České herní studio Nepos Games si vytyčilo nesnadný cíl. Navázat na legendární budovatelské strategie Caesar a Pharaoh. Podařilo se českým tvůrcům navázat na klasiku a ze samotného Nebuchadnezzara klasiku vytvořit?
Caesar III a následně Pharaoh patří dnes už k legendám v oblasti budovatelských strategií. Jsou zapamatovatelné především pro svoji jednoduchost, chytlavost, roztomilou kreslenou grafiku, ale hlavně pro svoji atmosféru a svoje historické zasazení. Ještě dnes si pamatuju chytlavý hudební podkres, stavění pyramid, čekání na záplavy nebo na stavění chrámů pro široký panteon bohů. Těch několik stovek hodin, které jsem strávil vládou na starověkým Římem a Egyptem, se přeci jen do paměti muselo nějak propsat.
Bohužel už je to až moc velká doba, co vyšlo nějaké přímé nebo nepřímé pokračování těchto klasik, do kterých lze započíst i Zeus: Master of Olympus a Emperor: Rise of the Middle Kingdom.
České studio Nepos Games ve složení jen dvou vývojářů se rozhodlo toto změnit a (nejen) z nostalgie nabídlo fanouškům Nebuchadnezzara – budovatelskou strategii na motivy výše zmíněných her. Tentokrát ale z tolik opomíjené historické doby – starověké Mezopotámie.
Then Nebuchadnezzar came near to the mouth of the burning fiery furnace, and spake, and said, Shadrach, Meshach, and Abednego, ye servants of the most high God, come forth, and come hither. Then Shadrach, Meshach, and Abednego, came forth of the midst of the fire.
Bible (Old Testament)
Kdo byl Nebuchadnezzar?
Je pravda, že Mezopotámie bývá v hodinách dějepisu upozaděna. Navíc nemá pro mnoho lidí tolik „sexy momentů“ jako ostatní starověké civilizace. Možná také někoho překvapí, že jméno Nebuchadnezzar není název lodě ze sci-fi filmu, ale Nebuchadnezzar byl historický panovník babylonské říše ve 12. století před naším letopočtem. Dle dostupných informací vládl více jak 20 let.
Do historie se zapsal především obnovení vlády na rozsáhlým územím po vytlačení elamských nájezdníků. Kromě toho zavlekl Babylonii do dlouhodobého sporu s Asýrií.
Pravděpodobně budete znát jeho známějšího jmenovníka Nebuchadnezzara II., který vládl o 600 let později. Jeho postava se objevila v Bibli – nechal zbořit Šalomounův chrám a vypudil Židy do exilu. Nechal také postavit jeden ze sedmi divů světa – Visuté zahrady Semiramidiny v Babylonu.
Toliko k historii, která ne vždy musí bavit jako tato hra. Nebuchadnezzar je tu proto, abychom si připomněli jednu z velkých civilizací prostřednictvím nostalgické hratelnosti a grafiky.
Pharaoh v Mezopotámii?
Velmi zjednodušeně a trochu nepřesně by se mohl Nebuchadnezzar popsat jako Pharaoh v Mezopotámii. Částečně by to byla pravda, ale jen částečně. Nebuchadnezzar sice vychází ze základních principů z Pharaoh, ale spoustu jich vynechává a dokonce i přináší vlastní.
-
© Nepos Games
Nebuchadnezzar se nechce proslavit jen kopií klasických titulů v tomto žánru, ale chce na tradičních základech stvořit dobrou a hlavně funkční zábavní hru.
Základ celé hry tvoří vcelku přímočará kampaň. Vaším úkolem je projít historií Mezopotámie a dovést svůj lid až na konec Vaší éry. Ačkoli se může zdát, že počet misí je malý a hlavně z počátku hraní budete plnit úvodní mise velmi rychle, někdy kolem páté mise převezmete celou kontrolu nad vladařením a plnění jednotlivých misí se už protáhne z desítek minut na hodiny. Přesněji řečeno na hodně hodin. Nečekejte, že byste tak hru dohráli během jednoho odpoledne nebo večera. Celkově jsem v klasické kampani strávil okolo 40 hodin. A to je už slušná porce zábavy.
Pokud se bavíme o zábavě, tak ano, hra je zábavná, ale u her tohoto typu nastane občas pocit repetetivnosti. Tak to prostě je. Problém je, že jsem už u šesté mise měl problém s inovacemi, které hra přestala nabízet. Mechanismus skvěle pracuje, ale to nemusí vždy stačit. Navíc když je mechanismus trochu ošizený.
Abychom si rozuměli, hra vychází ze základních principů her budovatelských strategií, ale neobsahuje všechny jejich mechaniky. Ve hře tak nenajdeme vojenství, náboženství, pohromy, záplavy a především výběr daní. Takže jediným způsob ve hře, jak vydělávat, je obchod s ostatními městy. A prakticky každou misi začnete s tím, že není vaším cílem mít velké a bohaté obyvatelstvo, abyste ho následně mohli pěkně zdanit, ale otevřít si alespoň jednu obchodní cestu.
Těch vrstev, které ve hře chybí, je nakonec docela dost a hře to ubírá trochu na vrstevnosti zábavy, kdy Váš jediný cíl ve hraní je otevřít zmiňované obchodní cesty, postavit monument a vylepšit několik obydlí. Neříkám, že je to málo, ale těšil jsem se na větší, ale spíše pestřejší budovatelskou výzvu.
Na druhou stranu autoři slíbili, že do hry přidají i své vlastní nápady a mechaniky. A opravdu se tak stalo. Asi největší změnou je přidání systému karavan a lokálních prodavačů a nosičů, kterým musíte zadávat manuálně jejich tzv. waypointy. Na první pohled se může jevit tato úprava jako skvělým strategickým pomocníkem. Určíte si sami, které domy se budou obsluhovat jako první a naopak jako poslední. Ale po určitém čase se tento způsob obrátí tak trochu proti vám a začne vás trochu omezovat v plánování staveb a nutnosti „vždy si naklikat potřebné cesty“.
Další změnou, která sice nemá vliv na hlavní mechaniky hry je možnost si vytvořit vlastní monumenty. Ne tedy doslova samozřejmě, ale můžete si hlavní monumenty upravit. Nečekejte tedy to, že byste si v Mezopotámii postavili sfingu nebo koloseum. Ne tedy alespoň v hlavním příběhu hry. Hra je totiž účelně navrhnuta dle slovy autorů jako jedna velká modifikace. Takže zruční a nápadití modeři mají bránu otevřenou pro svoje nápady, s trochou štěstí se třeba staveb pyramid dočkáme v nějaké modifikaci.
2D ve 4K Mezopotámii
Další věc, co autoři slíbili, je líbivé grafické zpracování hry. A taky se tak stalo. Nebuchadnezzar vypadá opravdu velmi pěkně. Má krásně malovanou stylizovanou 2D grafiku, kterou si můžete užít skvěle i ve 4K rozlišení. Hra je velmi plynulá i na velmi starých počítačích a při celkovém pohledu se na hru velmi dobře kouká.
Vyzdvihl bych jednotlivé mikroanimace pracovníků, které krásně dokreslují celkovou grafickou atmosféru. Škoda trochu nižší kvality grafiky při úplném zazomování. Je to vidět především při hraní ve velkém rozlišení.
Celkový podkres historické exkurse podtrhuje soundtrack, který se sice do historie nezapíše, ale taky neuškodí. Svůj účel plní podle mě dobře. Totéž by se dalo říci o zvucích. Hra mi ani jednou nespadla, působí velmi stabilně, plynule a nevšiml jsem si nějakého většího bugu, který by mi znesnadnil hraní nebo dokonce neumožnil dokončení nějaké mise. Za tohle zaslouží autoři velkou pochvalu.
Historická kampaň
Kampaň bohužel není nikterak interaktivní. Prakticky na několika misích hra textově odvypráví stručný, ale výstižný historický výklad starověké Mezopotámie, za který byste se rozhodně nemuseli stydět při hodinách dějepisu. Je proto škoda, že hra zasazení jednotlivých misí nijak nereflektuje na grafickém zpracování domů a průmyslu. Po celou kampaň se prakticky nemění zevření jednotlivých budov, jen pouze v každé nové misi přibývají nové možnosti staveb.
Také by neuškodilo v kampani experimentálnější začátky misí. Začínat (skoro) vždy na holé louce se postupem času stává rutinou, do které se Vám nebude vždy chtít jít. První hodiny misí musíte vždy postupovat stejně a dále v misi postupujete jen proto, abyste se dostali k novým typům budovám a průmyslu. Jediné zpestření v tomto ohledu je mapa, která nabízí občas různé zeměpisné zasazení.
Nebuchadnezzar nebo (nový) Pharaoh?
Pravděpodobně tomu chtěla náhoda, ale rok 2021 se stane návratem nejen Nebuchadnezzara, ale také klasické hry Pharaoh, která letos oslaví 23 let od svého vydání novým remakem celé hry včetně datadisku. Bude tak nesmírně zajímavé sledovat, jak tento historický střet dopadne.
