Recenze Zaklínače na odpočinku: Corvo Bianco

Nakladatelství Crew nám na konci dubna nadělilo už deváté pokračování Geralta a jeho přátel. Jaké dobrodružství na ně tentokrát čeká? A jak si s tím poradilo komiksové zpracování?

Breakfast?! You truly have aged, Geralt
Yen

Geralt je na zaslouženém odpočinku. Užívá si klidu v Toussaintu na vinici Corvo Bianco a učí se vyrábět víno. Vše vypadá líbezně (až na chuť jeho vína) do doby, než Geralt musí pod tíhou ztráty vinice přijmout zaklínačskou zakázku. Objevil se totiž nový dědic pozemků, které mu darovala samotná kněžna Anna Henrietta za jeho zásluhy. Pokud nechce o svoje vinařství a zem přijít, musí Geralt pomoci novému dědicovi. V čem přesně? To už si musíte přečíst vy sami.

Příběh je, řekněme, trochu tradiční. Tak jak jsme u Geralta zvyklí. Dostanete pochopitelně mnoho akce, dialogů, erotiky, svůdných momentů, upřímnosti, zrady a trochu i westernové a vinařské atmosféry.

Měl jsem to štěstí, že komiks jsem četl v následujících dnech po skončení skvělého zaklínačského festivalu Con Morhen 2025 a tak mě při čtení stále držela určitá magie tohoto světa. I bez toho ale komiks má svoje kouzlo. Zvláště pro ty, kteří si odehráli své v DLC O víně a krvi. Atmosféra vinic a lehké pohody tu srší hned od prvních panelů. A čtenář tak nemá problém se rychle začíst a pomoci tak Geraltovi v jeho typickém zaklínačském questu.

Kresba od Corrado Mastantuono nabízí celkem přehlednou kresbu, která vyniká především v akčních pasážích. Spolu s barvami zde kresba krásně drží pospolu a dojem pro čtenáře ze slunečních vinic je velmi příjemný a vtahující. Osvěžující je i westernová pasáž, která nemusí být pro fanoušky tolik typická, o to více je zapamatovatelná.

Stejně tak jako přehlednost a rozmístění panelů, které dělají z četby lehčí a odpočinkovější zážitek (narozdíl třeba od Nářku čarodějnice). Pokud tedy čtenáři chtějí nastoupit do komiksového Zaklínače, tento příběh může být tím pravým.