dostali originální zboží a vyhnuli se možným padělkům, kopiím a falzifikátům. {shortcodeArticles title="Sběratelský manuál" tags="sberatelsky-manual"} Obdobně jako v klasickém umění, tak i u popkulturních předmětů existují padělky a falzifikáty. A i ty se rozlišují na špatné, dobré a velmi dobré. Jak se jim ale vyhnout a především, jak je poznat? Vyhnout se jim dá poměrně lehce tak, že budete kupovat v důvěryhodných obchodech a od důvěryhodných prodejců. Přečtěte si, kde sběratelské figurky a sochy nakupuju já. V takovém případě je velmi mizivá šance, že nakoupíte padělek. Naopak se vyhněte všem pofidérním zahraničním obchodům jako jsou například Aliexpress.com, Wish.com, Alibaba, Temu atd. Na těchto e-shopech je velmi vysoká šance, že nakoupíte padělky, které se budou vydávat za originál. Ano, může se stát, že tam nějaká figurka nebo socha je s licencí, ale věřte mi, že to nechcete pokoušet a raději si nechte zajít chuť většinou velmi levnými inzeráty, které nabízejí "Brand new" figurky s licencí za poloviční cenu. {shortcodeSingleArticle id="29"} Potom si dejte velký pozor, pokud budete kupovat předměty na bazaru. Klasikou je Ebay, ale i české Aukro a Sbazar. Já s tím mám převážně dobré zkušenosti, ale vždy nakupuji od důvěryhodných prodejců a kupovaný předmět si většinou velmi prověřím. Nebojte se napsat si prodejci o více fotek, kdy předmět koupil, proč prodává, detailní fotky či video předmětu, fotku krabice atd. Vše si potom dejte dohromady a kupte/nekupte. Pokud tedy chcete mít jistotu 100% pravosti, nakupujte u kvalitních prodejců. V ČR to je například Jedishop.cz, Figures.cz, Svetkomiksu.cz, Fategate.com a další. V zahraničí potom doporučuji oficiálního distributora Sideshow.com.

V čem sběratelské předměty vystavit?

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 31 May 20 00:00:00 +0200

Tento krátký tip je pro ty, kteří si již své sběratelské kousky pořídili a potřebují si je co nejlépe a bezpečně vystavit. {shortcodeArticles title="Sběratelský manuál" tags="sberatelsky-manual"} Dnes si povíme, jak a v čem figurky vystavit. Zprvu pravděpodobně nebudete toto řešit a umístíte figurku nebo sochu na volné místo. Postupem času ale může přijít onen známý pocit ohledně nedostatku místa a trvanlivosti sběratelských předmětů, protože byste se měli snažit o to, aby zůstali co nejdéle nepoškozeny a v co nejlepší formě. K tomuto účelu budete potřebovat i nějaké vitríny, které sběratelské věci ochrání. Obyčejný stůl nebo police bohužel nejsou jistoty, kterým byste měli v tomto případě věřit. Spoustu sběratelů rádo vystavuje v tzv. "ikeáckém" Detolfu. Což je vcelku levné, ale účinné řešení, jak vystavovatelský problém vyřešit. Detolf se prodává ve švédském obchodním řetězci Ikea za přibližnou cenu 2 000 CZK. Jedná se o celoprosklenou vitrínu vysokou 163 cm a širokou 43 cm. Obsahuje 3 police + jedno spodní patro. Tato varianta je tak ideální spíše pro sběratelské figurky, protože nosnost jednoho skleněného patra je "pouze" 3.5 kg. Z vlastní zkušenosti je Detolf ideálním řešením pro sběratelské figurky o velikosti 1/6, kde se na jedno patro vejdou až 3 figurky. Další levnou možností jsou opět "ikeácké" varianty - tentokrát systémy Besta a Stuva. Oba systémy jsou tzv. modulární, tedy si můžete sami nakonfigurovat celou sestavu a můžete si tak vytvořit nábytek skoro na míru. Besta i Stuva mají výhodu v tom, že mají vyšší udržitelnou hmotnost a jsou především prostornější než Detolf. Jsou tedy ideálnější na sochy, nebo větší figurky. Dobré je potom je osadit vlastním sklem, aby se na vystavené předměty neprášilo. Další jejich výhodou je potom nízká pořizovací cena, tedy především s cenami za sochy a figurky. Pěknou expozici Besty/Stuvy včetně skel a světel můžete pořídit do 10 tisíc. Pokud máte větší rozpočet nebo specifičtější podmínky, je potom potřeba se obrátit na truhláře, který bude schopný vám zhotovit kompletně vlastní řešení. Zde je ale potřeba znát vaše sběratelské zaměření i do budoucna a sběratelství si trochu naplánovat.

Justice League Snyder Cut existuje, příští rok ho odvysílá HBO Max

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 20 May 20 00:00:00 +0200

DC fanouškům se splnil sen. Dlouho očekávaný a mnoha mýty ověnčený režisérský sestřih Justice League Snyder Cut opravdu existuje a nejen to. Příští rok ho odvysílá HBO Max. It's happening.#ReleaseTheSnyderCut @hbomax @ZackSnyder https://t.co/tHunDelSyU pic.twitter.com/APb1GR8jvN — DC (@DCComics) May 20, 2020 "Chtěl bych poděkovat HBO Max a Warner Brothers za toto odvážné gesto, které podporuje umělce a dovoluje jim zveřejnit jejich skutečné vize. Speciálně bych chtěl poděkovat všem, kteří se zapojili a tlačili tento projekt dopředu, aby se stal skutečností," okomentoval tuto žhavou novinku režisér Zack Snyder. Svůj názor také sdělil na Instagramu představil Batmana Ben Affleck, který řekl: "Jsem velmi natěšený, že Zack dostává šanci, abychom konečně viděli jeho vizi. Myslím, že je to skvělá věc a chci poděkovat fanouškům, protože to díky jejich entuziasmu a vášni můžeme vidět novou verzi filmu. Bez podpory fanoušků si nemyslím, že bychom se dočkali. Mám rád Zacka a miluju jeho verzi filmu a těším se, až ho všichni uvidí.". Film by měl mít kompletně dokončenou grafickou podobu. Další informace zatím bohužel nejsou známy, nicméně tahle informace určitě fanouškům v tuto chvíli bude bohatě stačit a nějakou dobu z ní vyžijí. Já se rozhodně těšit budu. Z toho samozřejmě mohou těžit i sběratelé - očekává se, že by při případném úspěchu mohl být oznámen od Hot Toys 1/6 Cyborg a Black Superman. Uvidíme, doufám, že jo... Aktualizace: 18. 6. 2020 Objevil se teaser na teaser Justice League: Snyder Cut. 30. 5. 2020 Warner Bros. aktivně diskutují o možnosti vydání Suicide Squad The Ayer Cut. 28. 5. 2020 Snyder potvrdil více záběrů Knightmare Batmana v Snyder Cutu. 27. 5. 2020 Zack Snyder představil podobu DarkSeida na Twitteru. 26. 5. 2020 Cena nové verze Justice League pravděpodobně překročí více jak 30 milionu dolarů. 25. 5. 2020 Větší prostor by měl dostat Cyborg. Pravděpodobně bude redesignovaný vzhled Steppenwolfa. Objeví se nová postava Ryan Choi, ze které v dalších dílech se stane superhrdina Atom. Objevují se náznaky, že by se ve filmu měl objevit i Green Lantern. HBO Max potvrdilo, že Snyder Cut nebude mít další pokračování. Jedná se spíše o ukončení Snyderovi éry v DC. 23. 5. 2020 Zack Snyder potvrdil, že pracuje na traileru pro Justice League Snyder Cut. Byl potvrzen Ray Porter jako arcipadouch Darkseid. Dle všeho se nebude dotáčet, pouze nové voiceovery. 21. 5. 2020 Dostaneme trochu jiné oživení Supermana. Z filmu bude možná 6dílná mini série. Spekuluje se, že se objeví Darkseid. Studio dá Snyderovi na dodělání filmu 20-30 miliónů dolarů.

Recenze: Medvídek Pú a Prasátko od Hot Toys

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 08 Mar 20 00:00:00 +0100

Tady to bude hodně osobní. Medvídek Pú mě provází už od útlého dětství a nyní se pomyslný kruh života uzavřel, když své vlastní dceři předčítám o huňatém, roztomilém, ale trochu hloupoučkém medvědovi. Proto trochu pod vlivem emocí a velké dávky nostalgie jsem si objednal licencovanou figurku Hot Toys MMS 503 Winnie the Pooh & Piglet. “What day is it?” asked Pooh.“It’s today,” squeaked Piglet.“My favorite day,” said Pooh. Prvně je třeba říct, že se nejedná o zpracování klasického animovaného medvídka Pú od Disney. Hot Toys se rozhodli, že zpracují figurky na motivu filmu Christopher Robin (Kryštůfek Robin) z roku 2018. Konkrétně se jedná o 2 postavy - Medvídka Pú a Prasátko. Ne každému se musí toto digitální ztvárnění líbit, ale já jsem byl filmem docela nadšen a jejich a i ostatních zvířátek se mi líbilo. Hot Toys vydali figurky ve 2 verzích - MMS 502 a 503, přičemž verze 503 je dvou balení, ve kterém najdete obě figurky. A to jsem si koupil i já a i když byla figurka ohlášena v srpnu 2018, šla "poměrně" lehce sehnat. Možná jsem měl štěstí, ale usmála se na mě zcela nová, takže jsem si mohl svého malého hloupoučkého medvěda jako první a jediný osahat :-) Balení Balení není moc obsáhlé. Ono je to vlastně logické, Pú i Prasátko toho kromě sebe moc nemají. V balení tak najdete: figurku medvídka Pú figurku Prasátka džbánek medu dvoje sluneční brýle malý hřebínek podstavec a to je vše. Medvídek Pú {shortcodeImages id="701,702,703" thumbnailSize="full"} Hot Toys se specializují především na měřítko 1/6, ve kterém nemají prakticky konkurenci. V tomto případě ale Hot Toys udělali výjimku. Podařilo se mi dohledat, že Medvídek Pú byl vysoký přibližně 22 palců (55 cm). Figurka je vysoká 24 cm. Takže se jedná přibližně o 1/2 velikost, což je určitě dobře zvolené měřítko. Neumím si moc představit, že by se Hot Toys drželi své tradice a Pú by měřil necelých 10 centimetrů. Ohledně hybatelnosti je na tom Pú oproti ostatním Hot Toys figurkám pochopitelně bídně. Už ve filmu i v kreslené podobě není Pú žádný atlet, spíše naopak. Proto u figurky Púa najdete prakticky hybatelný pouze kyčle, ramena a krk. Ničemu zásadnímu to nevadí, protože s Medvídkem určitě nebudu dělat dynamické pózy. Medvídek má na sobě krásný jemně pletený červený svetr, přesně jako ve filmu. K Medvídkovi Pú dodali Hot Toys i to nezbytné, co každý den potřebuje a stále mu chybí - džbánek medu, který měl v závěru filmu. Prasátko Medvídkův nejlepší přítel Prasátko měří 15 cm a je velmi droboučké s moc pěknou pletenou šálou. Opět jeho hybnost je omezena pouze na základní klouby - ramena, krk a kyčle. Obdobně jako Pú má prasátko také sluneční brýle. Bohužel mu ale narozdíl od Púa chybí vlastní stojánek, protože stabilita Prasátka není nejlepší. Proto je dobré ho vždy trochu opřít o Púa. Prasátkovu roztomilost ještě více podtrhují tři přišité knoflíčky. Podstavec Jak nemám rád podstavce od Hot Toys (především u Star Wars figurek mi přijde odfláknutý), tak tady se mi velmi líbí. Podstavec je situovaný do rozpůleného dřeva, na kterém jsou vidět letokruhy. Je ideálně veliký a dostatečně široký pro obě figurky i džbánek medu. Navíc úchytka na Medvídka je průhledná, tak z dálky nekazí dojem. Bohužel je úchytka jen jedna a Prasátko tak musíte trochu opřít o Medvídka.

Comic-Con Prague 2020

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 20 Feb 20 00:00:00 +0100

Už i Česká republika se dočkala svého prvního oficiálního Comic-Conu. Jaký byl první ročník a dočkali jsme se propadáku, nebo se budeme těšit na další ročník? Tak a je to za námi. V Česku poprvé oficiálně skončil první ročník Comic-Conu 2020. Nebudu chodit kolem horké kaše, fiaskem to rozhodně neskončilo. Naopak se jedná o velmi příjemné překvapení. Pojďme ale postupně, protože pražský Comic-Con prvně nevzbuzoval velké naděje na úspěch. A přiznám se, že po trochu nevýrazné a chaotické marketingové kampani jsem byl na rozpacích i já. {shortcodeReviews title="Ročníky Comic-Con Prague" tags="comic-con-prague,recenze"} Účinkující Zcela jasně rozumím tomu, že přemluvit kohokoli ze zahraničí na první ročník je velmi těžký oříšek. Stejně tak je těžké oslovit i návštěvníky. Proto chápu, že se pořadatelé snažili tak trochu zavděčit všem. Tedy ať už pro trochu core čtenáře, tak i pro rodiny s dětmi, kteří chodí na komiksovky "jen" do kina. Oceňuji tedy vcelku široký a zajímavý mix hostů. Bohužel tak z toho vznikl spíše popkulturní mix, než vážnější výběr komiksových tvůrců. Netvrdím ale, že u startovacího prvního ročníku ve Východní Evropě to je na škodu. Možná právě naopak. Oceňuji nejen zahraniční výběr hostů, ale i lokálních tvůrců. I když tedy chválím finální výběr hostů, nemohu se zbavit dojmu, že kdyby se podařilo ukořistit nějaké opravdu trumfové jméno, celá akce by byla naprosto parádní. O to víc ale zbude určitě na druhý ročník, který už pořadatelé připravují. Nejsem velký fanda selfie s celebritami a tak jsem vůbec neřešil cenu podpisů a fotek. Pořadatelé slibovali vzhledem k mnoha okolnostem nižší ceny než je běžné a jsem rád, že to dodrželi a fanoušci, kteří o to stojí nemuseli dát celou výplatu za několik podpisů. Pro mě byl největší celebritou spisovatel Brian Azzarello, jehož kniha Batman: Zatracení měla křest přímo na pódiu. Vcelku mile zaražen jsem ale byl, že se nekonaly žádné fronty v komiksovém koutku. Možná velmi naivně jsem čekal, že budu čekat na podpis knihy u Azzarela delší desítky minut. Realita byla taková, že fotku i podpis nově křtěné knihy jsem dostal bez čekání. Přeci jen možná mnoho návštěvníků bylo komiksu neznalí. O2 Universum Co "možná" nedostálo jména Comic-Conu s ohledem na účinkující, tak rozhodně dohnaly prostory, ve kterých se Comic-Con konal. Pražská O2 Universum je perfektní a pro podobnou událost přímo ideální. Tedy alespoň tak se mi to zdálo. Prostorám nejde prakticky nic vytknout. Vzduch byl přijatelně dýchatelný, člověk se nepotil a všude bylo v rámci možností čisto a uklizeno. Je pravda, že jsem nebyl na všech přednáškách, ale alespoň na těch pár, co jsem byl, tak technika a ani ozvučení nijak nezlobilo. Co bych ale přeci jen vytkl jsou 2 věci - občerstvení a organizace. Ačkoli se především mladý personál snažil a působil velmi mile (jako vážně), tak přeci jen nestíhal, i když nebylo v restauraci plno. Výjimkou nebyly ani technické problémy a slabé zásobování a tvoření tak delších front. Nic zásadního, ale taky nic příjemného. {shortcodeSingleReview id="6377"} Ohledně organizace mi chyběly základní věci - špatné a nedostatečné ukazatele do šaten, které byly snad na druhé straně budovy. Také značení sálů a programů bylo podle mě nedostatečné. Letáky byly bez programu nebo s nekompletním programem. Spoustu obsahu se odehrávalo v různých částech O2 Universa, o kterých jsem ani nevěděl a našel úplnou náhodou. Doprovodný program Nakousl jsem doprovodný program Comic-conu, který byl velmi bohatý. Ani zde nevyjmenuji vše, ale mohli jste navštívit různé tematické přednášky, zahrát si počítačové hry (speciální thanks pro retro koutek), namalovat portrét pomocí nejnovějších grafický tabletů, podívat se na skvělou výstavu Star Wars replik, udělat fotku s nějakým skvělým cosplayem, koupit si spoustu, ale spoustu komiksů, posadit se na Železný trůn (na který byla větší fronta než na Azzarella), vyzkoušet virtuální realitu ... a třeba si koupit i sběratelskou figurku. Ty ale byly bohužel v absolutní minoritě a tak jsem našel jen pár Hasbro figurek, které jsem většinou už měl. Atmosféra Atmosféra? Celkově skvělá! Jako opravdu. Cítil jsem se mezi svými, kteří mají stejný, nebo alespoň podobný zájem. Připadalo mi, že všichni si to užívají a mají radost, že i v Praze umí připravit skvělý zájmový festival. Nikdo mi neodmítl fotku, naopak jsem viděl snahu všech cosplayerů o co největší vstřícnost.

Recenze: Neca TMNT (1990) - 1/4

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 18 Jan 20 00:00:00 +0100

Jsou tu! Všichni čtyři želváci dorazili s velkou slávou tento týden do Evropy a i k nám do Čech. Je nutno říct, že tomu tak dlouho nevypadalo, protože výrobce Neca nechtěl dlouho uvolnit licenci pro evropský trh. Dalo by se říct, že v tomto případě by to byla opravdu škoda, protože stejně jako jejich zmenšená 7palcová verze, tak i tato verze se náramně povedla. Všechno před námi prchá, jsme příšerní příšerové. Kde kdo prchá, kde kdo se bojí strašlivých strašáků. Největší spolek běsáckých běsů se vrátil do města! Videorecenze Pokud se Vám nechce číst, poslechněte si moji krátkou videorecenzi. {shortcodeYoutube id="XNcZFwUOQns" title="Neca TMNT (1990) " description="Jsou tu! Všichni čtyři želváci dorazili s velkou slávou tento týden do Evropy a i k nám do Čech. Je nutno říct, že tomu tak dlouho nevypadalo, protože výrobce Neca nechtěl dlouho uvolnit licenci pro evropský trh. Dalo by se říct, že v tomto případě by to byla opravdu škoda, protože stejně jako jejich zmenšená 7palcová verze, tak i tato verze se náramně povedla. " publish_date="2020-02-07" thumbnails_url="https://www.collectorboy.cz/wp-content/uploads/2020/01/TMNT-thumbnails_crop.jpg"} Firma Neca se dlouhodobě věnuje licenci TMNT a nutno říct, že o tuto licenci pečuje s velkým zájmem a kvalitně. Nedá se ani přesně spočítat, kolik releasů na téma "Želvy ninja" už Neca vydala a oznámila. Jisté je, že této licenci se věnuje nadmíru kvalitně a tak po velmi skvělých 7palcových figurkách z filmu TMNT 1990 a snad ještě lepších 6palcových "kreslených" figurkách, i tentokrát Neca nešlápla vedle. {shortcodeImages id="810,811,812,813" thumbnailSize="full"} Neca figurky TMNT ve velikosti 1/4 dlouho nechtěla uvolnit pro evropský trh. Nechápu proč, každopádně figurky dorazili v pořádné krabici (hmotnost 5 kg) a ihned po vytažení z krabic figurky překvapí svoji velikostí a mohutností. Je pravda, že na velikost 1/4 nejsem moc zvyklý, přeci jen se zaměřuji na 1/6, ale i tak několik "jednačtyřek" vlastním a stejně jsem byl překvapený, jak velké jsou. Každá z želv měří okolo 42 cm (Leo se zasunutými katanamy 48 cm). 1/4 je velikost, kde končí určitá roztomilost a vynikají detaily. A těmi želvy nešetří. V této velikosti vyniknou krásně jejich svaly, krunýře, žilky, nehty, chrániče, zbraně, zuby, pihy a především oči. Vše na velkých želvách krásně vypadá . Tohle vše je na figurkách fajn, ale jako vše, tak i zde se najde pár maličkostí, které by mohly být lepší. Prvně mě překvapila bandana, která z plastové části okolo hlavy přechází do látkového copu. Není to nijak na škodu, jen to překvapí. Trochu více mi vadí spíše někde lehce nedokonalý painting. A nejvíce mi vadí trochu lacinější zpracování zbraní. Ty nejsou samozřejmě špatné, ale uměl bych si představit, že by mohly být lepší. Především třeba Mickyho nunchaky nebo Leonardovy katany. Celkově jsou to ale drobné nedostatky, které určitě celkové hodnocení figurek výrazně nesráží dolů.

Analýza Hot Toys releasů

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 10 Jan 20 00:00:00 +0100

Mezi sběrateli akčních figurek v měřítku 1:6 se v poslední době stále častěji ozývají kritické hlasy. Týkají se nejen klesající diverzity portfolia, ale i kolísavé kvality u některých očekávaných kousků. Firma Hot Toys, která dlouhá léta platila za neotřesitelného krále trhu, se tak ocitá pod drobnohledem vlastních fanoušků. Jelikož mám rád data přehledně seřazená a věřím, že čísla nelžou, rozhodl jsem se podívat pod pokličku jejich produkce. Cílem této analýzy je zjistit, zda jsou stížnosti komunity podložené reálnými trendy, nebo jde jen o subjektivní pocit. Která postava se dočkala největšího počtu variant? Válcuje Marvel ostatní značky? Jak si vedou Star Wars v éře Disney+ a zbývá vůbec prostor pro menší, nezávislé franšízy? Kdo jsou Hot Toys? Pokud se ve světě sběratelství pohybujete spíše u soch, modelů nebo jste úplným nováčkem, pojďme si tuto legendu v krátkosti představit. Společnost Hot Toys, založená v roce 2000 v Hong Kongu, se postupem času stala synonymem pro špičkově zpracované akční figurky. Jejich specializací je měřítko 1:6 (cca 30 cm), kde kladou extrémní důraz na autentickou podobu obličejů (tzv. "headsculpts") a precizní zpracování kostýmů. Cesta k vrcholu začala u realistických vojenských figurek, ale zlom nastal v roce 2003, kdy firma získala první oficiální merchandisingová práva na velké filmové blockbustery. Dnes je Hot Toys technologickým lídrem, který kombinuje licencovaný design s inovativními prvky, jako jsou pohyblivé oční bulvy, silikonová kůže bez viditelných kloubů nebo propracované LED osvětlení. Cena vs. Očekávání Exkluzivita má svou cenu. Standardní figurka se dnes pohybuje v rozmezí 220 až 250 USD (v našich končinách často mezi 6 500 až 9 000 Kč), přičemž speciální edice (Artisan, Die-cast nebo vozidla) šplhají k mnohem vyšším částkám. Právě vysoká cenovka je důvodem, proč jsou sběratelé čím dál citlivější na jakékoli přešlapy. Zvýšené tempo produkce v posledních letech s sebou nese riziko "recyklace" starších dílů a zaměření na stále stejné postavy (Iron Man, Batman, Spider-Man), což u věrných fanoušků vyvolává pocit stereotypu. Je tato kritika oprávněná? Odpověď najdeme v datech. Detailní pohled na jednotlivé ročníky Aby byla analýza skutečně objektivní, je nutné se na produkci podívat v kontextu času. Trendy se mění, filmové fáze končí a nové projekty přicházejí. Sledovat, jak se měnil poměr mezi jednotlivými licencemi v průběhu let, je fascinující cesta skrze historii popkultury. {shortcodeArticles title="Analýza Hot Toys" tags="analyza-hot-toys"} Pokud vás zajímá, jak si Hot Toys vedli v konkrétních letech, připravil jsem pro vás podrobné rozbory rozdělené podle jednotlivých ročníků. Dozvíte se v nich přesné počty ohlášených figurek, zastoupení franšíz i největší překvapení daného období. Metodologie Zdroj datPro zdroj dat jsem použil webové stránky hottoysph.com/checklist, hottoys.com.hk a facebook.com/hottoys. Bohužel u prvních releasů jsem odkázaný pouze na jeden zdroj, tak věřme, že se nemýlí. DatumJako datum jsem použil u všech releasů jejich datum oznámení. Odpadá potom problém s uvedením na trh, protože jak jistě víte, distribuce se prvně zaměřuje na asijský a západní trh. Evropa je v tomto případě až jako poslední a nejsou vyloučena ani několika měsíční zpoždění. Navíc v poslední "koronavirové" době a problémům s přepravou obecně jsou dodávky značně zpožděny i o několik let.

Rozhovor s Michaelem Champion, Art Directorem Chronicle Collectibles

jsem@collectorBoy.cz — Thu, 12 Dec 19 00:00:00 +0100

Chronicle Collectibles před časem oznámili svoji novou figurku 1/6 Conan the Barbarian. Pro web conan.com poskytl Michael Champion (Art Director Chronicle Collectibles) krátké interview o nové figurce. V první části Michael Champion představuje jejich řadu OneSixth figurek, o kterých říká: "Tyto figurky jsou 12 palců vysoké, mají realistický headsculpt, oblečení a většinou mnoho příslušenství. Je to nová produktová řada naší společnosti a spustili jsme ji s velkým úspěchem. A nyní jsme velmi rádi, že můžeme brzy vydat i naši oblíbenou postavu - Barbara Conana. {shortcodeSingleReview id="941"} O projektu Barbara Conana vypověděl Champion toto: "Arnold má velmi distingovanou postavu, naši sochaři museli vytvořit zcela nové 1/6 pohyblivé tělo, které co nejpřesněji odpovídá jeho tělu ve filmu Barbar Conan. Conan měl ve filmu také několik kostýmů, nebo chcete-li vzhledů. My jsme si vybrali takový, který ho bude co nejvíce reprezentovat. Byla to naše první figurka Conana a tak jsme chtěli vytvořit vzhled, který bude co nejvíce Conana charakterizovat. Nakonec je to tedy verze Conana z konce filmu, kde má Conan zcela odkrytou hruď a tím nám to umožnilo zvýraznit jeho unikátní tělo a také vyrobit řadu příslušenství jako například jeho typický nahrdelník, hadí drahokam, Setův amulet a další". Přišla řada také na speciální meč "Father’s Sword", o kterém Michael Champion říká:" Chtěli jsme k figurce vyrobit nejen "Atlantean Sword", ale také "Father’s Sword", který najdete pouze v Exclusive edici. Tato edice je limitována pouhými 500 kusy. Rozhodli jsme se pro zlomený meč, protože je to v podstatě jediná verze meče "Father’s Sword", kterou Conan ve filmu držel. Tato exkluzivní verze bude dostupná, pouze pokud si figurku koupíte na našem e-shopu Chronicle Collectibles". Nakonec se Michael Champion rozpovídal o další možné figurce: "Máme velmi rádi Conana a také Arnolda, takže ideálně bychom chtěli vyprodukovat každou verzi Conana z jeho filmů, včetně jeho přátel i nepřátel. Warpaint Conan i Conan jako král je fanoušky velmi oblíben, ale battle verze Conana nebo ozbrojený Thulsa nám dovolují přiložit k figurce mnohem více příslušenství. Každopádně chceme do budoucna vytvořit mnohem více postav z hyborianského období". Figurku si můžete zakoupit přímo na webu Chronicle Collectibles nebo například v českém e-shopu JediShop.cz. Datum vydání je stanoven na konec roku 2020. {shortcodeGallery id="30" title="" limit=""}

Recenze: Quiet (TIIXIJ) 1/6 scale LimToys

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 06 Dec 19 00:00:00 +0100

Herních figurek 1/6 je velmi pomálu. Ještě méně je 1/6 figurek z herní série Metal Gear Solid. Proto jsem vždycky velmi rád, když se na trhu objeví alespoň zdánlivě povedená figurka. Jednou takovou je od firmy LimToys postava Quiet z pátého dílu Metal Gear Solid: The Phantom Pain. I did not choose to be Quiet. I wanted to express my feelings to you. If only we shared a common tongue. Vengeance was what drove me to them...Quiet Víc jak rok jsem se na tuto figurku těšil. Výrobce sliboval její uvedení na globální trh v prvním kvartálu roku 2019. Ke mně se dostala až na konci listopadu. Očekávání byla veliká, výsledek je ale velmi rozporuplný. Od LimToys mám už ve sbírce 2 figurky, takže jsem mohl předpokládat, jaká kvalita bude u Quiet. Bohužel na této figurce mě zklamalo několik věcí, ale pojďme si to projít postupně. Figurka, jak je u LimToys zvykem, obsahuje pěkně bohaté příslušenství. V balení najdete tedy: 2 headsculpty (v případě Deluxe verze, v základní verzi najdete pouze "No Butterfly" hlavu oblečení figurky: spodní prádlo, tmavé roztrhané silonky, latexové předloktí podstavec audio kazetu 4 páry rukou 1 pár vojenských bot pistoli sniper gun raketomet 2 hlavice do raketometu vojenský nůž 2 granáty vysílačku opasek na pistoli a granáty 2 náboje do sniperky + musíte přikoupit vlastní tělo Není toho nakonec málo a skoro vše se dá vkusně na Quiet vystavit. Headsculpty Figurka existuje ve dvou verzích - já si připlatil za Deluxe (Butterfly) verzi, kdy v balení najdete ještě jeden headsculpt navíc. {shortcodeImages id="791" thumbnailSize="full"} Oba headsculpty vypadají na živo překvapivě dobře. Pokud bych chtěl hledat chyby, tak její tvář mi přijde až moc hladká a její rty jsou takové oranžovo/červené. Osobně preferuji Butterfly verzi, která mi přijde více akčnější a lépe zpracovaná. Tělo Jedno z největších špatných překvapeních je zpracování těla. LimToys nedodávají k figurce žádné tělo, ostatně to zmiňují i u všech popisků u produktu. Doporučují k této figurce doporučit koupit Phicen Female Body s19B. Bohužel toto tělo se mi zdá na tuto figurku trochu velké. A především tělo je tedy z velmi špatného materiálu (silikonu). Pro mě asi největší zklamání. Jiní sběratelé doporučují spíše Phicen 17B, možná časem pořídím a figurku přestrojím. Oblečení Figurka je věrná své předloze, takže oblečení moc neobsahuje :-) Každopádně materiál spodního prádla je velmi žalostný. Bohužel mi nadvakrát hned praskla podprsenka (možná kvůli typu body S19B) a i ten zbytek oblečení nevypadá kvalitně. Punčochy jsem navlékal snad 30 minut, především kvůli citlivému materiálu, abych punčochy ještě více nepoškodil. To samé platí i pro její latexové předloktí. Zbraně Tolik ikonická sniperka tu nechybí, nicméně její kvalita zpracování určitě není na nejlepší úrovni. Zbraň umožňuje možná až moc sebejistě takový detail, jako je zásuvník na patrony, který je ale z velmi laciného plastu, takže se hned skoro utrhl. Také podnožky zbraně jsou vylité nakřivo. Ke sniperce dostanete i raketomet s 2 náhradními střelami. Ty už jsou bez problémů. Z menších (jednoručních) zbraní jsou k figurce dodávány nůž a pistole. Obě zbraně jsou velmi nízké kvality, ale jako rekvizity na figurce poslouží dobře. Celkově jsem samozřejmě za figurku rád. Není moc značek, které by se věnovaly herní sérii Metal Gear.

Recenze: Neca TMNT (1987) - Classic Cartoon Collection

jsem@collectorBoy.cz — Mon, 11 Nov 19 00:00:00 +0100

Retro vlna hýbe snad všemi odvětvími. U sběratelských figurek je tomu také tak. Tentokrát jsem si s milou nostalgií zavzpomínal na animovaný seriál Teenage Mutant Ninja Turtles z roku 1987, který dal vzniku dnes slavné značce TMNT. Leonardo leads, Donatello does machines, Raphael is cool but rude, Michelangelo is a party dude! Videorecenze Pokud se Vám nechce číst, poslechněte si moji krátkou videorecenzi. {shortcodeYoutube id="qnT4p9sAQgA"} Teenage Mutant Ninja Turtles 1987 Neca má evidentně velmi v oblibě Teenage Mutant Ninja Turtles (TMNT). Vydala totiž další set sběratelských figurek - Classic Cartoon Collection 7”. Tentokrát se zaměřila na animovaný seriál z roku 1987. Pokud neznáte, určitě poznáte dle úvodní znělky: {shortcodeYoutube id="VA_-6v1EzYE" title="Neca TMNT (1987) - Classic Cartoon Collection" description="Neca TMNT (1987) - Classic Cartoon Collection" publish_date="2019-12-11" thumbnails_url="https://www.collectorboy.cz/wp-content/uploads/2019/11/tmnt-1987-thumbnail.jpg"} Pokud ani tak nepoznáváte, tak se jedná v podstatě o první (nebo alespoň jednu z prvních) televizních adaptací želv, která dopomohla (nebo v podstatě díky tomuto seriálu) těmto malým mutantů ke slávě. Seriál běžel na televizních obrazovkách od roku 1987, tedy pouhé 3 roky potom, co se objevil jejich první komiks. Seriál byl nakonec velmi úspěšný a do roku 1996 se odvysílalo celkem 10 sérií (191 dílů). Na ČSFD.cz má slušných 78 % a patří mu 290. pozice v nejoblíbenějších seriálech. Sám jsem si (nejen) kvůli tomuto článku a videu pustil několik dílů a překvapivě to bylo koukatelné i v roce 2019. Humoru je tam i díky dobrému dabingu plno. Z Trhače je v každém díle pěkný ňouma a pan Tříska ještě tolik nementoroval. Mikey má rád hodně pizzy, Donnie stíhá vymýšlet a vyrábět snad více vynálezů než současný Musk. Raph a Leo jsou ti drsnější. Zkrátka je tu vše, jak znáte z dnešních filmů. Navíc je seriál bohatší o postavy Apriel, Irmy a Krunka. Nechybí ani klasičtí komičtí tupouni Rocksteady a Bebop. Na druhou stranu jsem si všimnul i několik dosti peprných výrazů (kreténe, debile atd.), takže pro dnešní děti asi jen pod kontrolou. Ale já to tehdy přežil a vulgárně se zpravidla nevyjadřuju :-) Classic Cartoon Collection Neca je mi sympatická tím, že dává těmto starším zpracování TMNT velkou pozornost a tentokrát si připravila několik sběratelských figurek a nedivil bych se, kdyby oznámili další. V současné době jsou vydané tyto figurky v kolekci Classic Cartoon Collection: Leonardo vs. Trhač Donatello vs. Krang Raphael vs. Foot Soldier Michelangelo vs Foot Soldier Pojďme si figurky blíže představit. Celkem tak najdete ve čtyřech setech osm figurek. To je docela velká porce a je dobře, že nemusíte shánět každou figurku zvlášť. Navíc každý set má plno malých příslušenství. Všechny figurky jsou designově vyvedené v tzv. "cartoon" stylu, který Vám buď sedne, nebo ho budete nenávidět. Já patřím do té první skupiny v tomto případě a všechny figurky vypadají neskutečně dobře a především roztomile. Zkrátka tady v tomto případě Neca hraje na city a to se jí u mě povedlo. Všechny figurky tak sice působí dost plastově (někdo by prostě napsal, že jsou to předražené hračky), ale v tomto případě mi to vůbec nevadí. A to i v případě, že cena nebyla nejmenší. Ještě tu nepadla řeč o velikosti figurek. Neca v tomto případě nic nepíše na oficiálních stránkách ani na přebalu figurek. Dle velikosti figurek (7") se jedná pravděpodobně o měřítko 1:10. Jsou menší jak sběratelský set TMNT (1990) 7". A když jsou menší měřítko než právě zmiňované devadesátkové želvy, tak mají tyto "kartuňáci" lepší stabilitu a celkově mi přijdou v rukou lépe zpracované. Leonardo vs. Trhač Toto je skvělý set. Leonardo i Trhač se velmi povedli. Začnu Trhačem, který jako jediný ze všech figurek má na sobě něco látkového. Je jím fialový plášť. Jinak velmi přesně Trhač kopíruje design animované postavy ze seriálu. U Leonarda zaujmou především dobře ztvárněné Katany a jeho bojový výraz. Donatello vs. Krang Donatello byl vždy můj nejoblíbenější hrdina a jeho zpracování jsem si tak všímal asi nejvíce. Nicméně je zpracován skvělé. Dost se mi líbí jeho zbran Bō. Všeobecně vypadají všechny zbraně u těchto figurek v cartoon stylu nádherně. Zařazením Kranga do této kolekce mě Neca mile překvapila. Tento slizký, ale skvělý záporák z Dimenze X je proveden naprosto skvěle. Jeho 2 malé chapadla jsou odjímatelná, abyste ho mohli posadit do jeho malého robota. Škoda, že Neca zde nepřidala i jeho androidního robota. Raphael vs. Foot Soldier Raphaelovy saie mi přijdou trochu mohutné oproti figurce, ale to je asi tak jediné, co bych mohl vytknout. U pěšáků bych ocenil trochu lepší stabilitu, která je u ostatních figurek velmi dobrá. A přiznám se, že jsem si takto pěšáky vůbec nepamatoval. Michelangelo vs Foot Soldier Michelangelo je zpracován jako ostatní figurky dobře, ale ty jeho nunchaky jsou přímo skvělý. Zde opět vyniká cartoon styl. Přiznám se, že i když je počet figurek velký, tak bych ocenil pro kompletnost i další postavy/stroje ze seriálu. Především želví auto nebo kluzák. Ale třeba Neca ještě překvapí. Příslušenství Jako vždy u Necy je k figurkách dodané i mnoho příslušenství. Kromě klasických náhradních rukou k figurkám v krabicích najdete : 4 želví vysílačky jednu Trhačovu vysílačku, na které je fotka Kranga (pěkný detail) 1 kousek pizzy 1 vystřelovací kotvu 1 lahev chemikálie Fotogalerie {shortcodeGallery id="50" title="" description="" limit=""}

Recenze sběratelské edice Death Stranding

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 09 Nov 19 00:00:00 +0100

Dočkali jsme se. Další hra od Hidea Kojimy vyšla celosvětově 8. listopadu a včetně hry jste si mohli objednat i sběratelskou edici Death Stranding. Reach for her, Sam. Feel her. I know you love her. You love her! Hra po celém světě sbírá ty nejvyšší možné známky a superlativy, bohužel u sběratelské edice je tomu naopak. Začnu prvně těmi pozitivy. Edice je rozměrově opravdu velká a dostanete ji v moc pěkné krabici. Book se hrou je také pěkně zpracovaný. Potěšil mě i Mini Ludens a ohraničující páska. Co mě zklamalo je kufr a POD na dítě. Ty jsou z velmi evidentního plastu. Žádný pokus o "zašpinění". Vše působí uměle, čistě, nepřirozeně, divně. Kufr je navíc z z velmi měkkého plastu a jeho horní výplň není ani přilepená k okrajům, takže molitanová výplň dost vypadává. Madlo kufru nejde zklopit dolů! A taky by mu neškodilo přidat pár detailů navíc. Jak mohl vypadat ideální kufr hodný Death Stranding se můžete podívat v níže přiloženém videu: {shortcodeYoutube id="qfHV27l5GGM"} POD na dítě by zasloužilo také detailnější zpracování a jeho vzhled mi přijde až moc čistý. Navíc je bohužel POD dodávané bez baterií, takže si musíte pro první spuštění sehnat baterie vlastní. Tohle mají třeba Hot Toys lépe pořešené. Co mi ale přišlo nejvíce odporné na celé edici jsou překupníci, kteří ihned několik hodin začali přeprodávat tyto edice s cenou o 30 % vyšší než v oficiálních obchodech.

Známe datum třetího Barbara Conana

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 08 Nov 19 00:00:00 +0100

Dnes byl spuštěny předobjednávky na 1/6 verzi Barbara Conana od Chronicle Collectibles. Za poslední dobu se tak jedná už o třetí verzi Barbara Conana ve velikosti 1/6. Tato verze je však jediná plně licencovaná. Datum vydání je stanoven na konec roku 2020. V Evropě tedy očekávejme v první čtvrtině, ale spíše v první polovině roku 2021. Cena byla stanovena na 249.99 dolarů. Na základě toho očekávám cenu v CZ obchodech okolo 6 500 CZK. Figurka si vzala za předlohu film Barbar Conan z roku 1982, přesněji finální scénu, kdy se Conan postaví přímo proti soudci Thulsovi. Figurka bude obsahovat: head sculpt tělo meč amulet "the Eye of the Serpent" náhrdelník "the Wheel of Pain" medailon kultu "Set" pro prvních 500 předplatitelů bude k dispozici i rozbitý "Father Sword" Fotogalerie {shortcodeGallery id="30" title="" limit=""} Třetí Barbar Conan Tato verze je již v pořadí třetí verzí figurky ve velikosti 1/6 za posledních několik měsíců. Na trhu jsou v tuto chvíli k sehnání 2 verze, nicméně ani jedna nenese oficiální licenci. {shortcodeImages id="849" thumbnailSize="full"} Conan The Barbarian by Mr Toys Podle mě zatím nejhorší zpracování. Především tělo a hlavně nohy nevypadají přirozeně. Dále i zpracování vlasů je takové divoké. Conan The Barbarian by Kaustic Plastik Zatím asi nejzdařilejší zpracování. Především head sculpt se mi líbí mnohem více než u Mr Toys. A taky jeho příslušenství je bohatší. Conan The Barbarian by Chronicle Collectibles Z fotek se to velmi těžko hodnotí. Nicméně bych chtěl pochválit headsculpt, který se alespoň z promo fotek zdá dobrý. Trochu mě zklamal meč, který vypadá diecastový, ale je to "pouze" tuhý plast. Doplňky i boty vypadají solidně. Co mě ale trochu zarazilo je tělo a celkový paint. Kalhoty vypadají na těle velmi volně a nepřirozeně. Prvně jsem si myslel, že to bude jasný "preorder". Teď ale raději počkám. Přímé srovnání Mr Toys vs. Kaustic Plastik Není nad přímé srovnání. Tentokrát ho obstaral Marian Klein. {shortcodeYoutube id="v9iacxdnphk"}

Recenze: NECA TMNT 1990 The Capture of Splinter Action Figure SDCC 2019

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 18 Oct 19 00:00:00 +0200

Trochu krkolomný název "NECA TMNT 1990 The Capture of Splinter Action Figure SDCC 2019" v sobě skrývá 7" figurky Trhače, Třísky a 2 pěšáků klanu Noha na motivy filmu Želvy Ninja z roku 1990 od výrobce Neca, který tuto kolekci začal prodávat na San Diego Comic Con 2019. Uff, tak rozklíčování toho názvu bychom měli za sebou a teď pojďme vybalovat. Co je to zač? Povaleči, feťáci? Kde se naučili takhle zápasit? Chci slyšet odpověď! Tento sběratelský set navazuje už na dříve vydanou kolekci NECA TMNT 1990, která obsahovala všechny 4 želvy. Tentokrát si NECA připravila svůj balíček tematicky zaměřený na část filmu, ve které klan Noha včetně Trhače zajmou Třísku (The Capture of Splinter) a mučí ho ve svém skladu. Videorecenze Pokud se Vám nechce číst, poslechněte si moji krátkou videorecenzi. {shortcodeYoutube id="o67un1W63R4" title="NECA TMNT 1990 The Capture of Splinter Action Figure SDCC 2019" description="NECA TMNT 1990 The Capture of Splinter Action Figure SDCC 2019" publish_date="2019-11-02" thumbnails_url="https://www.collectorboy.cz/wp-content/uploads/2019/10/neca-tmnt-header-1.jpg"} Balíček NECA TMNT 1990 The Capture of Splinter Action obsahuje: figurku Trhače figurku Třísky 2 figurky pěšáků z klanu Noha zbraně pouta náhradní ruce držák na zbraně dřevěnou (papírovou) bednu Figurky Zjednodušeně napsáno, všechny figurky jsou takový standard ala Neca. Takže kvalita je přímo úměrná ceně figurce. To ale neznamená, že zpracování není dobré. Ba naopak, za celkem nízkou cenu dostanete skvěle zpracované figurky. Nicméně nečekejte kvalit jiných výrobců. Například na figurkách chybí látkové oblečení, vše je vymodelované z plastu. Trochu mě mrzí měřítko, které Neca zvolila. Stejně jako předchozí edice TMNT 1990, tak i tato kolekce je 7 palců vysoká. Převedeno na náš metrický systém jsou figurky vysoké přibližně 17 cm (pan Tříska je vysoký cca 14 cm). Dost mě mrzí, že se Neca vydala touto velikostí, ocenil bych měřítko 1/6 i za vyšší cenu. Na druhou stranu alespoň ve vitríně nezaberou tolik místa. Ohebnost všech figurek mohla být lepší. Klouby nejsou zatuhlé, jak u některých figurek bývá zvykem, ale jejich úhly nejsou nikterak veliké. U žádné figurky se mi nepovedlo například zvednou ruce vzhůru. Na vině jsou širší ramena, která jsou kompletně z plastu a nedovolují rukám vztyčit je nad hlavu. Velmi podobné je to u kolen, která nejdou ohnout do 90°. Ohebnost lokte a kyčle je ale kupodivu docela dobrá. Mistr Tříska Na tuto figurku jsem se nejvíce těšil, především jako doplnění k mým čtyřem želvám, které už mám. Nicméně jsem z toho trochu rozpačitý.Líbí se mi zpracování headsculptu a jeho srsti. Líbí se mi i jeho obleček, který je na rozdíl od ostatních látkový. Je skvěle potrhaný a je to vlastně tak trochu "battle damage" verze :-) Co se mi ale nelíbí jsou ruce, které nejdou ohnout. Alespoň mně se to nepodařilo. Jsou podle mě napevno v ramenou ukotveny. Takže jinou polohu než "mučící" se mi nepodařilo s Třískou napolohovat. Což je podle mě velká škoda. Další věcí, která se mi nelíbí, je jeho ocas. Proti jeho zpracování nic nemám, ale je velmi neohebný a tak v kombinaci s malou plochou chodidel vždy převáží figurku dopředu. Z toho vyplývá, že tuto figurku budu muset nechat vždy jen v této základní poloze, kterou určil výrobce. Nemám dost odvahy na to, abych hrubou silou zkusil ramena nebo ocas pohnout do jiných poloh, protože se nezdá, že by to šlo. Trhač Z celé této kolekce asi nejlépe zpracovaná figurka. Jak už jsem psal výše, na fotografii vypadá, že má látkové oblečení. Skutečnost je taková, že celé tělo včetně oblečení je z plastu. Takže překryvy oblečení jsou pouze vytvarované. Na figurce Trhače se mi velmi líbí painting a jeho zbroj, která i když je z velmi tenkého plastu, tak vypadá překvapivě velmi dobře. Velmi mě překvapila tvář figurky. Neca totiž šla do takových detailů, že obličejový chránič můžete sundat a pod ním najdete velmi pěkně zpracovanou tvář Oroku Saki včetně jeho jizvy. Za tohle palec nahoru. K figurce je ještě přibalen plášť, která jde až překvapivě dobře nasadit. Je trochu více lesklý a trochu robustnější, ale on takový byl i ve filmu. Pěšáci klanu Noha V balení najdete 2 pěšáky, které jsou naprosto identické. Respektive jsem alespoň nenašel žádný rozdíl. Mají stejné švy i záhyby oblečení. Nenašel jsem žádný rozdíl. Celkově jsou zpracované obstojně. Příslušenství K figurkám je dodáno celkem dost příslušenství. Začněme "dřevěnou" bednou, na které mistr Tříska stál. Je velká škoda, že bedna není alespoň z lehké překližky, případně z tvrdšího papíru, protože dodaná "dřevěná" bedna je kompletně z papíru. Nicméně tady není problém si udělat custom verzi, případně dokoupit. Dále v balení najdete stojan na zbraně, kterých není zrovna málo: 2x sai 1x katana 1x tanto 1x obušek 2x nunchaky 1x yari 1x tyč 1x pouta 1x sekera Zbraně mi přijdou adekvátně zpracované, vzhledem k ceně a měřítku. Takže nečekejte velké zázraky jako diecast verze, ale poctivé plastové odlitky, které nejsou špatné. Navíc jich je opravdu hodně. Hodnocení Vše se odvíjí z toho, jaký vztah máte k TMNT a především k jeho "devadesátkovým" filmovým verzím. Já na této sérii prakticky vyrostl a tak je pro mě lehčí odpustit pár chybek. I zpětně s odstupem několik desítek let mám tyto filmy rád a například druhý díl z roku 1991 je pro mě takové "guilty pleasure". Pokud tohle retro moc nemusíte a máte raději novější CGI zpracování (a že těch verzí je opravdu hodně), tahle série pravděpodobně nebude pro Vás. Hodně také zamrzí menší měřítko, které je přibližně 1/10. Neca sice vydala ještě jednu sérii "devadesátkových" želv, ale v měřítku 1/4.

Hot Toys MMS 417 - Armored Batman (Battle Damaged)

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 16 Aug 19 00:00:00 +0200

Batman vs. Superman, člověk vs. mimozemšťan - kdo vyhraje? U Hot Toys zatím jednoznačně vyhrává Batman a především jeho "Battle Damaged" verze. You were never a God. You were never even a man. Battle Damaged Hot Toys vydalo celkem 3 variace na obrněnýho Batmana - klasickou verzi MMS 349, potom "black chrome" verzi MMS 356 a nakonec tuto Battle Damaged verzi MMS 417. V porovnání s "klasickými" verzemi mi přijde vždy "Battle Damaged" verze zajímavější. Jednak ukazuje hrdinu v netradičním suitu, který si tak mohu více a detailněji vychutnat než například ve filmu, ale hlavně proto, že u (komiksového) hrdiny je to vyjádření, že se stále jedná o "obyčejného" člověka a i ten může chybovat. No a pokud máte figurek už více, tak je to zajímavé doplnění sbírky. Ono zase tolik "battle damaged" suitů celkově nevychází. "Battle Damage" je u této figurky podle mě solidně zpracované, především Batmanova přilba a plášť. Rýhy, škrábance a demolice headsculptu jsou krásné. Plášť sice nejde nijak nastylovat (to je víceméně u HT zvykem, bohužel), ale za to je velmi detailně poničený. Příslušenství figurky Tady si figurka vystačí s trochu shovívavějším příslušenstvím. Kromě samotné figurky v balení najdete: několik párů rukou kopí podstavec granátomet 2 granáty grapple gun A to je vše. Nicméně v tomto případě to vůbec nevadí, protože v případě této figurky jde o "Batsuit". Samotné zpracovaní doprovodného vybavení je dobré, ale neviděl jsem ještě tuto figurky vystavenou s něčím jiným než s kopím. To je totiž další důvod, proč jsem si vybral MMS 417. Kopí a stejně tak i headsculpt si můžete rozsvítit. Nicméně toto bych doporučil jen trpělivějším a šikovnějším povahám. Na druhou stranu jsem rád, že Hot Toys si dá práci i s mikroeletronikou. Ohledně podstavce by se dalo říct, že jsem se konečně dočkal takového zlatého kompromisu. Tedy podstavce, který by odpovídal sběratelský figurce Hot Toys a zároveň není předimenzovaný. Do jednoho patra v detolfu se tak vejdou 3 tyto podstavce s figurkami. To je tak akorát na vystavení a zároveň na ušetření místa. Celkově je tedy podstavec u MMS 417 krásně designovaný, přesně velký a celkově velmi povedený. Pohyblivost figurky Pokud jste viděli film Batman vs. Superman, tak asi nepředpokládáte, že byste s figurkou mohli dělat kaskadérské pozice. A máte pravdu. Figurka se velmi těžce polohuje a v mnoha případech budete muset povolit ramenní chrániče. Ani tak figurka tolik nepovolí. Osobně s tím nemám problém, protože opravdu nečekám od plně "armorovaného" Batmana nějakého akrobata. Ale je fakt, že alespoň základní polohy mohly být lépe a snadněji dosažitelné. {shortcodeImages id="739,740,741" thumbnailSize="full"} Hodnocení Nerad kupuji věci, které se mi potom nelíbí a musím je poslat dál. Toto není určitě ten případ. Battle Damaged verze Batmana je naprosto skvělá figurka, která má především pozitiva ve zpracování zbroje a head sculptu. Na druhou stranu figurka neoplývá velkým příslušenstvím, které ale podle mě ani není nutné. Figurka si hravě vystačí se základní výbavou. Zatěžko je také napozicování figurku do trochu odvážnějších poloh, ale ruku na srdce, vy byste se v této zbroji hnuli z místa?

Recenze: Hot Toys MMS 466 - Neo

jsem@collectorBoy.cz — Sun, 21 Jul 19 00:00:00 +0200

Pro mě docela dost očekávaná figurka konečně dorazila a to ještě za celkem sympatickou cenu. Takže jdeme rozbalovat :-) So what do you need, besides a miracle? Guns, Lots of guns. Videorecenze Pokud se Vám nechce číst, poslechněte si moji krátkou videorecenzi. {shortcodeYoutube id="u6S9oELSimc" title="Hot Toys MMS 466 – Neo" description="Recenze akční figurky Neo od Hot Toys." publish_date="2019-08-19" thumbnails_url="https://www.collectorboy.cz/wp-content/uploads/2019/07/neo-nahled.jpg"} Vybavení Figurky od Hot Toys se vyznačují mj. velmi bohatou výbavou. A ani tentokrát tomu není jinak. Možná bych řekl, že v tomto případě má figurka až nadstandardní vybavení. No posuďte sami. Balení obsahuje: figurka s jednou vysoce detailní hlavou na podoby Keanu Reevese z prvního filmu The Matrix (1999) černý tvarovatelný plášť 4 páry vyměnitelných rukou černý batoh na zbraně podstavec (ne)praktický stojánek černé brýle 5 párů zbraní Headsculpt Je pravda, že u mnoha figurek najdete i alternativní hlavu, nicméně kdo zná film, tak ví, že Keanu Reeves moc jiných výrazů dělat ani neumí 🙂 Takže zde si bohatě vystačím s jednou, ale podle mě velmi zdařilou a vysoce detailní hlavou. Navíc jsou zde odnimatelné sluneční brýle, které v podstatě mění vyznění celé figurky. Mnoho sběratelům se jeho head sculpt nelíbí, já jsem ale spokojen a narozdíl od nich si figurku spokojeně vystavím. Zbraňový arsenál Ohledně arsenálu – je podle mě velmi dostatečný a všechny zbraně se mi vkusně ani nepodařilo na Nea zavěsit. Jejich opravdu hodně. Zbraně jsou celkově pěkné a detailně zpracované. Zásobníky zbraní (jak je u Hot Toys zvykem) jsou vyměnitelné. Detaily na zbraních postačující. K figurce je dodávaný tmavý plášť/kabát, který má po straně všitý drát. Díky tomu je kabát velmi dobře tvarovatelný a vytvoříte tak skvělé dynamické scény. Pokud si tedy figurky radi pozicujete, tak tady Vám vyšly Hot Toys vstříc. Navíc v kombinaci neomezené pohybnosti a velkého množství doplňků bude velmi těžké najít tu jedinou pozici na displej :-) Pohyblivost figurky {shortcodeImages id="814,815,816" thumbnailSize="full"} Pohyblivost figurky je skvělá. Klouby nejsou zatuhlé, nepraskají a ani nevržou. Figurku lze napolohovat do všech myslitelných figur a pozic. K tomu slouží 2 věci – za prvé k tomu dopomáhá 30 ohebných kloubů a tou další věcí je ohebný stojánek, který figurku uchycuje kolem pasu. Díky tomu můžete dostat Nea do pozic, které tento film tolik proslavily: Uchycení Podstavec je sice pěkný, tematicky zpracovaný dle filmové scény “Lobby Scene Shootout”, nicméně velmi nepraktický. Podstavec totiž není klasický čtvercový/obdelníkový, ale je ve tvaru jakéhosi "pentagramu". V “ikeáckém” detolfu tak figurka zabere celé jedno patro. Což o to, figurka si ji svým zpracováním zaslouží, ale koncepčně to moc nedává smysl. Už dlouho mi vadí, jak Hot Toys celkem nesystematicky distribují své podstavce. Tento je sice pěkný, ale je trochu jako pěst na oko oproti ostatním. Samotné uchycení figurky je taktéž trochu nešťastné. Uchycení je řešeno menší tyčkou, která je schovaná ze zadní části figurky pod pláštěm. Ale figurce tvoří menší “bouli” na zadku. Nic co by příliš vadilo, ale z určitých úhlů to není estetické. Hodnocení Jsem z figurky celkově nadšený. Ty peníze za tuto figurku jsou dobře investovaný. Určitě ji doporučuji každému fanouškovi Matrixu nebo Keanu Reeves. Je tu ale přeci jen pár detailů, které mohly být lepší. Asi největším problémem u této figurky může být pro někoho slabší head sculpt, který ale mě osobně postačuje. O podstavci a jeho nepraktičnosti jsem se zmínil v předešlém odstavci. A naposled jen taková malá výtka, která ale možná do budoucna bude brzy vyřešena. K figurce mi chybí další zásadní postavy – agent Smith, Trinity a Morpheus. Takže Neo působí ve sbírce trochu ojedinělě. Nicméně na SDCC 2019 byl k vidění agent Smith, tak snad Hot Toys brzy oznámí prodej. Uvidíme.

Back to the 90’s – Sony Playstation Classic

jsem@collectorBoy.cz — Wed, 23 Jan 19 00:00:00 +0100

Retro je v módě a tak se Sony rozhodlo nezůstat pozadu a ještě před uvedením Playstation 5 si připomenout staré dobré časy. A tak tu máme retro edici Sony Playstation Classic, která je velmi přesnou napodobeninou původní verze Sony Playstation. K tomu dostanete 2 ovladače a 20 her. Dobrý, že? První dojmy: Je to malé Je to malý! Už krabička, kterou mi prodavač předával nebyla největší, ale po rozbalení to byl menší šok. V krabici jsem našel něco, co velikostí nepřipomínalo tu starou dobrou pevnou klasiku, ale spíše "prťavou" lehkou plastovou hračku. Po krátkém vzpamatování a po připojení k monitoru (zapomeňte na SCART, je tu HDMI) už naběhla úvodní znělka a s ní pomalu i vzpomínky a nostalgie. Seznam her Sony se rozhodla do své miniretro konzole nahrát "pouhých" 20 her. Nedá se říct,že by ten výběr her nebyl dobrý, nicméně umím si představit, že by mohl být větší. Pro evropskou verzi Sony Playstation Classic byly vybrány tyto hry: Battle Arena ToshidenNeznal jsem, ale z videí to vypadá na fajn bojovku. Ale já vždycky raději Tekkena ... Cool Boarders 2Dobré snowboardové závody. Na zimní sporty já nikdy moc nebyl, takže jsem si dal pár jízd, když je ta zima, a zase jsem prkno uklidil na půdu :-) Destruction DerbyTotální destrukce. Pěkně jsme si připomněl tehdejší fyziku automobilových her. Stále super destruktivní zážitek :-) Final Fantasy VIIDnes už legendární díl této neúnavné série, která i v roce 2018 neubírá na síle. Málokdo ale ví, že Final Fantasy VII měl být poslední díl série. Ze hry se stal hit a tak dnes už tu máme Final Fantasy s pořadovým číslem XV. A navíc se velmi intenzivně mluví o remaku FF VII. Mno uvidíme. Grand Theft AutoGrand Theft Auto V je jednou z nejlépe hodnocených a nejlépe prodávaných her současnosti. Já ho hrál na PS 3 i PS 4. Hráli jste ale jeho první díl? Já bohužel ne (začal jsem s GTA až od druhého dílu), takže až si najdu čas, tak tento rest dohoním. Intelligent QubePuzzle hry mě nikdy nebavily a to v žádné podobě. Takže vyzkoušejte za mě a řekněte mi, jestli dělám chybu ;-) Jumping FlashPro mě absolutní neznámá. Uvidím, jestli najdu chuť zkusit něco nového a dle videí i nezvyklého. Metal Gear SolidPro mě asi největší srdcovka původního Playstationu. První díl MGS řadím i po letech stále hodně vysoko a to především kvůli vynikajícímu příběhu, dřívější hratelnosti a skvělému dabingu. Samotný gameplay trochu ohlodal čas, ale příběh, dialogy a celkově audio odolalo. Mr DrillerTak tohle si pamatuju moc dobře a už se těším, jak se k tomu vrátím. Principově jednoduché a velmi návykové. Oddworld: Abe´s OddyseeAbeho jsem jako malý miloval. Jeho roztomilé "OK" si pamatuju dodnes :-) Výborná logická plošinovka s doteď velmi roztomilou grafikou, která přečkala více jak 20 let a stále vypadá k světu. Doporučuji. Revelations: PersonaTento titul jsem neznal, vypadá to na jakési RPG. Mno uvidíme. RaymanVýborná adventura, která dala základ mnoha dalším plošinovkám. Resident Evil Director´s CutJedna z tradičních herních sérií Sony Playstation, která dodnes svoji kvalitou ohromuje na nejnovějších konzolí. A navíc je tento první díl přístupný ve speciálním Director´s Cutu, který mj. přidává nové obtížnosti nebo nové skiny zbraní a nepřátel. Ridge Racer TypeKdyž jsem hrál R4 jako dítě, měl jsem ho původně jako náhražku Gran Turisma a to opravdu není. Proto se mi hra v dětství moc nelíbila, respektiva jsem si na ni musel velmi zvykat. Nyní ale jsem ji zapnul s chutí a chytla mě hned napoprvé. To Grand Prix je sakra těžké vyhrát :-) Super Puzzle Fighter II TurboTento typ her zrovna nehraju, ale prý je to dle ohlasů dobrá hra. Dejte vědět, jestli se i Vám líbila. Syphon FilterJako malý jsem hrál druhý díl a dost mě to bavilo. Gab Logan byl vcelku velmi dobrá alternativa pro můj oblíbený Metal Gear Solid. Škoda, že série nepřežila do dnešní generace konzolí a tuto akční-stealth sérii už dnes znají jen opravdoví fajnšmekři. Tekken 3Eddie, Ling, Panda, Mokujin, King, Yoshimitsu a mnoho dalších starých známých, se kterými jsme spolu s kamarády bojovali. Těžká nostalgie ... Tom Clancy´s Rainbow SixHrál jsem jen demo této taktické hry, takže se těším na plnou verzi hry. Twisted MetalTitul znám jen dle jména, určitě vyzkouším. Gameplay vypadá totiž docela příjemně ujetě :-) Wild ArmsJRPG moc nemusím (až na výjimku FF), takže tato hra mě asi mine. Docela rozmanitý seznam, že? Inu, ale i tak mi tam dost zásadních her chybí. Například: Tomb Raider (ale vyšel jeho povedený remaster a stále vycházejí kvalitní hry ze série), Crash a Spyro (oba ale mají velmi podařené remastery), Gran Turismo, Colin Mcrae Rally (především druhý díl byl skvělý), Tony Hawk's Pro Skater (dvojka byla výborná), MediEvil (chystá se remake), Tenchu, Driver, Vagrant Story, Legacy of Kain: Soul Reaver (velmi bych si přál remaster), Silent Hill, Castlevania atd. {shortcodeYoutube id="YTYnNZRJscQ"} Jak vidět, chybí toho hodně, ale na druhou stranu i současná kolekce 20 her nabízí dost velký a rozmanitý průřez touto ikonickou platformou a dokáže Vás zabavit na docela dlouhou dobu. Staré hry se vyznačují docela těžkou obtížností oproti dnešním hrám. Co se moc nepovedlo Asi nejvíce mi vadí hned 2 věci: Prvně je to absence Dualshocku u ovladače a zbytečná kabeláž. Musíte tak sedět docela blízko televizi/monitoru. Druhá věc je nemožnost se připojit na PSN a stáhnout si tak (koupit) staré hry a zahrát si více jak 20 skvělých retro her. Takhle to dělá z konzole prostě jednorázovou rychlovku. Celkově se mi retro konzole líbí. Velká škoda, že je to jen taková jednorázová jednohubka a po nějakém čase se z konzole stane jen archivní kousek. Kdyby Sony si dalo práci a měli bychom možnost si přes PSN nakupovat retro hry, byla by to neskutečná pecka. Je tolik her z PS 1, které by si zasloužily, aby dnešní generace si je zkusila zahrát. Další nevýhodou "nové" konzole je zpětná nekompatibilita. Pokud máte doma starý Playstation, tak na ten nový nemůžete použít nic. Tedy pokud máte ovladač s Dualshockem nebo paměťovou kartu s uloženými pozicemi, tak je u Sony Playstation Classic nelze použít. Na výměnu disků rovnou zapomenete ihned poté, co uvidíte velikost přístroje. Navíc retro konzole nemá otvíratelnou část na CD, je to pouze imitace. Pokud máte rádi retro, nebo už Vás současné hry trochu omrzely, tak tímto nákupem chybu neuděláte. Startovní cena, která byla stanovena na 2 600 CZK, po Vánocích rychle polevila a nyní se konzole prodává za již sympatičtějších 1 600 CZK. To mi přijde už jako výrazně férovější nabídka.

Film Legends Museum Praha

jsem@collectorBoy.cz — Sat, 18 Aug 18 00:00:00 +0200

Dlouhou dobu jsem chtěl opět navštívit Film Legends Museum Poděbrady, ale tak dlouho jsem to odkládal, až otevřeli druhou pobočku v Praze. Film Legends Museum Praha {shortcodeImages id="160,161,162" thumbnailSize="full"} Filmové museum v Praze je doslova narvané filmovými soškami, figurkami, bystami i živými cosplayery. Najdete tu skoro každou filmovou ikonu od 60. let - od Jamese Bonda až po marvelovské superhrdiny z nejnovějších filmů a seriálů. Pečlivější potom najdou dokonce i ikonu 30. let Charlie Chaplina. Do toho všeho Vám v pozadí hraje skvělá filmová hudba. Pokud jste tedy posledních 50 let neprospali, budete se cítit jako doma. A to doslova. {shortcodeReviews title="Film Legends Museum" tags="film-legends-museum"} Filmoví nadšenci si v 1. patře mohou dokonce sednou do kina a sledovat grotesky z 30. let. Perfektní! Kromě filmových figurek na Vás sem tam občas vykoukne i nějaká herní relikvie. Přeci jen "počítačové hry" už nejsou pro mnoho lidí cizí slovo (konečně) a tak je filmové muzeum určeno i pro gamery. Filmové muzeum v Praze je tak určeno pro všechny věkové skupiny a nepřekvapí vás, že spolu s Vámi v muzeu najdete i celé rodiny od nemladších až po aktivně vyprávějící tatínky. Více než kde jinde je tak Film Legends Museum v Praze opravdu pro všechny. {shortcodeYoutube id="WiEvtwWtXj8"} Maličkosti, které potěší Říká se, že z detailů je tvořen celek. A toto muzeum jich nabízí hned několik. Hned při vstupu mě přivítala milá obsluha, což bohužel pořád není automatické. Velmi potěší možnost fotit jakýkoli vystavený předmět a to dokonce bez příplatků. Opět je to něco, na co v ČR nejsem tolik zvyklý. Jednotlivé předměty jsou pečlivě popsány nejen v češtině, ale také v angličtině. Opět je to drobnost a samozřejmost, ale věřte mi, že opět není. Určitě také potěší možnost dětského koutku pro nejmenší, kteří nemají zatím tolik nakoukáno. Praha, Poděbrady, nebo snad Kroměříž? Filmové muzeum se trochu rozrostlo a v současné době nabízí už tři pobočky a na čtvrté (velmi tematické zaměřené) se už více jak půl roku pracuje. Každý pravděpodobně zvolí tu, která mu je lokačně nejblíže. Avšak v této pražské dostanete výstavu figurek a soch v největší kráse. Praha oproti ostatním pobočkám nabízí pěkné a velké prostory, ve kterých se nebudete s ostatními návštěvníky tlačit. A právě díky velikosti prostor zde najdete i velký počet life-size soch, které umí opravdu přilákat pozornost.

Film Legends Museum Poděbrady

jsem@collectorBoy.cz — Fri, 24 Jun 16 00:00:00 +0200

Máte rádi soukromé sbírky a jste velcí fanoušci popkulturní zábavy? Potom mám pro Vás dobrou zprávu. V Poděbradech najdete velmi pěkné a útulné místečko, kde na jednom místě se můžete vrátit vzpomínkami do svého dětství. {shortcodeReviews title="Film Legends Museum" tags="film-legends-museum"} Film Legends Museum Poděbrady {shortcodeImages id="163,164,165" thumbnailSize="full"} Menší, ale útulné filmové muzeum Film Legends Museum najdete v Poděbradech přímo na náměstí a nachází se v něm doslova poklad pro všechny sběratele a fanoušky filmů. Zakladatel muzea, Jan Vlček, patří k největším sběratelům popkultury v ČR a jelikož se mu stala klasická sběratelská nehoda, když mu došlo doma místo k ukládání nových soch a figurek, rozhodl se, že svoji sbírku zveřejní i pro ostatní fanoušky. Nutno podotknout, že po otevření muzea v Poděbradech se mu podařilo ještě otevřít další pobočky v Praze a v Kroměříži. Celkově tak v jeho sbírce můžete vidět už 2 000 exponátů A to sami uznejte, se do domu nevejde :-) {shortcodeYoutube id="AGPOKe2Bn98"} Pojďme ale zpátky do poděbradské brány do minulosti. Najdete v ní především figurky ve velikosti 1/6. A to především z důvodu velikosti prostorů, které jsou zkrátka "tak akorát". Pokud budete mít štěstí a narazíte na mrtvou hodinu, tak si prohlídku určitě užijete. V opačném případě Vás čeká neustálý boj u vitrín. Nedá se nic dělat, chápu, že sehnat kvalitní prostory není lehké. Každopádně pokud byste chtěli ultimátní zážitek, doporučuji spíše návštěvu pražské pobočky Film Legends Museum Praha.