Recenze: The Book of Boba Fett

Máme to (opět) za sebou. Už každoroční seriálové pozdvižení ze světa Star Wars právě skončilo a tentokrát nám nabídlo příběh nájemného lovce jménem Boba Fett. Dozvěděli jsme se něco nového o tomto ikonickém lovci a je směr, kterým se Disney vydává správný?

Začneme prvně u Boby Fetta. Do teď jsem osobně nepochopil, kde se vzala jeho ikoničnost a fanouškovský zájem o tohoto lovce. Když se minulý rok objevil v seriálu The Mandalorian, tak to bylo příjemné překvapení, ale s nečekaným vyústěním. A tím bylo vlastní seriálové pokračování nájemného lovce. 

I am not a bounty hunter. Jabba ruled with fear. I intend to rule with respect.
Boba Fett

Jak už plyne z textu, nejsem jeho nějaký velký fanoušek, ale na druhou stranu ani odpůrce. Seriál jsem bral jako opět zajímavý vhled do podsvětí, které docela dobře fungovalo v seriálu The Mandalorian a do seriálu jsem vstupoval vlastně s velkými očekáváními. Přeci by jen Disney nepřipravilo seriál, který by neměl nic vyprávět. Nebo snad ano?

The Book of Boba Fett

Z technického hlediska seriálu nelze nic vytknout. Drží si velmi dobrou vizuální kvalitu i hudební motiv. Epizod je sice jen sedm, za to ale na rozdíl od Mandaloriana jsou delší a drží si kontinuálně stejnou délku. Bohužel si ale nedrží kontinuitu ve svém žánru. Boba Fett se snaží být nejen akčním westernem, ale i fantasy nebo třeba kyberpunkem. Jeho nejednoznačnost ho provází ve všem.

Největším problémem seriálu je však ten, že vypráví hned 2 příběhy. Jeden retrospektivní a druhý v přítomnosti a ne zcela je to dobře režijně a dramaturgicky zpracované. Vlastně mi přijde, že seriál nemá žádný dramaturgický záměr. V prvních epizodách tak dostáváme ne dobře vedenou dvojí linku, kdy se přenášíme do minulosti (a to dokonce i na chvilku dvojí) a zároveň ukazuje současnost. Problém je, že od všeho něco a vlastně nic pořádně. 

Disney chtělo (a vlastně i potřebovalo) zároveň odpovídat fanouškům na otázky, jak mohl Boba přežít, a zároveň chce vyprávět dál. Proč ne, ale šlo by vymyslet lepší záměr, než používat noční můry, kterých se nemůže Boba zbavit? Uvedu jeden příklad za všechny – Boba Fett bojuje, je zraněn a musí se jít během přestřelky vyléčit a střih. Hned tu máme jeho minulost. Nešlo seriál rozdělit na několik oddělených částí s jasně definovanými záměry a postupnou a ucelenou gradací? 

Problém je prostě v tom, že více než přítomnost, kde je příběh strašně, ale strašně plytký a slabý, tak diváka pochopitelně zajímá především „zázračné“ přežití smrti hlavního hrdiny v Sarlaccově chřtánu. Nejednoznačnost a nekontinualita vyprávění seriálu strašně škodí a přistihl jsem se, že vícekrát jsem se opravdu musel přemáhat, abych jednotlivé díly dokoukal. A to se bavíme o světě Star Wars. Smutné. Navíc nový příběh Boby Fetta staví ty předešlé do ranku zbytečných a resetuje tak snahu některých dřívějších rozhodnutí.

Pokud jsem napsal, že seriál vypráví 2 příběhy, tak jsem tím myslel tři, vlastně čtyři. Ne, myslel jsem jich pět. Nezbláznil jsem se, jen prostě seriál (přestože má jen 7 epizod) se snaží nevyprávět pouze příběh Boby Fetty, ale hned nakousává (po vzoru Marvelu) další příběhy, které někdy i přebírají hlavní děj seriálu. Boba Fett je tak minimálně upozaděn, ne-li úplně eliminován. 

Samotná postava kdysi nebezpečného a tajemného zabijáka Boby Fetta je tu vykreslena dosti podivně.  Ačkoli si snaží získat u svých nepřátel a fanoušků opětovnou reputaci, tak se mu to prostě nedaří. Jeho snaha je úsměvná, komická a někdy trapná. Strach, tajemno a síla nájemného zabijáka opustila v Sarlaccově chřtánu a tam podle mě měl taky zůstat. 

Problémem seriálu je, že evidentně Disney rezignovalo na vymýšlení nových příběhů a stačí ji točit se v kruhu. Přitom Star Wars jsou dle mě nevyčerpatelnou studnicí příběhu. Svět, kde existuje skoro všechno a zároveň každý, nám tak Disney servíruje (časově) omezené postavy. Nerozumím tomu. Opravdu se bojí odvrátit směr od stávajícího proudu a zabrousit do úplně nových příběhových vod? Je to škoda. Takto budeme dostávat recykláty a spojovače staré, původně, současné trilogie v kombinaci s animovanými seriály na základě jednoho časového bodu? Kde jsi Stará Republiko, když tě potřebujeme?

Vše pro fanoušky

Disney musí buď trápit svědomí, nebo spíše chtějí dohnat finanční ztráty. Míra fanservisu je totiž v seriálu už neúměrná a hlavně otravná. Každé rozhodnutí hlavního hrdiny je podřízeno fan servisem. A to prakticky všudy přítomným.

Hrdina potřebuje novou loď? Tak se použije ta, kterou pilotoval nejznámější Sith. Hrdina obsadí město, tak alespoň ukážeme příbuzné padouchů, které jsme zabili v trilogii. Hrdina potřebuje protivníky, tak použijeme oblíbenou rasu atd. Prostě Disney recykluje své postavy a dává jim jen jiná jména. Recykluje, ale nevytváří. Nevytváří příběhy, ale jen alternativy minulosti. Nudné a smutné zároveň.

Fan servisu pochopitelně napomáhají dvě věci. Disney si vybírá ve Star Wars takové oblasti, které jsou fanouškovsky vděčný. Tatooine a jeho nudné písky (bohužel) přitahují stále mnoho zarytých fanoušků, kteří se spokojí i s několikavteřinovými záběry, které rozbíjejí základní komplex . A to je právě problém cykličnosti celých Star Wars. Kde je poptávka, je i nabídka a dokud tento kruh funguje, těžko se dočkáme něčeho nového a možná i lepšího a zábavnějšího. Takto musíme přetrpět další série Mandaloriana a malého mužíčka, který nyní definuje úspěch předaleké Galaxie.