Recenze: The Suicide Squad (2021)

Sebevražedný oddíl je tu. On už tu tedy vlastně byl. Svoji filmovou premiéru si už odbyl v roce 2016 a nepředstavil se zrovna v dobré formě. Vlastně, dle mě je to jeden z nejhorších komiksových filmů tohoto tisíciletí. Film o bandě antihrdinů, kteří musí zachránit celý svět, sice představil tolik toužebné komiksové postavy (Harley Quinn, Deadshot atd.) na filmové plátno, ale tím veškerá pozitiva končí. Film trpěl prakticky na všechny možné aspekty. Do toho přišly (U Warner Bros. už klasické) zásahy producentů a pohroma byla na světě.

U WB si asi řekli, že případné pokračování už dopadnout hůře nemůže a rozhodli se pro remake/pokračování. Absolutně volnou ruku dostal „marvelácký“ režisér filmů Guardians of the Galaxy, který se jeví jako ideální volba pro komiksovou bláznivou týmovku. Nebo taky ne?

I cherish peace with all my heart. I don’t care how many, men, women, and children I need to kill to get it.
Peacemaker

The Suicide Squad (2021)

Ano, film se jmenuje naprosto stejně jako ten z roku 2016. Žádná číslovka navíc nebo podtitul. Zkrátka u WB si jedou svůj vlastní marketing a taky to tak vypadá.

Pokud jste tedy viděli původní film (a nebo neviděli), tak je to vlastně jedno. Film funguje sám o sobě a až na pár nuancí se tu nic z předchozího dílu neřeší. Nutno poznamenat, že naštěstí.

James Gunn tak pro svůj DC film z původního filmu použil jen základní torzo – antihrdinové s různými motivacemi zachraňují někdy (ne)dobrovolně svět. A oproti původní verzi navýšil počet komiksových postav na sedmnáct. 

Ano, film láká především na kvantitu postav, které se Gunn sice nebojí využít na plakátě, ale už trochu vázne jejich využití ve filmu. Zde je totiž pro mě jako DC fanouška první a asi největší problém. Je jasné, že při takto velké obsazenosti se nedostane prostor ke každé postavě, ale proč je nutné oživovat komiksové postavy kvůli pár minutám bez větší potřeby? Přiznám se, že tohle marketingové pozérství mě na tomto filmu štve zdaleka nejvíce. Mám rád DC postavy a ačkoli netvrdím, že každá zmiňovaná postava by si zasloužila svůj vlastní film, minimálně ale trochu úcty ano a neměla by sloužit jako potřebné maso do mlýnku.

Je fajn, že Gunn není zatížený nějakým větším příběhem a přesahem do DCU (existuje to vůbec?), na druhou stranu tak ale Gunn trochu podřezal větev pro další případné pokračování. Je to vlastně trochu paradox. Tam kde Snyder se snažil o co největší provázanost, tak Gunn vystavuje (účelně?) stopku.

Vraťme se ale k filmu. Mluvím tu teď o příběhu, od kterého jsem nečekal vůbec nic a je to vlastně dobře. Tenhle film není (naštěstí) o příběhu. Tady opět čekejte zkrátka sebevražednou misi, která má (opět) zachránit svět. Pro diváka ale není ani tak důležité před čím. Toho bude spíš zajímat, jak a kdo ten svět vlastně zachrání a kdo umře.  

Hlášky, furt samé hlášky

K tomu je tu už mnohokrát zmiňovaný Suicide Squad aka Task Force X aka Sebevražedný oddíl. Po prvotní čistce (neříkejte, že jste ji nečekali) se vcelku dobře vykrystalizuje funkční tým, který má kromě záchrany světa ještě jeden úkol. Hláškovat a bavit. James Gunn přišel (a zase se vrátí) z Marvelu, kde jeho specialitou byla ztřeštěná nahláškovaná akce. A zde je to přesná kopie. Přeživší tým Suicide Squad se snaží překonat limit počtu hlášek, které ale ne vždy fungují dobře. Ale to už je dle v kusu každého z nás. 

I když jsem ze začátku tvrdil, že spoustu postav zůstalo nevyužito (a zatím si stojím), tak hlavní skupinka antihrdinů se nakonec velmi povedla. Jak rozmanitostí postav, tak především castingem. Zejména King Sharka si zamilujete nejen pro jeho skvělý dabing (Sylvester Stallone), ale především i pro jeho emociálnější chvilky. Stejně tak překvapila pro mě neznámá herečka Daniela Melchior (Ratcatcher 2), která je jakýmsi spojovatelem celého oddílu. Idris Elba je tu klasicky charismatický a Margot Robbie už trochu otravná. Její komiksovou postavu mám rád, ale chtělo by to už trochu svěžejší scénáristický přístup. Celkově je vlastně celý tým herecky dobře poskládaný a je radost vnímat celou chemii týmu.

Celkově nelze filmu upřít autorský záměr Jamese Gunna, který je zde maximálně využit. Je vlastně skvělé sledovat, jak Warner Bros. rezignovalo na nějaký ucelenější propletenec svých filmů a tím se zbavili jistých omezeních a dali do každého filmu autorský vjem režiséra. U Jokera to bylo oscarové představení Phoenixe, u Snydera jeho DCU vize, u Wonder Woman feminičtější a rodinné pojetí, Reevesova detektivka a nyní je tu James Gunn a jeho nadupaná týmová jízda. Fanoušci DC tak aspoň u pár filmů nedostávají sterilní pojetí a škatulkování jako u Marvelu, ale mohou si užít i svěžesti autorských nápadů.

Kino, VOD = sebevražedná mise

Jenže ty bohužel nenesou peníze. Po prvním víkendu utržil film celosvětově pouze 71 milionu USD. Důvodů je hned několik. Od prapodivného marketingu se stejným názvem filmu a nevýraznou kampaní, po erkový rating, až po stále trvající covidovou situaci, ale především až k problému, kdy bylo možné film paralelně sledovat i přes službu VOD. Prostor pro pirátství je tak obrovský.

Doufám, že ale producenti při sčítání tržeb nebudou klást vinu na režiséra a kvality filmu, ale spíše se přikloní ke špatné celosvětové situaci. Byla by totiž škoda, kdyby Warner Bros. uhlo a začalo se opět vracet ke generickým filmům. Autorské filmy plné volnosti a nepřístupnosti jsou dle mě jedinou šancí, jak uspokojit DC fanoušky, když už nemají svůj fungující svět.