Recenze: Tomb Raider I-III Remastered Starring Lara Croft

Recenze: Tomb Raider I-III Remastered Starring Lara Croft

Přesně na Valentýna jsme dostali od vývojářů z Aspyru nádherný dárek v podobě remasterovaných prvních tří dílů ze série Tomb Raider. Jaké jsou vzpomínky z her, které vznikly před více jak 25 lety?

Hned v úvodu zmíním, že jsem možná až nekritický fanoušek série Tomb Raider. Lara byla mojí úplně první hrou na legendární platformu Playstation. Spolu s Larou jsme prozkoumali jako archeologové (a trochu zloději) celý svět a od té doby není žádný AAA titul, který bych vynechal.

Ačkoli série objektivně v dnešní době ztrácí na obdobné tituly svoji kvalitu, je to série, kterou oceňuji za spoustu originálních rozhodnutí. Díky ní jsem mohl vykonávat moje vysněné povolání a procestovat celý svět. Nemluvě o tom, že série představila silnou ženskou postavu.

25 let od první hry ale umí dosti zkreslit vzpomínky. Ne nadarmo je narativní vyprávění a sentiment považován za jeden z nejnebezpečnějších přístupů, jak přistupovat k interpretaci historie. 

Remaster je tak určen primárně pro ty, kteří pamatují první trilogii z konce devadesátých let, aby si ji mohli zahrát na dnešních nejmodernějších systémech. 

Tomb Raider I-III Remastered Starring Lara Croft

Je doba remasterová, která se značí nadmíru vysokou koncentrací her, které dostávají druhou šanci. Ne vždy je ale vidět u každého nového zpracování láska k té dané hře a mnohdy je na těchto rychle zpracovaných faceliftových her vidět otrávenost. Vzpomeňte na nedávný hněv fanoušků a recenzentů na GTA: Definitivní edici, která pokazila vše, co mohla.

Zcela určitě to ale není případ remasterované Lary Croft. Zde láska k Laře samotné, ale i k celé sérii, je vidět na každém kroku a pixelu.

Ano, pixely tu dostaly nový grafický kabátek. A to v takové míře, aby byla zachována samotná retro vzpomínka na divně hranatou grafiku s málo pixelovými texturami a hranatými části těla. Postava Lary dostala péče znatelně více a mezi starší grafikou tak vyniká doslova jako růže mezi trní. Její model byl synchronizován a pro všechny tři díly je tak stejný a konzistentní.

Grafika tak vypadá přesně tak, jak jsme si všichni pamatovali. Ještě aby ne, vývojáři použili původní zdrojový kód i modely. Dokonce zde najdete i stejné bugy na stejných místech. Textury jsou syté, uvěřitelněji nasvícené, občas i trochu 3D. Je možné i vidět odlesky z louží i bahna, skvělá a plynulá animace, divoké prostředí plné zvířat a nepřátel. Vše je jak živé!

A nebo je to přeci jen trochu jinak? Jistě, nová grafika zcela určitě neodpovídá tomu, co jsme jako děti hrály. Paměť a vzpomínky zkreslují. Proto vývojáři přidali i původní grafiku, kterou si můžete pomocí jednoho tlačítka real-time přepnout a to i během animací nebo v menu. Na jeden stisk se tak můžete vrátit o čtvrtstoletí zpět a porovnat, co jste si mysleli, že si pamatujete. Ten rozdíl je šokující!

A je ještě větší, když si hru zahrajete. Pokud si vybere původní „tankové“ ovládání, tak dostanete ten pravý retro feeling devadesátek. Na výběr máte ještě moderní ovládání, kterým chtěli vývojáři přiblížit hru dnešním hráčům. Nutno ale silně poznamenat, že tohle je asi jediná věc, která se vývojářům nepovedla. Moderní ovládání se sice přibližuje moderním trendům a prvkům, ale je velmi zabugované a hrát s ním je někdy utrpení. Především v úzkých koridorech a lokací, kde je ovládání spolu s trochu chaotickou kamerou opravdu stresující.

Obecně je to velká škoda, ale jinak lze říct, že jde vlastně o jedinou objektivně kritizovatelnou záležitost.

Vše ostatní by se dalo označit za velmi povedené. Ať už se bavíme o grafickém provedení včetně zachování původních textur, tak i skvělého původního soundtracku, fotografického režimu, new game+, pár nových pohybů, ale i českého překladu. Ten jsem tedy rozhodně nečekal (a nepotřeboval), ale určitě potěší a je to krásná ukázka toho, jak vývojáři myslí na hráče. Přeloženo je nejen menu, ale i CGI filmečky, dialogy i popisky předmětů.

Jak je zvykem u aktuálních her, tak i zde najdete trofeje a achievementy. Těch je tu dohromady více jak 300, takže pokud jsou hráči virtuální sběratelé, tak se na chvíli zabaví. Navíc některé z nich budou vyžadovat i hodně skillu, ale to retro hráči většinou mají. Zamrzí ale v tuto chvíli platinová trofej, protože v nabídce chybí. 

Bohužel ale autoři nemysleli na sběratele fyzických obalů. Hra totiž vyšla (zatím) pouze jen digitálně a to je velká škoda. Tento remaster by si zasloužil ultimátní sběratelskou edici spolu s nějakou figurkou a spoustou doprovodného merche.

Remaster obsahuje tři původní hry – tedy Tomb Raider I, II, III. Spolu s nimi ale autoři přidali i všechny jejich datadisky, tedy pardon, dnes se vžilo označení DLC. Zajímavé na tom je, že některé DLC vyšly do této doby jen na PC, takže se nyní dostali premiérově i na jiné platformy. A rozhodně ke doporučuji!

Je velká škoda, že jsme nedostali v tomto remasteru i čtvrtý nebo pátý díl. Opět zmiňuji zatím. Už existují malé náznaky, že by v nejbližších týdnech autoři mohli oznámit remastery i pro tyto skvělé díly a třeba i díl Angel of Darkness, který se netěší velké oblibě, ale třeba by napodruhé už hra mohla vyjít v lepší technické kvalitě.

Obecně tak lze celý remaster pochválit. Vývojáři ze studia Aspyr jasně ukázali, kudy by se remastery z devadesátých let měly vydat.

Porovnávací fotogalerie

9

Tomb Raider I-III Remastered je velmi, ale velmi povedený remaster, kterému k dokonalosti chybí velmi málo. Nebýt špatného moderního ovládání a občasných problémů s kamerou, tak jde prakticky o bezchybný remaster, který nám připomíná hru v modernější grafice, o které jsme si mylně mysleli, že takto hra vypadalo před 25 lety.

Remasterovaný Tomb Raider je jasná ukázka, jak se retro remastery mají dělat. Ten recept je vlastně velmi jednoduchý – vždy s láskou ke hře a hráčům samotným. A to v tomto případě je vidět na každém Lařině kroku. Děkujeme!